obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


7._8._9._prednaska_machalkova

Pojem

Pojmy můžeme definovat a dělit

Definice – je relativně úplné, závazné a postačující vystižení obsahu pojmu jinými pojmy

Definice – její kritéria

1) adekvátní (odpovídající) – ani široká(Platon → Člověk – „neopeřený dvounožec“, to může být i oškubaná slepice)ani úzká

2) nesmí být redundantní (nadbytečná) – např. „žijící živočich rozumový“ to žijící je nadbytečné (živočich je vždy žijící)

3) má být nekruhová – aby to nešlo do kruhu – volit jiné pojmy

Lze vše definovat? Bez toho kruhu? → ne, existují základní pojmy (nekruhovost neplatí absolutně)

Dělení pojmu je úplné vystižení jeho rozsahu pomocí jemu podřazených a vzájemně neslučitelných pojmů

Kritérium dělení – co dělí ty podřadné pojmy (např. Kůň – kritérium pohlaví – hřebec a klisna)

Kritéria dělení

a) adekvátnost = podřazené pojmy musí vyčerpat ten nadřazený (př. Živočich – člověk, kůň, vlk → je to nedostačující, není vyčerpán ten nadřazený pojem)

b) musí se vylučovat - musí mít neslučitelné podřazené pojmy (př. Živočich – lidé, muži → nevylučuje se to, muž může být člověk)

c) nekruhovost – aby ten jeden podřazený nevyčerpal celý ten nadřazený (př. Živočich – živý tvor, lidé)

Soudy

Např. tvrzení – Petr je hroch (je Petr vinen tou hrochovitostí, je-li to student není to hroch → byl od toho osvobozen)

Struktura soudu

  • Subjekt = S → zde Petr (ten kdo je obžalovaný; o čem)
  • Predikát = P → zde hroch (to čím je vinen; co vypovídá)
  • Kopula → spojuje ty dvě věci

Soud – je myšlenkové vztažení pojmu (hroch) k realitě (Petrovi)

Buď se nám podaří tím pojmem vystihnout realitu = Pravdivý soud

Nebo ne (nevystihuje jí) = Nepravdivý soud

Pravda – je shoda myšlení s realitou (tedy pravdivý soud) nezávislá na našem přesvědčení

Singulární soudy – mluví o jedné věci

Generální soudy – mluví o vícero věcech (všech, či daného pojmu; mají před sebou kvantifikátory – Každý, Některý, Žádný…

  • Obecný (Každý, Žádný)
  • Částečný (Některý = alespoň jeden, nevylučuje to všechny)

Oba mohou být (singulární i generální)

  • Kladný (sing. – Petr je hroch)
  • Záporný (sing. – Petr není hroch)

Generální

Obecný soud Kladný → Každý politik je poctivý = A

Obecný soud Záporný → Žádný politik není poctivec = E

Částečný soud Kladný → Některý politik je poctivý = I

Částečný soud Záporný → Některý politik není poctivec = O

Logický čtverec

SaP – Každý politik je poctivec = generální obecný kladný soud

SeP – Žádný politik není poctivec = generální obecný záporný soud

SiP – Některý politik je poctivec (alespoň jeden je) = generální částečný kladný soud

SoP – Některý politik není poctivec (alespoň jeden není) = generální částečný záporný soud

1 nemůžou být oba pravdivé; můžou být oba nepravdivé = Kontrárnost

2 právě jeden z nich je nepravdivý; právě jeden z nich je pravdivý = Kontradikce

3 mohou být oba pravdivé; je-li pravdivý ten 1. je pravdivý i ten 2. = Subalternace

4 nemůžou být oba nepravdivé; můžou být oba pravdivé = Subkontrárnost

Úsudek

skládá se z

  • Premisy (jedné a více)
  • Závěru

Konverze – přehození Subjektu (S) a Predikátu (P) a oslabení kvantity

př.:

Každý Čech (S) je muzikant (P)

Některý muzikant (P) je Čech (S)

Obverzezměna kvality a popření (zápornění) Predikátu

Př.:

Každý Čech je muzikant

Žádný Čech není nemuzikant

Kontrapozice - je konverze provedené obverze (provedeou obverzi konverzuji)

Závěr by měl vyplívat z premis

Deduktivní úsudek

  • platný
  • neplatný

Premisa, Závěr, Soud

  • pravdivý
  • nepravdivý

Typy úsudku

  • Deduktivní (jakoby donucovací)
  • Induktivní

Deduktivní Úsudek

deduktivní úsudek je platný jestliže jsou pravdivé premisy → pak musí být pravdivý závěr

několik druhů struktury úsudku → konverze, obverze, hypotetické, Kategorický sillogismus

Kategorický sillogismus struktura↓ Př.:

    Každý savec má plíce	M P
    Každá velryba je savec	S M
    --------------------------------
    Každá velryba má plíce	S P

M = medium = střední člen (opakuje se)

- vždy dvou premisové úsudky

- v prvním se zobrazí Predikát (P) a v druhém Subjekt (S) a v obou je střední člen, který v závěru vypadne

Teorie Sillogismu

- tento typ soudů má 4 figury struktur

1. Figura    M P	2. Figura    P M	3. Figura     M P	4. Figura     P M
             S M 	             S M	              M S 	              M S
             ---                     ----                     ----                    ----
             S P	             S P	              S P	              S P

Každá figura může být obecná kladná či záporná a nebo částečná kladná či záporná

Př.:

Každý savec má plíce → A (obecný kladný)

Každá velryba je savec → A (obecný kladný)

Každá velryba má plíce → A (obecný kladný)

= AAA-1 → je tam 3x obecný kladný a je to figura 1. (64 typů úsudku v jedné figuře → celkem 256 typů úsudku – ne všechny budou platné, ví se které jsou a které ne)

V 1. figuře jsou platné

  • bArbArA
  • cElArEn
  • dArII
  • fErIO

Pravdivé premisy a nepravdivý závěr → nemůže nastat (nelze).

Může nastat že máme nepravdivé premisy a pravdivý závěr.

Může být i jedna premisa pravdivá jedna ne a závěr nepravdivý atd.

Neplatný úsudek

- může být i s pravdivými premisami a závěrem → Nemá střední člen

Induktivní Úsudek

  • úspěšný
  • neúspěšný

- pokud je úsudek úspěšný, závěr vyplívá s určitou pravděpodobností

- závěr vyplívá z premis s určitou pravděpodobností

- závěr nemusí nutně vyplívat

- několik typů → úsudek z analogie, z neúplného výčtu (neúplná indukce)

Úsudek z analogie

Východisko je nějaký fakt (viz. příklad s Alenkou)

Příčina (proč)

Podobnost – znát i jiné okolnosti (další data)

Závěr

- hledáme podobnosti mezi situacemi; podobné příčiny mají podobné následky

Neúplná indukce (z neúplného výčtu)

premisy jsou výčtem věcí (lidí) s určitou vlastností, závěr je, že všichni (v té skupině) mají tu vlastnost

Př.:

Jana je dobrá studentka

Šárka je dobrá studentka

Karla je dobrá studentka

Studenti HKS jsou dobří studenti

→ jde o neúspěšný úsudek; aby byl úspěšný tak znát zda je dobrá nadpoloviční většina

Co je dělá pravděpodobnější

Rozsah – čím víc tím líp

Reprezentativnost vzorku

Zda nejsou jiné vlastnosti, které ten závěr posílí či oslabí

Jak vlastnost souvisí s podstatou

Úsudek se skládá z:

  • Argumentu (kostra úsudku) – skládá se z Premis a Závěru
  • Argumentace – myšlenkový proces, zda vyplývá ten závěr z těch premis




Počet shlédnutí: 34

7._8._9._prednaska_machalkova.txt · Poslední úprava: 29/05/2024 19:35 autor: 127.0.0.1