Oslava Velikonoc řeckokatolické církve v České republice a na Ukrajině.

Kateřina Vocásková, Nikol Dostálová, Veronika Lexová, Hana Soukupová, Nikola Brůžová. Oslava Velikonoc řeckokatolické církve v České republice a na Ukrajině. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2015. http://www.hks.re/wiki/2015:recke_katolictvi

Tato práce se především zaměřuje na řeckokatolické Velikonoce neboli Pascha. Velikonoce jsou známé tím, že jsou především svátky jara. Není to spojeno pouze s jarem, ale také s biblickými příběhy. Pojem Velikonoce pojednává o odchodu Izraelitů ze zajetí Egypta. Řeckokatolická církev patří mezi východní katolické církve, které využívají byzantsko-slovanský ritus. Vyznačuje se především svým postojem k tradicím, svátkům a zvykům. Práce vysvětluje hlavní význam Velikonoc, které jsou převzaty od židů. Ti si Velikonocemi připomínají záchranu z egyptského zotročení. Dále se zde dočtete, jak probíhá příprava řeckokatolíků na Velikonoce v ČR a na Ukrajině. Pro lepší objasnění rozdílů této práce dopomohli respondenti. Největším zjištěním pro výzkum byl křen, což byla hlavní ingredience téměř všech pokrmů. Už teď lze říci, že na Ukrajině je církevním svátkům přikládán daleko větší význam než v České republice. Na Ukrajině se velikonoční tradice odlišují především geografickou polohou krajů (na východní a západní Ukrajinu). Velký význam je přikládán půstu, který se během Velikonoc dodržuje a trvá 40 dní. Je to doba, kdy lidé věnují svůj čas modlitbám, vzpomínkám na smrt a vzkříšení Ježíše Krista, který držel půst v poušti 40 dnů. S Velikonocemi se pojí i tradiční jídla, která se dodržují jak zde v České republice, tak na Ukrajině. Takovým typickým pokrmem na Velikonoce u řeckokatolíků je pascha (jedná se o tvarohovou pochoutku). Práce Vám představí různé pochoutky, které si dopřávají během tohoto významného svátku. Seznámíte se také s tradicemi jako například barvení vajíček, které spojuje Ukrajinu a Českou republiku u řeckokatolíků..

Cílem práce je získat odpověď na otázky:

Jak probíhá příprava řeckokatolíků na Velikonoce v ČR a na Ukrajině?

• Jaké typické jídlo se připravuje na Velikonoce?
• Dodržuje se půst v ČR a na Ukrajině?

Pravoslavnou kuchyní se zabývají autorky Jana Baudyšová a Anna Podracká v publikaci Postní pokrmy ¹⁾. V knize popisují snídaně a přesnídávky, polévky, hlavní jídla slaná, sladká jídla, sterilované ovoce a zeleninu, sváteční pokrmy, ryby a paschální pokrmy. Najdeme zde především pokrmy zaměřené na zdravou výživu. Nejvíce užívanými ingrediencemi jsou luštěniny a zelenina. Jako hlavní jídlo jsou nejčastější pirohy, což je plněné pečivo z kynutého těsta, které lze připravit na slano i na sladko. Největší zajímavostí v první části knížky, která se zabývá postními pokrmy, je příprava omáček, kde její chuť zlepšují karamelem a opražením mouky. V knize mluví o tom, v čem tkví podstata půstu. Půst neznamená jen přijímání postní stravy, ale má i význam duševní. Půstem se snažíme vyprázdnit své srdce od hříchů, aby do něj mohl vstoupit Ježíš Kristus. Člověk se zbavuje tělesné zátěže a jeho duše stoupá do duchovních výšin.

Postem se zaobírá článek s názvem Postní doba ²⁾, který byl publikován v odborném časopisu Apoštolský exarchát, autorem článku je Milan Hanuš. Uvádí závazné předpisy a rady ohledně církevní disciplíny během velkopostní doby, ale i během roku. Čtenář zjišťuje, že „povinnost“ zdržet se masitých pokrmů v pátek po celý rok, ve středu ve velkém postě, 29. 8. a 14. 9., začíná 14. rokem a trvá až do smrti. Od 18 do 60 let se masitých pokrmů zdržují navíc i 24. 12. a 5. 1. Masitých i mléčných produktů se vzdávají od 18 do 60 let v první den Velkého Postu a ve Velký pátek. V jiném vydání časopisu Apoštolský exarchát se vysvětluje pojem půst, jako jeden z výrazů pokání. Dnešní praxe rozeznává půst zdrženlivosti, újmy a přísný. Půst zdrženlivosti se týká řeckokatolíků od 14 let do smrti. Půst újmy a půst přísný od 18 do 60 let. Postní doba je pro řeckokatolíky velmi důležité období, jelikož znamená vpuštění Ježíše do jejich srdce. ³⁾

