Buddhismus

Nejprve vám bude sděleno charakteristika Buddhismu, jak se šířil, jeho počátky, život Buddhy-jeho učení a zobrazení, buddhistická architektura, slavnosti buddhismu a buddhismus v dnešní době. Dále se dozvíte o Buddhistickém centru v Praze. V neposlední řadě se dozvíte proč se lide v ČR učí buddhismu.

Cílem práce bylo odpovědět na výzkumnou otázku.

Proč se lidé v ČR učí buddhismu a jak je toto učení ovlivňuje?

Informace o buddhismu dnes není těžké najít. V Dnešních knihovnách je možno si zapůjčit publikace na toto téma. V tomto výzkumu byli sekundární informace použity z knihy Buddhismus od Madhu Bazaz Wanguové. Tato kniha popisuje historii buddhismu, která zahrnuje život Buddhy, šíření buddhismu. Pojednává o různých směrech (typech) budddhismu, umění, architektuře a literatuře buddhismu. Je obsáhlá, ale zároveň dobře čtivá. Také obsahuje mnoho dokumentárních fotek architektury, umění, znázornění buddhy aj.

Dále byla použita brožura získaná v buddhistickém centru, které popisují základní informace o buddhismu, Diamantové cestě, meditaci, linii Karma kagjü a osvícení. Není zde napsán autor. Odkazuje pouze na internetovou stránku www.bdc.cz.

K pochopení a použití metodologie byla použita skripta Čzu - Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství, 1.část, (autoři : Věra Majerová, Emerich Majer) .

Buddhismus přináší informace o podstatě mysli a konkrétní metody umožňující podstatu mysli rozpoznat a trvale prožívat. Budddhismus je oficiálně zařazen mezi náboženství. Buddhisté ho však vidí spíše jako cestu k duchovnímu prozření. Od doby co Siddhártha Gautama (známý jako Buddha) vyhlásil své prosté učení, (před více než 2500 lety) se Buddhismus rozšířil ze své vlasti Indie po celé Asii. Mimo Indie významně ovlivnil Čínu, Japonsko, Koreu, Thajsko, Tibet a jiné asijské země a jejich národy. Buddhismus je pravděpodobně nejtolerantnější náboženství světa a je schopno koexistovat s jakýmkoliv jiným náboženstvím (např:s konfucianismem nebo taoismem v Číne) .

(Madhu Bazaz Wanguová, Světová náboženství, Buddhismus. Přeložil Vladimír Miltner. V roce 1996 vydalo NLN, dostupné v Národní knihovně, str. 9)

Siddhártha Gautama se narodil asi roku 563 př. n. l. Pocházel z kmene Šálků. Jeho otec se ho snažil vést od narození životem kralevice, následníka trůnu. Siddhártha měl vždy vše co si přál. Nikdy nespatřil nic strastného nebo trýznivého.

Ve 29 letech požádal Siddhártha svého vozataje, aby ho vzal na projížďku bez vědomí krále. Poprvé uviděl věci které nikdy nespatřil. Byl to zchátralý stařec, muž postižený chorobou a nebožtík oplakávaný rodinou. Poprvé se setkal s realitou života. Ještě jednou vyjel do města. Tentokrát potkal asketu (potulný svatý muž) , který byl tak vystrašen narozením a smrtí, že se vydal do bezdomoví, aby dosáhl osvobození. V tu noc se Siddhártha rozhodl, že se vzdá rozmařilého života a bude se snažit najít cestu k osvobození.

Siddhártha putoval severovýchodní Indií. Učil se způsobům meditace. Studoval učení hinduismu ve kterém ho zaujalo pojetí sansáry nebo-li reinkarnaci (převtělení) . Siddhártha se nespokojil s teorii nekonečného koloběhu života. Právě v jeho době se začali rozvíjet nová učení, později sepsaná v knihách Upanišady. Toto učení stanovilo tzv. mókšu, což bylo ztotožnění s nejvyšším bytím skutečnosti. Tím se přetrhne řetězec sansára. Po letech meditací se usadil pod fíkovník bodhivrkša (strom procitnutí) a rozhodl se, že nevstane dokud nezjistí odpověď na otázku, kterou hledal už tak dlouho. Zlovolný bůh Mára vyslal své tři syny a tři dcery, aby Siddhárthu pokoušeli. Siddhártha se však nedal zmást. V hluboké meditaci si připomněl všechny své předchozí životy, zbavil se nevědomosti a dosáhl procitnutí. Siddhártha se stal Buddhou, Procitnuvším. Tradice uvádí, že tehdy mohl odvrhnout své tělo i své bytí. On se však rozhodl, že se o tuto zkušenost chce podělit s ostatními lidmi, aby mohli ukončit koloběh znovuzrozování a strastí.

