Arberešové (Albánci) v Itálii

Denisa Ballá, Karolína Hávová, Marie Kostelecká, Marcela Coufalová, Michaela Lorencová. Arberešové (Albánci) v Itálii. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2014. http://www.hks.re/wiki/albanci_v_italii_2014

Obrázek 1: Vlajka Arberešů ¹⁾

Arberešové jsou etnická menšina žijící v jižní Itálii, převážně v oblastech Apulie, Kalábrie, Sicílie a Molise. Uvádí se, že do dnešní doby došlo až k celkem devíti migracím Arberešů na italský kontinent. Proces migrace příslušníků albánského etnika na území Itálie dosáhl v průběhu 15. století a na počátku 16. století masových rozměrů. Odchod velkého množství lidí z území Albánie na západ do Itálie bývá tradičně označován za přímý důsledek osmanské expanze a teroru, který měl sultánský režim praktikovat vůči Albáncům kvůli jejich odhodlání nepodřídit se cizí moci a bojovat za své osvobození.

Co se týče nových přistěhovalců z 90. let, tak zvýšili napětí v Itálii. Po osvobození Albánské republiky, kdy byla ukončena komunistická vláda, přišlo do Itálie hodně kriminálníků a počet Albánců se zvyšuje.

V této práci se budeme zabývat otázkou: Jakým způsobem udržují Arberešové svoji kulturu v Itálii? V práci se zaměříme na historii Arberešů a jejich kulturní dědictví, které tvoří hlavně jazyk, náboženství a tradice. Dále se zmíníme o vztahu Arberešů k Italům, ale také se zaměříme na pohled Italů na tuto etnickou menšinu.

Výzkumná otázka: Jakým způsobem udržují Arberešové svoji kulturu v Itálii?

1. Jak vnímají Arberešové kulturu, ve které žijí?

2. Jak Arberešové vnímají Italy?

3. Jak pohlížejí Italové na Arbereše?

Obrázek 2: Vyznačení arberešského osídlení v Itálii (červeně) ²⁾

Arberešskou kulturou, kterou tvoří hlavně jazyk a náboženství, se zabývá kniha Vymírající Evropané od Karla-Markuse Gausse.³⁾ Publikace je členěna do pěti kapitol a v každé z nich se autor zabývá jednou menšinou v Evropě, kterou sám navštívil. Kniha je spíše jakýmsi cestopisným deníkem, kde autor popisuje své osobní zážitky z cest. V jedné krátké kapitole se věnuje Arberešům z Kalábrie. Popisuje zde i přírodu, města, ve kterých Arberešové žijí. Autor v knize upozorňuje na to, že se stále více Arberešů asimiluje a stávají se tak spíše Italy než Arbereši, s čímž souvisí také ustupující použití arberešského jazyka.

Další publikací, která se věnuje hlavně historii Albánie od antiky až po současnost a albánské kultuře, jsou Dějiny Albánie od Pavla Hradečného.⁴⁾ V knize jsou zachyceny počátky a důvody procesu emigrace Albánců do Itálie a je zde také zmíněna jejich kultura spolu s jejími představiteli.

O zprávách příchodu Albánců v 90. letech do Itálie informuje článek Albanian refugees slip net in Italy od Richarda Owena⁵⁾. Tyto příchody vyvolaly obavy z nové vlny kriminality v západní Evropě. Autor se zde zmiňoval o dalším možném přílivu imigrantů po výsledcích voleb v Albánii.

O rozhodnutí o přijetí albánského občanství pro příslušníky diaspory Arberešů v Itálii a Arvanitů v Řecku se věnuje článek s názvem Albanian premier says diaspora in Greece, Italy, Turkey not to get citizenship.⁶⁾ K této problematice se vyjadřuje albánský premiér Sali Berisha, který říká, že diaspory v Itálii a v Řecku nezískají albánské občanství, neboť jsou historickým a kulturním přínosem těmto zemím. Dále dodává, že Albánie by měla Arberešům pomoci zachovat jejich jazyk, identitu a kulturu.

Kulturou námi vybrané minority se zabývá internetový zdroj Arbitalia.it.⁷⁾ Jedná se o webovou stránku kulturního sdružení Arbitalia a poskytuje informace o arberešské historii, kultuře, jazyku, tradicích, oblastech, ve kterých žijí, a mnoho dalšího.