Půst je částečné nebo úplné zdržení se všech potravin, nebo vybrané zdržení se zakázaných potravin. Takto je půst definován Johnem F. Trepanowskim, Richardem J. Bloomerem v odborném časopise NUTRITION JOURNAL v článku: The impact of religious fasting on human health. Podle autorů půst je důvodem pro zlepšení zdraví co se týče autoimunitních onemocnění, aterosklerózy, kardiomyopatie, rakoviny, diabetes, onemocnění ledvin, neurodegenerativních onemocnění, onemocnění dýchacích cest a zvýšení dlouhověkosti. Omezením sacharidů a lipidů se dlouhověkost nezvyšuje. Omezením proteinů se zvýší dlouhověkost zhruba až o 20%, a to v důsledku snížení methioninu aminokyselin. Článek se zaměřuje na řecko-ortodoxní křesťanskou stravu, která se skládá převážně z chleba, ovoce, luštěnin, ořechů, mořských plodů, hlemýžďů a zeleniny během půstu po celý rok. Tato strava může být viděna jako varianta vegetariánství. Řecký ortodoxní křesťan půstem zvyšuje příjem sacharidů a snižuje příjem tuků. Příjem sacharidů se patrně zvyšuje, zatímco příjem bílkovin, celkové množství tuků, nasycených tuků a trans-mastných kyselin se snižuje během období půstu. Dále se zvyšuje kyselina listová a příjem vláknin. Kromě krevních lipidů, řecký ortodoxní křesťan půstem může nebo nemusí snižovat hladinu glukózy v krvi. ⁴⁾

V rádiovém rozhlasu České Budějovice v pořadu Kuchařské čarování, se zabývali tradičními postními pokrmy, pořad uváděl Petr Stupka. Mluvilo se o jídlech, která lidé připravovali v postním období. Řeč byla o pokrmu zvaném svarba neboli kočičí tanec, polévce z kořínku, bramborovém kucmochu, paprikovém zelí, zelí v bramborách, vařených těstovinách s kysaným zelím, špeclích v zelí, nejrůznějších kaších, plackách a o pečení žebráckých buchet. První postní neděli se říkávalo v rámci lidových zvyků liščí, pytlová nebo pučálka. Ten poslední název je odvozen od pradávného posvátného pokrmu tzv. pučálky. Základem je hrách, který se nechá nejprve nabobtnat a poté naklíčit, naklíčený hrách se pak suší a nakonec peče na suché pánvi nebo v pekáči v troubě. Může se jíst s cibulkou a zelím nebo na sladko s medem. Druhá postní neděle bývávala jmenovaná pražná, a to proto, že se pražilo a jedlo naklíčené obilí, tzv. pražma, je to obdoba shora uvedené pučálky. Třetí neděle se zvala kýchavá, kolikrát během dne člověk kýchne, tolikrát bude zdráv. V tuto neděli se nejvíce objevovala na stole kaše. Čtvrtá neděle se nazývala družebná, lidé se scházeli, pekly se žebrácké buchty, které se přelévaly horkým mlékem a trochou medu. Předposlední neděle byla smrtná a poslední, zvaná květná, byla slavnostní. Většina těchto jídel se zachovala do dnešní doby.⁵⁾

V práci byly využity kvantitativní i kvalitativní metody. Kvantitativní techniky jsou standardizované a sbírají data a informace pomocí dotazníků, studia oficiálních dokumentů a ne/zúčastněného pozorování. Mezi kvalitativní techniky, které jsou nestandardizované, patří vypravování, rozhovory, studium osobních dokumentů a zúčastněné pozorování. Pro tento výzkum bylo lepší využití kvalitativních metod, protože díky nim lze získat více podrobnějších informací daného tématu, což s sebou nese nevýhodu toho, že se zaměřují na malý počet respondentů. Naopak výhodou kvantitativních metod je rychlost zpracování statistického výsledku.

Metody kvantitativní byly využity především při studiu statistických údajů a také při sledování věřících řeckokatolíků v kostele a jeho okolí. Kvalitativní metody přispěly k získání informací při semistandardizovaném rozhovoru, který je založen na kladení otázek v závazném znění, navíc však pokládáme i otázky doplňující. Spojují se tedy výhody standardizovaného i nestandardizovaného rozhovoru.

Kvantitativní i kvalitativní metody byly uplatněny v kostele sv. Klimenta na Novém Městě v Praze 1. Semistandardizovaný rozhovor byl využit při rozhovoru s úřední osobou Mgr. Vasyľ Slyvockyj, který plní funkcí biskupského vikáře a faráře. Zodpověděl otázky týkající se stravování.

Další semistandardizovaný rozhovor týkající se též stravování proběhl s mužem, jménem Oleh, který byl ukrajinského původu. Rozhovor probíhal před kostelem sv. Klimenta. Od respondentek žijících mimo Českou republiku byla data získána pomocí e-mailové komunikace.