Buddha počal učit o tom k čemu dospěl. Z rýže utvořil na zemi kolo. To představovalo kolo života jež se otáčí z bytí do bytí. Symbol kola bývá brán jako zobrazení buddhistického učení. Toto kázání bylo nazváno Roztočení kolesa nauky.

(Madhu Bazaz Wanguová, Světová náboženství, Buddhismus. Přeložil Vladimír Miltner. V roce 1996 vydalo NLN, dostupné v Národní knihovně, str. 16-26)

Tyto pravdy tvoří jádro jeho učení. První z nich praví ,,celý život je samá strast´´-narození,nemoc,stárnutí,smrt 2.příčinou strastí je chtivost,tužby 3.potlačí-li se touhy ustanou strasti. 4.K potlačení strastí vede osmidílná stezka

1. Pravé Pochopení 2. Pravé Zamyšlení 3. Pravé Mluvení 4. Pravé Jednání 5. Pravá životospráva 6. Pravé úsilí 7. Pravá všímavost 8. Pravé soustredění

Čtyři ušlechtilé pravdy a Osmidílná stezka tvoří Dharmu. Ve svém učení zachoval mnoho prvků z hinduismu své doby včetně pojetí sansáry a karmanu.

Buddha předepsal také 5 přikázání: 1. Nezabíjet 2. Nekrást 3. Necizoložit 4. Nelhat 5. Nepožívat alkohol a drogy

Po Buddhově smrti se buddhismus začal šířit severní Indií na západ. Kolem roku 270 př. n. l. se stal císařem Maurů Ašóka. Ašóka rozšířil maurjovské impérium dobyvačnými válkami. Krvavé boje přivodily Ašókovi duchovní přeměnu. Později vyslal misionáře všemi směry. Někteří došli až tak daleko na západ jako je Egypt nebo Řecko.Na východ se šířil buddhismus dvěma hl. cestami. Jednou na sever Asie. Druhou na jih po souši i přes moře (např:na Srí Lanku) . Šíření buddhismu bylo vždy mírumilovné. Dále se budhismus šíříl na Srí Lanku. Poté do Myanmaru (Barma) , po hedvábné stezce do Číny. V Číně buddhismus koexistoval s taoismem a konfucionismem. Přijali ji jako jednu z trojice pravd. Tato podoba buddhismu se nakonec prosadila v Koreji (372n. l) , v Japonsku (522n. l. ) a ve Vietnamu. V Tibetu je buddhismus od 7.st.n.l.Jak se budhismus postupně rozšiřoval do celé Asie,naopak v Indii pohasínal a lidé zacali věřit zase v hinduismus.

(Madhu Bazaz Wanguová, Světová náboženství, Buddhismus. Přeložil Vladimír Miltner. V roce 1996 vydalo NLN, dostupné v Národní knihovně, str. 31)

Buddha svá učení předával podle způsobu myšlení posluchačů a podle jejich schopností chápat. Můžeme je rozdělit na tři úrovně.První úroveň buddhismu je pro lidi, kteří se chtěli vyhnout utrpení.Nazývá se „Malá cesta” (hínajána), nebo-li théraváda. Druhá úroveň je pro lidi, kteří chtěli dělat víc pro druhé, obdrželi pokyny k soucitu a moudrosti. Ta se nazývá „Velká cesta” ,nebo-li mahájána. A nakonec třetí úroveň pro ty, kteří měli silnou důvěru v buddhovskou podstatu sebe sama i ostatních, se Buddha podělil o přímý pohled mysli nazývaný Velké pečeti (mahámudra). Tato úroveň se nazývá „Diamantová cesta” ,nebo-li vadžrajána. Diamantová cesta je nejvyšší ze tří úrovní Buddhových učení, a zároveň v sobě zahrnuje i obě předchozí.

