Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- zs2024:staty_stredni_a_vychodni_evropy_baltske_zeme [14/11/2024 16:26] – [Chorvatsko] kokaisl
+++ zs2024:staty_stredni_a_vychodni_evropy_baltske_zeme [22/10/2025 23:43] (aktuální) – [Státy střední a východní Evropy, baltské země] kokaisl
@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 ====== Státy střední a východní Evropy, baltské země ======
+{{ :zs2025:pobalti_ukrajina_belorusko_moldavie.m4a |Podcast - dějiny Pobaltí, Ukrajiny, Běloruska a Moldávie}}
 ===== Baltské státy =====
@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
-----
+===== Pobaltí =====
+O to, komu má vlastně patřit, by se dalo hádat donekonečna – a nejspíš by se o to i dneska pár lidí z východu rádo pohádalo. Jenže historie mluví jasně: Pobaltí nebylo nikdy „odvěkým ruským územím“. Naopak, po staletí to byla směs německých rytířů, hanzovních kupců, švédských vojáků a polsko-litevských úředníků. Teprve až Petr Veliký po Velké severní válce (1721) Švédy definitivně porazil, dostali se tam poprvé „Rusové“. A i potom zůstala Riga, Tallinn nebo Tartu mnohem víc německá než ruská. Takže pokud by se dnes měl někdo ohánět „historickými právy“ na Pobaltí, měli by to být spíš Němci, Švédové a Hanza – Rusové by museli čekat v pořadníku až někde na konci.
+Z německo-švédsko-ruského koktejlu, který se tu míchal po staletí, zůstaly dodnes ostré vrstvy vlivů: cihlová gotika a severské štíty v Rize, staré hanzovní domy a věže v Tallinnu, barokní rezidence s německými nápisy, a vedle toho sovětské bloky a památníky „osvoboditelů“. Pobaltí má díky tomu zvláštní chuť – trochu západní, trochu severskou a trochu postimperiální.
+Etnonyma a první státnosti:
+Litevci (Litva) – jméno Litva se poprvé objevuje v písemných pramenech roku 1009 v Quedlinburské kronice, kde se píše o pokřtění a smrti misionáře Bruna z Querfurtu „in confinio Rusciae et Lituae“. Skutečná litevská státnost vznikla až ve 13. století jako Litevské velkoknížectví pod vládcem Mindaugasem, který byl korunován králem v roce 1253.
+Lotyši (Latvieši) – etnonymum latvji se objevuje až v 16. století, kdy začalo být používáno pro spřízněné baltské kmeny (Kurony, Zemgalce, Latgaly). Samostatná lotyšská státnost vznikla až po 1. světové válce – Republika Lotyšsko byla vyhlášena v roce 1918.
+Estonci (Eestlased) – označení Aesti se objevuje už u římského historika Tacita (1. století n. l.), i když tehdy označovalo obecně baltské kmeny. Název Estland se později ustálil v němčině a od něj odvozené Eesti používají Estonci dodnes. První estonský stát vznikl rovněž až v roce 1918 po pádu carského Ruska.
-**Pobaltí**
+Souhrnně tedy: Pobaltí mělo své národy dříve než státy, a státy dříve než Rusové dorazili do hry. A i když se dnes leckdo ohání „historickými nároky“, realita je taková, že Pobaltí bylo po většinu dějin spíš společnou lodí, v níž se střídali kormidelníci – od křižáků přes Švédy až po carské admirály.
-Co spojuje baltské státy:
+**Co spojuje baltské státy:**
 Sovětská okupace: Všechny tři baltské státy byly v roce 1940 násilně začleněny do Sovětského svazu, což je stále vnímáno jako okupace. Znovu získaly nezávislost až v roce 1991.
@@ Řádek 114: / Řádek 126: @@
 O běloruské státnosti a zformovaném běloruském národu lze mluvit v několika historických etapách, které se postupně vyvinuly pod vlivem geopolitických změn a kulturních procesů.
-**Počátky státnosti: Knížectví a Litevské velkoknížectví** \\
+==== Počátky státnosti: Knížectví a Litevské velkoknížectví ====
-Bělorusko nemělo středověké knížectví, které by přímo odpovídalo pojmu „Běloruský stát“, ale území dnešního Běloruska byla součástí různých východoslovanských knížectví, jako bylo **Polocké knížectví** a **Turovsko-pinské knížectví** (11.–12. století). Tyto knížectví se nacházely na území dnešního Běloruska a měly specifickou východoslovanskou kulturu. Později, od 13. století, se území Běloruska stalo součástí **Litevského velkoknížectví**, kde bylo silně přítomno slovanské obyvatelstvo, které hrálo významnou roli v politickém životě.
