Veronika Hanusová, Kateřina Knotková, Petr Košťál, Daniel Bejček. Němci v Polsku. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2015. http://www.hks.re/wiki/2015:nemci_v_polsku

Tato práce je zaměřená na německou minoritu v Polsku.V práci jsou srovnány 3 hlavní pohledy, kterými lze na minoritu nahlížet. Prvním je vnímání minority polským obyvatelstvem, dalším je vnitřní pohled minority na svou minoritu a posledním pohledem je hodnocení německé minority Němci, kteří žijí v Německu.Práce je členěna do několika podkapitol, které jsou řazeny podle podotázek, které navazují na hlavní výzkumnou otázku. Podotázky jsou seřazeny podle míry důležitosti odlišností těchto dvou národů. Jako první je uvedena stručná historie, která je důležitá pro správné pochopení, proč se na tomto území vyskytuje právě německá minorita. Hlavní oblastí, kde žije nejvíce Němců je oblast Horního Slezska, především kolem měst Katovice a Opole, proto je také podkapitola práce věnována této oblasti. Pomocí grafu je zde přehledně znázorněn vývoj počtu Němců v Polsku, který se postupně snižuje. Hlavní odlišností je jazyk, protože němčina je velmi odlišná od polštiny. Rozdílná je také otázka náboženství, přestože obě minority vyznávají křesťanství. Němci jsou protestanté a Poláci jsou katolíci. Jisté odlišnosti lze najít i v tradicích, které oba národy dodržují.

Německo i Polsko jsou země, které spolu bezprostředně sousedí, proto není divné, že mezi těmito státy dochází a i v historii docházelo k migraci obyvatelstva. V Polsku se nachází početně významná a dobře organizovaná minorita Němců. Jedná se přibližně o 300 000 obyvatel v současné době, ale v minulosti byl tento počet daleko vyšší. ¹⁾ Obrázek č.1: Němci v Polsku

Cílem práce je výzkum a charakterizování současné německé minority v Polsku. Největší pozornost bude věnována etnické identitě a kulturním hodnotám Němců. Primárním úkolem této práce je tedy zodpovězení výzkumné otázky: „Jaká jsou hlavní specifika německé minority v Polsku?“ a současně podotázek:

• Jaký byl historický vývoj vztahů mezi Německem a Polskem?
• Zachovávají si Němci v Polsku svou etnickou identitu nebo se ztotožňují s polským národem?
• Jak se daří Němcům udržovat v Polsku německý jazyk?
• Do jaké míry vyznávají Němci náboženství?
• Jak si Němci v Polsku zachovávají své kulturní tradice?

Dalším záměrem výzkumu bude nahlédnout do soužití Němců s Poláky. Práce ukazuje, jaký pohled má polská majorita na německou menšinu, jak vnímají Němci polskou většinu a hlavně, za koho se vlastně polští Němci považují. Daří se jim zůstat Němci?

Obecně o etnických menšinách ve střední Evropě píše Ivan Gabal ve své knize Etnické menšiny ve střední Evropě. Detailně se zaměřuje na vývoj etnických vztahů etnických menšin.U minority Němců v Polsku studuje především jejich podmínky pro život z hlediska legislativy, například, jak se tato minorita dostala i do parlamentu a byla postupně více uznávaná, i přes historické události, díky kterým došlo k nenávisti Němců a Poláků. Hovoří i o současnosti, kdy patří německá minorita k té stabilní a velmi dobře organizované složce společnosti. ²⁾

O historickém vývoji německé minority v Polsku v letech 1934-1939 (nejen v tomto období) velmi detailně píše Theodor Bierschenk v knize Die deutsche Volksgruppe in Polen. Od samotného osidlování Polska Němci,které bylo zahájeno již ve 13. století, kdy první sedláci ,,přivandrovávali'' do Polska, se zmiňuje také o rozvrstvení německého obyvatelstva v jednotlivých oblastech a uvádí i jejich počty.Značná část je věnována politické organizaci státu, kultuře a tradicím. ³⁾

V minulosti došlo k největším rozbrojům podle článku Víta Dostála Současné polsko-německé vztahy:mosty přes minulost?Demokratický střed mezi Německem a Polskem. Moderní polský stát si nese značnou míru nenávisti a odporu k německému státu. Není čemu se divit po druhé světové válce, která znamenala asi nejvýznamnější předěl v německo-polských vztazích. Od té doby Němce považovaly za zdroj nebezpečí. V rámci národně demokratické koncepce znovuvzkříšení Polska podle Romana Dmowskiho měla být německá menšina donucena k emigraci. V posledních letech dochází k uvolnění napjatých vztahů a postupně se odprosťují od historických událostí a snaží se vše směrovat k přátelským vztahům. ⁴⁾

