✎ zs2024:zeme_byvale_jugoslavie [ Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Máte načtenou starší verzi dokumentu! Pokud ji uložíte, vytvoříte tím novou aktuální verzi.

====== Jihovýchodní Evropa ======

===== Státy bývalé Jugoslávie =====

Historie států bývalé Jugoslávie zahrnuje složité období osmanské nadvlády, vznik Království Jugoslávie, socialistickou federaci a konfliktní proces rozpadu v 90. letech. Tyto události významně ovlivnily národní identity, politický a ekonomický vývoj jednotlivých zemí regionu. Dnes se většina z nich zaměřuje na evropskou integraci a posilování svých ekonomik.

===== Společné znaky =====

* **Osmanská nadvláda:** Téměř všechny státy bývalé Jugoslávie (kromě Slovinska) byly po staletí součástí Osmanské říše. Osmanská nadvláda přinesla do regionu významné kulturní a náboženské vlivy, což zanechalo stopy především v architektuře, tradicích a rozšíření islámu, zejména v Bosně a Hercegovině.
  * **Království Jugoslávie:** Po první světové válce vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později přejmenované na Království Jugoslávie), které zahrnovalo většinu států současné bývalé Jugoslávie. Tento monarchistický stát trpěl vnitřními národnostními spory, jež vedly k silným regionálním napětím. Snaha o jugoslavizaci (analogie v čechoslovakismu, ale trochu podobná situace i v Belgii). Mapa rozdělení na bánoviny, aby zanikly původní národy: https://www.hks.re/wiki/zs2021:18._11._2021_-_jugoslavie
  * **Druhá světová válka** Ustašovci. Fotografie jako mocný, avšak rozporuplný nástroj při zpracování traumatické minulosti - článek [[https://oro.open.ac.uk/52853/7/52853.pdf|Byford, Jovan (2018). Picturing Jasenovac: Atrocity Photography Between Evidence and Propaganda]], který se zabývá rolí fotografií hrůz spojených s koncentračním táborem Jasenovac během druhé světové války. Autor zkoumá, jak byly tyto snímky využívány, zneužívány a zpochybňovány v poválečných narativech, zejména v kontextu bývalé Jugoslávie. **Historický kontext**: Koncentrační tábor Jasenovac, který spravoval pro-nacistický ustašovský režim v Chorvatsku, byl dějištěm brutálních masakrů desítek tisíc Srbů, Židů, Romů a politických vězňů, a to za použití mimořádně barbarských metod. \\ **Úloha fotografií**: Fotografie dokumentující tyto hrůzy byly klíčové pro veřejnou paměť – sloužily jako důkaz válečných zločinů, ale také jako nástroj propagandy. Jejich využití však bylo problematické, často doprovázené debatami o jejich autentičnosti. **Diskuse o autentičnosti**: Mnoho fotografií spojených s Jasenovacem bylo nesprávně připisováno tomuto táboru, přičemž pocházely z jiných míst nebo situací. Autor tvrdí, že tento problém nesouvisel pouze s propagandistickými záměry, ale také s obecnou snahou vizuálně zachytit hrůzy, které byly jinak obtížně představitelné. **Polarizace v post-jugoslávském prostoru**: V Srbsku a Republice srbské jsou tyto fotografie běžně zobrazovány jako důkaz utrpení Srbů a krutosti ustašovců. \\ V Chorvatsku jsou však explicitní záběry násilí odmítány jako neetické a spojovány s nacionalistickou propagandou, což vede k jejich téměř úplnému odstranění z veřejné paměti. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241121-123342.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-123353.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-123410.png}}
  * **Socialistická federace Jugoslávie:** Po druhé světové válce bylo Království Jugoslávie nahrazeno socialistickou federací pod vedením prezidenta Josipa Broze Tita. Tato federace byla specifická decentralizovaným socialistickým modelem a jistou mírou autonomie jednotlivých republik. Po Titově smrti v roce 1980 se však rozdíly prohloubily, což vyústilo v konfliktní rozpad federace v 90. letech.
  * **Postkomunistická transformace:** Po rozpadu Jugoslávie musely jednotlivé státy čelit výzvám spojeným s přechodem na tržní ekonomiku, což bylo často komplikováno válečnými konflikty, vysokou nezaměstnaností a politickými problémy.
  * **Integrace do EU a NATO:** Slovinsko a Chorvatsko jsou již členy EU a NATO, zatímco ostatní státy usilují o vstup do evropských struktur jako způsob stabilizace a ekonomického rozvoje.