Statistické údaje byly získány pozorováním řeckokatolíků při bohoslužbě – běžné nedělní bohoslužbě a velikonoční mši tzv. třetí postní neděli „křížipoklonné“. Očekávaná byla větší vstřícnost od představitelů církve, kteří nebyli příliš sdílní a zdvořilí, dokonce zalhali o ceně církevního časopisu Exarchát.

Během postního období jsme zavítaly do kostela sv. Klimenta se zúčastnit 3. postní neděle tzv. křížipoklonné neděle. Zde jsme uplatnily především kvantitativní metody, co se týče počtu řeckokatolíků na bohoslužbě, kde se vyskytovalo 75 věřících. Jejím ústředním tématem je uctění sv. kříže, který se ukládá v neděli na tetrapod (stolek) uprostřed chrámu. Úcta pokračuje do pátku, kdy se kříž po deváté hodince odkládá. Na začátku a na konci liturgie a po celý týden této třetí neděle se uctívá kříž úklonou k zemi. To znamená, že věřící pokleknou a čelem se dotknou země, což jsme mohli na vlastní oči vidět. Věřící se vždy pokřižovali 3x a klaněli se čelem k zemi, přičemž klečeli na kolenou. Poté odkráčeli k tetrapodu, kde se nacházel obraz Ježíše Krista. Obraz políbili a utřeli ho po sobě utěrkou, která ležela hned vedle. Mimo jiné se v tomto kostele nachází 6 oltářů. Každý z nich má jiný účel. U jednoho oltáře je například obraz Panny Marie s Ježíšem. Zde si věřící zapalují svíčky čajové i dlouhé.

Zde je záznam z běžné bohoslužby:

• Na začátku = posvětí se vodou a pokračují k oltářům, lze si rozsvítit svíčky (dlouhé, nebo čajové)
• Modlitba = 3x se pokřižují a pokloní se – klečí na kolenou a čelem se dotýkají země
• Návštěvníkům je vstup zakázán
• V přední části kostela vyslýchá kněz hříchy věřících sedící na židli
• 16:55 = 21 lidí
• Klaní se samotnému knězi
• 17:00 začátek → 17:15 = 33 lidí
• Vpředu = stůl s chlebem a vínem
• Kněz má bílo-oranžovo-červeno-zlatý plášť
• Místo Ducha svatého říkají „svatý Duch“
• 17:24 = 36 lidí
• Samotné čtení liturgie z bible
• Proslov = ohledně spasitele a postu
• Teodor = velký mučedník
• 17:40 = 42 lidí
• Mluví o Nejsvětější Trojici
• Ti nejvíce věřící klečí při celé bohoslužbě na zemi
• Konec = požehnání = řada lidí klečí před knězem na zemi a postupně kněz dává lžičku s vínem do úst

Prvním respondentem byl Mgr. Vasyľ Slyvocky, muž starší generace, biskupský vikář a farář pocházející z Ukrajiny. Druhým respondentem byl Oleh, podnikatel středního věku, který pracuje v Kostele sv. Klimenta, také pochází z Ukrajiny a slavil Velikonoce v Praze. Třetí respondentkou byla Tina Pawelko - střední věk, narodila se v Americe, má předky z Polska. Je matka v domácnosti a má 3 děti. Čtvrtou respondentkou byla Olha Lakhotska - mladšího věku, pochází z oblasti Ternopil na západě Ukrajiny. Nakonec pátým a posledním respondentem byl dospělý muž, který chtěl zůstat v anonymitě. Vymyslely jsme mu jméno Abram.

Velikonoce znamenají,
že láska a život jsou silnější než smrt,
že hrob není konečnou stanicí života,
že pouta, která brání našemu životu, se rozvazují,
že skrze vzkříšení můžeme objevit nový život,
že ve víře v Ježíšovo vzkříšení můžeme zakoušet vzkříšení i my sami na sobě
a že můžeme k životu probouzet i druhé.

Kristus byl vzkříšen jako první,
v něm všichni dojdou života.⁶⁾

Mezi nejdůležitější historickou událostí o rozdělení církví v Evropě je z roku 1054. Tomuto roku se říká ,,Velké schizma„. Došlo k rozdělení církve na západní a východní. Východní částí se stala církev ortodoxní, neboli pravoslavná. Západní část byla katolická. Největším křesťanským svátkem v roce jsou Velikonoce, které připomínají vzkříšení Krista. Obecně se dá říci, že na Ukrajině je církevním svátkům přikládán daleko větší význam než v České republice. Řeckokatolická církev v České republice slaví Velikonoce podle gregoriánského i juliánského kalendáře. Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 46 př. n. l. zavedl Julius Caesar. Tento kalendář byl reformou starořímského kalendáře. V 16. století jej začal nahrazovat gregoriánský kalendář. V současnosti je světově nejpoužívanějším kalendářem gregoriánský kalendář. Ukrajina počítá svátky církevního roku stále podle kalendáře juliánského. Kromě cyklu nepohyblivých svátků slaví církev ještě cyklus svátků pohyblivých, tj. svátků, které nemají každý rok stejné datum. Tento cyklus je určen svátkem Vzkříšení (tj. Velikonocemi). ⁷⁾

Řeckokatolická církev patří mezi východní katolické církve, které využívají byzantsko-slovanský ritus. Vyznačuje se především svým postojem k tradicím, svátkům a zvykům. Řeckokatolická církev patří do společenství katolické církve, se kterou jsou jednotní. Název „řeckokatolická církev“ pochází z dob Marie Terezie a není zcela přesný. Výstižnější název je katolická církev byzantského obřadu či uniaté. Vyznačují se přijímáním pojetí Boží Trojice. Církev vznikla z pravoslavné církve, oddělila se od pravoslavné díky brestlitevské unii, kdy byla podrobena Římu.⁸⁾

Základní cíle Řeckokatolické církve vycházejí z Ježíšova poslání zvěstovat světu evangelium. Církev usiluje o charitativní pomoc a vzdělání obyvatelstva. Zakládá školy, především při klášterech, biskupských chrámech a špitálech.

Z následující tabulky můžeme vyčíst, kolik řeckokatolíků podle národností se nachází na území České republiky (počet je ve skutečnosti o několik tisíc zvýšen, kvůli přechodně pracujícím lidí z Ukrajiny a Slovenska). Dále například jaká věková hranice je řeckokatolickou církví zastoupena nejvíce, a to vše můžeme porovnat s římskokatolickou církví. Údaje jsou z roku 2011.

Na Ukrajině je řeckokatolická církev na druhém místě za Ukrajinskou pravoslavnou církví a počet věřících se pohybuje okolo pěti a půl milionů ze 42 977 367 obyvatel (1. září 2014).

Velikonoce jsou převzaty od židů, kteří si Velikonocemi připomínají záchranu z egyptského zotročení. Období Velikonoc se nazývá Pesach, je odvozeno z doby Mojžíšovy, kdy vedl svůj lid do zaslíbené země. Na znamení boží ochrany každá izraelská rodina obětovala Bohu beránka. Všechna starozákonná proroctví o spáse došla svého naplnění v Ježíši Kristu, který zaujímá místo velikonoční oběti jako nevinné, beroucí na sebe hřích a jeho důsledky: utrpení, bolest a smrt. Dává svou krev na ochranu (pasch) pro všechny. Ježíš byl ale vzkříšen, dal tím tak naději na věčnou cestu skrze smrt. Cesta do Božího světa je podle křesťanů otevřena pro každého z nás⁹⁾. Velikonoce slaví všichni pravoslavní jednotně, přesto jejich výpočet není snadný. Pravoslavní mohou slavit buď zároveň s námi nebo s jednotýdenním a nebo i s více týdenním zpožděním. Pascha se totiž neřídí fázemi měsíce, nýbrž židovským svátkem Pesach. Nicejský koncil ve čtvrtém století stanovil, že Kristovo vzkříšení se smí slavit až po Pasše, tedy po židovských Velikonocích. Jenže západní církve se tímto rozhodnutím již od 17. století neřídí, proto je zde tento posun.

Samotná příprava na Velikonoce - Paschu, začíná již čtyřicet dní předem - tzv. dobou velkopostní, během níž se mají věřící připravit na slavnost vzkříšení Páně modlitbou, postem a přijetím svátostí. Příprava na svátky trvá celých deset týdnů. Církev dává věřícím možnost, aby se zastavili a začali přemýšlet o svém životě, práci, skutcích a výsledcích. Stanoven je proto přísný půst. Čtyřicetidenní půst začíná už v pondělí po syropostní neděli a předchází mu postupná příprava. V předpostním období se omezují nejprve masitá, potom jídla mléčná a vejce, po níž začíná velkopostní doba.

Čtyřicet dní věřící drží půst, který zakončují velkou slavnostní liturgií. Samotná Pascha se slaví sedm dní. Oslava Vzkříšení Páně - slavnostní liturgie Světlého vzkříšení Ježíše Krista, začíná většinou o půlnoci ze soboty na neděli Paschy. Těsně před půlnocí se koná trojnásobný slavnostní církevní průvod s procesním křížem, korouhvemi, evangeliářem, svícemi a ikonami kolem chrámu, během něhož se zpívá radostná píseň. Podle tradice pravoslavní obcházejí třikrát kostel, a to v protisměru hodinových ručiček.

Po této slavnostní liturgii jsou věřícím svěceny přinesené košíčky s pokrmy. Nechybí v nich pascha, vajíčka, šunka, křen, máslo, sůl, červená řepa, klobásy a jiné. Po příchodu domů se tyto pokrmy konzumují. Je zvykem, že se schází celá rodina. ¹⁰⁾

Půst je doba, kdy lidé věnují svůj čas modlitbám, vzpomínkám na smrt a vzkříšení Ježíše Krista, který držel půst v poušti 40 dnů. Příkladem jsou mniši, kteří tak odcházejí do pouští 40 dnů se postit.

