Na úvod byli posluchači semináře seznámeni s tématem. Cílem referujících bylo ukázat analogii (podobnost) mezi duší jedince a obcí v Ústavě. Abychom, podle Platóna, byli s to vysvětit to, co je spravedlnost, Platón nám předkládá větší model, obec, kde se nám tato problematika lépe ukáže. Platón se snaží ukázat, že vlastnosti jedince jsou přenosné na obec. Obec vzniká, když člověk pocítí svou nesoběstačnost. Jeden pak přibere druhého a postupně vzniká společenství pomocníků, lidí žijících pospolu. Platón nejprve hovoří o nezbytnosti rolníků a obchodníků, kteří budou zajišťovat hmotné statky nezbytné pro obec. Každý z lidí by měl pak celý život provozovat to, k čemu je od přírody nadán. Od ostatních činností bude osvobozen, aby se v patřičné době mohl věnovat své vlastní práci. Platón ve svém díle hovoří o třech přirozených stavech. První zastávají řemeslníci, jejichž úkolem je zabezpečovat hmotné statky a starat se o potřeby občanů. Druhý stav je vyhrazen pro strážce (resp. pomocníky strážců) a třetí pro strážce-vládce, kteří jsou vybírání z řad nejlepších strážců. Jejich hlavním cílem je sledovat to nejlepší pro obec. Již od svého dětství jsou vedeni k tomu, aby později správně vykonávali své poslání. Jsou jim vštěpovány zásady vedoucí k dobru obce. Dále jsou jim ukládány těžké činnosti vyvolávající bolest, jsou neustále zkoušeni a připravováni k tomu, aby se z nich mohli stát dobří strážci. Ten, komu se podaří projít všemi zkouškami bez poskvrny, je hoden stát se správcem a strážcem obce. Dostane se mu díky tomu největších poct a to jak za jeho života, tak i po smrti. Z tohoto výčtu jsou patrné čtyři kardinální ctnosti: moudrost, statečnost, uměřenost a spravedlnost, tj. konat, to co je danému vlastní. Analogicky (podobně) tomu je, soudí Platón, i v lidské duši. Lidská duše není monolitem, ale složeninou. První antecedent pro takové tvrzení je, že jedna složka v duši nemůže vykonávat dva protikladné účinky. Druhý antecedent je, že jsme puzeni k protikladným jednáním. Konsekvent je, že duše je vnitřně rozdělená (439b-440a). V jednotlivci pak nacházíme tři složky duše: rozumovou, vznětlivou a žádostivou. Tyto tři spolu mohou bojovat, může mezi nimi docházet k rozličným pnutím a to vše s cílem vlády jedné části nad ostatními. Jediný způsob, jak dosáhnout harmonie, je podřízení vznětlivé a žádostivé složky té rozumové. Stejně jako v obci vládnou ti, jejichž hlavní ctností je rozum, tak i v každém jednotlivém člověku by měl mít rozum svou dominantní pozici. Následuje-li tedy celá duše činitele milovného moudrosti a nebrojí proti němu, pak jest každé její části možno, aby jednak vůbec konala své a byla spravedlivá, zvláště pak aby každá užívala svých vlastních radostí nejlepších a co možná nejpravdivějších… Kdykoli však nabude vrchu některá z druhých částí, stává se jí, že ani sama nenalézá své vlastní radosti a také ostatní nutí, aby šly za radostí cizí a nepravdivou. (586e-587a) Pokud v obci či v duši vládne ten element, který je k tomu předurčen, měl by být zaměřen na získání výhod, které přinesou štěstí všem. Tedy, co je výhodné pro jednu část, je výhodné pro všechny – tzv. „win-win“ situace. Výsledkem vlády správné části je schopnost vládnout skrze přesvědčení; jiné části by musely použít síly. Vláda rozumové části dále zaručuje rovnováhu mezi zájmy a vytváří harmonickou jednotu v obci a stejně tak v duši. Shrneme-li výše řečené, ukazuje se, že analogie spočívá v poukazu na harmonii (spravedlnost) složek, jež je v jedinci, ale i v uspořádané obci. V závěru této anotace je nutno zmínit formální poznámku, kterou učinil vyučující. Tato poznámka nesouvisí primárně s tématem referátu, ale s přístupem k textu ba celé filosofii. Vyučující učinil metodologické rozdělení otázek na: věcné (týkající se přímo reality) a exegetické (výklad textu či myšlení daného myslitele či snaha o správný výklad (protrepticky)). Dále bylo vyučujícím upozorněno na možnost využití tří myšlenkových nástrojů při práci s textem či nějakou doktrínou: stanovení myšlenkové mapy autora, abstrakce argumentů, položení a následné rozlišení věcných nebo exegetických otázek. 

---

Počet shlédnutí: 37