Zprvu se rozdělovala na 2 směry

-byla konzervativní, (pevné dodržovaní doktrin a obyčejů) , názor stařešinů. V Théravadě byl ideálem arhant, jedinec, který díky osmidílné cesty dospěje do nirvány.

-dávala přednost liberálnějšímu výkladu. Důležité je vyhnout se jakémukoliv ublížení jiné bytosti pro vlastní potřebu. Základem mahájány je Bódhisattva bytost, která se blíží do nirványm, ale obrátí se před jejím dosažením, aby dopomohla ostatním lidem ji dosáhnout. Buddha byl bodhisattvou v předchozích životech. Mahájáni říkali theravádě hínajána.

-vznikla 5. st. n. l. Byla také nazývána tantrický buddhismus. K dosažení nirvány používá novou metodu tantru. Tantry obsahují magická zaříkadla (i mantra) , tajemné obrazce (Mandala) , a symbolicka gesta rukama (mudra) . Vadžrajána se stala součástí buddhismu v Nepále, Číně a Japonsku. V Tibetu je guru, mistr nazýván lama.

(Madhu Bazaz Wanguová, Světová náboženství, Buddhismus. Přeložil Vladimír Miltner. V roce 1996 vydalo NLN, dostupné v Národní knihovně, str. 47)

Poté co buddha vstoupil do parinirvány (nejvyšší nirvána) . Bylo nemístné zobrazovat buddhu. Proto byl připomínán jen symboly-strom Bódhi, koleso, stopy jeho nohou apod.

Počátkem našeho letopočtu nastala změna. V následujících staletích hrál Buddha v asijském umění tak významnou roli jako Kristus v umění Evropy. První obraz Buddhy se objevuje na jedné minci krále Kanišky (podoba) . V Kaniškově říši vznikly první Buddhovy sochy. Byly dva různé styly- 1. V Gandáře řeckořímský 2. V Mathuře hinduistický. V Bamhjánu v dnešním Afghánistánu byl Buddha vytesán přímo ze skalního štítu (výška 53m) V Japonsku roku 752, přesně 200 let poté co dostali první Buddhovu sochu z Koreje, byla odlita bronzová socha buddhy Vairóčana (váha přes 200 tun)

Jako první se začali stavět tzv. stúpy. Stúpa je polokulovitá stavba (mohyla) , původně sloužící k zakrytí popele a ostatků Buddhových. Během časů se vylepšovaly. Byly větší,vrchol býval zploštěn a na něm byla zahrádka. Ta symbolizovala nebesa. Nad tím se často tyčí deštník (někdy až tři) . Nejnižší deštník symbolizuje Společenství mnichů (sangha) . Druhý deštník symbolizuje nauku (dharma) a nejvyšší vyadřuje mistra (Buddhu)

Velká stúpa v Sánčí-zde císař Ašóka uložil Buddhovy ostatky. Později byla rozšířena a její dřevěné oplocení bylo nahrazeno kamennou balustrádou.

Největší stúpa světa je na ostrově Jáva v Indonesii-Borobuduru

V Číně se stůpa vyvinula v pagodu. Čínské pagody mají osmihranný půdorys a vždy mají lichý počet pater od (3 do 13ti) . Od 11.stoleti n.l nastal rozkvět Maynmaru. Přes dvě staletí stavěli pagody (např :Liuhe Pagoda) .

Postupně se rozvíjel i jiný druh staveb - Buddhistické kláštery. Klášter se skládal ze svatyně (čaitje) a mnišských obydlí (viháry). Někdy byli vytesány do skalních útesů.

Zdroj :http://www.sacredsites.com/asia/indonesia/borobudur_stupa.html Zdroj :www.infoglobe.cz/zajimavosti/sanci Zdroj :http://volanidalek.cz/japonsko.html

Zenový buddhismus velmi výrazně ovlivnil japonské umění. Zenové umění je charakterizováno hodnotami prostoty, kázně, čistoty a důrazu na klid pocházející z meditace. V ČR žádnou buddhistickou architekturu nenajdeme. žádná stúpa ani pagoda zde nebyla vystavěna.

(Madhu Bazaz Wanguová, Světová náboženství, Buddhismus. Přeložil Vladimír Miltner.V roce 1996 vydalo NLN, dostupné v Národní knihovně, str. 80-97)

V letech 1956 a 1957 oslavily budhisté celého světa Buddhovo jubileum, nebo-li džajantí tj. 2500. výročí Buddhovy parinirvány.

(Madhu Bazaz Wanguová, Světová náboženství, Buddhismus. Přeložil Vladimír Miltner. V roce 1996 vydalo NLN, dostupné v Národní knihovně, str. 111)

Od 17.stol.byl dalajláma duchovním i světským vůdcem Tibetu. Buddhismus zapustil kořeny v Tibetu. Byly budovány velké kláštery po cele zemi. V 18. st. se stal součástí čínského císařství.Roku 1911 Tibet získal nezávislost. Roku 1935 se narodil nynější dalajláma. Uctíván jako vtělení Avalókitéšvarovo, bodhisattvy, jenž je patronem Tibetu. V roce 1950 si Čínská lidová republika, pod záminkou starého nároku přisvojila Tibet. Dalajláma se s nimi snažil koexistovat. Komunistická strana však omezovala náboženskou praxi obyvatelstva. Roku 1959 se Tibeťané vzbouřili. Čínská armáda povstání tvrdě potlačila. Dalajláma uprchl do Indie. V současné době je Dalajláma v exilu a tibet okupovaný Čínou.

(Madhu Bazaz Wanguová, Světová náboženství, Buddhismus. Přeložil Vladimír Miltner. V roce 1996 vydalo NLN, dostupné v Národní knihovně, str. 115-116)

Jednou z velkých škol Diamantové cesty je škola Karma Kagjü. Tato škola dávala hlavní důraz na meditaci a předání prožitku podstaty mysli z učitele na žáka. Původ linie Karma Kagjü sahá k historickému Buddhovi Šakjamunimu. Po staletí se rozvíjela v Indii a posléze v Tibetu až do dnešní podoby. Od 12.století je linie udržována jednotlivými inkarnacemi Karmapů. V současné době odkaz předávají Buddhističtí učitelé, zejména 17. Karmapa Thaje Dordže, Lama Ole Nydahl a další laičtí i mnišští učitelé

Lama Ole Nydahl je jeden z mála lidí ze Západu, který je plně kvalifikován jako lama a meditační mistr v tradici Diamantové cesty. V roce 1969 se společně se svou ženou Hannah stali prvními západními žáky 16. Karmapy. Karmapa Oleho a Hannah hluboce ovlivnil a požádal je, aby přinesli buddhismus na Západ. Posledních třicet let nonstop cestují - učí a vedou meditační kurzy v centrech po celém světě. Je autorem šesti knih, které byly přeloženy do mnoha jazyků. On a Hannah založili přes 600 center Diamantové cesty ve Spojených státech, Německu, Polsku, Rusku, Jižní Americe, Japonsku, Austrálii, Kanadě a v mnoha dalších zemích světa, včetně České republiky.

Zdroje:http://www.buddhismus-diamantovacesta.cz

          http://www.lama-ole-nydahl.org/

Zdroje:Budhismus-prof.Madhu Bazaz Wanguová

          http://en.wikipedia.org/

Obrazky viz zde 369buddhismus.ppt

Abych co nejlépe zachytil odpověď na výzkumnou otázku použil jsem dvě techniky kvalitativních metod. Jednak je to účast na přednášce buddhistického centra (zjevné nezúčastněné pozorování) a semistardardizovaný způsob rozhovoru s jedním členem buddhistického centra. K získání dat resp. Jejich sběru byly použity odborné knihy,letáky a internet.Tyto data byly užitečné při tvoření otázek pro rozhovory.

Návštěva Buddhistického centra diamantové cesty v Praze a účast na přednášce a společné meditace .Touto metodou se pozoruje skupina lidi.Důležitý je zápis chování členů skupiny pomocí archu (pozorovacího listu).Bylo použito skryté nezúčastněné pozorování.