===== Odlišnosti mezi jednotlivými státy =====

* **Náboženské a etnické rozdíly:** Slovinsko a Chorvatsko jsou převážně katolické země, zatímco Srbsko a Černá Hora jsou pravoslavné a Bosna a Hercegovina má významnou muslimskou komunitu. Tyto rozdíly často ovlivňují kulturní a společenský život.
  * **Jazykové rozdíly:** Státy bývalé Jugoslávie používají většinou jihoslovanské jazyky, které jsou vzájemně srozumitelné (chorvatština, srbština, bosenština, černohorština), ale mají své nářeční a kulturní specifika.
  * **Ekonomická situace:** Slovinsko patří mezi nejrozvinutější země regionu s vysokou životní úrovní, zatímco Bosna a Hercegovina či Severní Makedonie čelí vysoké nezaměstnanosti a hospodářským problémům, zejména kvůli pomalejší transformaci a postkonfliktní situaci.

===== Vývoj státnosti =====

**Slovinsko:** Po osmanské nadvládě se Slovinsko stalo součástí Habsburské říše a po první světové válce Království Jugoslávie. V roce 1991 získalo nezávislost a díky rychlým reformám a stabilní politice se stalo členem EU a NATO.

**Chorvatsko:** Chorvatsko bylo pod Osmanskou říší jen okrajově, přičemž bylo většinou pod vlivem Habsburků. Po vytvoření Království Jugoslávie a později socialistické Jugoslávie získalo v roce 1991 nezávislost a po válce za nezávislost vstoupilo do EU v roce 2013.

**Bosna a Hercegovina:** Bosna a Hercegovina byla po staletí pod osmanskou vládou, která zde zanechala silný islámský vliv. Po vzniku Království Jugoslávie a později socialistické Jugoslávie zde byl relativní klid, ale po rozpadu Jugoslávie vypukla bosenská válka (1992–1995). Dnes je Bosna rozdělena na Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou, což komplikuje její správu i rozvoj. Příklad ministerstva školství: Federace Bosny a Hercegoviny je rozdělena do deseti kantonů, z nichž každý má vlastní ministerstvo školství. Kromě toho existuje Federální ministerstvo školství a vědy, které plní koordinační a dohlížecí funkce. Další 1 ministerstvo školství je v Republice srbské a 1 v distriktu Brčko = 13 ministerstev školství na 3,5 mil. obyvatel. \\ V názvu se odráží dávné dělení \\
Bosna: \\ Pokrývá severní a centrální část země. Je větší z obou oblastí a zahrnuje přibližně 4/5 celkové rozlohy.
Historicky byla Bosna samostatnou jednotkou pod různými vládami, včetně Osmanské říše. Hlavní město: Sarajevo. \\
Hercegovina: Nachází se na jihu země. Zaujímá asi 1/5 rozlohy. Historicky byla tato oblast spojena s Dubrovnickou republikou, Uherskem a Osmanskou říší. Hlavní město Hercegoviny je považováno za Mostar.\\ Hranice není pevně stanovená a spíše vychází z historického a geografického chápání. Řeka Neretva se často považuje za orientační linii mezi Bosnou (na sever) a Hercegovinou (na jih). \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241120-221953.png}} \\ Město Konjic leží na pomyslné hranici – někdy je považováno za součást Bosny, jindy Hercegoviny.

**Srbsko:** Srbsko bylo klíčovým centrem osmanského vlivu na Balkáně. Po vzniku Království Jugoslávie a následné socialistické federace si Srbsko dlouhodobě udržovalo vedoucí postavení. Po roce 1991 prošlo válkami a sankcemi, avšak dnes usiluje o vstup do EU. Nevyřešený problém s Kosovem.

**Černá Hora:** Černá Hora si během osmanské nadvlády udržela částečnou autonomii. Po rozpadu Jugoslávie tvořila unii se Srbskem až do roku 2006, kdy vyhlásila nezávislost. Dnes se zaměřuje na turistiku a je členem NATO. Proměna etnicity v závislosti na politice (Srbové vers. Černohorci).

**Severní Makedonie:** Osmanská nadvláda měla silný vliv na Makedonii, a to až do balkánských válek na počátku 20. století. Po vytvoření Jugoslávie získala určitou autonomii. Po roce 1991 získala nezávislost, ale až v roce 2019 vyřešila spor o název s Řeckem, čímž si otevřela cestu do NATO a EU.

===== Hospodářská specifika =====

==== Slovinsko ====

* **Historický význam:** Jako nejrozvinutější oblast Jugoslávie mělo Slovinsko silnou ekonomickou základnu, zejména v průmyslu a službách.
  * **Současnost:** Dnes je Slovinsko členem EU s vysokou životní úrovní a silným zaměřením na exportní průmysl a služby.