Vývojem a postavením etnické skupiny Němců v Polsku se zabývá Článek The Limits of the German Minority Project in Post-communist Poland: Scale, Space and Democratic Deliberation od Michaela Fleminga. Rozhodujícím milníkem byl The Council of Europe’s Framework Convention for the Protection of National Minorities (1995). Snažil se upravit práva etnických menšin, např. sociální, ekonomické, kulturní. Hlavní postavení v Polsku zaujímala německá menšina. Zásadní bylo také to, že vláda stála za německou minoritou a uznala jí. Velkým milníkem bylo také uznání katolíky. Největší koncentrace německé minority byla v slezském Opole. Fleming zde přirovnává menšiny, jak německé v Polsku, tak polské v Německu k mostu vytvořenému mezi oběma zeměmi. Německo podporovalo minoritu v rozvíjení regionu a ne k reemigraci. Minorita pak procházela různými stadii od uznání menšiny po zajištění jedinečnosti regionu a získání dotací pro obyvatele. Závěrem zmiňuje, že Polsko je před vstupem do EU, a Německo tedy otevře své trhy a hranice dalším východoevropským státům. ⁵⁾

O autoritativním postavení německé minority V polsku, přesněji ve slezském Opole, píše odborný text Michaela Fleminga s názvem The new minority rights regime in Poland: the experience of the German, Belarussian and Jewish minorities since 1989. Od 90. Let 20. Století je německá minorita uznána všemi typy vlád. V Opole má dominantní postavení. V roce 1990 obsadili 28% křesel v regionálním parlamentu. Postavení této minority se neustále zvětšovalo. Dokonce přibližně 180 000 obyvatel v Opole má polské i německé pasy. Němci v Polsku se také snažily přiblížit ekonomickým vývojem k Západnímu Německu, ale to bylo díky komunismu velmi těžké. ⁶⁾

K vytvoření této práce byly využity obě základní metody kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Práce vychází z kvalitativních metod a opírá se o metody kvantitativní. Zprvu bylo zacházeno s metodami kvantitativního charakteru, přesněji s technikou sekundárního sběru dat, která umožňuje získat statistické a teoretické informace prostřednictvím studování odborných článků, publikací na dané téma společně s internetovými zdroji. Hlavní část práce byla vypracována za pomocí kvalitativních metod, které se v této práci budou reflektovat hlavně ve spojení s respondenty a s informacemi, které budou od nich prostřednictvím kvalitativního sběru dat získány.

Adekvace metod

Mezi hlavní výhodu kvantitativních metod může být zařazena dobrá dostupnost, velké množství zdrojů a snadný sběr těchto informací. Na druhou stranu jsou však všechny tyto data pouze teoretické a zobecněné, neumožní nám nahlédnout přímo na jádro problému. S tím je spojena i velmi důležitá věrohodnost a aktuálnost zdrojů. Mezi hlavní výhody kvalitativních metod můžeme řadit jejich validitu a schopnost získání informací od respondentů do hloubky, přesné vyjádření a minimální obecnost. Tazatel se řídí podle určitého plánu, který musí být předem pečlivě sestaven. To umožňuje směřovat rozhovor takovým směrem, jakým si tazatel přeje aniž by odbočoval od důležité problematiky. Nevýhodou polostrukturovaného rozhovoru je jeho náročnost, tazatel musí být obezřetný na pořadí kladených a s tím společně i na typ pokládaných otázek (např. vyvarovat se sugestivních otázek). Další nevýhodou polostrukturovaného rozhovoru může být obtížné shánění respondentů.

V této práci bude z kvalitativního hlediska využita metoda polostrukturovaného rozhovoru, která je vyhovující díky její flexibilitě a schopnosti dotázat se respondenta v případě nejasnosti nebo neúplnosti odpovědí, umožňuje prozkoumat téma do hloubky. Tento způsob získávání dat je zajištěn prostřednictvím techniky dopisování skrze sociální síť. Nadále bylo využito dotazníků, které byly jednotlivě rozeslány respondentům. Dotazníky poskytují velké množství dat, která ovšem mohou být stručná a obecná. Každému respondentovi jsou pokládány stejné otázky, které jsou předem stanoveny.