V práci byly použity kvalitativní i kvantitativní metody. Kvalitativní metody zkoumají témata do hloubky a nevyužívají statistických metod a technik jako je to u kvantitativní metody.

Mezi kvalitativní metody, které jsme v naší práci využily, patřil neřízený rozhovor a dotazník. Neřízený rozhovor se využil s jedním respondentem přes komunikační aplikaci Skype, kdy jsme respondenta nechaly o tématu hovořit. Při takovém rozhovoru se má možnost respondent rozmluvit a získá se tak více informací. Další výhodou je, že jde maximálně do hloubky, aby poskytl co nejširší přehled o dané problematice. Do nevýhod rozhovoru se dá zařadit časová náročnost, nedržení se tématu a také menší vzorek respondentů.

Další metodou byl polo-strukturovaný dotazník. Otázky v dotazníku byly formulovány přesně a stručně tak, aby co nejvíce obsáhly naši výzkumnou otázku a podotázky. Jeho výhodou je velký vzorek respondentů a jednoduchost, kdy dotazník respondenti vyplní elektronicky například díky sociálním sítím. Nevýhodou tohoto způsobu získání dat je časová prodleva mezi odpověďmi respondentů, strohost v odpovědích a nemožnost doplňování otázek.

V práci byla také použita metoda studia dokumentů, která patří mezi kvantitativní metody. Ke studiu sloužily články z databází, knihy a arberešské stránky. Získané informace sloužily k uvedení do problematiky a zjištění základních informací k výzkumné části práce. Výhodou studia dokumentů je, že informace dobře poslouží i při tvorbě otázek pro respondenty. Nevýhodou této metody je, že neposkytuje hlubší náhled do problematiky a neumožňuje ověření pravdivosti získaných dat.

Vzhledem k tomu, že nebyla možnost navštívit Itálii a uskutečnit rozhovor „tváří v tvář“, byli respondenti získáni za pomoci internetových stránek arberešských komunit a pomocí sociálních sítí.

Všichni respondenti byli velice ochotní a sdílní a poskytli mnoho potřebných informací. Během výzkumu se neobjevily žádné výraznější problémy. Zde jsou uvedeni respondenti s jejich údaji:

Tabulka 1: Tabulka s přehledem respondentů (vlastní zpracování)

Ve výzkumné části se zabýváme historií migrací do Itálie z Albánie před 500 lety až po migraci v 90. letech 20. století, kde zmiňujeme názory a různé pohledy italských a arberešských respondentů. V další části popisujeme tradice, zvyky, náboženství a jazyk Arberešů v jižní Itálii, které doplňujeme informacemi od našich respondentů.

Do dnešní doby došlo v Albánii k velkému počtu migrací. Před stovkami let, kdy nad Balkánem dominovala Osmanská říše, se množství Albánců stěhovalo do jižní Itálie. Albánci se nechtěli podřídit cizí moci a bojovali za své osvobození. Osmané v Albánii vytlačili křesťanství, přinesli islám a měli klíčovou roli při migraci. Mezi migrace spojené s Itálií lze zařadit:

První velká migrace Albánců do Itálie proběhla v letech 1399 - 1409. V této době byla Kalábrie na jihu Itálie otřesena boji mezi vlastníky půdy a Anjouovci. Anjouovci byli panovnickým rodem z vévodství Anjou, kteří vládli na Sicílii a zabrali i albánské území. Anjouovci vyslali k nastolení pořádku albánské žoldnéře. Někteří z nich po vojenském zásahu zůstali v Kalábrii kvůli neustálému válčení v Albánii.

V letech 1416 - 1442 byly na podporu neapolského krále Alfonse V. Aragonského, který navázal spojenectví s albánským vojevůdcem Georgem Castriotou Skanderbegem, vyslány do Kalábrie tři vojenské pluky proti místním baronům, Anjouovcům. Vojenské oddíly vedl albánský kníže Demetria Rerese a jeho dva synové. V tomto období už postupně Albánii ovládali Osmané a Demetrio proto poprosil Alfonse V., aby se zde mohl usadit. Jeho oddíly i s rodinami jako první osídlily jižní Itálii.