Během Velikonoc přichází na řadu nejoblíbenější jídla, kterými jsou pascha, kulič a jak se posléze dozvídáme od našich respondentů, tak i křen. Ten je hlavní ingrediencí téměř do všeho. Dalším překvapivým pokrmem byl bramborový salát se salámem, hráškem a červenou řepou. Nejdříve si představíme paschu.

Sváteční pokrm, jehož tradice se udržuje napříč celou Ukrajinou. Jedná se o velmi bohaté, mastné a zdobené těsto, které nepřipomíná nic, co bychom znali, možná vzdáleně mazanec. Pascha je z tvarohu, zamíchávají se do ní lentilky, kandované ovoce, sušené višně nebo mandle. Peče se nejčastěji ve formě tvaru useknuté pyramidy. Useknutá pyramida má symbolizovat hrob Hospodina. Pascha se zdobí písmeny „ch“ a „v“ (v azbuce „x“ a „b“), jedná se o zkratku velikonočního pozdravu „Christos Voskres“. (Kristus vstal z mrtvých! Odpověď pak je: Opravdu vstal z mrtvých! Pravidlo je velmi zavedené a nenajdete snad nikoho, kdo by se s vámi přivítal jinak.) ¹¹⁾

Kulič je vysoký kulatý chléb zalitý polevou z bílků, vzdáleně připomíná náš mazanec. K jeho přípravě se váže mnoho pověr, např. pokud popraská poleva, symbolizuje tato událost přicházející neštěstí. Zdobí se taktéž zkratkou velikonočního pozdravu „Christos Voskres“. Na jeho přípravu se používají speciálně vytvořené keramické formy, v mnoha domácnostech se využívají i různě široké hrnce.

Vejce obsahuje zárodek života, proto bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení. Dříve bylo dokonce občas dáváno do hrobu k mrtvému. Od nepaměti symbolizovalo vejce zárodečný chaos, ze kterého vznikl svět, ale také životní sílu, narození, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí. Vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život. Tady je zřetelné symbolické spojení se Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi. Rodiny samozřejmě také obarví vejce, barví je ve vývaru z červené cibule, umělé barvy nepoužívají. Jejich výběr byl však velmi omezený díky tomu, že spíže byly po zimě už dosti vyprázdněné a nová úroda ještě nestačila dozrát. Dostatečnou surovinou časného jara byla však vejce, neboť slípky po zimě začaly opět více snášet. ¹²⁾ Každá barva vajíčka má svůj vlastní význam: bílá = čistota, zelená = nevinnost, modrá = obloha, oranžová = vytrvalost, červená = pro štěstí, naději a vášeň, fialová = královská, černá = když duše zemře. Symboly na vajíčka mají také svoje významy: ryba = starověký symbol pro Krista, jelen a kůň = bohatství a prosperita, ptáci = plodnost a splnění přání, žebřík = modlitba, listy a květiny = život a růst, růže nebo 8 spojených hvězd = symbol Krista, jehličí = dlouhý život, zdraví a mládí; motýl = vzkříšení, křížky = vzkříšení Spasitele a 4 kouty světa; pavouci = léčení a štěstí.

Myslely jsme si, že řeckokatolíky nelze poznat na první pohled, ale na začátku rozhovoru s panem Olehem nám tuto skutečnost vyvrátil. Jejich náboženským symbolem je křížek, který nosí na krku. Při semistandarzinovaném rozhovoru jsme byly velice překvapeni, že se na postní období neklade velký důraz, tak jak jsme si myslely a dočetly se v odborné publikaci. Dokazují to jeho slova, která dodává s úsměvem na tváři:„Občas si dám nějaký to maso, když mám na něj opravdu chuť, ale ve středu a v pátek si ho opravdu nedám.“ Další zajímavostí, která z rozhovoru vyplynula, bylo prohlášení:

„Velikonoce bez křenu, nejsou Velikonoce!“

Dozvěděly jsme se, že křen je hlavní ingrediencí Velikonoc. Přidávají ho do všech pokrmů. Typickým pokrmem je salát s nastrouhanou červenou řepou a s křenem nebo klobása se stroužkem křenu.

„Dalším jídlem, které se u nás dělá na Velikonoce, je vajíčko s majonézou. To se uvaří vajíčko natvrdo, rozpůlí se a pomaže se majonézou. Nakonec se posype nastrouhaným křenem.“

Pan Oleh pochází z Ukrajiny, ale většinu času žije zde v Praze. Na otázku, zda si osvojil nějaké naše zvyky např. pečení beránka, nám bylo řečeno, že ne a že spíš Češi si osvojují jejich zvyklosti. Takovým typickým příkladem je pečení paschy. Pascha je spolu s kuličem typickým pokrmem Velikonoc, ale od Oleha jsme se dozvěděly, že kulič se víceméně nepeče. Spíše se preferuje pascha, což je pochoutka z tvarohu, která symbolizuje boží hrob. Po stranách by měl být zobrazen kříž a azbukou písmena X a B (Christos Voskres, Kristus vstal z mrtvých).