⁷⁾ Tabulka č.1: Informace o respondentech

Podle archeologických nálezů osidlovalo Slezsko několik kultur. V době bronzové můžeme hovořit o tom, že Slezsko patřilo k lužické kultuře. Podobně jako v ostatních částech střední Evropy, tuto oblast obývali nejspíše Keltové, o kterých toho bohužel víme velmi málo. ⁸⁾

Dalšími kolonizátory této oblasti již na přelomu 1. a 2. století byl germánský kmen Vandalů. Vandalové údajně pochází ze Skandinávie nebo od Baltského moře. Ve 2. Století díky migraci Götů se Vandalové rozdělili na dvě větve, a to na Hasdingy a Silingy. Byli to právě Silingové, kteří se usídlili na území Slezska a údajně podle nich bylo toto území pojmenováno- Schlesien= Slezsko. Germánské etnikum postupně ze slezské oblasti odchází. V tomto období se můze hovořit o prvních zmínkách, kdy se germánské etnikum dostává na území dnešního Polska. ⁹⁾

Přibližně okolo roku 550-600 na to toto území expandují první Slované. Kde se přesně nacházela pravlast Slovanů a odkud přesně přišli, se úplně neví. Jsou tu jisté spekulace, že by mohli přijít z východu, z oblasti za Tatrami. Důvodem pro jejich expanzi dále do Evropy z jejich pravlasti byl nejspíše kmen Avarů, kteří je ohrožovali. ¹⁰⁾

Slezsko se stalo nejspíše součástí Velkomoravské říše za Svatopluka I.. Po pádu Velkomoravské říše roku 907 bylo součástí Českého knížectví, a to hlavně za vlády Boleslava II.. ¹¹⁾

Kolem 10. století došlo ke středověké vojenské expanzi germánských rytířů do Východní Evropy. Tato expanze byla označována německy jako ,,Drang nach Osten‘‘, v překladu ,,Tah na východ‘‘. K této expanzi docházelo z důvodu hustého osídlení Svaté říše římské- hlavně oblastí Porýní, Vlámska a Dolního Saska. Přesun obyvatel byl směřován do méně zalidněných oblastí na východě- Pobaltí, Polsko. Tato kolonizace byla podporována německou šlechtou, slovanskými králi, ale i středověkou církví. Lze uvažovat, že expanze obyvatel z území dnešního Německa dala základ německé minoritě v dnešním Polsku. ¹²⁾

Do roku 1335 bylo Slezsko vévodství pod svrchovaností Polského království. ¹³⁾

Ve 13. století vpadli do Evropy Mongolové. Roku 1241 bylo Polsko drtivě poraženo a osamostatnila se část území tzv. Střední Slezsko. Slezsko bylo po vpádu Mongolů zdevastováno a vylidněno. Slezští Piastovci chtěli opět zemi pozvednout, a proto pozvali na území Slezska německé osadníky z oblastí Porýní, Frank a Vlámska. Z dostupných zdrojů jsme vyvodili, že díky příchodu dalšího obyvatelstva z oblasti dnešního Německa, dochází k ještě vyšším počtům příslušníků německé minority v dnešním Polsku. V minulosti na toto území Slezska „zavítali“ přibližně 3x obyvatelé dnešního Německa, kteří se zde usadili a měli zde potomky, o které se tato minorita postupem času rozrůstala, a proto tento fakt lze brát jako vysvětlení, proč je německá minorita v převaze nad ostatními.

Po bitvě na Bílé hoře roku 1620, se Slezsko stalo součástí Habsburské monarchie. ¹⁴⁾

Po první prohrané slezské válce, byla nucena Marie Terezie roku 1742, na základě Vratislavského míru odevzdat většinu území Slezska Prusku, ale malá část zůstala jako vévodství pod Českou korunou. ¹⁵⁾

Okolo roku 1807 byli do dnešního Polska povoláni tzv. Hauländer, kteří byli převážně z dnšního Nizozemí, ale také ze severního a východního Německa. Vytvořili zde své vlastní vesnice- Hauländereien.¹⁶⁾

Provincie Slezsko (součástí Pruska) spadala od roku 1871 pod Německé císařství až do konce 1. Světové války. Po skončení první světové války připadla východní část obnovenému Polsku a Hlučínsko novému státu Československu. ¹⁷⁾