==== Chorvatsko ====

* **Historický význam:** Chorvatsko mělo významnou ekonomickou základnu, zaměřenou na zemědělství a turismus, již během jugoslávského období.
  * **Současnost:** Turistika tvoří hlavní pilíř ekonomiky a příjmy z ní zajišťují významný podíl HDP.

==== Bosna a Hercegovina ====

* **Historický význam:** Země byla těžce zasažena válkou v 90. letech, což významně zpomalilo hospodářský rozvoj.
  * **Současnost:** Hospodářství je zaměřeno na těžbu, zpracovatelský průmysl a zemědělství, přičemž země čelí strukturálním problémům a vysoké nezaměstnanosti.

==== Srbsko ====

* **Historický význam:** Srbsko bylo průmyslovým centrem Jugoslávie, ale války a sankce 90. let jeho ekonomiku oslabily.
  * **Současnost:** Ekonomika se zaměřuje na průmysl, IT a zemědělství. Srbsko usiluje o členství v EU a přitahuje zahraniční investice.

==== Černá Hora ====

* **Historický význam:** Ekonomika byla vždy zaměřena na zemědělství a turismus.
  * **Současnost:** Turismus, zejména podél pobřeží, je hlavním zdrojem příjmů, přičemž země přitahuje zahraniční investice do realit.

==== Severní Makedonie ====

* **Historický význam:** Země byla jedním z méně rozvinutých regionů Jugoslávie.
  * **Současnost:** Hlavní odvětví jsou zemědělství, textilní průmysl a služby. Vstup do NATO a plánovaný vstup do EU by mohly přispět k růstu.

===== Turistické možnosti a památky UNESCO =====

==== Slovinsko ====

* **Památky UNESCO:** Jeskyně Škocjan (nejhlubší podzemní kaňon v Evropě) a těžba rtuti v Idriji. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241120-181542.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241120-220037.png?289x174}}
  * **Turistické atrakce:** Hlavní město Lublaň, Bledské jezero a přírodní krásy Julských Alp. Jeskyně Postojna - macarát jeskynní. Maribor. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241120-215242.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241120-181609.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241120-215442.png?275x183}} {{:2024:zs2024:pasted:20241120-220307.png}}

==== Chorvatsko ====

* **Památky UNESCO:** Staré město Dubrovník, Diokleciánův palác ve Splitu, Plitvická jezera. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241121-123915.png?275x151}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-123938.png}} \\{{:2024:zs2024:pasted:20241121-124043.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-124108.png}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-124140.png?261x183}}
  * **Turistické atrakce:** Pobřeží Jadranu, letoviska jako Zadar a Split, a kulturní dědictví měst. \\ {{:2024:zs2024:pasted:20241121-124244.png?259x177}} {{:2024:zs2024:pasted:20241121-124629.png}}

==== Bosna a Hercegovina ====

* **Památky UNESCO:** Mostarův most, stećky – středověké náhrobky.
  * **Turistické atrakce:** Historické město Mostar, Sarajevo a přírodní krásy hor.

==== Srbsko ====

* **Památky UNESCO:** Středověké kláštery (Studenica, Sopoćani), Starý Ras.
  * **Turistické atrakce:** Bělehrad, přírodní parky a historické kláštery.

==== Černá Hora ====

* **Památky UNESCO:** Kotor, přírodní a kulturní historické oblasti.
  * **Turistické atrakce:** Přímořská letoviska jako Budva, hory Durmitor a zátoka Kotor.

==== Severní Makedonie ====

* **Památky UNESCO:** Ochridské jezero a okolní historické památky.
  * **Turistické atrakce:** Město Ohrid, Skopje a přírodní krásy národních parků.

===== Národnostní menšiny =====

**Bosna a Hercegovina:**
  - Bosňáci, Srbové a Chorvati tvoří tři hlavní národy, mezi nimiž jsou silné kulturní a náboženské rozdíly.

**Srbsko:**
  - Maďarská menšina, zejména v oblasti Vojvodiny, a také Albánci na jihu v Kosovu, které Srbsko stále považuje za součást svého území.

**Chorvatsko:**
  - Srbská menšina má historický význam, zejména v oblastech postižených válkou v 90. letech.

**Severní Makedonie:**
  - Významná albánská menšina, což vedlo k napětí mezi albánskou a makedonskou komunitou.

**Černá Hora:**
  - Bosňácká a albánská menšina, která přispívá k kulturní rozmanitosti regionu.

**Slovinsko:**
  - Slovinsko má menší zastoupení národnostních menšin, ale významnou skupinou jsou Srbové a Chorvati, kteří se sem přistěhovali během jugoslávského období.

Komentář k úpravám

Poznámka: Tím, že editujete tuto stránku, souhlasíte, aby váš obsah byl licencován pod následující licencí: CC Attribution-Share Alike 4.0 International

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku