Uživatelské nástroje
Součást publikace Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. Hospodářská a kulturní studia, PEF ČZU v Praze, 2009.
TAK TADY ČEKÁM JEŠTĚ DOPLNĚNÍ 
DOPLNĚNÍ: Pokusil jsem se to nějak doplnit, doufám, že alespoň dostatečně Když přidáte ještě statistické údaje… - třeba http://sr.wikipedia.org/sr-el/%D0%91%D1%98%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D1%88%D0%B5%D0%B2%D0%B0%D1%86 - ti ostatní jsou Češi.
Nikdy by mě nenapadlo, že ostatní budou Češi, leč dopolněno.
Bjeliševec
Pohled na mapě
Bjeliševec u Kutjeva je malá vesnička nedaleko Požegy. První příchod českých osadníků na území v okolí Požegy spadá do roku 18371). O usazení v samotném Bjeliševci se hovoří kolem roku 18682). Samotný je Bjeliševec, kde nyní žijí Češi zaznamenal zvýšený příchod imigrantů zhruba před 121 lety a to především z oblasti Valašska3)( mj. vesnice Pržno, Vidče). Ti si s sebou kromě svých osobních věcí přinesli hlavně kulturu a zvyky rodného jazyka..“4)
Taneční skupina ve valašských krajích
Dle údajú z roku 2001 bylo v Požeško-slavonska županija 775lidí české národnosti (0,90% z celkového počtu lidí v županství)5) a z toho 263 osob, uvádělo češtinu za svůj mateřský jazyk, což tvořilo 0,31% z celkového počtu obyvatel v županství6)
Není bez zajímavosti, že Bjeliševec je, jak řekl celocírkevní kazatel pro české sbory ve východní Evropě Petr Brodský: „…totiž jediné místo v Chorvatsku, se kterým má Českobratrská církev evangelická styky.“7)
Při bližším pohledu na práci české besedy, tak je dobré připomenout, že si krajané v Bjelišvci již 10.září 1932 vymohli povolení k otevření české státní paralelní školy, ale neměli učitele. Československá beseda jako taková se dočkala svého oficiálního založení 5.února 1933. Ve školním roce 1933/34 byl konečně nalezen učitel. Škola byla v Tominovci a navštěvovaly ji děti z obou vesnic. Samotný spolek nevykazoval žádnou větší činnost. Hrála se divadla a konaly přednášky s častými zájezdy obyvatel z Kaptola. V Bjeliševci neměli vlastní knihovnu, proto se spokojili kočovnou knihovničkou8)
Spolková činnost v Bjeliševci se řadí mezi ty, které zažily oživení po Domovinskej válce (1991-1995). K jejímu obnovení došlo konkrétně až 9. dubna 2000.9)Dle údajů na srbské wikipedii je patrné, že v roce 1991 bylo v obci 82 lidí hlásících se k čeké národnosti, což tvořilo cca 66% z celkového počtu obyvatel Bejliševce..10) V současnoti je předsedkyní České besedy Alenka Hrušková a dle údajů z roku 2005 uvádí okolo sta členů, v roce 2007 počet členů vzrostl na 118.11)
Jestliže se podíváme na zprávy z poslední doby, tak stojí o zmínění zpráva novinově vydavatelské skupiny Jednota, která 13. března 2009 uvedla, že se česká beseda Bjeliševec konečně dočkala své pěvecké skupiny. Zkoušky začaly behem zimy 2008, kdy se patnáct členů spolku za doprovodu harmoniky Gorana Hrušky rozhodlo začít zpívat. Vybrali si několik písni z bohaté pokladnice českých písní a začali se učit je zpívat. Ženy mají údajně přinést pečivo a muži něco k pití, aby „vymazali“ hlasivky, a aby se píseň daleko slyšela.12)
Pěvecká skupina
Česká Beseda Bjeliševec zároveň zorganizovala 6.-9. června 2009 druhou cestu do Čech na Valašsko, odkud pochází většina obyvatel Bjeliševce. Do země svých předků celkem odcestovalo autobusem 41 lidí. Nejmladšímu účastníkovi bylo šest let a nejstarší byla sedmdesátiletá babička. Pro některé to byla první cesta do Čech, takže i očekávání bylo veliké. Hostitelem se krajanské výpravě stala Velká Lhota a dle slov předsedkyně besedy Alenky Hruškové se může výprava považovat za úsoěšnou: „Cesta byla překrásná, jsme plni dojmů i překrásných vzpomínek. Domů jsme dojeli bohatší v srdci a šťastnější v duši.“13)
Výprava na Valašsko 2009
Pokud jde o náboženství, tak stejně jako v jiných obcích i zde nebylo překážkou pro soužití lidí ve vesnici. Ve školním roce 2007/2008 patřil Bjeliševec mezi obce, kde se vyučovala čeština a česká kultura. Čímž se obec může řadit mezi ty, ve kterých se český jazyk ještě stále drží.
Zdroj fotografií: Novinově vydavatelská instituce Jednota; Dostupný z WWW: www.jednota.hr
Počet shlédnutí: 45