Další velká migrace pochází z let 1461 - 1470. Po Alfonsovi V. nastoupil na trůn Ferdinand I. Aragonský, který byl králem Aragonie, Sicílie, Mallorky a Valencie. Již zmíněný George Castriota Skanderbeg mu poslal na pomoc své expediční jednotky do Kalábrie proti Janovi z Anjou, který chtěl trůn po Alfonsovi V. Po jeho vítězství byla Skanderbegovou odměnou hrabství v provincii Lecce. Skanderbeg dočasně odstraňoval i vliv Osmanů v Albánii, ale po jeho smrti se do jižní Itálie k jeho vojákům a jejich rodinám přidali i venkovani.

Odchod Albánců ze země mělo více důvodů. Turci jim byli představováni jako krvelační pohani. Mnoho lidí se bálo ztráty svých pozic, pokud nepřijmou Islám. Další podnětem pro chudé lidi byla neutichající hospodářská a společenská situace, kdy se jednalo hlavně o vykořisťování ze strany jejich pánů.

Období 1533 - 1534, kdy Turci dobyli pevnost Corone, bylo posledním a masivním přesunem z Albánie do Itálie. Dále docházelo k menším migracím Albánců, kteří se nechtěli podřídit Osmanům. Jednalo se například o rok 1664 z Barile nebo o migraci v roce 1744 z Villa Badessa.

Osmanská říše v Albánii nakonec vládla stovky let, zavedla vlastní kulturu a islám, který dominuje v Albánii. Arberešové, kteří migrovali do Itálie, si udrželi původní náboženství (křesťanství). ⁸⁾

Obrázek 3: Detail národopisné mapy Itálie v roce 1859 - zeleně jsou vyznačeny komunity Arberešů. ⁹⁾

2. polovina 20. století

V 90. letech 20. století, kdy došlo k osvobození Albánské republiky při skončení komunistického režimu, přišlo do Itálie mnoho zločinců, kteří získali svobodu. Nové přistěhovalce Arberešové kladně přivítali a poskytli jim pomoc, ale po čase se zvedla kriminalita. Tito přistěhovalci nejsou pokládáni za skutečné potomky Albánců, a proto by se neměli zaměňovat s Arbereši.

Dnes Arberešové žijí ve 41 obcích a 9 vesnicích ve střední a jižní Itálii a tvoří tak více než 100.000 obyvatel.¹⁰⁾ Najdeme je převážně v regionech: Kalábrie, Basilicata, Kampánie, Molise, v Apulii (italsky Puglia) a na Sicílii.

Tabulka 2: Mapa vyznačuje regiony v Itálii. Počty vyznačují lidi mluvící arbereštinou a italštinou. Červená čísla značí počet lidí mluvících arbereštinou. Celkový počet lidí mluvící arbereštinou ve všech sedmi regionech je 110 442. Modrá čísla značí albánskou populaci, která nemluví tímto jazykem a používá raději italštinu. Údaje jsou z roku 2011. ¹¹⁾

Pro porovnání počtu Arberešů v minulosti slouží následující tabulka.

Tabulka 3: Tabulka ukazuje vývoj počtu arberešské populace v jižní Itálii a na Sicílii v roce 1951 a 1955. ¹²⁾

Vztahy mezi Arbereši a Italy

Vztahy mezi Arbereši a Italy jsou na dobré úrovni. Arberešové, kteří si nadále udržují své tradice, nijak výrazně nezasahují a nenarušují zavedené italské zvyky a stereotypy. Horší je to se vztahy mezi nově příchozími přistěhovalci z Albánie, jimž se přičítá zvýšené procento kriminality na italském území.

Podle arberešské respondentky Lishe jsou Italové trošku hloupí, nečistotní a žárliví. Na druhou stranu respektují jejich práva, tradice a mají se navzájem rádi. Největší rozdílnosti je podle ní v náboženství, a to v kázání v albánském a řeckém jazyce. Arberešové mají ortodoxní rituály. Po pěti stoletích jsou začleněni do společnosti a předpojatý názor na ně podle ní neexistuje.