Pro interview jsem použil stardardizovaný interview (způsob rozhovoru) . Abzch předešel chybě v tvorbě otázek (např:dvojité otázky) rozdělil jsem výzkumnou otázku na dvě. Mezi výhody standardizovaného interview patří.Hlavní nevýhodou interview je časová náročnost,proto jsem zvolil jen dva respondenty. Další nevýhody mohou být odbíhání od tématu.Tomu jsem zabránil, tím, že jsem se respondenta snažil směřovat na hlavní téma otázky.

Výzkum byl zahájen Buddhistickém centru v Praze. Bylo to na přednášce, která se konala v Pondělí. Pondělí je dnem, kdy přednášejí učitelé buddhismu pro nově příchozí. Vstupné nebylo žádné, pro ty co navštívily centrum poprvé. Na přednášku přicházeli buddhisté, kteří konvertovali i novačci co se chtěli dozvědět víc o buddhismu.

Přednášející Jan Matuška Účelem této přednášky bylo seznámit se s filosofii a vysvětlení stavu mysli a těla. Přednášející například přirovnával mysl a tělo k řidiči a autu. Auto stejně tak jako tělo musíme udržovat. Pokud se auto rozbije a my s ním, přejde naše podstata (společně s karmou) do dalšího těla i auta-To je zákon reinkarnace. Důležitá je také karma. Učení příčiny a následku. Pozitivní činy vedou ke štěstí. Naopak negativní vedou k problémům. Z přednášky vyplývalo, že důležitý faktor je stěstí. Asi každá bytost chce být šťastná. Například, když chceme něco dokázat. Máme nějaký cíl. Poté co dosáhneme cíle jsme šťastní. Bohužel jen na chvíly. Proto vyhledáváme další cíle(např: dostaneme k vánocům boty na lyže. Máme radost. Ta však pomine, když zjistíme, že nemáme lyže). Toto je však jen relativní štěstí. Buddha přišel na to, že štěstí pochází z mysli. Každý vnímá okolí a rozhoduje jestli se mu to líbí nebo ne. Proto se snažil najít něco jako absolutní štěstí (dlouhodobé štěstí-absolutno) něco co neprochází žádnou změnou. Aby jsme mohli najít absolutní štěstí, musíme najít podstatu mysli. Absolutní štěstí prochází všemi bytostmi. Abychom ho mohli dosáhnout, musíme se zbavit nevědomosti a odprostit se od špatných pocitů - strachu, starostí, zlosti, chtivostí, žárlivosti.

K dosáhnutí tohoto stavu mysli používají meditaci. Tu by měl každý buddhista vykonávat aspoň dvakrát denně, aby došel k ideálnímu stavu mysli nebo-li k osvícení, kdy se člověk zbaví všeho, co ovlivňuje jeho vnímání světa. Přednášející tento dokonalý stav přirovnal k absolutnímu štěstí (někdo to přirovnává k neustálému orgasmu) . kdy člověk několik vteřin nemyslí na nic. Tohoto, ale dlouhodobého stavu, se snaží dosáhnout. Tento problém, o kterém jsme se výše zmínili, se stal hlavní náplní přednášky. Kromě toho byly zmíněny i otázky týkající meditace. Meditace není pro někoho kdo je psychicky nevyrovnaný. Nejdřív se musí vyléčit a potom může začít s meditací. Jinak by si mohl spíše ublížit než pomoci.

Buddhismus v ČR přitahuje hlavně lidi, kteří nejsou spokojeni se svým dosavadním životem a chtěli by ho změnit. Tito lidé většinou hledají smysl života. Buddhismus jim pomáhá najít smysl života,pomáhá překonávat problémy v životě, ukazuje jim cíl a dělá z nich lepšího člověka. Buddhismus promítá do jejich životů optimismus, tito lidé jsou daleko šťastnější než dříve, na problémy a život nenahlížejí tak pesimisticky a jsou schopni pomáhat druhým. Buddhismus je i bez dogmat, příkazů a zákazů učí nesobecky myslet, vše je dobrovolné, není založeno na slepé důvěře, ale na vlastních zkušenostech. Je možno kdykoli odejít, když se nezdá něco upřímné. Respondenti, kteří mi odpovídali, našli díky buddhismu duševní rovnováhu, jsou schopni přijímat život lépe a především jsou schopni nezávazně pomoci ostatním.

