V této práci s názvem: Hlavní mezníky při studium člověka a společnosti v Čechách, bych Vás ráda seznámil s již zmiňovanými mezníky. Práci budu mít rozdělenou na období středověku, novověku a blízké minulosti. Ke každému období uvedu od kdy, do kdy vlastně toto období bylo a co pro něj bylo důležité. Jak v jednotlivých dobách vypadala společnost, vzdělání, náboženství a tak dále.

Hlavním cílem práce bude ujasnit čtenářům, jak a kdy tyto hlavní mezníky v Čechách probíhaly. A také kdo by jejich autorem, nebo o co přesně nás a naší společnost obohatily. Ovšem nejen uspořádávat souvislosti, ale taktéž ty hlavní mezníky nalézt.

Období středověku je přibližně datováno od 5. století až do 14. století našeho letopočtu. Před tímto období na našem území probíhalo tak zvané stěhování národů. Prvním správním zřízením na našem území byla Sámova říše. Později zde vznikla tzv. Velkomoravská říše a kolem roku 903 začíná vznikat Český stát.

Lidé se ve středověku živili z většiny zemědělstvím a řemesly. Měšťáci se zabývali obchodem ale i dalšími řemesly a zde právě ze směnného obchodu přecházíme k obchodu s penězi. Nebyli tu ovšem jenom tito obyvatelé ale i další například lidé bez domova, kteří pracovali na statcích, nebo se nechávali zaměstnat i s ubytováním. A nesmíme zapomenout i na spodinu, hlavně žebráky a mrzáky.

Z náboženského hlediska lidé v tomto období byli hlavně pohané. To znamená, že nevěřili jenom jednoho boha, ale věřili ve větší množství bohů. Později se začíná objevovat a více prosazovat křesťanství. Bůh a náboženství se stali středem veškerého dění. Což přineslo svoje výhody i ve vzdělání. Po roce 863, kdy přišli na Naše území věrozvěsti Cyril a Metoděj, kteří psali knihy ve slovanském jazyku. Nevýhodou bylo, že církev si nárokovala čím dál tím více peněz a začala se obklopovat přepychem. To se samozřejmě nelíbilo obyčejným lidem a objevili se tu reformátoři. Nejvýznamnější z nich byl Jan Hus, který kázal hlavně v Betlémské kapli. Byl ovšem za své názory odsouzen a upálen r. 1415. Po této události v Čechách byli dvě vyznání a to husité a katolíci.

Co se vzdělání týče, obyčejní lidé žádné nepotřebovali. Číst a psát tedy neuměli. Tuto dovednost měli akorát kněží a představitelé církve. A ti se snažili vzdělanost rozšířit a proto zakládali školy, ovšem pouze pro chlapce. Až ve 12. století se zakládaly školy i veřejné ovšem stále jenom pro chlapce, kteří čtení, psaní a počítání potřebovali pro obchod a obživu. Největším rozvojem v tomto období bylo zakládání vysokých škol a univerzit. Nejvýznamnější byla univerzita Karlova založena roku 1348. ¹⁾

Novověk je přibližně datovaný od 15. století. Přesný začátek není jednoduché jednoznačně určit, jelikož každý historik bere za počátek novověku jinou událost. Například objevení Ameriky r. 1492 nebo rozpad Byzantské říše již z r. 1453. A toto období trvá do 20. století. Kdy je nejdůležitějším datem 28. října 1918 – vznik Česko-slovenské republiky. ²⁾

V této době je u nás absolutní monarchie Habsburků. Nejvyšší postavení zde měla šlechta, bez jejího dovolení lidé tzv. poddaní nemohli nic. Nemohli uzavírat sňatky, stěhovat se a ani třeba studovat. Šlechtě tedy patřilo skoro všechno; vesnice, města, pozemky, dobytek i lidé. Obyvatelé museli robotovat, to znamená, že se starali o půdu a pěstovaní na ni pro šlechtu. Až konečně roku 1781 zrušil Josef II. poddanství, takže se lidé mohli svobodně rozhodovat o svém životě, ačkoli robota byla zachována až do roku 1848. K tomuto období se váže ještě jedna konečná událost a to je I. Světová válka, která se začínala rýsovat po atentátu v Sarajevu r. 1914. Od roku 1915 bylo nejvíce mužů odváděno na frontu. Díky válce se zvyšovaly i ceny potravin a celkově i jejich množství.

Náboženství v tomto období se objevovala různá vyznání například katolíci, jednota bratrská, kališníci a nově vytvoření novoutrakvisté a nesmíme zapomenout na židy. Lidé s tímto vyznáním nebyli nikde vítání s otevřenou náručí spíše naopak. Dokonce i známá panovnice Marie Terezie vydala dekret na vyhnání židů z její říše. Byla ovšem donucena dekret odvolat, jelikož tito lidé byli nedílnou součástí obchodu a ten se s vydaným dekretem výrazně zpomalil. Důležitým mezníkem je tu vydání tolerančního patentu, který vydal císař Josef II.. Tento patent upravuje náboženskou svobodu. A díky Josefovi II. se polepšilo i v sociální oblasti, jelikož zrušil kláštery a vybudoval z nich nemocnice, kasárny a také chudobince.