Giuseppeova rodina v Itálii žije od roku 1488 a Italové jsou pro něho dobří lidé, i když jsou rozdílní ve svátcích, jazyce nebo v tradičním oblečení. Občas ale mají proti Arberešům předsudky: „Když potkáte vlka a Arbereše, nechte vlka žít, zabijte Arbereše“. S respektováním práv má stejný názor jako Lishe. Giuseppe je v Itálii spokojený, ale cítí se tu jako jediný z respondentů cizincem a stýská se mu po domovině.

Arbereška Giovanna se ke vzájemným vztahům mezi Italy a Arbereši vyjádřila takto: „Italové jsou odlišní hlavně v kultuře. První odlišností je jazyk, který je pro některé z nich tajemstvím (arberešský jazyk). Další odlišností je náboženství a tradiční oblečení, které Italové nosí jen na folklórní události.“ Stejně jako Giuseppe řekla, že Italové proti nim mají předsudky, jelikož o nich toho moc neví a někteří ani nevědí, kdo Arberešové jsou.

Dalším arberešským respondentem byl Andrea Schiro, který od svého narození žije v Piana degli Albanesi. Sdělil, že vztahy mezi Italy a Arbereši jsou podle jeho názoru dobré a sám má dokonce plno italských přátel. Hlavní rozdíl mezi Italy a Arbereši vidí hlavně v náboženství, jazyce a také jídle. Na své tradice jsou hrdí a snaží se je stále udržovat. Andrea se stále snaží užívat arbereštinu, ale převážně jen doma s rodinou a s ostatními mluví spíše italsky.

Italský respondent Vincenzo o Arbereších vypověděl:„Arberešové jsou velmi laskaví lidé s velkým vztahem k jejich zemi, ale existuje na ně rozdílný pohled v severní a jižní Itálií. Ve skutečnosti jsou na severu Italové otevřenější, ale také upjatější a odměřenější vůči Arberešům. Na jihu je pro změnu méně otevřená mentalita, avšak větší sympatie k Arberešům.“ Na jihu jsou větší sympatie i díky tomu, že kultura tam je smíšená a přivezena ze zemí Balkánu.

Další italská respondentka Lorenza nemá konkrétní názor na Arbereše a považuje je za členy společnosti jako každého jiného ze svého okolí. Uvědomuje si některé rozdíly, ale nezná do hloubky jejich kulturu, a tak neví podrobnosti. K menšinám je tolerantní stejně jako Vincenzo.

Ital Mario Gammarrota pohlíží na všechny menšiny v Itálii převážně negativně a u Arberešů pravděpodobně z důvodu předsudků. Sám o nich toho moc neví a o jejich kulturu nejeví žádný zájem. Nezaměstnanost bere jako hlavní důvod konfliktů mezi Arbereši, ale i ostatními menšinami.

Podstatnou částí arberešské kultury jsou její zvyky, tradice a náboženství.

Tanec Vallja

Tanec Vallja pochází z Albánské slova valle-ja. Arberešové používají množné číslo Valle-t, zkráceně Valle. Tanec se tančí při zvláštních událostech, jako jsou Velikonoce, svatby či rodinné oslavy. Jedná se o tanec skupiny lidí, kteří se buď drží za ruce, nebo jsou spojeni šátky. V dnešní době dochází k obměně v podobě průvodů. Některé průvody jen stojí a zpívají, jiné průvody tančí a chodí, liší se to podle města.

Respondent Giuseppe uvedl, že tanec Vallja nebo průvod, tančí pouze ve své komunitě Arberešů, nikoli ve své rodině.

Obrázek 4: Ukázka tance Vallja ¹³⁾

Tanec patří mezi nejvýraznější projevy lidové kultury Arberešů žijících v Kalábrii. Tanec Vallja evokuje slavné vítězství proti Turkům z 15. století, kde Skanderbeg porazil Balabana v bitvě, která se konala v úterý právě po velikonočním pondělí. Skanderbeg dlouho bojoval za obranu vlasti a její občanskou a náboženskou svobodu v Albánii. Po jeho smrti se však situace zhoršila a mnoho jeho krajanů bylo nuceno opustit svou zem. ¹⁴⁾

Masopust „Il Carnevale“

Carnevale trvá 3 dny a pořádá se obvykle v únoru/březnu. Lidé jedí typické carnevalové jídlo (domácí těstoviny s různými druhy omáček, cannoli - trubičky plněné krémem), pijí, hodně se tančí a zpívá. Hraje se převážně na kytaru a flašinet. Navíc je to skvělý čas, jak strávit více času s rodinou a přáteli.

