SYNAGOGY VE SVĚTĚ A V IZRAELI - I

https://israelstampsblog.wordpress.com/2020/02/01/i-synagogues-on-israeli-postage-stamps-buildings/

IZRAELSKÉ POŠTOVNÍ ZNÁMKY בולי דואר

Synagoga je židovská modlitebna a tento termín je odvozen z řeckého slova pro „shromáždění“. V hebrejštině se „synagoga“ označuje jako bet knesset („dům shromáždění“) nebo bet tefila („modlitebna“) a v jidiš je známa jako šul.

Známka 25 Agorot s celoplošnou záložkou vydaná 21. srpna 1961 u příležitosti dvoustého výročí úmrtí židovského mystika a léčitele Israela ben Eliezera (asi 1700-1760), Ba'al Šem Tova. Známku navrhl Yarom Vardimon

Synagoga v Medžybíži na západní Ukrajině (dříve známá jako Mežybože, ležící východně od Chmelnyckého) vyobrazená na známce 25 Agorot vydané v roce 1961. Izrael ben Eliezer (asi 1700-1760) neboli Ba'al Šem Tov („Mistr dobrého jména“, zkratka Bešt) je pohřben na starém židovském hřbitově v Medžybíži. Israel ben Eliezer je považován za zakladatele chasidského judaismu. Šula byla zničena nacisty, ale na jejím původním místě byla postavena přesná replika jako muzeum.

Podle židovského náboženského práva (halacha) se společné židovské bohoslužby mohou konat všude tam, kde je shromážděno deset Židů (toto desetičlenné kvorum se nazývá minjan), ale bohoslužby lze konat i o samotě nebo s méně než deseti shromážděnými. Pro některé modlitby je však minjan vyžadován. Synagoga je posvěcený prostor, který slouží k modlitbě, čtení Písma, studiu a shromažďování, ačkoli to není pro bohoslužbu nezbytné.

40 Známka Agorot vydaná v roce 1970 zobrazující Velkou synagogu v Moskvě. Mezi další synagogy v této sadě Slavnosti 5731 (1970) patřily synagogy v New Yorku (viz níže), Krakově (12 Agorot), Tunisu (15 Agorot) a Amsterdamu (35 Agorot).

Známka 40 Agorot podle návrhu Eliezera Weisshoffa vydaná 7. září 1970 jako součást sady k příležitosti svátků 5731 (1970). Tyto hodnoty zobrazují Velkou synagogu v Moskvě.

Synagogy existovaly již dlouho před zničením Druhého chrámu Římany v roce 70 n. l.. Existují archeologické doklady o velmi raných synagogách v Egyptě, kde byly nalezeny kamenné nápisy s věnováním pocházející z 3. století př. n. l. Další pozdější synagogy byly identifikovány po celém Izraeli a dalších zemích Blízkého a Středního východu, které patří do helénistického světa.

Známka 60 Agorot, kterou navrhl Eliezer Weisshoff, byla vydána 7. září 1970 jako součást sady k příležitosti svátků 5731 (1970). Na těchto hodnotách je zobrazena synagoga Shearith Israel v New Yorku.

Známka 60 Agorot vydaná v roce 1970 zobrazující synagogu Shearith Israel v New Yorku

Poštovní tiskoviny - pohlednice - vydané v letech 1958-1960 s hodnotou 50 Prutot byly vyobrazeny třemi samostatnými motivy synagog, včetně synagogy Touro v Newportu na Rhode Islandu. Synagoga byla postavena v roce 1763 a je nejstarší dosud používanou synagogou v Severní Americe. Synagoga je pojmenována po svém prvním kantorovi Isaacu Tourovi. Synagoga Touro se objevila také na známce v hodnotě 70 nových izraelských šekelů, která byla vydána jako součást sady tří známek Festivals 5749 (1988) vydané 1. září 1988.

V době, kdy ještě stál jeruzalémský Chrám, se společné bohoslužby soustředily kolem korbanot neboli „obětních darů“, které přinášeli chrámoví kohenim - kněží - po rituální porážce neboli šechitě. Oběti mohly být zvířecí - býk, ovce, koza nebo holubice -, ale také obilí, mouka, víno nebo kadidlo.

Známka v hodnotě 60 nových izraelských šekelů vydaná v roce 1988 zobrazuje model dřevěné synagogy v polském Zabłudowě. Dřeva, obvykle borového, ale také dubového - a snadno opracovatelného - bylo na polském venkově dostatek. Venkovské obce si většinou nemohly dovolit vysoké náklady na stavbu kamenných staveb. Dřevěné stavby byly bohužel náchylné k požárům a hnilobě a mnoho dalších bylo zničeno ve válkách a při protižidovských útocích. Do roku 1939 jich přežilo asi 100, ale všechny byly srovnány se zemí německými jednotkami. Synagoga v Zabłudowě, postavená ve druhé čtvrtině 16. století a několikrát přestavěná, byla vynikajícím příkladem polské dřevěné architektury, ale v červnu 1941 byla zničena.

60 Nová známka v izraelských šekelech, kterou navrhl D. Ben-Dov a která byla vydána 1. září 1988 jako součást sady tří známek označujících svátky 5749 (1988). Na této hodnotě je zobrazen model dřevěné synagogy v polském Zabłudowě.

Během babylonského zajetí po zničení Prvního chrámu v 6. století př. n. l. došlo k formalizaci a standardizaci jazyka židovských modliteb. Během 600 let mezi návratem vyhnanců do Babylonie a zničením Druhého chrámu se modlitba v judaismu zpopularizovala, nakonec na úkor oběti.

35 Nová známka v izraelských šekelech navržená D. Ben-Dovem a vydaná 1. září 1988 jako součást sady tří známek k svátkům 5749 (1988). Tato hodnota zobrazuje model synagogy Kai Feng Fu v Číně.

První synagoga v Kai-Fengu v čínské provincii Che-nan byla postavena v roce 1163 a poslední byla vysvěcena v roce 1663. Život komunity skončil v 19. století, synagoga zchátrala a v roce 1860 byla zbořena.

Rabín Jochanan ben Zakkai, významný židovský mudrc a vůdce v 1. století n. l. (často zkracovaný na Ribaz), podporoval myšlenku „domu uctívání“ všude tam, kde se Židé nacházeli… synagogy. Ta nabízela přenosný způsob bohoslužby navzdory zničení Chrámu a přispívala ke kontinuitě židovského národa tím, že zachovávala jeho jedinečnou identitu. Synagoga nyní sloužila jako ohnisko židovského lidu během jeho života pod Římany (v Sýrii Palaestině), za různých chalífátů a poté za Osmanů a v celé diaspoře.

Další z pohlednic vydaných v letech 1958-1960, tato zobrazuje Staronovou synagogu v Praze. Byla dokončena v roce 1270 a je nejstarší dosud používanou evropskou synagogou. Původně se jí říkalo Nová nebo Velká synagoga, ale později, když byly v 16. století postaveny novější synagogy, se jí začalo říkat Staronová synagoga.

Pražská Altneuschul - „Staronová synagoga“ - je nejstarší dosud používanou synagogou v Evropě. Je postavena v gotickém slohu

30 Nová známka v izraelských šekelech podle návrhu D. Ben-Dova vydaná 10. září 1987 jako součást sady tří známek k svátku 5748 (1987). Na této hodnotě je zobrazen model Staronové synagogy v Praze. Synagogu může postavit kterýkoli Žid nebo skupina Židů. Synagogy stavěli starověcí židovští králové, novodobí bohatí mecenáši, světské vzdělávací instituce, vlády a hotely, celá židovská komunita žijící v určitém místě nebo podskupiny Židů seřazené podle povolání, etnické příslušnosti (tj. sefardští, polští nebo perští Židé v určitém městě), stylu náboženského vyznání (tj. reformní nebo ortodoxní synagoga) nebo stoupenci určitého rabína.

2.10 Nová známka v izraelských šekelech, kterou navrhli A. Marenda a A. M. Maresca a která byla vydána 20. května 2004 u příležitosti stého výročí Velké synagogy v Římě.

Velká synagoga - neboli „Tempio Maggiore“ - v Římě byla postavena v roce 1904 na místě starší stavby, která sloužila italské, sefardské a sicilské židovské komunitě v pěti samostatných „scholae“. Monumentální neoklasicistní stavba, navržená architekty Costou a Armannim, měla ladit se zbytkem města.

Pro stavbu synagog neexistuje žádný konkrétní architektonický plán a jejich architektonická podoba i vnitřní uspořádání se mohou značně lišit. Na klenbách, kopulích a věžích synagog je totiž často patrný vliv jiných místních náboženských staveb.

Galilejská vesnice Peki'in byla domovem příslušníků židovské komunity Musta'arabi, kteří nikdy neopustili židovskou vlast, což ztělesňuje starobylé spojení s tímto územím. Synagoga v Peki'inu byla renovována v 19. století, kdy byly do jejích zdí zabudovány dvě starobylé kamenné desky. Na jedné z desek je vyryta menora a na druhé svatá archa.

2,00 Nová známka v izraelských šekelech, kterou navrhl Ronen Goldberg a která byla vydána 11. února 2014, oslavuje památky národního dědictví Izraele, v tomto případě synagogu v Peki'inu. Na známce je vyobrazena synagoga a vyrytá menora a na záložce je reliéf svaté archy.

Historicky byly synagogy stavěny v převládajícím architektonickém stylu své doby a místa. Například v Číně vypadala synagoga v Kaifengu podobně jako čínské chrámy té oblasti a doby. Synagogy, které se dochovaly ze středověkého Španělska, jsou zdobeny maurskou omítkou a středověké synagogy, které se dochovaly v Budapešti a Praze, jsou gotické stavby.

5,60 Nová známka v izraelských šekelech, kterou navrhl D. Ben Hador, byla vydána 16. prosince 2014 u příležitosti oslav Slunečních hodin v celém Izraeli a Dne filatelie. Na známce - jedné ze tří v sadě - jsou vyobrazeny sluneční hodiny na synagoze Zoharei Chama v Jeruzalémě.

Synagoga Zoharei Chama (neboli Synagoga východu slunce), místně známá jako budova se slunečními hodinami, je třípatrová kamenná budova s dřevěným podkrovím na Jaffa Road v jeruzalémské čtvrti Mahane Jehuda. Budovu nechal postavit rabín Šmuel Levy v letech 1908-1917 a byla v ní umístěna ubytovna pro přistěhovalce a synagoga, která je dnes jediným nájemcem a je stále denně využívána. Na fasádě budovy se nacházejí sluneční hodiny o průměru 5 metrů.

Synagogy nebo synagogální interiéry se objevují na izraelských poštovních známkách od roku 1950, kdy bylo v tomto roce na letecké poštovní známce (250. známka série Prut) zobrazeno vyobrazení Noemovy holubice na mozaikové podlaze synagogy v Jerashi (dnes v Jordánsku).

Známka v hodnotě 12,00 izraelských šekelů podle návrhu Asafa Berga vydaná 23. srpna 1983 u příležitosti svátků 5744 (1983). Na známce - jedné ze čtyř v sadě - je vyobrazena synagoga Ješurun v Jeruzalémě.

Synagoga Ješurun v Jeruzalémě byla zahájena na jaře 1934 a jejími autory jsou architekti Meir Rubin a Dr. A. Freedman. Dokončena byla v roce 1936

První „skutečná“ synagoga, která se objevila na izraelských známkách, byla v roce 1961, kdy synagoga v Medžybíži na západní Ukrajině (dříve známá jako Mežybože, ležící východně od Chmelnyckého) ilustrovala známku k dvoustému výročí úmrtí židovského mystika a léčitele Israela ben Eliezera (asi 1700-1760) neboli Ba'al Šem Tova („Mistra dobrého jména“, zkratka Bešt), který je pohřben na starém židovském hřbitově v Medžybíži.

Již dříve byly synagogy zobrazeny na sérii tištěných pohlednic (izraelských poštovních tiskovin) vydaných mezi 3. červnem 1958 a 19. lednem 1960 a na předstátních prozatímních poštovních známkách… série Diaspora v roce 1948.

Známka v hodnotě 16,00 izraelských šekelů navržená Asafem Bergem a vydaná 23. srpna 1983 u příležitosti svátků 5744 (1983). Na známce - další ze čtyř v sadě - je vyobrazena synagoga Ohel Aharon na Technionu v Haifě.

Synagoga Ohel Aharon v areálu haifského Technionu na hoře Karmel, kterou navrhl Aharon Kaštan, byla vysvěcena v roce 1969. Hlavními materiály použitými na stavbu jsou nedokončený beton a galilejský mramor a její vybavení je z těžkého dřeva. Zbývající dvě známky v sadě vydané k příležitosti svátku 5744 (1983) byly ilustrovány synagogou Ohel Mo'ed, Tel Aviv (3,00 izraelských šekelů) a synagogou Eliyahu Khalaschi, Beerševa (20,00 izraelských šekelů).

Nedávno byly mozaiky z interiérů synagog z byzantského období - jedna poblíž kibucu Nirim v Negevu nedaleko Gazy a druhá na pobřeží Gazy - vyobrazeny na sérii známek „Mozaiky v Izraeli“ vydané v roce 2016.

Synagogu Hebrejské univerzity - Synagogu rabína Dr. I. Goldsteina - dokončenou v roce 1957 navrhli David Reznick (1924-2012), narozený v Brazílii, a Heinz Rau (1896-1965), narozený v Berlíně. Stavba získala v roce 1965 Cenu Zeeva Rechtera za architekturu.

80 Agorot známka navržená Oswaldem Adlerem a vydaná 4. března 1975 na oslavu architektury v Izraeli. Na známce je vyobrazena synagoga Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

II. Synagogy na izraelských poštovních známkách - Interiérové prostory COMING SOON

III. Synagogy na izraelských poštovních známkách - Artefakty a poklady COMING SOON



Počet shlédnutí: 25