Interhelpo: Češi v Kyrgyzstánu

Lucie Kolářová

Oblast Střední Asie, tedy pěti prostovětských států Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu je etnicky velmi pestrá. Žije zde mnoho etnických minorit, které se do Střední Asie dostaly v průběhu dějin,¹⁾ zejména pak v období, kdy tato oblast byla pod nadvládou Ruska. Není však moc známé, že mezi četné etnické minority se řadí i ne příliš početná etnická minorita Čechů a Slováků. Ti se do Střední Asie dostávali již v 19. století, a to zejména jako malé skupinky dobrodruhů, kteří osidlovali středoasijské stepi. Největší počet krajanů se do Střední Asie dostal v rámci programů na podporu budování socialismu v Sovětském svazu ve 20. a 30. letech 20. století. ²⁾ Hledali zde nový domov. Většina krajanů se však záhy po příjezdu, v 50. letech, nebo v rámci kolektivního přesidlování krajanů do České republiky organizovaných v 90. letech 20. století vrátilo zpět. ³⁾

Cílem seminární práce je představit etnickou minoritu Čechů ve Střední Asii. Dílčími cíli je: představit jak se dostala česká minorita do Střední Asie, co je družstvo Interhelpo a jaké bylo postavení české minorit v zemích Střední Asie.

Seminární práce je založena na sekundárních zdrojích dat, konkrétně na technice studia dokumentů. Jedná se o neinvazivní techniku sběru dat, při které je vyžíváno již zpracovaných materiálů. Jde tedy o techniku méně časově i finančně nákladnou než u technik založených na sběru dat z primárních zdrojů.

Největší česká komunita ve Střední Asii žije v Kyrgyzstánu, menší počet osob hlásících se k českým kořenům pak žije i v Kazachstánu. Do Kazachstánu Češi přesidlovali v průběhu 19. století při osidlování okrajových oblastí carského Ruska, kam spadaly i oblasti Střední Asie. Do Kyrgyzstánu se většina Čechů a Slováků dostali ve 20. a 30. letech 20. století, když jako členové výrobně hospodářských družstev vyrazili do kyrgyzského hlavního města Biškeku pomáhat s budováním socialismu. Střední Asie, a tedy i Kyrgyzstán, tehdy byla součástí Sovětského svazu. Odchod Čechů do nehostinné Střední Asie je většinou spojen s nedostatkem volné půdy v českých zemích či špatnou ekonomickou situací, možnost odejít do neosídlené krajiny a dostat vlastní půdu byla pro řadu lidí lákavá. Ve 30. letech 20. století byly ekonomické důvody velmi silné, i přes nepříznivé podmínky v Sovětském svazu se tam lidé stěhovali kvůli velké hospodářské krizi. ⁴⁾

Největší zásluhu na osídlení Kyrgyzstánu českou komunitou má družstvo Interhelpo. Interhelpo je československé výrobně hospodářské družstvo, které bylo založeno v Žilině dne 1. 5. 1923 za účelem pomoci budování socialismu v Sovětském svazu. Byla to reakce českých komunistů na výzvu Komunistické internacionály ke všem proletářům, kdy prosili o pomoc s budováním nově vzniklého socialistického státu. ⁵⁾ Členem družstva byli nejen čeští a slovenští dělníci, řemeslníci a odborníci, ale také němečtí, maďarští a rusínští. ⁶⁾

Utvoření družstva Interhelpo bylo reakcí na výzvy Sovětského svazu o pomoc s budováním. Tato pomoc se měla týkat zaostalých částí Sovětského svazu tedy zejména Střední Asie. Na tuto výzvu reagovala celá řada lidí a začala vznikat družstva za účelem pomoci Sovětskému svazu, v Československu vzniklo 5 družstev Pragomašina, Slovácká komuna, Kladenská komuna, Reflektor a již zmiňované Interhelpo, které mělo největší členskou základnu a vytvořilo největší projekty. ⁷⁾

Aby mohlo Interhelpo fungovat a pracovat na projektech v Kyrgyzstánu, každý člen družstva musel složit nemalou finanční částku, celkem 5000 korun československých (3000 Kčs na nákup technického vybavení a strojů, 2000 Kčs na dopravu do Biškeku). Československý stát iniciativu družstva na pomoc Sovětskému svazu nepodporoval, a tak musel být provoz družstva hrazen výhradně z finančních prostředků jeho členů. První vlak s 303 osobami a 14 nákladními vagony plnými technického vybavení, stroji a pracovním náčiním pro řemeslníky odjel z Žiliny roku 1925. Další vlak byl vypraven ještě téhož roku, ten vezl zejména technické vybavení. Největší transport vyjel ze Žiliny o rok později, vlak čítal celkem 60 nákladních a osobních vagónů a převážel do Biškeku 606 osob. Roku 1928 vyjížděl vlak se členy družstva z Brna. Poslední vlak byl vypraven ze Žiliny roku 1932.⁸⁾