Podle italské respondentky Lorenzy slaví Arberešové Carnevale, neboli masopust s Italy, i když je to typický italský zvyk.

Obrázek 5: Fotka z karnevalu v Piana degli Albanesi ¹⁵⁾

Java Prigatorvet (Týden duší z Očistce)

Tento svátek se koná již od starověku na památku vzkříšení Lazara z mrtvých Ježíšem Kristem. Komunity, které mají byzantský ritus slaví Java Prigatorvet jeden týden před začátkem masopustu a 15 dní před začátkem postní doby. Komunity, které mají římsko-katolický ritus, slaví svátek 2. listopadu. Lidé se při svátku Java Prigatorvet modlí za své mrtvé příbuzné a za duše, které jsou v očistci, s cílem urychlit jejich vstoupení do ráje.¹⁶⁾

Lidé věří, že po dobu tohoto svátku Ježíš Kristus povoluje duším mrtvých, aby vyšly z hrobu a mohly se vrátit na místa, kde žily. Během tohoto týdne mají domy stále rozsvíceno, aby mrtví viděli světlo a mohli přijít. Je zvykem vařit kukuřici - symbol lidského těla podle liturgie. Bylo také zvykem, že chudí lidé chodili žádat o almužnu pro své mrtvé k bohatým sousedům.¹⁷⁾

Kaminezit (hranice, oheň)

Tato tradice má kořeny již v 15. století, kdy se první květnový den první usedlíci dostali do středověkého města Castrum Santi Salvatoris, dnes nazývané jako Civita. Usedlíci neměli kde přespat, a tak si po tři noci zapalovali hranice na mnoha místech, aby jim bylo teplo. Kaminezit pak opakovali po mnoho let pro připomenutí si svých těžkých začátků a přátelství mezi sebou.

Časem se ale na tradici zapomnělo a objevila se až po nalezení záznamů, ve kterých bylo psáno o této slavnosti. Dnes Kaminezit není jen připomenutí si albánských předků, ale uvědomění si, že dnešní italo - Albánci jsou si schopni udržet vlastní identitu i v cizím prostředí. ¹⁸⁾

Ndrikulla bari (květinové kmotry)

Ndrikulla bari je starodávný zvyk, který se konal 24. června na den Svatého Jana Křtitele ještě před několika desítkami let. Zvyk probíhal jednoduchou výměnou čepele ječmene nebo pšenice mezi dvěma dívkami. Tímto aktem vznikalo mezi nimi pouto upřímného a trvalého přátelství, které je spojovalo na celý život. ¹⁹⁾

Obřad svatého Jana a svatého Petra

Dne 24. a 29. června, u příležitosti oslav svatého Jana a svatého Petra se koná rituál k získání milosti svatých. Lidé lijí do nádoby s vodou roztavené olovo, které následně získává různé formy. Požadované formy jsou ve tvaru Březí (kovový štítek, který se nachází na pásku na tradičním ženském kroji), kříže nebo klíče do ráje. Rituál je doprovázen dětskou říkankou. ²⁰⁾.

Italsko-albánská kuchyně

Albánská kuchyně je ovlivněná řeckou, tureckou, italskou a obecně středomořskou kuchyní. Farmáři nemají prostředky na nákup pesticidů a umělých hnojiv, a tak jsou jejich produkty skutečně „bio“. Hodně se tu jedí rajčata, okurky, papriky a olivy, ze kterých se připravuje salát zalitý (celkově hojně používaným) olivovým olejem a octem se solí. Nechybí ani lilky, fazole, mrkev, zelí či brambory. Na zimu se zelenina nakládá do vinného octa. Stejně dobře nakoupíte na tržištích v sezóně i čerstvé ovoce.

Maso a ryby se koření klasickými středomořskými bylinkami jako tymián, oregano, bazalka, černý pepř, máta, bazalka a rozmarýn. Často však připravovaná jídla bývají jednoduchá a používá se jen jeden druh koření. Tradiční albánská kuchyně využívá na doplnění masa zeleninu, jogurt a sýr. U každého jídla je všudypřítomný chléb (bukë). ²¹⁾

Giovanna o Arbereších říká: „Jsou to velmi pohostinní lidé.Typickou vlastností je pro ně přítomnost vína.“

Obrázek 6: Presh e bakalla (baccalà e porri) – trR s porkém ²²⁾

Obrázek 7: Riganata (tipico dolce pasquale) – mazanec ²³⁾

Obrázek 8: Cannoli – trubičky plněné krémem, posypané čokoládou ²⁴⁾

Obrázek 9: Bukë – chléb: Jí se teplý, politý olivovým olejem a může se posypat i sýrem. ²⁵⁾

Náboženství a jazyk, jeden z nejdůležitějších znaků Arberešů.

Náboženství

Většina Arberešských komunit si zachovala byzantský katolický obřad. Byzantský obřad je zachován, a to zejména v albánských komunitách v provincii Cosenza, Calabria a v blízké Piana degli Albanesi, Sicílie. Italo-albánská katolická církev (italsky: Chiesa Cattolica italo-Greca, albánsky: Kisha Bizantine Arbëreshë), je jedna z 22 východních katolických církví. Jedná se zejména o církev, která je autonomní a její členové jsou soustředěni v jižní Itálii, na Sicílii a Maltě.

Celkově se v Itálii vyskytovaly tři semináře, první se sídlem v Římě, věnovaný latinskému obřadu, a další dva byly založeny právě pro italo-albánskou komunitu v jižních částech Itálie. Tato dvě centra se stala kulturními základnami arberešské komunity.²⁶⁾

Co se týče mše, tak Andrea Schiro sdělil, že jejich nedělní mše jsou třikrát do roka promítány v televizi, a tak k nim hlavně o Velikonocích zavítají také japonští turisté.

Jazyk

Ke kultuře Arberešů patří kromě tradic a náboženství také jazyk. Pro jejich jazyk se používá označení „arbëresh“. Jazyk pochází z toskického dialektu. Mluví se jím hlavně v jižní Itálii, a to v regionech Kalábrie, Molise, Apulie, Basilicata, Campania, Abruzzi a na Sicílii.

Lishe říká, že jazyk je jejich identitou, ale jsou spíše bilingvní. Jak sama napsala, myslí dvěma jazyky. Lishe, Giuseppe a Giovanna považují jazyk za svůj nejdůležitější odlišný znak.

Roku 1908 byla na kongresu v Monastir Bitola ustanovena arberešská abeceda, mimo jiné se zde rozhodlo o užívání latinského písma. Z hlediska slovní zásoby si jazyk stále zachovává mnoho archaizmů z doby osmanské invaze, ale na druhou stranu má nedostatek slov k pojmenování některých abstraktních pojmů, které se v průběhu staletí vytvořily, a tak dochází k nahrazování výrazy italskými. V Itálii je arbereština chráněna ze zákona č. 482/99 o ochraně historických jazykových menšin. ²⁷⁾

Jazyk si stále zachovává určitou míru uznání a autonomie. Příkladem mohou být dvojjazyčné dopravní značky v Piana degli Albanesi. (viz obrázek)

Obrázek 10: Dvojjazyčné značení v Piana degli Albanesi ²⁸⁾

Oficiálně se arbërešskému jazyku nevyučuje. Na univerzitách se můžeme setkat s pořádáním seminářů o arberešské kultuře a jazyce. Jedná se o univerzity v Kalábrii (University of Calabria), Neapoli (University of Naples), Palermu a univerzitu La Sapienza v Římě. ²⁹⁾

Tisk

Arberešové v Itálii nemají žádný místní denní tisk v albánštině, ale existuje mnoho časopisů vydávaných různými kulturními organizacemi. Existují časopisy s albánským obsahem, mezi něž patří Zjarri a Katundi Ynë, které mají kolem třiceti procent albánského obsahu, a roční Kalendari i Arbëreshvet, kde je 80 až 90 procent v albánštině. Některé články v albánštině jsou publikovány v italských novinách Renascita Sud. Deník La Gazzetta di Mezzogiorno vydává přílohu, z níž polovina je napsaná v albánštině pro Arbereše, pro čtenáře z Albánie a různé albánské komunity v jižní Itálii. Knihy v albánštině vycházejí v malém počtu. Počet kopií je velmi malý, a v důsledku toho knihy mají tendenci být poměrně drahé.