Velkým zlomem v dějinách byl den 1.září 1939, kdy začala 2. Světová válka. Tento světový konflikt začal útokem na Polsko. Po vypuknutí 2. Světové války byla vytvořena listina, tzv. Volklist.¹⁸⁾ Na této listině byli muži německé i slezské národnosti. Zápisem na tuto listinu jim vznikla povinnost naverbovat se do německých jednotek Wehrmachtu. Existovaly 4 skupiny rozdělení podle kritéria „vhodnosti‘‘, podle Heinricha Himmlera. Do první skupiny patřili lidé, kteří byli aktivní, uznávali politickou ideologii a podporovali stranu NSDAP a lidé patřící do německého spolku. Druhou skupinu tvořili lidé, kteří nebyli členy německého spolku, ale rozhodující byl jejich německý původ. Tyto první dvě skupiny byly označovány jako Volksdeutsche, v překladu lidé němečtí. Třetí skupinou byli lidé nemluvící německy a byli označováni NSDAP za příslušníky národu „s německou krví‘‘, například Kašubové, Slezané a Mazurové. Tito jedinci měli zakázáno vstoupit do polských spolků. Být členem poslední skupiny znamenalo, mít jisté výhody oproti negermánskému obyvatelstvu. ¹⁹⁾

Po ukončení druhé světové války bylo území rozděleno na základě Postupimské dohody, která byla konečným výsledkem posledního jednání Velké trojky ( Velká Británie, USA a SSSR). Ta stanovila, že území na východ od linie řeky Odry- Nysy bude patřit Polsku, největší část tohoto území tvořilo Slezsko. Následovala silná polonizace obyvatelstva, v důsledku které od roku 1945 docházelo k emigraci(spíše útěku) na západ Němců, kteří zde tvořili okolo 80% obyvatelstva. Následoval organizovaný odsun Němců z Polska, kdy jim byl při té příležitosti zabaven majetek. ²⁰⁾

Další vlny emigrace Němců, kteří zde zůstali, probíhali především z politických a hospodářských důvodů v 70.- 80. letech 20. století. Pád komunismu v 90. letech 20. století odstartoval další vlnu emigrace do SRN.

Jak již bylo řečeno v úvodu této práce, největší koncentraci německé menšiny nalezneme na území, nazvané Horní Slezsko. Jedná se o hraniční oblast, která po druhé světové válce připadla Polsku. Němci se tak stali minoritou hlavně zásluhou změny státních hranic.

²¹⁾ Obrázek č.2: Poloha oblasti Horního Slezska

Podle současných odhadů německého velvyslanectví v Polsku, žije dnes na území Polska přibližně 300 000 Němců. Podstatná část z nich právě kolem města Opole a Katovice. Při tak vysokém počtu lidí s německou národností v této oblasti není divu, že politické a kulturní působení německých spolků je v místních obcích poměrně významné. Hlavními činnostmi těchto spolků je především udržování tradic, historického povědomí a německého jazyka. Nejvýznamnějšími organizacemi, zastávajícími tyto funkce a zároveň zaštiťujícími spolky ostatní, je „Svaz německých sociálních a kulturních sdružení v Polsku“ a „Zwiazek Niemieckich Stowarzyszeń Spoleczno-Kulturalnych w Polsce“. Na základě jejich působení se tak pořádají kulturní akce německé menšiny nebo kurzy zaměřené na německý jazyk.

Ve školách se tak běžně vyučuje němčina a někdy je také považována za druhý úřední jazyk některých obcí.

Podle sčítání lidu z roku 2011 zde žije 144 236 Němců, to ale není konečné číslo, protože mnoho lidí se k národnosti nehlásí.²²⁾ Přesto jsou Němci největší minoritou v Polsku. Podle polských zákonů s nimi bude nakládáno stejně, jako s polskou minoritou v Německu. Díky tomu tu má německá minorita přes 30 spolků.²³⁾

Následující graf popisuje počet Němců v Polsku při sčítáních lidu. V historii se lidsto všeobecně o menšiny zajímalo ve válečném období a poté až nyní. Proto zde máme sčítání lidu z roku 1939 ²⁴⁾ a poté až 2002 a 2011. Přitom právě v roce 2002 byl o sčítání lidu v Polsku zájem, protože bylo vůbec první po válce, kde se mohl odhalit počet menšin. Počty jsou samozřejmě zkreslené a zachycují jen lidi, veřejně se hlásící k národnosti.

²⁵⁾ Graf č.1: Počet Němců v Polsku

Německá minorita zde vznikla především posunutím hranic. Lidé, žijící na území polského Slezska, kteří se rozhodli zůstat ve své domovině a neemigrovat mají nyní více občanství.

Thomas Kandziora má polské i německé občanství, ale národností se cítí být Němec. Jeho rodina na území Slezska žije po staletí a nemají důvod emigrovat do Německa, i když už jsou součástí Polska.

