obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


bubak

Velmi hezká prezentace, plně stačí na zápočet. :-)

Kvalitativní výzkumné metody v sociálním výzkumu Vědecká a komerční praxe Srovnání a využití

By: Adam Bubák

  • Vymezení pojmu
  • Kvalitativní X kvantitativní
  • Kvalitativní = do hloubky zkoumající, popisující jev v ideálním případě se všemi souvislostmi a bez zkreslení.

Popisuje málo jevů a nedovoluje zobecňovat.

  • Kvantitativní = popisující mnoho jevů najednou, povrchní data. Dovoluje zobecňovat. Realita je zjednodušena.

Kvalitativní metody

  • Interview
    • Strukturované
    • Polostrukturované
    • Nestrukturované (až narativní)
  • Pozorování
    • Zúčastněné
    • Nezúčastněné
  • Studium dokumentů
  • Focus group – skupinové interview

Srovnání kvalitativních a kvantitativních metod

  • Redukce informace – kvl ne, kvn ano
  • Hloubka (validita) dat – kvl větší
  • Zobecnění (generalizace) informace – kvl neumožňuje
  • Opakovatelnost (reliabilita) výzkumu – kvn opakovatelnější
  • Velikost vzorku – kvl menší
  • Výběr vzorku – kvn náhodný, kvl záměrný

Spojení kvalitativních a kvantitativních metod

  • Z čeho vycházet, co doplňovat: měly by se propojit obě metody, jednu doplnit druhou.
  • Několikanásobná výměna přístupu k získání co nejpřesnější informace
  • Triangulace metod

Srovnání komerčního a vědeckého využití výše zmíněných metod

  • V komerčním využití jasně vítězí focus group, kterou věda používá pouze okrajově a doplňkově. Technika

pozorování ve své kvalitativní formě se prakticky nepoužívá

  • Základem vědeckého kvalitativního zkoumání je kombinace pozorování (častěji zúčastněného) a interview jako

stěžejních metod, kterým je příkládána stejná váha.

  • V komerčním využití bývá zpravidla kvalitativní výzkum pouze přípravnou fází pro kvantitativní šetření,

zatímco kvalitativní vědecké práce často z povahy svého cíle nepotřebují - či ani nemohou být – doplněny kvantitativním výzkumem.

Komerční využití

  • Interview
  • Užíváno spíše v kvantitativní (standardizované) formě
  • Kvalitativní forma zpravidla vnitrofiremní
  • Nahrazení role informátora
  • Podklady pro kvantitativní šetření
  • Studium dokumentů
  • Reklamní materiály
  • Dokumenty sledující nejnovější módní trendy
  • Obě výše zmíněné slouží zpravidla jako podklad k méně standardizovaným interview jako první fázi

následujícího kvantitativního šetření

  • Veškeré jakkoliv kvantifikovatelné dokumenty podléhají statistické analýze
  • Focus group
  • Nejefektivnější metoda získávání informací
  • Základ pro kvantitativní šetření
  • Moderátor pevně vede diskusi

Vědecké využití

  • Interview
  • Polostandardizované
  • Nestandardizované
  • Narativní
  • Pozorování
  • Nezúčastněné
  • Zúčastněné (častější)
    • Komplikovaná míra zúčastněnosti – neexistuje ani zcela zúčastněné, ani zcela nezúčastněné pozorování. Také

jaká míra zúčastnění je žádoucí se často liší.

Informátor

  • ze své podstaty v komerční praxi tato funkce neexistuje – nelze podnikat v neznámém prostředí.
  • Nejčastěji dotazovaná osoba
  • Studium dokumentů
  • Doplnění narativních interview
    • Osobní či oficiální dokumenty kvalitativní (nekvantifikovatelné) povahy
  • Focus group
  • Cílená konfrontace názorů skupiny lidí
  • Řešení nedostatku času
  • Moderátor jako katalyzátor – příliš nezasahuje

Osobní zkušenosti

  • Ochota respondentů ovlivní celý výzkum a je tím nejzásadnějším rozdílem, jaký výzkumník vnímá a často i

klíčovým faktorem kvality celého výzkumu

  • Aspekty ovlivňující ochotu respondentů jsou různé pro vědecký výzkum a komerční praxi:
  • Komerční praxe
  • Peníze
  • Pracovní zainteresovanost
  • Vědecká práce
  • Morální apel
  • Dobrá vůle respondentů
  • Citlivost tématu
  • Vhodnost volení otázek (přímé/nepřímé)

Osobní zkušenosti

  • Prostředí
  • V komerční praxi určuje zpravidla výzkumník
  • Pro výzkum není podstatné
  • Mám páky na subjekty zkoumání
  • Ve vědě určuje zpravidla předmět zkoumání
  • Výzkum nedoplněný prostředím ztrácí na validitě
  • Nemám páky na subjekt zkoumání
  • Přímost a pravdivost odpovědí
  • Ve vědě je třeba ověřovat kvůli možnosti stylizace či jiných osobních důvodů
  • Komerční praxe nevyžaduje kontrolu. Ta je případně obsažena v následující kvantitativní fázi výzkumu
  • Výrazné osobnosti jako problém ve focus group:
  • V komerční praxi nutnost silného moderátora, který výrazné osobnosti usměrní
  • Ve vědecké práci silnější osobnosti někdy nevadí (závisí na charakteru výzkumu)

Shrnutí

  • V komerční praxi je snadnější a rychlejší cesta k získání informace. Obecně se dá říci, že zkoumaní se

přizpůsobují zkoumajícím. Vzhledem k tomu, že je v zájmu respondentů, aby výzkum dopadl dobře a nejedná se o choulostivá témata, výzkumník získává data snadno, rychle, přesná data, ze kterých je snadnější vyvodit závěr atd.

  • Ve vědě je naopak získání informace složitější a pomalejší, kvůli povaze výzkumu, absenci materiální

motivace atp. I následné nakládání s informací a její interpretace je většinou složitější. Obecně se dá říci, že zkoumající se přizpůsobuje zkoumaným.

  • Ať už ve vědecké činnosti či komerční praxi, je jasné, že kvalitativní výzkum má svoji nezastupitelnou

pozici, protože existují témata, jevy, procesy, objekty či subjekty, které se jinými výzkumnými metodami zkoumat jednoduše nedají. 


Počet shlédnutí: 32

bubak.txt · Poslední úprava: 29/05/2024 19:36 autor: 127.0.0.1