Jeden z respondentů uvádí, že díky internetu zůstává v obraze ohledně dění v Albánii - to znamená, že noviny a časopisy z Albánie jsou k dispozici on-line.

Rozhlas a televize

Jen některé soukromé rozhlasové stanice, včetně rozhlasu Shpresa Europa, vysílají pár programů v albánštině se sporadickou podporou některých místních orgánů. V Itálii neexistuje žádná lokální televize v albánštině.³⁰⁾

Dle konstatování respondentky Lishe se italská vláda snaží pomáhat s financováním rádií i televizí, které ale stále ještě v albánštině chybějí.

Cílem práce, jak je již zmíněno v úvodu, bylo zodpovědět výzkumnou otázku: Jak si udržují Arberešové svoji kulturu v Itálii. Dále byly v práci zodpovězeny otázky týkající se pohledu minority na majority a naopak.

Díky provedeným rozhovorům s respondenty, kteří ochotně zodpověděli otázky, byly posouzeny vztahy Arberešů s Italy. Všichni respondenti zodpověděli, jak vnímají vzájemné vztahy a podobnost obou kultur. Většina arberešských respondentů sdělila, že někteří Italové vůči nim mají předsudky, jelikož ani nevědí, kdo pořádně tato menšina v Itálii je. Vláda ale respektuje jejich práva, lidé jsou k nim laskaví a přátelští, a tak s majoritou nenastávají žádné větší konflikty. Italští respondenti mají ohledně Arberešů smíšené názory. Na jihu Itálie jsou větší sympatie k Arberešům díky smíšené kultuře ze zemí Balkánu.

Jeden z respondentů na Arbereše pohlíží negativně kvůli zmíněným předsudkům a v důsledku zhoršující se ekonomické situaci v Evropě. Vzájemné vztahy byly narušeny hlavně po příchodu zločinců z osvobozené Albánské republiky v 90. letech. Někteří Italové proto přestali rozlišovat mezi Albánci a Arbereši. Ostatní respondenti jsou vůči této menšině tolerantní, a to i jejich okolí, které je považuje za normální členy společnosti.

Arberešové se byli schopni za stovky let začlenit mezi italskou společnost a přitom si udržet své tradice a zvyky z Albánie. V 80. letech ale mnoho Arberešů začalo považovat arbereškou kulturu za zastaralou ve srovnání s italskou kulturou. Podle výpovědi respondentů kvůli tomu mnoho vesnic ztratilo svou identitu, ale dnes ji prosazují a jsou pyšní na své albánské kořeny. Jsou hrdí na svou kulturu, snaží se ji udržovat a to hlavně jazyk. Ten považují za svůj nejdůležitější odlišný znak, používají ho v rodinných kruzích a zachovává si v Itálii uznání a autonomii. Se svou komunitou jsou si blízcí, a to hlavně při svatbách a rodinných oslavách, kdy tančí například tradiční tanec Vallja. Zapojují se i do slavení italských svátků, kdy slaví s Italy Carnevale, což je italský zvyk. Co se týče rozdílů tradic a zvyků s majoritou, tak je tu rozdíl nejen ve svátcích a jazyce, ale i v náboženství. Arberešové mají ortodoxnější rituály a většina si zachovala byzantský katolický obřad.

Pokud budou dalším generacím předávány vědomosti o jejich kultuře a Arberešové budou v Itálii stále početní, tak si svou odlišnost a tradice dále udrží.