Druhou skupinou Němců jsou lidé, kteří sem přišli např. za prací nebo rodinou a chtějí se ve stáří vrátit do Německa. To je případ Lutze R., kterému byla v Polsku nabídnuta práce, a postupem času zde založil rodinu a usadil se. Ten má občanství jen německé a cítí se být Němcem. Jeho dceru, která má dvojí občanství, však nenutí do žádných rozhodnutí ohledně toho, jakou národností se cítí být.

Na tyto dvě skupiny je i jinak nahlíženo společností, což je velmi pěkně zachyceno ve výpovědích respondentů. Všichni respondenti zastupující skupinu Němců, kteří zde zůstali i po posunutí hranic, se setkávají se slovními útoky na jejich osobu. Několikrát byli nazváni nacisty, aniž by žili v době 2. světové války. Je to tedy jakýsi kulturní pozůstatek po válce, kterým se Poláci mstí za válečné události. Tyto informace však nemůžeme globalizovat na celý polský národ. Naopak Němci „přistěhovalci“ mluví o Polácích jako velmi tolerantním národě, se kterým neměli nikdy žádný problém.

Úředním jazykem na území Polska je polština. Současná legislativa však umožňuje jinému jazyku, v tomto případě němčině, zastávat funkci pomocného úředního jazyka určitého území za podmínky, že stávající počty minority dosahují alespoň pětinového podílu populace dané oblasti.

Němčina je jazykem indoevropským, přesněji pak germánským. Funkci úředního jazyka zastává v Německu, Švýcarsku, Lucembursku, Lichtenštejnsku, Rakousku a Belgii. Podle odhadů hovoří němčinou přibližně 200 mil. lidí po celém světě.

Statut pomocného úředního jazyka, zastává němčina právě v částech území Horního Slezska, převážně pak v přilehlých oblastech města Opole, kde dosahují počty německy mluvících obyvatel přibližně 170 tisíc. Pomocným úředním jazykem je tak němčina ve 27 obcích.²⁶⁾ I zde se však podle odpovědí respondentů vyskytují jazykové dialekty.

V Polsku nejsou nijak neobvyklé ani německé noviny nebo televizní stanice. Pro představu lze například zmínit noviny „Wochenblatt“ nebo “Antidotum“, které jsou zasvěceny německé minoritě. Z televizních stanic lze uvést například Schlesien Journal. Ve zmiňované oblasti, hovoří německé rodiny polsky i německy a němčinu chtějí uchovat pro budoucí generace. Existence „druhého“ oficiálního jazyka v oblastech s více než 20% německé minority, většině Poláků nijak nevadí. „Může to mít pozitivní vliv na průmysl, ekonomiku a pracovní místa.“, zmiňuje polská respondentka Julia. Nutno však podotknout, že ani názor „Nelíbí se mi to! Žijeme v Polsku a nepotřebujeme druhý jazyk.“ není nijak vyjímečný.

Polsko je oproti jiným evropským zemím silně nábožensky založené. K náboženství se zde hlásí téměř 95% obyvatel této země. Přesto se 6% obyvatel hlásí k ateismu. Před 2. světovou válkou bylo náboženství v této zemi velmi rozrůzněné. Nejen že zde byla četná židovská skupina (cca 3 miliony), ale i ortodoxní pravoslavné církve zastoupené občany z okolních států.

Po 2. světové válce se náboženství radikálně změnilo. Po holocaustu zde zůstalo cca 3000 Židů. Dalším dílčím faktorem byl posun hranic, kdy polské území ztratilo mnoho svých obyvatel a přibylo obyvatel německých. Komunismus pak tvrdě vystupoval proti církvi, která měla tak velkou lidovou podporu, že z ní režim udělal instituci nezávislou na státě. Tím se katolicismus v Polsku ještě více uchytil a přetáhl na svou stranu i mnohé ateisty.²⁷⁾

Největší zastoupení má tedy v Polsku římskokatolická církev, ke které se hlásí 89% lidí. Podle Ministerstva zahraničních věcí ČR je složení obyvatelstva takovéto: ²⁸⁾

• římskokatolické: 88 %
• pravoslavní: 1,3 %
• Svědkové Jehovovi: 0,3 %
• evangelické - augsburského vyznání: 0,2 %
• řečtí katolíci: 0,15 %
• starokatolíci: 0,05 %

V současné době si studenti mohou rozhodnout, zda budou ve škole navštěvovat hodiny náboženství nebo etiky.