Vzdělání v novověku se opírá o vznik humanismu a renesance. Vznikne knihtisk, který hodně pomůže k vzdělanosti. Do škol opět chodí pouze chlapci a děvčata mají šanci na vzdělání, pouze pokud patří do bohaté rodiny, která jim zaplatí domácího učitele. V roce 1780 byla uzákoněna povinná školní docházka, později nuceně vyučováno v němčině.

Kromě rozvoje vzdělání jako celku bych ještě zmínila událost první pitvy z r. 1600. Provedl jí Jan Jesenský (Jan Jesenius) a byla to několikadenní pitva mužského těla. Později byl ovšem tento průkopník popraven společně s 27 českými pány na Staroměstském náměstí na popud církve. Mezi další průkopníky svých teorií patří Jan Kepler, který vydal spis Astronomia nova o teorii pohybu planet. Tento astronom působil na dvoře Rudolfa II., kde se celkově věda a alchymie rozvíjela nejvíce. Další událostí datovanou do toho období je vynalezení parního stroje Rak a později i sestavení a předvedení českým technikem Josefem Brožkem. A abychom nevynechali úplně kulturní dění zmínila bych zde vznik české národní hymny „Kde domov můj?“. Na vzniku se podíleli František Škroup (hudba) a Jan Kajetán Tyl (text). Pro naši kulturu nejdůležitějším mezníkem je doba národního obrození a uvědomování s našeho národa, celkově také snaha o to dát světu vědět o našem malém státě a upevnit si hodnoty společnosti. Podpora a prosazování češtiny tu po době plné německého jazyka byl opravdu potřeba. ³⁾

V tomto období ještě musím uvést dvě důležitá jména z hlediska vzniku antropologie/etnografie. Jsou to hlavní zakladatelé české etnografie a podíleli se na rozvoji a podpoře českého národa. Jmenovitě Čeněk Zíbrt a Lubor Niederle.⁴⁾

Navazujeme na novověk tedy 20. století až do současnosti. Sem se řadí událost jako 2. světová válka začínající roku 1939 a do roku 1945. U nás v tomto období byl Protektorát Čechy a Morava. Opět se se vrací němčina a germanizace státu a obyvatel. Obyvatelstvo se dělilo na 3 skupiny: střední proud, krajní proud a aktivní bojovníci. Střední proud byl proti okupaci, ale byli pasivní, krajní proud spolupracovat s Němci a aktivní bojovníci byli příslušníci bojových organizací a skupin, kteří se aktivně podíleli na oporu okupace. Byla tu jednoznačná separace židů a občas i jiných menšin. Na našem území se pořádali odboje a demonstrace. Mezi hlavní demonstranty patřil Jan Opletal a Václav Sedláček. Domácí odboj aktivně „bojoval“ pomocí vydávaní různých periodik a letáků. Dalším z aktivního domácího odboje byli hrdinové Jan Kubiš a Josef Gabčík, kteří ukončili vládnutí říšského kancléře Reinharda Heydricha.

Po druhé světové válce se opět dostáváme tzv. z bláta do louže, jelikož protektorát a válka sice skončili ale naše země je tak či tak stále ovládána jinou zemí. Pro tentokrát je to Rusko. Nastává u nás komunistický systém řízený Stalinem. Obyvatelstvo se potýkalo s mnohými omezeními na úkor určitých sociálních jistot. Omezení byli občané z hlediska základních lidských práv a svobod například svoboda vyznání, shromažďování se, nebo také právo na vzdělání. Lidé za to měli zajištěnou práci a udržovala se tzv. umělá zaměstnanost. Obyvatelé tu byli značně utiskování a omezování až do roku 1989, kdy byla Sametová revoluce a ukončila tuto „tyranii“. ⁵⁾

Načež pár let po té roku 1993, 1. ledna vzniká samostatná Česká republika. Prezidentem se stává Václav Havel. Postupem času Česká republika vstupuje do mezinárodních organizací například NATO, OSN a také EU. Roste ekonomika a lidé se začínají mít lépe, mají možnost cestovat, vzdělávat se a využívat svých lidských práv bez omezení.

V předešlém textu jsem se pokusila co nejvíce přiblížit vývoj české společnosti a doufám, že i člověka a jeho možnosti v ní. Pojala jsem to možná trochu více historicky, ale podle mého subjektivního názoru jsou jak politické, tak jakékoliv jiné historické události určujícím prvkem vývoje společnosti.

jinsli@minulo¬st.org. Novověk a život v něm. Historie. [Online] 7. červenec 2007. [Citace: 14. červen 2015.] http://www.minulost.org/archiv/18/stredovek-zivot-v-nem.

jinsli@minulo¬st.org. Středověk a život v něm. Historie. [Online] 16. červenec 2007. [Citace: 14. červen 2015.] http://www.minulost.org/archiv/19/stredovek-zivot-v-nem.

Kokaisl, Petr. Základy antropologie. Praha : Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2007. ISBN 978-80-213-1722-2.

Komunistický režim v Československu. Wikipedia. [Online] 20. listopad 2006. [Citace: 14. červen 2015.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunistick%C3%BD_re%C5%BEim_v_%C4%8Ceskoslovensku.

Petr, Kováč. Novověk. wikipedie. [Online] 2005. [Citace: 14. červen 2015.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Novov%C4%9Bk. 

Počet shlédnutí: 39