-Formování běloruské národní identity: Polsko-litevská unie
+Bělorusko nemělo středověké knížectví, které by přímo odpovídalo pojmu „běloruský stát“, ale území dnešního Běloruska byla součástí různých východoslovanských útvarů, jako bylo Polocké knížectví a Turovsko-pinské knížectví (11.–12. století). Tato knížectví měla specifickou východoslovanskou kulturu a významně ovlivnila pozdější regionální identitu. Od 13. století se území dnešního Běloruska stalo součástí Litevského velkoknížectví, kde slovanské obyvatelstvo hrálo důležitou politickou i kulturní roli.
-V 16. století se Litevské velkoknížectví sjednotilo s Polským královstvím v rámci **Polsko-litevské unie** (Rzeczpospolita), což trvalo až do konce 18. století. Slovanské obyvatelstvo na území dnešního Běloruska si uchovávalo svůj jazyk a zvyky, ačkoli došlo k silnému vlivu polské kultury a katolicismu. V této době se však běloruský národ nevyvinul jako samostatný politický subjekt, ale běloruská kultura a jazyk se rozvíjely a přetrvaly.
-Zformování běloruského národa: 19. a začátek 20. století
+==== Formování národní identity: Polsko-litevská unie ====
-K formování moderní běloruské národní identity došlo v 19. století, kdy se rozšířily myšlenky národního obrození pod vlivem romantického nacionalismu, podobně jako v jiných částech Evropy. Běloruská elita začala znovu objevovat a podporovat běloruský jazyk, lidovou kulturu a historii. Toto úsilí vedlo k prvním pokusům o kodifikaci běloruského jazyka a rozvoj literatury.
-Na Wikipedii existují články v běloruštině ve dvou různých variantách, které odpovídají dvěma standardům běloruského jazyka: **narkamaŭka** a **taraškevica**.
+V 16. století se Litevské velkoknížectví spojilo s Polským královstvím v rámci Polsko-litevské unie (Rzeczpospolita), která existovala až do konce 18. století. Slovanské obyvatelstvo na území dnešního Běloruska si uchovalo svůj jazyk a zvyky, přestože bylo vystaveno silnému vlivu polské kultury a katolicismu. Běloruský národ se tehdy ještě neformoval jako samostatný politický subjekt, avšak kulturní a jazykové základy běloruské identity přetrvaly.
-. Narkamaŭka
+Formování běloruského národa: 19. a začátek 20. století \
+K rozvoji moderní běloruské identity došlo v 19. století pod vlivem romantického nacionalismu. Běloruská inteligence začala znovu objevovat a podporovat běloruský jazyk, lidovou kulturu a historii. První kodifikace běloruštiny a vznik literatury znamenaly klíčový krok k formování moderního národa.
-**Narkamaŭka** (narkomovka) je moderní standard běloruštiny, který byl zaveden v Sovětském svazu ve 30. letech 20. století a používá se dodnes jako oficiální běloruština v Bělorusku. Název pochází od „narkom“, což byla zkratka pro lidový komisariát (sovětské ministerstvo), a označuje, že jde o jazykovou normu schválenou sovětskými úřady.
+Na Wikipedii existují články v běloruštině ve dvou různých variantách, které odpovídají dvěma jazykovým standardům: narkamaŭka a taraškevica.
-Narkamaŭka se vyznačuje jednodušší gramatikou, pravopisem a fonetikou, které byly přizpůsobeny ruštině, což bylo v souladu se sovětskou politikou. Tento standard je proto výrazně ovlivněn ruštinou a je preferován ve státních institucích, ve školách a na oficiálních webových stránkách. V současnosti je nejběžnějším a oficiálním pravopisem v Bělorusku.
+Narkamaŭka \\
+Moderní standard běloruštiny, zavedený v Sovětském svazu ve 30. letech 20. století. Byl přizpůsoben ruštině, a proto je považován za sovětskou normu. Používá se dodnes jako oficiální jazykový standard ve školách, médiích a státních institucích.
-. Taraškevica
+Taraškevica \\
+Starší pravopisná norma, vytvořená lingvistou Branisłaŭem Taraškevičem v roce 1918. Zachovává původní podobu běloruštiny s menším vlivem ruštiny. Používají ji kulturní aktivisté, opozice a běloruská diaspora jako symbol národní autenticity.