Důležité pro české buddhisty je kvalitní a šťastný život. Tohoto života, jak tito příznivci sami říkají, lze dosáhnout pomocí metod, které zaručeně fungují. Tou hlavní metodou, pomocí které mohou dosáhnou vyrovnaného stavu mysli, je meditace. Díky meditaci, jak tvrdí buddhisté, se jim změnil pohled na svět. A to zejména v tom, že jim otevřela cestu ke skutečnému vnímání každodenních situací. Zároveň jim pomáhá rozeznat, jak se věci mají, stejně tak by bylo možné říci, že jim osvětlí, jak funguje svět a zároveň jim umožní pracovat s emocemi. To znamená, že v určitých chvílích se například buddhisté snaží od emocí oprostit. Buddhisté se snaží vyvarovat emocím – to znamená mít emoce pod kontrolou. Meditace jim také otevírá dveře k tomu, aby si lépe uvědomovali, jak se cítí ostatní lidé, kteří s nimi přicházejí do interakce. Používají meditaci k tomu, aby se dokázali lépe vyrovnat s každodenními situacemi.

Existuje 5 Buddhou předepsaných zákazů (viz výše ve vlastním textu). Tyto zákazy dodržuji všichni buddhisté v ČR.Čeští buddhisté tyto přikázání nedodržují tak ortodoxně jako mniši v klášteřích V buddhismu, jak jsem zjistil neexistuje žádné tabu.Každý žije svůj život podle vlastního rozhodnutí a uvážení.Není nic přikázáno ani zakázáno. Prostě jenom existuje kauzalita, tj. příčina a následek.Pokud už se objevilo nějaké omezení, jednalo se především o drogy, v malé míře o alkohol. Drogy zatemňují mysl, proto jsou nepřípustné. Předpokladem meditace je čistá mysl a pokud člověk užívá drogy, nemůže správně a účelně praktikovat metody. To samé platí pro alkohol. Není zakázán,ale respondenti otevřeně přiznali, že se rádi občas napijí, ale nezpíjejí se do bezvědomí. Je to rozhodnutí jedince říkají.

Život českých buddhistů v souvislosti se svátky. Respondenti znali pár buddhistických svátků, ale z odpovědí vyplývalo, že je moc neslaví. Zájem tedy o buddhistické svátky velký není, kromě největšího z nich - Narození Buddhy. Nicméně slavení křesťanských svátků se čestí buddhisté nevyhýbají, hlavně však proto, že Vánoce či Velikonoce jako svátky křesťanské ani nevnímá – jsou brány spíše jako záležitost tradice.

Buddhismus je o svobodě a o volbě. Nikdo nikoho k ničemu nenutí, neřídí se dogmaty, neexistují předsudky a příkazy od boha. Pokud nechcete, můžete odejít, nikdo vás nebude držet. Je na každém člověku, jakou cestu si vybere. Každý si může praktiky buddhismu ověřit, vyzkoušet, prožít v meditaci a v běžném životě. Buddhismus ve formě, která se vyskytuje v České republice i jinde ve světě mimo místo svého vzniku, je učením neortodoxním, volným. Můžeme si z něj vzít jen to, co je pro nás podstatné, co nás naplňuje, přináší uspokojení, radost a štěstí do života, který se zdál prázdný a beze smyslu. Nikdo vás nebude pomlouvat za to, že jste nepřijali celou filozofii buddhismu. Díky buddhistickému pohledu na svět a díky meditacím získá člověk nadhled a odstup od toho, co prožívá, a může se tak i v hodně obtížných situacích rozhodovat s chladnou hlavou. Svoboda a volba jsou hlavní důvody, proč se lidé (tedy i čeští buddhisté) čím dál více přiklánějí k praktikám buddhismu. Člověk je individuum a právě proto má mít možnost se rozhodovat podle svého, což mu buddhismus umožňuje v plném rozsahu. Navíc přináší klid v mysli a rozvahu při rozhodování tím, že přiměje přemýšlet nad každým okamžikem, protože i ta sebemenší událost má význam a přináší štěstí do života.

Počet shlédnutí: 73