Při vypracovávání našeho projektu v jedné kavárně, kde jsme živě diskutovali k našemu tématu, se do našeho rozhovoru zapojil Abram s tím, že nám začal vyprávět, jak on a jeho rodina pečou paschu.

„Během Velikonoc se nesmí oslavovat žádné narozeniny a v žádném případě se nesmí konat svatby!“

Zjistily jsme se, že písmenka X a B mohou být tvořena čímkoliv např. lentilkami, co nám pán vyprávěl či hrozinkami a jinými pochutinami. ,,Během hojných Velikonoc si dáváme dortíky, steak s bramborovou kaší, a když si uděláme bramborový salát, tak se salámem a hráškem. Naším zvykem je opravdu nošení jídla do kostela a dodržujeme ho.“

Olha dává do požehnaného košíku: vajíčka, slaninu, klobásy, šunku, červenou řepu, křen se sýrem, paschu, sůl pepř a máslo. Košík je požehnán v sobotu a do neděle se z něho nejí. Olha dodržuje zvyk chození kolem kostela (což je hrob Ježíše) se svíčkou v ruce v 6 hodin ráno. Její babička peče paschu s rozinkami, kde lze psát XB.

„Na paschu dáváme sýr a máslo, košík zdobíme obarvenými vajíčky a zelenými listy z vinné révy. Kulič nepečeme, protože je to symbol jiné části Ukrajiny, kde se mohou zvyky a tradice mírně lišit.“

Olha dodržuje půst, kdy nejí maso 40 dní i ve středu a v pátek, kdy se vzdává i mléčných výrobků. „Vajíčka se barví voskem a pestrými barvami – kupuji je, protože je to velmi náročné na čas a obtížná příprava.“ Respondentka chodí každou neděli do kostela, ale při důležitých rodinných důvodech se bez návštěvy obejde.

Tina Pawelko se narodila v Americe a o ukrajinských tradicích se naučila od svého táty a babičky, kteří pocházejí z Ukrajiny. V dětství navštěvovala každou neděli řeckokatolický kostel, který se jmenuje St. Michael’s Ukrainian Greek Catholik church ve městě Milwaukees s maminkou (která pochází z Ameriky, ale má předky z Polska) a se sourozenci. O Velikonoční neděli nejí do doby, než se vrátí z kostela domů.

„Cestou domů jsme navštěvovali babičku, kde jsme snědli všechno jídlo z velikonočního košíku, který obsahoval: šunku, klobásy, sýr, máslo, vajíčka (barvený včelím voskem) a zeleninu ze zahrádky = červená řepa, zelené fazolky i s křenem!“

Dalšími pokrmy jsou boršč (polévka z řepy), pirohy (plněné těstoviny mletým masem) a zelné rolky. „Beru své 3 děti na Velikonoční neděli do kostela, kde dodržují obcházení kostela a žehnání košíčků. Každé z mých dětí má svůj košíček.“ Zdobí paschu křížkem nahoře, salát připravují s řepou, mezi typickým jídlem je také tlačenka. „Půst se v rodině nikdy nedodržoval. Snažím se nejíst maso v pátek a nesnídat na Velikonoční neděli, kdy se čeká na požehnané košíčky.“ Dříve se kreslilo na vajíčka červenou cibulí a kůrou divokého jablka, pohankou, kávou a čajem.

Věřících je v Řecku 90% obyvatelstva. Ti ortodoxní dodržují velmi přísný půst, 40 dní nesmí konzumovat maso, sýry, vejce a mléko. Již celý pašijový týden je ve znamení mší, které vrcholí na Velký pátek, kdy je z kostelů symbolicky vynášeno Kristovo tělo. O sobotní půlnoci se pak koná velkolepá mše na znamení Zmrtvýchvstání. Od té chvíle končí liturgická část svátků a lidé se oddávají lidovým tradicím. V Řecku je svátečním jídlem těchto dní jehněčí pečeně a polévka z jehněčích vnitřností, u stolu se schází celá rodina. Červeně nabarvená velikonoční vajíčka si lidé vyměňují ze soboty na neděli. Také hrají hru spočívající v ťukání špiček vajíček o sebe. Čí vajíčko se nerozbije, ten může počítat s celým rokem plným štěstí. Rumuni slaví tak zvané Paste. Stejně jako v Řecku obyvatelé Rumunska dodržují dlouhý půst. Též pečou paschu. Na Velký pátek se začíná s přípravou malovaných vajíček, v některých domácnostech se taktéž vykuřují domy, aby se od stavení daleko držel všemožný hmyz. Večer při bohoslužbě věřící uctívají kříž s ukřižovaným Kristem. Velikonoční bohoslužby se vedou až do následujícího úterý. V Rumunsku je tradicí oťukávání vajíček a říká si, že ti, kteří se během Velikonoc nesešli a vajíčkem si neťukli, se již po smrti nesejdou.