-**Taraškevica** je starší standard běloruštiny, pojmenovaný po **Branisłavovi Taraškevičovi**, lingvistovi, který vytvořil první kodifikovanou gramatiku běloruštiny v roce 1918. Tento pravopis se často označuje jako „klasická běloruština“ a používá ho běloruská diaspora a kulturní aktivisté, kteří chtějí zachovat původní jazykovou tradici. Taraškevica má méně ruských vlivů a více zachovává historickou podobu běloruského jazyka.
+První pokusy o moderní státnost po roce 1918 \\
+Po rozpadu Ruského impéria se běloruské území stalo dějištěm rychlých politických změn.
+V roce 1918 byla v Minsku vyhlášena Běloruská lidová republika (BNR) – první pokus o moderní běloruský stát. Měla vlastní vládu, pasy a známky, avšak existovala jen krátce a bez mezinárodního uznání. Po odchodu německých vojsk ji obsadili bolševici.
-Tento standard je používán na nezávislých webech, v některých médiích běloruské opozice a v publikacích, které zdůrazňují národní identitu. Taraškevica je považována za jazykový symbol kulturního odporu a národního uvědomění, ačkoli není oficiálně uznávána.
+Na počátku roku 1919 vznikla Běloruská sovětská socialistická republika (BSSR), která byla krátce nato sloučena s Litevskou SSR do útvaru nazvaného Litbelská sovětská socialistická republika (Litbel). Tento umělý stát existoval jen několik měsíců a sloužil jako bolševická protiváha polskému vlivu v oblasti.
-Obě varianty běloruštiny – **narkamaŭka** (sovětský pravopis) a **taraškevica** (klasická běloruština) – jsou používané ve psané formě jazyka. Zatímco narkamaŭka je oficiální a běžně používaná státem, taraškevica je populární mezi kulturními a politickými aktivisty a diaspora ji vnímá jako autentickou běloruštinu.
+V roce 1920 pak vznikl další přechodný útvar – Litwa Środkowa (Střední Litva), vytvořený polskými jednotkami kolem Vilniusu. Formálně nezávislá republika, fakticky však řízená z Varšavy, byla v roce 1922 připojena k Polsku. Tyto experimentální formy státnosti odrážejí chaos po 1. světové válce, kdy o území dnešní Litvy a Běloruska soupeřily Polsko, bolševické Rusko a místní nacionalisté.
-Prvním náznakem národní identity se stalo **běloruské národní obrozenecké hnutí**, které se zaměřilo na oživení běloruské kultury a podporu běloruského jazyka jako základu národní identity.
+Po polsko-sovětské válce byla země rozdělena: západní část připadla Polsku, východní se stala sovětskou BSSR. Až po roce 1945 bylo Bělorusko sjednoceno v hranicích blízkých těm dnešním.
-**Běloruská státnost: Krátké období nezávislosti a Sovětský svaz** \\
+==== Moderní běloruský stát: 1991 ====
-V roce 1918, po rozpadu carského Ruska a během první světové války, byla v krátkém období vyhlášena **Běloruská lidová republika (BNR)**. Běloruská lidová republika byla prvním pokusem o moderní běloruskou státnost, ale trvala jen krátce a nedosáhla širokého mezinárodního uznání. Po sovětské invazi byla území Běloruska začleněna do Sovětského svazu jako **Běloruská sovětská socialistická republika (BSSR)**. I když v tomto období byla formálně zajištěna určitá autonomie v rámci SSSR, faktická nezávislost neexistovala.
+Po rozpadu Sovětského svazu získalo Bělorusko v roce 1991 plnou nezávislost jako Republika Bělorusko. Od té doby je suverénním státem s vlastní vládou, parlamentem a zahraniční politikou.
-**Moderní běloruský stát: 1991** \\
+Shrnutí:
-Teprve po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 získalo Bělorusko plnou nezávislost jako **Republika Bělorusko**. Od tohoto okamžiku se můžeme bavit o moderní běloruské státnosti, kdy se Bělorusko stalo plně suverénním státem s vlastní vládou, zákonodárstvím a zahraniční politikou.
+  * Počátky státnosti: Od 11.–12. století v rámci Polockého a Turovsko-pinského knížectví, později Litevského velkoknížectví.
