obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


stranky_favs

Základní informace

Kdy: 8.30 - 10.00, jednou za 14 dní, případně po společné domluvě:

27.09 úvodní hodina

11.10 Linné, Carl von (Nela RYBOVÁ)

25.10 Eukleidés (Petra SCHMIDTMAYEROVÁ)

08.11 Darwin (Kristýna RADOSTOVÁ)

22.11 Newton (Jana BERÁNKOVÁ), Schrödinger (VOLEK)

06.12 Huygens (Ivo PAŠEK), Einstein (FOJTOVÁ)

03.01 Galileo Galilei (Edita JINDRÁKOVÁ)

Seznam studentů

BELLOVIČ Viktor

BERÁNKOVÁ Jana berankova.jana@outlook.com

FOJTOVÁ Ilona

JINDRÁKOVÁ Edita

PAŠEK Ivo ivopasek@seznam.cz

PAVELČÍK

RADOSTOVÁ Kristýna k.radostova(zavináč)seznam.cz

RYBOVÁ Nela

SCHMIDTMAYEROVÁ Petra

STRAKA Jan

VOLEK Jan jan.volek@email.cz

Často kladené dotazy

Proč číst starší základní vědecká díla spíše než současné učebnice?

  • Velcí vědci jsou často i velcí spisovatelé
  • Porozumnění zrodu nějaké myšlenky nám dá správnou perspektivu na význam a vliv dané myšlenky
  • Vstoupíme do dialogu s velkými lidmi - zahlédneme jejich předchůdce i dědice

Není snažší číst současné učebnice?

Ano je. Získáme tím snad nějaké informace, ale jen málo porozumnění. Začneme-li s úsilím o porozumněním „velkým“ knihám, můžeme přejít k učebnicím, poté se opět vrátit „velkým knihám“, atd. Vstoupíme tak na cestu hlubšího porozumnění danému tématu. Začneme-li s učebnice, většinou s nimi i skončíme, možná se naučíme cosi papouškovat, ale naše pochopení se příliš neprohloubí.

Jak číst dané knihy?

V prvé řadě je třeba uvědomit si, že k vyčerpání hloubky dané knihy patrně nestačí jeden lidský život. To nás nemusí vést k zoufalství, ale k nadšení - cesta poznání je nekončící dobrodružství. Čtení je třeba začít na první „inspekční“ úrovni tzv. „před-čtení“: zorientovat se v názvu, předmluvě, obsahu a struktuře knihy, vybraných pasážích. Tato úroveň vyžaduje plnou pozornost, zhruba půl hodiny. Měli bychom být schopni zodpovědět následující otázky:

  • Co znamená název knihy?
  • O co vlastně autorovi šlo? Nalézt hlavní téma knihy, nejlépe z autorovo vlastních slov.
  • Jakou hlavní tezi či teze autor hájí? Nejlépe z vlastních slov v předmluvě.
  • Jaké hlavní části kniha má a jak spolu souvisí?
  • Jakým způsobem autor teze hájí?
  • Zdá se mně na první pohled autorovy teze pravdivé a jeho argumentace přesvědčivá, či nikoli?
  • Které části mi připadají pravdivé, které nikoli, a proč?
  • Jaký význam daná kniha má, pro mně a pro ostatní lidi v průběhu dějin?

Hodnocení

výpisky z četby, referát, účast

Literatura

Z následujícího seznamu si student vybere knihu podle svého zájmu, seznámí se s ní a vybere pasáže a obsah knihy ke společné četbě v semináři (pozor: některé knihy nejsou k dispozici česky, tj. výběr bude v latině či angličtině). Výběr ke společné četbě bude pokud možno doplněn vhodnými původními ilustracemi. Vlastní referát ke knize bude omezen na nejnutnější minimum. Student písemně zaznamená některé z „etap svého zápasu s knihou.“

aritmetika a geometrie

Eukleidés (fl. 300 př. Kr.) Elementa (EN-Heath-Joyce)

Archimédes (asi 287-212 př. Kr) O kouli a válci, O měření kruhu, O konoidech a sféroidech, O spirálách, O rovnováze ploch, O počítání písku, Kvadratura paraboly, O plovoucích tělesech, Metody pojednání mechanických problémů (CZ-wiki*, EN-wiki*, EN-Heath-1896)

Apollonios z Pergy (asi 262–190 př. Kr.) O kuželosečkách (EN-Heath-1896)

Nicomachos z Gerasy (fl. 100 po Kr.) Úvod do artimetiky (EN-D'Oooge-1926)

Blaise Pascal Geometrické důkazy, Pojednání o aritmetickém trojúhelníku, Korespondence s Fermatem o teorii pravděpodobnosti

astronomie a kosmologie

PTOLEMAIOS (asi 85-165)

KOPERNÍK, Mikuláš (1473–1543)

  • De revolucionibus orbium celestium [O oběhu nebeských sfér, 1543] (EN-část)

KEPLER, Johannes (1571–1630)

  • Epitome astronomiae Copernicanae [Výtah z Koperníkovy astronomie, 1618-21] LAT-google
  • Harmonia mundi [Harmonie světa, 1619] LAT

GALILEI, Galileo (1564-1642)

  • Dialog o dvou hlavních systémech světa Wiki-odkazy

fyzika a chemie

GILBERT, William (1540-1603) O magnetu EN

GALILEI, Galileo (1564-1642) Discorsi e dimostrazioni matematiche, intorno à due nuove scienze [Rozpravy a matematické důkazy o dvou nových vědách, 1638] EN

Blaise Pascal (1623-1662) Předmluva k pojednání o vakuu, Nové experimetny týkající se vákua, Zpráva o velkém experimentu o rovnováze kapalin, Pojednání o rovnováze kapalin

NEWTON, Isaac (1642-1727)

HUYGENS, Christiaan (1629-1695) Pojednání o světle IA-English

LAVOISIER, Antoine Laurent (1743-1794)

  • Nečíslovaný seznam Elementy chemie
  • dále možno: BOYLE, Robert (1627-1691) The Sceptical Chymist [Skeptický chemik, 1661] EN-guten

DALTON, John (1766-1844)

  • A new system of chemical philosophy [Nový systém chemické filosofie, 1808] EN-google

FOURIER, Jean Baptiste Joseph (1768-1830) Analytická teorie tepla

FARADAY, Michael (1791-1867)

  • Experimental researches in electricity [Experimentální výzkum elektřiny, 1839, 1844] (EN-GUT-vol1, EN-IA-edit)
  • dále úvod: MAXWELL, James Clerk (1831-1879) A treatise on electricity and magnetism [Pojednání o elektřině a magnetismu, 1873] (EN-IA-vol1,EN-IA-vol2)

lékařství a biologie

Hippokrates (kol. 400 př. Kr.)

Galen (kol. 130-200)

William Harvey (1578-1657)

  • O pohybu srdce, 1628 Externí odkaz
  • O krevním oběhu, O vzniku živočichů

LINNÉ, Carl von (1707–1778)

DARWIN, Charles (1809-1882) O původu druhů, Descent of Man

vědecká díla 20. století

POINCARE, Henry (1854–1912) Science and Hypothesis, 1902EN-audio

Planck. Scientific Autobiography and Other Papers

Whitehead. An Introduction to Mathematics

Einstein. Relativity: The Special and the General Theory

Eddington. The Expanding Universe

Bohr. Atomic Theory and the Description of Nature (1934) EN-fragment

Bohr. Discussion with Einstein on Epistemological Problemns in Atomic Physics

Hardy. A Mathematician's Apology

Heisenberg. Physics and Philosophy

Schrodinger. What is Life?

Dobzhansky. Genetics and the Origin of Species

Waddington. The Nature of Life

další

filosofie vědy 20. století

Karl Popper

Thomas Kuhn

Paul Feyerabend

Imre Lakatos

Bas van Fraassen

ranní popularizátoři vědy

Elisha Grey (1835-1901) EN-audio,

John Munro (1849-1930) EN-audio

Oliver Lodge (1851-1940) EN-audio

filozofující vědci 20. století

Fyzika: Stephen Hawkings, Steven Weinberg …

Biologie: Francis Crick, Richard Dawkins, Michael Behe …


Počet shlédnutí: 56

stranky_favs.txt · Poslední úprava: 29/05/2024 19:39 autor: 127.0.0.1