Albanien.ch. [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.albanien.ch/forum/newinst/viewtopic.php?f=1&t=4950

Albánská kuchyně. [online]. CK Mundo [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/albanie/kuchyne

ARBËRI. Regioni in cui ricadono comuni a radice albanese. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://www.arberiaonline.com/viewtopic.php?f=70&t=219&start=15&view=print

Balarm. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.balarm.it/index.asp

Bilingual signs in Piana degli Albanesi. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Arb%C3%ABresh%C3%AB_people#mediaviewer/File:Bilingual_signs.JPG

CACOZZA, Pino. Comunità albanesi d' Italia. Arbitalia: La Casa degli Albanesi d'Italia: Shtëpia e Arbëreshëvet të Italisë. [online]. 1998-2011 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.arbitalia.it/katundet/index.htm

CACOZZA, Pino. Arbitalia. [online]. San Demetrio Corone: Redazione Arbitalia, © 1998 - 2011 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.arbitalia.it/redazione.htm

CACOZZA, Pino. Le migrazioni degli Arbereshe. Arbitalia. [online]. San Demetrio Corone: Redazione Arbitalia, © 1998 - 2011 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.arbitalia.it/storia/migrazioni.htm

Current issues. [online]. World Directory of Minorities [cit. 2014-04-02]. dostupné z: http://www.minorityrights.org/?lid=1617&tmpl=printpage

Feste e tradizioni popolari. [online]. Comune di Piana degli Albenesi [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.pianalbanesi.it/pages/storiaecultura/tradizioni.htm

Ethnographisch-statistische Karte von Italien details of albanian in Italy location. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Italia_albania1859.jpg?uselang=cs

Evoluzione della lingua. [online]. ARBITALIA [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.arbitalia.it/lingua/evoluzione_della_lingua.htm

GAUSSE, Karel-Markus. Vymírající Evropané. Vydavatel: Vitalis, 2003, 87-117 s.

Gastronomi Arbëreshe. [online]. ARBITALIA [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.arbitalia.it/tradizioni/cucina/gastronomia.htm

GEGVATAJ, Almarina. Albanian premier says diaspora in Greece, Italy, Turkey not to get citizenship. BBC Monitoring European. London: BBC Worldwide Limited. 2013. Získáno přes databázi PROQUEST.

Gjuha Arbëreshë. [online]. ARBITALIA [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.arbitalia.it/lingua/gjuha_arb%C3%ABreshe.htm

HRADEČNÝ, Pavel. Dějiny Albánie. Vydavatel: Lidové noviny, 2008, 119-121 s.

Chez Fabio. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://fabioc.it/chezmoi/

Il rito religioso degli Arbëreshë. [online]. ARBITALIA [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.arbitalia.it/tradizioni/religione/ritoreligioso.htm

Insediamenti Arberesh. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.radio-skanderbeg.com/index2.html

Joey Cannoli. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://joeycannoli.com/

Kaminezit (hranice, oheň). [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=2014:arberesove_prace.pdf

Kuzhina Shqiptare. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.kuzhinashqiptare.com/

La commemorazione dei defunti nella comunita Italo-Albanese di san demtrio corone. [online]. ARBITALIA [cit. 2014-04-02]. Dostupné z:http://www.arbitalia.it/tradizioni/religione/damico_commemorazione_defunti.htm

La danza Vallja. [online]. Ricostruire insieme [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.ricostruireinsieme.it/2010/05/27/la-danza-vallja-albania/

NASSE, George Nicholas. The Italo-Albanian Villages of Southern Italy. [online]. 1964 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://books.google.it/books?id=VjArAAAAYAAJ&pg=PA80&lpg=PA80&dq=albanese+in+italy+total+population&source=bl&ots=ycVivPxOfb&sig=4p_2q5W-7ZGAIT6IW-QFgTucjHg&hl=cs&sa=X&ei=a3JbU_yIJYrx0gX5xoGIBQ&ved=0CGgQ6AEwCA#v=onepage&q=albanese%20in%20italy%20total%20population&f=false

OWEN, Richard. Albanian refugees slip net in Italy. The Times. London: News International Trading Limited, 1997, s. 14. ISSN 01400460. Získáno přes databázi EBSCO.

Rito religioso. [online]. Comune di firmo [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.comune.firmo.cs.it/html/4_credenze.shtml

otazky.docx

KUBÁTOVÁ, Gabriela. Národnostní identita Arberešů (Arberesh) a jejich kultura v jižní Itálii [online]. 2012 [cit. 2014-02-12]. Bakalářská práce. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta. Vedoucí práce Petr Kokaisl. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/lib/exe/fetch.php?media=arberesove_prace.pdf



Počet shlédnutí: 124