+  * Formování národa: 19. století, národní obrození a rozvoj běloruského jazyka a literatury.
+  * Pokusy o moderní státnost: 1918–1920, BNR, Litbel a další krátkodobé útvary.
+  * Sovětské období: 1921–1991, Běloruská SSR.
+  * Moderní státnost: od 1991, nezávislá Republika Bělorusko.
-  - **Počátky státnosti**: Od 11.–12. století v rámci Polockého a Turovsko-pinského knížectví, později Litevského velkoknížectví.
+Běloruský národ jako kulturně a jazykově zformovaná entita má své kořeny v obrozeneckém hnutí 19. století, zatímco plně nezávislý stát vznikl až po roce 1991.
-  - **Formování národa**: 19. století, národní obrození a první pokusy o rozvoj běloruského jazyka a literatury.
-  - **První pokus o moderní státnost**: 1918, Běloruská lidová republika (BNR).
-  - **Moderní státnost**: 1991, vznik nezávislé Republiky Bělorusko.
-Běloruský národ jako kulturně a jazykově zformovaná entita má tedy své kořeny v obrozeneckém hnutí 19. století, zatímco plně nezávislý stát vznikl až po roce 1991.
 ====== Ukrajina ======
@@ Řádek 469: / Řádek 483: @@
 **Rumunsko:** Rumunsko vzniklo sloučením Valašska a Moldavska v roce 1859 pod vedením Alexandra Ioana Cuzy, což vedlo k vytvoření moderního Rumunského království. Po první světové válce získalo Rumunsko Sedmihradsko a Banát. Po druhé světové válce bylo Rumunsko pod komunistickým režimem až do revoluce v roce 1989, kdy byl svržen diktátor Nicolae Ceaușescu. Dnes je Rumunsko dynamickou demokracií a členem EU.
+{{  https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ea/RomaniaBorderHistoryAnnimation_1859-2010.gif?500  }}
+Všimněte si rumunské okupace Oděsy za 2. světové války, kdy bylo Rumunsko spojencem Německa.
 **Bulharsko:** Bulharská státnost sahá až k Prvnímu bulharskému císařství, které bylo založeno v roce 681. Po dlouhé osmanské nadvládě získalo Bulharsko nezávislost v roce 1878. V roce 1946 se stalo součástí sovětského bloku, což skončilo pádem komunismu v roce 1989. Dnes je Bulharsko stabilní demokracií a členem EU.
@@ Řádek 495: / Řádek 513: @@
 ==== Bulharsko ====
-  * **Památky UNESCO:** Významné památky zahrnují Rilský klášter, staré město Nesebar, Skalní chrámy v Ivanově a hrobky v Kazanlaku. Tyto památky odrážejí bohatou historii Bulharska a jeho významné umělecké a architektonické dědictví.
+  * **Památky UNESCO:** Významné památky zahrnují Rilský klášter, staré město Nesebar, Skalní chrámy v Ivanovu a hrobky v Kazanlaku. Tyto památky odrážejí bohatou historii Bulharska a jeho významné umělecké a architektonické dědictví.
   * **Turistické atrakce:** Bulharské pobřeží Černého moře je populární destinací s mnoha letovisky jako Zlaté písky a Slunečné pobřeží. Sofia, hlavní město, láká turisty starověkými památkami, jako je chrám sv. Alexandra Něvského.
+  * Růžové údolí \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241120-164753.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241120-164827.png?269x173}} {{:2024:zs2024:pasted:20241120-165001.png?269x173}}
 ===== Národnostní menšiny =====
@@ Řádek 509: / Řádek 530: @@
   - Pomaci, etnická skupina muslimského vyznání, žijí především v horských oblastech.
   - Romská menšina je rozšířená po celé zemi, řada sociálních problémů.
-====== Jihovýchodní Evropa ======
-===== Státy bývalé Jugoslávie =====
-Historie států bývalé Jugoslávie zahrnuje složité období osmanské nadvlády, vznik Království Jugoslávie, socialistickou federaci a konfliktní proces rozpadu v 90. letech. Tyto události významně ovlivnily národní identity, politický a ekonomický vývoj jednotlivých zemí regionu. Dnes se většina z nich zaměřuje na evropskou integraci a posilování svých ekonomik.
-===== Společné znaky =====
-  * **Osmanská nadvláda:** Téměř všechny státy bývalé Jugoslávie (kromě Slovinska) byly po staletí součástí Osmanské říše. Osmanská nadvláda přinesla do regionu významné kulturní a náboženské vlivy, což zanechalo stopy především v architektuře, tradicích a rozšíření islámu, zejména v Bosně a Hercegovině.