Julia R. se vyjádřila, že tyto předměty jsou vyučovány na všech školách, ale můžou si určit, kam chtějí chodit. Ona jakožto katolička chodí do kostela, ale výuka náboženství ve škole je pro ni ztráta času, a proto raději chodí na etiku. Hodiny náboženství jsou spíše pro studenty, kteří se s náboženstvím nesetkávají pravidelně. Zároveň také nábožensky odděluje německou minoritu, která prý převážně do kostela nechodí, nebo jsou ateisté. Její otec Lutz R. dodává, že se velmi řešila otázka katolického kříže, zda má viset ve školách nebo například i v parlamentu, nakonec se rozhodlo, že to patří k náboženské tradici Polska a kříž ponechají.

Zajímavostí pak je názor, kdy si respondenti z německé minority myslí, že nejsou stejně nábožensky založení jako Poláci a polská majorita je vnímá jako katolíky. Polský národ tedy zahrnuje do katolicismu velmi široké spektrum lidí, kteří to nemusí cítit stejně.

Jelikož je v Polsku velké zastoupení katolické církve, tradice hraje mezi polským obyvatelstvem velkou roli. Každý ze svátků je pro obyvatelstvo Polska velmi důležitý. Mezi nejvýznamnější tradiční svátky patří Velikonoce, kterými si připomínají vzkříšení Ježíše Krista a s tím spjaté i Vánoce, kterými si připomínají narození Ježíše Krista. Je důležité si uvědomit že podobnost svátků mezi Poláky a německou menšinou v Polsku je pouze v ohledu tradičních náboženských svátků (Velikonoce, Vánoce). Podle respondenta patřícího do polské majority: pro Němce nejsou tradiční svátky podloženy náboženstvím, větší hodnotu pro ně má čas, který mohou trávit s rodinou a vychutnávání tradičních pokrmů.

Mezi nejoblíbenější svátky v Polsku patří Vánoce, které jsou samozřejmě spojeny s mnoha tradicemi. Ve většině polských domácnostech to znamená spoustu příprav a práce. Někde se zdobí stromeček, jinde zase vánoční stromeček nahradí jesličky. Dárky zde dětem přináší svatý Mikuláš, který je uznáván jak Poláky, tak zároveň i Němci. Štědrovečerní večeře obnáší 12 chodů, které reprezentují 12 měsíců v roce. Tyto chody obsahují všechny možné pokrmy, od ryb (a to nejen kapr, obvyklé jsou i mořské ryby nebo slanečci), dále se může na štědrovečerním stole vyskytnout i boršč a nebo tzv. kisel (jedná se o kysané zelí se švestkami). Jako je u nás tradicí dávat pod ubrus šupinu z kapra, v Polsku může nahradit šupinu pod ubrusem seno, které symbolizuje narození Ježíše Krista. ²⁹⁾

Jídlo, podobně jako náboženství je aspekt, který od sebe odděluje dvě etnické společnosti. Podle toho co pro určitou společnost znamená tradiční pokrm, z části určuje identitu a příslušnost této společnosti. Obecně je kuchyně v Německu velmi bohatá na masné produkty. Za tradiční německá jídla může být označeno:

Bratwurst – Jedná se o vepřovou klobásu určenou ke grilování. Existuje mnoho variant těchto klobás, co se týká jejich složení (např. Currywurst).

³⁰⁾ Obrázek č.3: Bratwurst

Eintopf – Celosvětově známý německý pokrm, který není vlastně nic jiného než zeleninová polévka, do které se přidávají různé druhy přísad (např. maso, klobásy).

³¹⁾ Obrázek č.4: Eintopf

Eisbein – Německé vařené vepřové koleno, tradičně podávané s hořčicí, zelím nebo bramborovou kaší.

³²⁾ Obrázek č.5: Eisbein

Velmi důležitou součástí tradičního života je dodržování svátků. Jak již bylo zmíněno, mezi nejvíce uznávané svátky patři Vánoce a Velikonoce. Většina slavených svátku v Polsku, ať už Poláky či německou menšinou si jsou dost podobné, některé slaví spolu, některé samostatně. Důvodem této podobnosti je křesťanské náboženství, které vyznávají oba národy. Mezi nejdůležitější svátky slavené jak německou menšinou tak i Poláky patří:

³³⁾ Tabulka č.2: Společně slavené svátky

Dále mohou být zmíněny svátky, které slaví obě skupiny samostatně, například Den nezávislosti Polska slavený 11. Listopadu. Datuje se od roku 1918 kdy se Polsko osvobodilo od ruské nadvlády po 132 letech. ³⁴⁾ Z německé strany je důležitý svátek Den německé jednoty, který oslavuje sjednocení Německé demokratické republiky a Spolkové republiky Německo v roce 1990. Svátek připadá na 3. října. Většina Němců na Polském území slaví všechny náboženské svátky, rozdílnost může být nalezena pouze ve významu, který tento svátek s sebou přináší. ³⁵⁾

Hlavním cílem bylo podrobněji prozkoumat specifika německé minority v Polsku. Již z minulosti vyplývá, že nejvíce německých obyvatel se usadilo na území dnešního Slezska. Toto území prošlo nadvládou Keltů, Vandalů i Slovanů. K největší germanizaci Slezska docházelo v průběhu 10. a 19. století. Ovšem nejzásadněji oblast ovlivnila 2. světová válka a následný posun hranic, kdy se obyvatelstva obou národností nedobrovolně promísila a Polsko pak začalo odsun Němců z území Slezska.

I přes nepříznivé osudy obou národností, se počet Němců na území Polska odhaduje na 300 000. Tvoří tak největší menšinu v Polsku. Ne všichni jsou však této minoritě nakloněni. Stále zde převládají předsudky z období války. Německá strana se však postupem doby více a více integruje do polského systému. Svědčí o tom i dvojí občanství mladších generací, které ač jsou původně Němci, jsou duší Poláky. Minorita je tedy hrdá na svůj původ, ale stále častěji se ztotožňují s majoritním obyvatelstvem.

Němci v Polsku si snaží udržet německý jazyk především v rodinné linii. Mladší generace ho berou jako druhý rodný jazyk k polštině, protože jsou na něj z domova zvyklí. Na úřední úrovni je němčina platná jen v několika oblastech, a to např. Horní Slezsko a Opole. Zde je udržitelnost německého jazyka podpořena také německým tiskem a televizními stanicemi.

Když uvážíme německou minoritu z pohledu náboženství, naskytnou se nám dva směry. Jeden, se týká spíše starších generací, které jsou přímo spojeny s posunem hranic, ty zůstaly většinou protestantské. Jejich mladší generace, vyrůstající v polském prostředí jsou velmi často katolické a hodlají to udržet i pro další generace. Katolicismus má tedy velmi silné hodnoty a vliv na celé území Polska.

Němci slaví velmi podobné tradice jako Poláci, většina z nich vychází ze stejných pramenů křesťanství. Liší se pouze lehce provedením, kdy u polské majority hraje roli náboženství a u německé minority spíše pospolitost rodiny.

Němci i Poláci jsou tedy vesměs velmi podobní, bez větších etnických rozdílů. Nejvíce je odlišuje jazyk, což je klíčová odlišnost u většiny etnik. Z druhé strany mají velmi podobného, jsou obyvateli střední Evropy, oba národy zastupují relativně ekonomicky vyspělé země a oba státy vzájemně chrání menšiny státu druhého na svém území. Podle vnějšího pohledu Němců, žijících v Německu, je důležitá především ekonomická spolupráce mezi oběma zeměmi. Dále by měli dbát na rozvoj poválečných vztahů a zapomenout na obviňování. Zároveň ale mnoho z nich o dané oblasti moc neví, protože se nesetkali s nikým z minority v dané lokalitě. Je tedy otázkou, zda by měli být v Německu více informováni o jejich diasporách ve světě nebo ponechat věc v tomto stavu.

AUBRECHT, Radek.Kaderka,Michal.Maturitní otázky – Dějepis.Nakladatelství Fragment, 2011. ISBN:8025315487, 9788025315484

CRAUGHWELL, J.,Thomas.Barbaři: jak jejich invaze ovlivnily moderní svět : Vikingové, Vandalové, Hunové, Mongolové, Gótové a Tataři srovnali se zemí starý svět a položili základy k novému.Fortuna Libri, 2009.ISBN:8073214407, 9788073214401

CHU, Winson.The German Minority in Interwar Poland.Cambridge University Press, 2012.ISBN:1107008301, 9781107008304

GABAL, Ivan. A KOLEKTIV. Etnické menšiny ve střední Evropě. Praha: G plus G, 1999. ISBN 80-86103-23-4.

LAWATY, Andreas.Oslowski,Hubert.Deutsche und Polen: Geschichte, Kultur, Politik Beck Reihe, Beck'sche Reihe – Svazek 1517.C.H.Beck, 2003. ISBN:3406494366, 9783406494369

ROGALL, Joachim (Hrsg.): Land der großen Ströme. Von Polen nach Litauen (= Deutsche Geschichte im Osten Europas). Siedler, Berlin 1996, ISBN 3-88680-204-3.