Otče náš…

Oči všech doufají v Tebe, Hospodine,
a Ty dáváš jim pokrm v čas příhodný,
otevíráš ruku svou
a naplňuješ všechno, co žije,
požehnáním. ¹³⁾

Děkujeme Tobě, Kriste, Bože náš,
že jsi nás nasytil pozemskými dary Svými.
Nevylučuj nás ani z nebeského království Svého,
ale jako jsi přišel, Spasiteli,
mezi učedníky Své a udělil jim pokoj,
přijď i mezi nás a spasiž nás.¹⁴⁾

Řeckokatolická církev patří mezi východní katolické církve, které využívají byzantsko-slovanský ritus. Základní cíle řeckokatolické církve vycházejí z Ježíšova poslání zvěstovat světu evangelium. Církev usiluje o charitativní pomoc a vzdělání obyvatelstva. Obecně se dá říci, že na Ukrajině je církevním svátkům přikládán daleko větší význam než v České republice. Řeckokatolická církev v České republice slaví Velikonoce podle gregoriánského i juliánského kalendáře.

Velikonoce jsou převzaty od židů, kteří si Velikonocemi připomínají záchranu z egyptského zotročení. Období Velikonoc se nazývá Pesach, je odvozeno z doby Mojžíšovy, kdy vedl svůj lid do zaslíbené země.

Samotná příprava na Velikonoce začíná už počátkem února nedělí zvanou „celníka a farizeje“. Po čtyřech týdnech nastupuje období půstu tzv. doba velkopostní, během níž se mají věřící připravit na slavnost vzkříšení Páně modlitbou, postem a přijetím svátostí. Dobu velkopostní ještě předchází předpostní období. V předpostním období se omezují nejprve masitá, potom jídla mléčná a vejce. Celé Velikonoce tak trvají 10 týdnů. Příprava na řeckokatolické velikonoce je různorodá. Tradice se odlišují především geografickou polohou krajů a dle rodinných zvyklostí. Nejčastějšími zvyky mezi řeckokatolíky na Ukrajině i v České republice patří půst, pečení paschy, barvení vajíček, chození do kostela s čímž souvisí požehnání košíků, které jsou naplněny podle dotyčných. Žehnání košíčků a obcházení kostela připadá na Velikonoční neděli. Čtyřicet dní věřící drží půst, který zakončují velkou slavnostní liturgií.

V České republice se slaví Velikonoční pondělí, na Ukrajině se slaví Velikonoční neděle.

Typickým pokrmem na Velikonoce u řeckokatolíků je především pascha, což je tvarohová pochoutka. Jedná se o tradici, která se dodržuje jak v České republice, tak i na Ukrajině. Symbolizuje hrob Ježíše Krista. Paschu lze připravovat na sladko i na slano (lentilky, rozinky, sýr, máslo). Každý preferuje jinou ozdobu (křížek či nápis „XB“).

Barvení velikonočních vajíček je velice populární na Ukrajině i u nás. Pro řeckokatolíky má každá barva svůj specifický význam. Např.: bílá = čistota, zelená = nevinnost, modrá = obloha, oranžová = vytrvalost, červená = pro štěstí, naději a vášeň, fialová = královská, černá = když duše zemře. V České republice se nepřikládá barvám příliš velký důraz. Pro věřící řeckokatolické církve mají symboly na vajíčkách také své významy. Např.: ryba = starověký symbol pro Ježíše Krista, jelen a kůň = bohatství a prosperita, ptáci = plodnost a splnění přání, žebřík = modlitba, listy a květiny = život a růst, růže nebo 8 spojených hvězd = symbol Krista, jehličí = dlouhý život, zdraví a mládí; motýl = vzkříšení, křížky = vzkříšení Spasitele a 4 kouty světa; pavouci = léčení a štěstí. V České republice se ozdoba řeší nálepkami, nebo voskovými ornamenty.

Kulič je vysoký kulatý chléb zalitý polevou z bílků, vzdáleně připomíná náš mazanec. O pokrmu jsme se mnoho nedozvěděly, protože jsme se nesetkaly se žádným věřícím, který by ho pekl nebo lépe znal. K jeho přípravě se váže mnoho pověr, např. pokud popraská poleva, symbolizuje tato událost přicházející neštěstí.

Největším zjištěním pro nás byl křen, který je hlavní ingrediencí téměř do všeho. Dalším překvapivým pokrmem byl bramborový salát se salámem, hráškem a červenou řepou.