Interhelpo bylo ve svých projektech, i přes špatné podmínky panující v té době v Kyrgyzstánu, úspěšné. Do Biškeku se dostala řada československých řemeslníků a dělníků a ti významně přispěli k modernizaci Kyrgyzstánu, a to zejména v oblasti průmyslu. V rámci projektů vznikla v kyrgyzské stepy celá řada továren, například na textil či nábytek a řada řemeslných dílen. Byla postavená celá čtvrť domů pro rodiny členů družstva. Zasloužili se také o modernizaci zemědělství, přinesli do Kyrgyzstánu pěstování cukrové řepy. ⁹⁾ Další projekty zlepšovaly celkovou úroveň života Kyrgyzských obyvatel. Za pomoci členů Interhelpa byla postavena první elektrárna v Kyrgyzstánu, ale byly také postaveny nemocnice, školy a zřízeny úřady. Dále pomáhali při výstavbě hlavního města Biškeku, železnice a přehrady. ¹⁰⁾ Budování továren a celá modernizace byla velmi náročná, jelikož se všechny stroje (zemědělské stoje, traktory, nákladní auta) a veškerá technika (veškeré technické vybavení továren) musely dovážet až z Československa. ¹¹⁾ Celková hodnota výrobních prostředků, které byly dovezeny družstvem Interhelpo do Kyrgyzstánu, činila 2,5 milionu československých korun. ¹²⁾

Působení Interhelpa a život jeho členů v Kyrgyzstánu však byl velmi náročný a naprosto odlišný od idealistických představ, které stály u zrodu družstva. Přesto, že družstvo bylo do Kyrgyzstánu pozváno přímo Sovětským svazem, nemělo od něj žádné záruky ani ochranu. ¹³⁾ Přesto, že Interhelpo spravovalo významné projekty na podporu modernizace a bylo za to roku 1925 oficiálně vyhlášeno za nejlepší družstvo v Sovětském svazu, ¹⁴⁾ bylo v rámci sílící kolektivizace roku 1928 zařazeno do sdružení výrobních družstev Kyrgyzie a chod družstva začal být řízen sovětskými orgány. To vedlo až k represím a perzekucím členů družstva. ¹⁵⁾ Ještě v roce 1934 bylo Interhelpo jedním z největších a nejproduktivnějších podniků v Kyrgyzstánu, vytvářelo 20 % průmyslové výroby této svazové republiky. Roku 1943 kyrgyzská vláda rozhodla, že bude družstvo zrušeno. Došlo ke znárodnění majetků a na místě původního družstva Interhelpo vzniklo družstvo nové. ¹⁶⁾

Češi se dostávali do Střední Asie, zejména do Kyrgyzstánu, v souvislosti s poskytnutím mezinárodní pomoci Sovětskému svazu při budování socialismu. Do Kyrgyzstánu se během 20. a 30. let 20. století dostalo 1078 osob spojených s družstvem Interhelpo, 407 členů družstva a s nimi 671 rodinných příslušníků. Nejpočetněji byli zastoupeni Češi, těch odjelo do Kyrgyzstánu celkem 405. Slováků však bylo jen o něco málo méně, celkem jich do Kyrgyzstánu odjelo 380. ¹⁷⁾

Pro mnohé bylo prostředí, které je v Kyrgyzstánu velmi odlišné od českého, šokující. Do Sovětského svazu odjížděli většinou s idealistickou představou a byli tak zklamaní ze skutečnosti. Kyrgyzské podnebí je značně kontinentální a suché, což znamená, že zde jsou velké výkyvy teplot mezi dnem a nocí a mezi létem a zimou. Navíc je zde málo srážek a tudíž i nedostatek vody, a proto je velmi ceněná. Oproti podmínkám v České republice, kde je podnebí více přímořské a půda je zde úrodnější, je Kyrgyzstán nehostinné prostředí. Hospodařit v takových podmínkách je náročnější. Problémem byly také časté epidemie nemocí, které byly zejména pro děti často smrtelné. ¹⁸⁾ Někteří členové družstva odešli zpět záhy po příjezdu, když zjistili, že situace v Kyrgyzstánu není tak idylická, jak jim bylo prezentováno agitátory. Do Československa se v několika vlnách vrátilo velké množství členů Interhelpa. ¹⁹⁾