ŽÁČEK,Rudolf.Dějiny Slezska v datech.Libri, 2004. ISBN: 8072771728, 9788072771721

ŽÁČEK, Rudolf.Slezsko,Stručná historie států.Libri, 2005. ISBN:8072772457, 9788072772452

FLEMING, Michael. The Limits of the German Minority Project in Post-communist Poland: Scale, Space and Democratic Deliberation.Nationalities Papers, Vol. 31, No. 4, December 2003.[online]. Získáno přes databázi EBSCO. http://eds.a.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=f1515e04-06c4-42af-95fc-85efe4d6664f@sessionmgr4005&vid=1&hid=4211

FLEMING, Michael. The new minority rights regime in Poland: the experience of the German, Belarussian and Jewish minorities since 1989. Nations and Nationalism.[online] 8 (4), 2002, 531±548. # ASEN 2002. Získáno přes databázi EBSCO. http://eds.a.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=ecb4ac0e-5b1c-469e-a5b0-76e1705987af%40sessionmgr4001&vid=1&hid=4211

Dostál, Vít. Současné polsko- německé vztahy: mosty přes minulost? Demokratický střed.[online] 22.Září, 2013. http://demokratickystred.cz/soucasne-polsko-nemecke-vztahy-mosty-pres-minulost/

E- dějiny.Velkomoravská říše.Počátky Velké Moravy.2014.[online]. http://www.edejiny.cz/velkomoravska-rise/

Charakterystyka społeczno-demograficzna mniejszości.[online] http://mniejszosci.narodowe.mac.gov.pl/mne/mniejszosci/wyniki-narodowego-spis/6991,Charakterystyka-spoleczno-demograficzna-mniejszosci.html#Niemcy

Grassinger,Tomáš. Stěhování národů.Příchod Slovanů do Čech. [online]. http://www.skola-chrast.net/grassinger/dejepisne-texty/dejepis-7_-rocnik/stehovani-narodu_-prichod-slovanu-do-cech_

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Polsko. [online] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/polsko/

Novotný,Pavel.Společnost pro Moravu a Slezsko.Slezsko do roku 1741.[online]. http://slezsko.net/historie/slezsko-do-roku-1741

ORYŃSKI, Tomasz. Je Polsko opravdu katolická země?. [online] http://www.blisty.cz/art/66502.html

Polské tradice a svátky. [online] http://www.polska.pl/en/experience-poland/traditions-and-holidays/independence-day/

Svátky v Německu. [online] http://svatky.centrum.cz/clanek/svatky-v-nemecku/7/] Svátky v Polsku. [online] [[http://svatky.centrum.cz/clanek/svatky-v-polsku/11/

1. Obrázek č.1: Němci v Polsku. Dostupné [online] z: http://img.ihned.cz/attachment.php/620/37249620/iostu4BCDF7HKLMlQWbcdfgrxy1U29mn/N_meck_vlajka_na_map_.jpg
2. Tabulka č.1: Informace o respondentech. Zdroj - Tabulka podle vlastního zpracování
3. Obrázek č.2: Poloha oblasti Horního Slezska. Dostupné [online] z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Map-Prussia-UpperSilesia.svg/290px-Map-Prussia-UpperSilesia.svg.png
4. Graf č.1: Počet Němců v Polsku. Graf podle vlastního zpracování. Údaje dostupné [online] z: http://mniejszosci.narodowe.mac.gov.pl/mne/mniejszosci/wyniki-narodowego-spis/6991,Charakterystyka-spoleczno-demograficzna-mniejszosci.html#Niemcy
5. Obrázek č.3: Bratwurst. Dotupné [online] z: http://www.schallerweber.com/product/nuernberger-bratwurst/
6. Obrázek č.4: Eintopf. Dostupné [online] z: http://www.lecker.de/rezepte/rezeptsammlungen/bildergalerie-1340382-artikelansicht/Eintopf-deftige-Suppen-mit-ganz-viel-drin.html?i=15&scroll=300
7. Obrázek č.5: Eisbein. Dostupné [online] z: http://thejumbuckisalmostextinct.com/2012/05/piece-about-german-foodeating-in-germany/
8. Tabulka č.2: Společně slavené svátky. Tabulka podle vlastního zpracování. Údaje dostupné [online] z: http://svatky.centrum.cz/clanek/svatky-v-polsku/11/

—-

Počet shlédnutí: 90