I přesto, že se jedná o jednu východoevropskou církev, dodržování tradic a zvyků se liší. Rozdílnost pokrmů je rozdělena podle regionů, nebo krajů. Maso a mléčné výrobky se během 40 denního půstu především nejí ve středu a v pátek. Naši respondenti svoje tradice skutečně dodržují, ale ne však svědomitě.

1. Apoštolský exarchát: Farnost České Budějovice [online]. České Budějovice, 2012 [cit. 2015-06-24]. Dostupné z: http://reckokat.cz/exarchat//images/gallery/original/B%205.jpg
2. Co jste o Velikonocích ještě nevěděli. In: Co jste o velikonocích ještě nevěděli [online]. 2013 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.qap.cz/zpravy/zpravy-kraj/object/co-jste-o-velikonocich-mozna-jeste-nevedeli-47166/article.htm
3. Český statistický úřad: Obyvatelstvo podle náboženské víry a věku [online]. 2011, 26.3.2012 [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30629&th=&vseuzemi=null&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAFvzloG1uIhBMCuxLFGvtCQzR88jsTjDN7GAlf3WwcNiCReZGZjcGLhy8hNT3BKTS_KLPBk4SzKKUosz8nNSKgrsHRhAgKecA0gKADF3CQNnaLBrUIBjkKNvcSFDHQMDhhqGCqCiYA__cLCiEgZGvxIGdg9_Fz__EMeCEgY2b38XZ89gIIvLxTHEP8wx2NEFJM4ZHOIY5u_t7-MJ1OIP5IdEBkT5OwU5RgH5IUB9fo4ePq4uEPNYw1yDolzhPstJzEvX88wrSU1PLRJ6tGDJ98Z2CyYGRk8G1rLEnNLUiiIGAYQ6v9LcpNSitjVTZbmnPOhmArq34D8QlDDwAG10C_KFWcoe4ugU6uPtWMLA4eni6hcSEAZ0FYe_k3OQmYGZYwUAKrO411sBAAA.&void=
4. Ekumenická rada církví v České republice. 2004. Česká biskupská konference (Římskokatolická a Řeckokatolická církev) [online]. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.ekumenickarada.cz/in/316#.VVTIHvntmko
5. Juliánský kalendář [online]. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.orthodoxia.cz/kalendar/juliansky-kalendar.htm
6. Pravoslavná církev oslavuje Velikonoce [online]. 2012 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://clanky.vareni.cz/pravoslavne-velikonoce/ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/172046-pravoslavna-cirkev-oslavuje-velikonoce/
7. Proč se slaví Velikonoce. In: Proč se slaví velikonoce [online]. 2007 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://velikonoce.vira.cz/clanky/Proc-se-slavi-Velikonoce.html
8. Proč se slaví Velikonoce [online]. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://velikonoce.vira.cz/clanky/proc-se-slavi-velikonoce.html
9. STUPKA, Petr. Tradiční postní pokrmy. Dostupné také z: http://www.rozhlas.cz/cb/carovani/_zprava/tradicni-postni-pokrmy--1186368
10. TOLČINSKÝ, Alexander. Ukrajinské ministerstvo kultury pohrozilo řeckokatolické církvi [online]. 2014 [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krestanskytydenik/_zprava/ukrajinske-ministerstvo-kultury-pohrozilo-reckokatolicke-cirkvi--1304885
11. TREPANOWSKI, John F. a Richard J. BLOOMER. NUTRITION JOURNAL: The impact of religious fasting on human health [online]. USA, 2010 [cit. 2015-08-24]. Dostupné z: http://www.biomedcentral.com/content/pdf/1475-2891-9-57.pdf Dostupné z databáze: http://www.scimagojr.com/journalsearch.php?q=12653&tip=sid&clean=0
12. Velikonoce jsou tím největším svátkem. In: Velikonoce jsou tím největším svátkem [online]. 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/velikonoce-jsou-tim-nejvetsim-svatkem-20150401.html
13. Zpravodaj Exarchát 2 únor - březen 2006 [online]. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.reckokat.cz/exarchat/images/docs/zpravodaj/exarchat02.pdf)
14. Zpravodaj Exarchát 20 březen - duben 2009 [online]. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.reckokat.cz/exarchat/images/docs/zpravodaj/exarchat20.pdf

1. BAUDIŠOVÁ, Jana a Anna PODRACKÁ. Postní pokrmy podle pravoslavné tradice. Vyd. 1. Olomouc: Fontána, 2003, 256 s. ISBN 80-7336-112-4.
2. SLÁDEK, Karel. 2004. Řeckokatolická církev v českých zemích: Dějiny, identita, dialog. 1. Pavel Mervart, 2004, 254 s. ISBN 978-80-7465-081-9.
3. ZE SARD, Melitón a Monika RECINOVÁ (překl.) O Pasše. 1. Pavel Mervart, 2010, 196 s. ISBN 978-80-87378-56-4.

—-

Počet shlédnutí: 85