-  * **Království Jugoslávie:** Po první světové válce vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později přejmenované na Království Jugoslávie), které zahrnovalo většinu států současné bývalé Jugoslávie. Tento monarchistický stát trpěl vnitřními národnostními spory, jež vedly k silným regionálním napětím.
-  * **Socialistická federace Jugoslávie:** Po druhé světové válce bylo Království Jugoslávie nahrazeno socialistickou federací pod vedením prezidenta Josipa Broze Tita. Tato federace byla specifická decentralizovaným socialistickým modelem a jistou mírou autonomie jednotlivých republik. Po Titově smrti v roce 1980 se však rozdíly prohloubily, což vyústilo v konfliktní rozpad federace v 90. letech.
-  * **Postkomunistická transformace:** Po rozpadu Jugoslávie musely jednotlivé státy čelit výzvám spojeným s přechodem na tržní ekonomiku, což bylo často komplikováno válečnými konflikty, vysokou nezaměstnaností a politickými problémy.
-  * **Integrace do EU a NATO:** Slovinsko a Chorvatsko jsou již členy EU a NATO, zatímco ostatní státy usilují o vstup do evropských struktur jako způsob stabilizace a ekonomického rozvoje.
-===== Odlišnosti mezi jednotlivými státy =====
-  * **Náboženské a etnické rozdíly:** Slovinsko a Chorvatsko jsou převážně katolické země, zatímco Srbsko a Černá Hora jsou pravoslavné a Bosna a Hercegovina má významnou muslimskou komunitu. Tyto rozdíly často ovlivňují kulturní a společenský život.
-  * **Jazykové rozdíly:** Státy bývalé Jugoslávie používají většinou jihoslovanské jazyky, které jsou vzájemně srozumitelné (chorvatština, srbština, bosenština, černohorština), ale mají své nářeční a kulturní specifika.
-  * **Ekonomická situace:** Slovinsko patří mezi nejrozvinutější země regionu s vysokou životní úrovní, zatímco Bosna a Hercegovina či Severní Makedonie čelí vysoké nezaměstnanosti a hospodářským problémům, zejména kvůli pomalejší transformaci a postkonfliktní situaci.
-===== Vývoj státnosti =====
-**Slovinsko:** Po osmanské nadvládě se Slovinsko stalo součástí Habsburské říše a po první světové válce Království Jugoslávie. V roce 1991 získalo nezávislost a díky rychlým reformám a stabilní politice se stalo členem EU a NATO.
-**Chorvatsko:** Chorvatsko bylo pod Osmanskou říší jen okrajově, přičemž bylo většinou pod vlivem Habsburků. Po vytvoření Království Jugoslávie a později socialistické Jugoslávie získalo v roce 1991 nezávislost a po válce za nezávislost vstoupilo do EU v roce 2013.
-**Bosna a Hercegovina:** Bosna a Hercegovina byla po staletí pod osmanskou vládou, která zde zanechala silný islámský vliv. Po vzniku Království Jugoslávie a později socialistické Jugoslávie zde vypukla bosenská válka (1992–1995). Dnes je Bosna rozdělena na Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou, což komplikuje její správu i rozvoj.
-**Srbsko:** Srbsko bylo klíčovým centrem osmanského vlivu na Balkáně. Po vzniku Království Jugoslávie a následné socialistické federace si Srbsko dlouhodobě udržovalo vedoucí postavení. Po roce 1991 prošlo válkami a sankcemi, avšak dnes usiluje o vstup do EU.
-**Černá Hora:** Černá Hora si během osmanské nadvlády udržela částečnou autonomii. Po rozpadu Jugoslávie tvořila unii se Srbskem až do roku 2006, kdy vyhlásila nezávislost. Dnes se zaměřuje na turistiku a je členem NATO.
-**Severní Makedonie:** Osmanská nadvláda měla silný vliv na Makedonii, a to až do balkánských válek na počátku 20. století. Po vytvoření Jugoslávie získala určitou autonomii. Po roce 1991 získala nezávislost, ale až v roce 2019 vyřešila spor o název s Řeckem, čímž si otevřela cestu do NATO a EU.
-===== Hospodářská specifika =====
-==== Slovinsko ====
-  * **Historický význam:** Jako nejrozvinutější oblast Jugoslávie mělo Slovinsko silnou ekonomickou základnu, zejména v průmyslu a službách.
