Návrh nového systému hodnocení otevřeně přístupných vědeckých časopisů a publikací v EU

Evropská unie vynakládá velké prostředky na financování vědeckého výzkumu, ale výsledky tohoto výzkumu jsou často publikovány v časopisech, které vyžadují vysoké poplatky a omezují volný přístup k vědeckým poznatkům. Navíc současný systém hodnocení vědců a jejich publikací často vede k tomu, že vědci usilují spíše o kvantitu než o kvalitu. Abychom toto změnili, navrhujeme nový systém hodnocení otevřeně přístupných vědeckých časopisů a publikací, který by podporoval kvalitu, excelenci a volný přístup k vědeckým informacím.

Otevřený přístup bez poplatků: Publikace musí být dostupné zdarma pro autory i čtenáře. To zajistí volný přístup k výsledkům výzkumu a podpoří šíření vědeckých poznatků.

• Placení poplatků za publikaci: Mnohé časopisy si z poplatků za publikování udělaly lukrativní byznys, který však fakticky brzdí rozvoj vědy. Navrhovaný systém bojuje proti tomuto nešvaru tím, že vyžaduje otevřený přístup bez poplatků, což zajistí volný tok vědeckých poznatků bez finančních bariér (čest světlým výjimkám mezi časopisy, které skutečně usilují o rozvoj vědy).

• Transparentnost v prestiži časopisů: Současný systém často neumožňuje jasně určit, jak prestižní jednotlivé časopisy skutečně jsou. Nový systém by mohl přinést jednotnou a jasnou klasifikaci (EU1–EU5), která umožní vědcům i institucím lépe se orientovat v kvalitě a důvěryhodnosti vědeckých časopisů.

• Normalizace délky recenzního řízení: V současnosti může trvat recenzní řízení příliš dlouho, což zpomaluje šíření vědeckých poznatků. Navrhovaný systém by stanovil maximální délku recenzního řízení (například na 12 měsíců), přičemž časopisy, které tento limit překročí, automaticky sestoupí do druhé ligy. To bude motivovat časopisy k udržování efektivního a spravedlivého recenzního procesu. V případě podkročení limitu (například průměr 6 měsíců) může dojít k bonifikaci časopisu.

• Umělá citovanost: Systém zavádí opatření proti umělému zvyšování citovanosti (např. citační kartely či účelové vzájemné citování). Časopisy a vědci, kteří se podílejí na těchto praktikách, budou penalizováni v rámci bodového hodnocení, což pomůže udržet etiku a kvalitu vědeckého výzkumu.

• Neúměrně vysoká a často fiktivní publikační činnost: Systém podporuje kvalitu nad kvantitou tím, že započítává pouze určitý počet (například 5) nejlepších publikací vědce za rok. Zároveň se zavádí pravidlo, že každý článek má hodnotu 100 %, která se rozdělí mezi spoluautory. Tím se eliminuje účelové vytváření spoluautorství a přidávání dalších jmen, které nemají na výzkumu skutečný podíl. Vědci budou motivováni soustředit se na skutečný přínos, namísto honby za kvantitou.

Klasifikace časopisů do pěti kategorií (EU1–EU5) + druhá liga:

Časopisy budou rozděleny do pěti kategorií podle kvality, přičemž EU1 představuje nejvyšší úroveň excelence. Druhá liga bude sloužit jako „čekárna“ pro časopisy, které nesplňují kritéria pro EU5, ale mají potenciál se do ní vrátit.

Exponenciální bodový systém s multiplikátory:

Publikace v každé kategorii bude mít jinou bodovou hodnotu na základě kvality časopisu. To znamená, že publikace v nejlepších časopisech bude mnohem více bodově ohodnocena než publikace v časopisech nižších kategorií.

Započítávání pouze určitého počtu (např. 5) nejlepších publikací ročně:

Každý vědec bude hodnocen na základě svých 5 nejlepších publikací za rok, což podpoří zaměření na kvalitu spíše než na kvantitu.

Bodové stropy pro kategorie EU4 a EU5:

Aby se zabránilo tomu, že vědci budou pohodlně publikovat pouze v nižších kategoriích, stanoví se bodové stropy pro tyto kategorie.

Tento navrhovaný systém by nejen podporoval volný přístup k vědeckým poznatkům, ale také by motivoval vědce k publikování kvalitních a excelentních výzkumů. Umožní efektivní hodnocení vědců a vědeckých časopisů, přičemž poskytne jasná pravidla a pobídky k dosažení špičkových výsledků.

Je nezbytné, aby právě Evropská unie tento systém zaštítila a do určité míry i centralizovala, což by zajistilo jednotné standardy a spravedlivé hodnocení napříč všemi vědeckými disciplínami a zeměmi. Centralizovaná podpora EU by posílila kredibilitu tohoto systému, poskytla jasná pravidla a zajištění kvality pro všechny zúčastněné strany, a zároveň by napomohla vytvořit skutečně otevřenou a inkluzivní vědeckou komunitu v Evropě.

Konkrétní metodiky výpočtu a implementace by byly předmětem další odborné diskuse, která by měla zavedení systému předcházet. Avšak s jasnou vizí a podporou ze strany EU může tento systém výrazně přispět k rozvoji vědeckého výzkumu a posílit konkurenceschopnost evropské vědy na globální úrovni.



Počet shlédnutí: 16