Češi a Slováci přicházeli do Kyrgyzstánu s celými rodinami a zakládali zde komunitu, pracovali i žili v rámci družstva. Zbudovali zde školu, mateřskou školu, kulturní centrum, řadu zájmových klubů a dalších zařízení pro společenský život. Češi si v rámci komunity udržovali svou kulturu. To vše nasvědčuje tomu, že se zde chtěli usadit natrvalo, to však překazily události konce 30. let. ²⁰⁾ Češi, kteří v Kyrgyzstánu zůstali, byli ve 30. letech nuceni přijmout sovětské občanství. Poté dokonce začaly perzekuce členů družstva, kteří byli jakožto cizinci bráni jako nepřátelé Sovětského svazu a docházelo k popravám, uvězňování či přemisťování do pracovních táborů. ²¹⁾ Byly také zakázány krajanské spolky i české školy. Česká kultura v komunitě začala upadat. ²²⁾ Po těchto událostech došlo k další vlně návratu do Československa, ne všem Čechům však byl odchod ze Sovětského svazu dovolen. ²³⁾ Po české komunitě a činnosti družstva v Biškeku zůstala celá čtvrť, které se dodnes říká Interhelpo, s výrobními halami, továrnami, parky a stadionem Sokola. Lidí hlásících se k českým kořenům tu však moc nežije. Tato oblast je považována za jednu z nejhorších v Biškeku. ²⁴⁾

Pamětníci, kteří přijeli z Československa ve 20. a 30. letech do Sovětského svazu budovat socialismus a nalezli zde nový domov, již nežijí. Česká komunita se skládá jen z jejich potomků, kteří se sice hlásí k českým kořenům, ale jejich znalost české kultury je velmi malá. Česká komunita čítá přibližně 250 lidí. Vedle české komunity je zde i slovenská, která čítá asi 120 osob. ²⁵⁾

V roce 2002 byl v Kyrgyzstánu založen český krajanský spolek Nazdar. Cílem spolku je sdružovat českou komunitu a podporovat její členy, členů má 90. Spolek je podporován českou ambasádou v Kazachstánu. ²⁶⁾ Avšak naráží na problémy, jelikož žádný z jeho členů neumí česky, a komunikace s českou stranou je tak velmi složitá. Spolek se neúspěšně snažil o zavedení kurzů výuky češtiny, spolku byla nabídnuta i pomoc od české vlády v podobě pozvání krajanů do České republiky na výuku, avšak ani tento pokus se nesetkal s úspěchem zejména z finančních důvodů. Krajanský spolek měl i své internetové stránky, které jsou však v současné době nefunkční. Četné snahy o obnovení českého jazyka u kyrgyzských krajanů jsou zatím neúspěšné. Problémem je i neznalost českých zákonů a předpisů, což pro spolek znamená problém v komunikaci s úřady při žádostech o podporu. S tímto problémem jim pomáhají čeští stážisté. Dalším významným problémem české komunity je, že někteří Češi, respektive lidé s českými kořeny, by se chtěli přestěhovat do České republiky, ale narážejí na finanční problémy. Jejich nízké příjmy jim nedovolují ani s podporou českých úřadu se do České republiky přestěhovat. U mladších generací však zájem o české kořeny slábne. ²⁷⁾

Česká komunita v Kyrgyzstánu je velmi malá a potýká se s řadou problémů. Mezi největší patří to, že po několik desetiletí nebyla podporována a prakticky nefungovala. V roce 2002 byl založen jako v mnohých dalších zemích český krajanský spolek, avšak desetiletí represí, kdy české kořeny byly spíše zátěží, se neblaze podepsaly na stavu české kultury. Žádný z žijících potomků českých přistěhovalců neovládá češtinu a je tak velmi těžké obnovit českou kulturu. Snahy o obnovení české komunity a českého kulturního života také narážejí na nezájem mladé generace.

Co bylo mezinárodní družstvo Interhelpo v Kyrgyzstánu? [online] © 2001-2015 RONA International CZ. 13. 9. 2004 [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/117-stredni-asie/11700-/-/405-historie/4593-co-bylo-mezinarodni-druzstvo-interhelpo/>

DURAJ, Martin. Rada bezpečnosti: Střední Asie [online] Asociace pro mezinárodní otázky © 2003 The Associated Press (AP). 2011 [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://www.studentsummit.cz/data/1408813549398SC_Stredni-Asie.pdf>

HALAJ, Dušan. Interhelpo: Žilina a Interhelpo [online] 8. 12. 2007 [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://zilina-gallery.sk/wiki/Interhelpo>

Krajanské spolky a organizace: Nazdar [online] krajane.net © 2004-2015 Radio Prague. [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://archiv.krajane.net/societyDetail.view?id=225>

ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. V kyrgyzském Biškeku jsou dodnes stopy po československém družstvu Interhelpo [online] © 1996–2015 Český rozhlas. 9. 2. 2008 [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/krajane/v-kyrgyzskem-biskeku-jsou-dodnes-stopy-po-ceskoslovenskem-druzstvu-interhelpo>

VALÁŠKOVÁ, Naďa. Češi na území Ruského impéria a historické vědomí [online] EÚ AV ČR, Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů. 2012 [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://www.zahranicnicesi.com/docs/prispevek_valaskova.pdf>

VLACH, Tomáš. Fučíkovy děti [online] © 2001 - 2015 CZECH NEWS CENTER a.s. 9. 6. 2006 [25. 5. 2015]. <Dostupné z: http://www.ruskerealie.zcu.cz/texts/text2-12-3.php> 

Počet shlédnutí: 213