-  * **Současnost:** Dnes je Slovinsko členem EU s vysokou životní úrovní a silným zaměřením na exportní průmysl a služby.
-==== Chorvatsko ====
-  * **Historický význam:** Chorvatsko mělo významnou ekonomickou základnu, zaměřenou na zemědělství a turismus, již během jugoslávského období.
-  * **Současnost:** Turistika tvoří hlavní pilíř ekonomiky a příjmy z ní zajišťují významný podíl HDP.
-==== Bosna a Hercegovina ====
-  * **Historický význam:** Země byla těžce zasažena válkou v 90. letech, což významně zpomalilo hospodářský rozvoj.
-  * **Současnost:** Hospodářství je zaměřeno na těžbu, zpracovatelský průmysl a zemědělství, přičemž země čelí strukturálním problémům a vysoké nezaměstnanosti.
-==== Srbsko ====
-  * **Historický význam:** Srbsko bylo průmyslovým centrem Jugoslávie, ale války a sankce 90. let jeho ekonomiku oslabily.
-  * **Současnost:** Ekonomika se zaměřuje na průmysl, IT a zemědělství. Srbsko usiluje o členství v EU a přitahuje zahraniční investice.
-==== Černá Hora ====
-  * **Historický význam:** Ekonomika byla vždy zaměřena na zemědělství a turismus.
-  * **Současnost:** Turismus, zejména podél pobřeží, je hlavním zdrojem příjmů, přičemž země přitahuje zahraniční investice do realit.
-==== Severní Makedonie ====
-  * **Historický význam:** Země byla jedním z méně rozvinutých regionů Jugoslávie.
-  * **Současnost:** Hlavní odvětví jsou zemědělství, textilní průmysl a služby. Vstup do NATO a plánovaný vstup do EU by mohly přispět k růstu.
-===== Turistické možnosti a památky UNESCO =====
-==== Slovinsko ====
-  * **Památky UNESCO:** Jeskyně Škocjan a těžba rtuti v Idriji.
-  * **Turistické atrakce:** Hlavní město Lublaň, Bledské jezero a přírodní krásy Julských Alp.
-==== Chorvatsko ====
-  * **Památky UNESCO:** Staré město Dubrovník, Diokleciánův palác ve Splitu, Plitvická jezera.
-  * **Turistické atrakce:** Pobřeží Jadranu, letoviska jako Zadar a Split, a kulturní dědictví měst.
-==== Bosna a Hercegovina ====
-  * **Památky UNESCO:** Mostarův most, stećky – středověké náhrobky.
-  * **Turistické atrakce:** Historické město Mostar, Sarajevo a přírodní krásy hor.
-==== Srbsko ====
-  * **Památky UNESCO:** Středověké kláštery (Studenica, Sopoćani), Starý Ras.
-  * **Turistické atrakce:** Bělehrad, přírodní parky a historické kláštery.
-==== Černá Hora ====
-  * **Památky UNESCO:** Kotor, přírodní a kulturní historické oblasti.
-  * **Turistické atrakce:** Přímořská letoviska jako Budva, hory Durmitor a zátoka Kotor.
-==== Severní Makedonie ====
-  * **Památky UNESCO:** Ochridské jezero a okolní historické památky.
-  * **Turistické atrakce:** Město Ohrid, Skopje a přírodní krásy národních parků.
-===== Národnostní menšiny =====
-**Bosna a Hercegovina:**
-  - Bosňáci, Srbové a Chorvati tvoří tři hlavní národy, mezi nimiž jsou silné kulturní a náboženské rozdíly.
-**Srbsko:**
-  - Maďarská menšina, zejména v oblasti Vojvodiny, a také Albánci na jihu v Kosovu, které Srbsko stále považuje za součást svého území.
-**Chorvatsko:**
-  - Srbská menšina má historický význam, zejména v oblastech postižených válkou v 90. letech.
-**Severní Makedonie:**
-  - Významná albánská menšina, což vedlo k napětí mezi albánskou a makedonskou komunitou.
-**Černá Hora:**
-  - Bosňácká a albánská menšina, která přispívá k kulturní rozmanitosti regionu.
-**Slovinsko:**
-  - Slovinsko má menší zastoupení národnostních menšin, ale významnou skupinou jsou Srbové a Chorvati, kteří se sem přistěhovali během jugoslávského období.

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku