V semináři se budeme věnovat četbě a výkladu nejvýznamnějších vědeckých, především přírodovědných děl západní civilizace. Dějinná perspektiva nám umožní vstup či alespoň náhled do současné systematické debaty ve filosofii vědy.
Seminář si klade za cíl vyložit a pochopit základní rysy řecké dialektické tradice, především tak jak je zachycena v Platónových dialozích, případně i ve své systematizaci u Aristotela.
(David ČERNÝ, Ph.D. a Mgr. Ondřej KOČNAR)
(Daniel D. NOVOTNÝ, Ph.D. a Mgr. Ondřej KOČNAR)
V našem kurzu se budeme věnovat otázkám charakteru, průběhu, rozsahu, a spolehlivosti lidského poznání. Tyto otázky jsou dnes zkoumané pod různými hlavičkami, např. epistemologie, teorie poznání, logiky, kritického myšlení, apod. Problematiku lze pojmout také jako nauku o tom jak správně získávat a zpracovávat informace. Náš důraz bude teoretický, vycházet budeme především z realistického pojetí vědy, rozvíjené v rámci neo-aristotelské tradice.
(Daniel D. NOVOTNÝ, Ph.D. a Mgr. Ondřej KOČNAR)
(Daniel D. NOVOTNÝ, Ph.D. a Mgr. Ondřej KOČNAR)
V tomto kursu se budeme věnovat dvěma tematickým okruhům: (I) otázkám charakteru, průběhu, rozsahu, a spolehlivosti lidského poznání (dnes většinou zkoumaných pod hlavičkou epistemologie/teorie poznání, logiky a metodologie vědy); (II) kvalitativním metodám výzkumu, které jsou ve vědách o člověku a společnosti považovány za doplněk, případně protipól, postupů kvantitativních. Náš důraz bude teoretický, třebaže v seminářích bude příležitost i k projektům terénního výzkumu. Orientační mapou v pozadí našeho kurzu je především aristotelsko-scholastická tradice, v dialogu se současnou tradicí analytickou.
V tomto kurzu se budeme zabývat otázkami charakteru, průběhu, rozsahu, a spolehlivosti lidského poznání (dnes většinou zkoumaných nejen pod označením ‘metodologie vědy’ ale i jako ‘epistemologie’ či ‘teorie poznání’). Primárním cílem kurzu je reflektovat nad fundamentálními problémy (především v dialogu s tradicí aristotelsko-scholastickou a novověkou) a osvojit si základní habity správného logického myšlení, v úvahu ovšem vezmeme i aplikované aspekty výzkumu, především tzv. kvalitativní metody výzkumu.
Antropologie náboženství (z řeckého ἄνθρωπος, člověk) je disciplína, která zkoumá náboženské projevy člověka. Tato disciplína v sobě zahrnuje jak antropologii kulturní (sociální) tak antropologii filosofickou. Kulturní antropologie je vědou spíše deskriptivní, kdežto v antropologii filosofické převažuje složka kriticko-analytická. Důraz našeho kurzu bude filosofický, tj. půjde nám primárně o otázky filosofie náboženství (základy kulturní antropologie náboženství probírají studenti mj. v předmětu Geografie náboženství). V rámci monoteistických náboženství (judaismus, křesťanství, islám) půjde např. o otázky dokazatelnosti a atributů Boha, o problém zla, posmrtného života, vztahu duše a těla, náboženské zkušenosti, náboženského jazyka, atd. Zabývat se ale budeme i otázkami řešenými v rámci ne-monoteistických náboženství (hinduismus, budhismus, čínská náboženství), např. otázkami reinkarnace, osobní identity, ateismu a atributů nejzažší reality, jednání v souladu s Dao, psychofyzickými duchovními praktikami, atd. Cílem tohoto kurzu je reflektovat nad těmito a podobnými otázkami v dialogu s velkými mysliteli minulosti i současnosti.
Kdo anebo co je to člověk? Tuto otázku lze zodpovídat z hlediska přírodních, humanitních, a společenských věd. Filozofie hledá odpověď integrální, která zahrnuje a přesahuje odpovědi věd speciálních, které jsou vždy tematicky i metodologicky redukované. Filosofickou koncepcí v pozadí kursu je pojetí aristotelsko-scholastické v dialogu s tradicí novověkou a současnou analytickou. Temata kursu zahrnují: člověk jako živé těleso, jako živočich, jako rozumová a svobodná bytost, člověk a vztahy (k dějinám, trancendentnu, atd). Součástí kurzu budou i otázky po smyslu a cíli našeho života, tzn. etické otázky obecné i aplikovaně (bioetika, ekoetika, “manažerská” etika).
Ve vědách o člověku a společnosti jsou metody kvalitativního výzkumu považovány za doplněk, případně protipól, postupů kvantitativních. V našem kurzu se seznámíme s tradičním filozofickým pojetím “kvalitativního výzkumu”, zaměříme se na otázky charakteru, průběhu, rozsahu, a spolehlivosti lidského poznání (dnes většinou zkoumaných pod označením ‘epistemologie’ či ‘teorie poznání’). Primárním cílem kurzu je reflektovat nad fundamentálními problémy (především v dialogu s tradicí aristotelsko-scholastickou a novověkou) a osvojit si základní habity správného logického myšlení, v úvahu ovšem vezmeme i aplikované aspekty výzkumu.