CÍRKEV JEŽÍŠE KRISTA SVATÝCH POSLEDNÍCH DNŮ (Mormoni)

„My jsme velmi přátelská Církev. Jsme velmi šťastná Církev. Naši lidé jsou šťastní a odhodlaní, a ostatním se to líbí.„

Jaký vztah mají američtí mormoni k misiím, jak se na ně připravují a jak probíhají?

- Jsou misie povinné?

- Vybírají si mormoni sami zemi, kde misii uskuteční?

- Kde a jak se připravují misionáři na misii?

- Jaká je náplň práce misionáře?

Cílem této práce je zjistit význam misií pro Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů a pro její členy. Tuto církev jsme si vybraly proto, že není v České republice, ani v povědomí jejích občanů, příliš rozšířená. A když už s ní Češi přicházejí do kontaktu, tak je to právě prostřednictvím misionářů, které mohou potkat na ulicích. Proto je téma našeho výzkumu zaměřeno na misie.

Počátky CJKSPD lze spatřovat v roce 1820, kdy se několik členů rodiny tehdy patnáctiletého Josepha Smitha (1805–1844) rozhodlo pod vlivem vlny náboženského nadšení pro vstup do presbyteriánské církve. J. Smith řekl, že byl svědkem zjevení Ježíše Krista a Boha Otce, kteří mu sdělili, že se nemá přidávat k žádné církvi, neboť všechny jsou v omylu. O tři roky později ho prý navštívil anděl Moroni a informoval jej o zakopané knize psané na zlatých deskách, kterou mu také roku 1827 propůjčil. J. Smith ji pomocí dvou kamínků (tumím a urím) přeložil, vzniklý překlad byl pojmenován Kniha Mormon. Kniha vyšla v roce 1829 a následujícího roku vznikla na jejím základě CJKSPD a první mormonské společenství, které Smith založil ve Fayette ve státě New York.

Roku 1831 v reakci na perzekuci mormonů místními obyvateli a jejich vzájemné spory přesunul J. Smith hlavní stan církve do Ohia, ale rostoucí nepřátelství ze strany ostatních křesťanů ho v letech 1838 - 1840 donutilo k přesunu nejprve do Missouri a poté do Illinois, kde Smith založil městečko Nauvoo a prohlásil se jeho starostou. Po smrti zakladatele se mormoni pod vedením B. Younga rozhodli založit vlastní město v odlehlých končinách u Velkého solného jezera. Young vládl novému náboženskému společenství s autokratickou přísností a proměnil pouštní pustinu v prosperující a kvetoucí město, dnešní Salt Lake City, stát Utah.

Vedle Bible považuje CJKSPD za svatá a inspirovaná i následující písma: Knihu Mormon, Knihu nauk a smluv a Drahocennou perlu. ¹⁾

S misijní činností začal již zakladatelův bratr Samuel Smith, a to v roce 1830. Do české země zamířili první misionáři více než po půl století. První misionář Thomas Biesinger dorazil do Prahy v roce 1884, aby se zde pokusil seznámit lidi s novým náboženstvím, tím, že s náhodnými kolemjdoucími zapřádal rozhovory. Nakonec pokřtil Antonína Justa, jako prvního českého stoupence Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Pro jeho udání byl Biesinger uvězněn a poté vyhoštěn ze země. Po více než 40-ti letech se do Čech vrátil, aby zde vedl misii. Později byl uvolněn a tak nebyl nikdo, kdo by mohl pokračovat v misiích. Tehdejší církevní prezident Heber J. Grant vyslal do Čech Arthura Gaetha. V době hospodářské krize v roce 1929 dorazil do Čech John A. Widtsoe, aby zasvětil tehdejší Československo pro misionářskou práci. Téměř deset let před II. světovou válkou bylo pokřtěno na 128 lidí a samotná církev zde měla více než 200 členů. V té době se začal vydávat také oficiální měsíčník církve – Hvězdička. Během let za doby okupace se křtilo jen zřídkakdy, misionáři žili v ústraní, později byli vyslýcháni Státní Bezpečností a vyhošťováni ze země za veřejné šíření víry, což bylo zakázané. První předsednictvo rozhodlo, že se misionáři stáhnou do Švýcarska, odkud podporovali zbylé příznivce církve žijící v protektorátu. Ani po válce to u nás misionáři neměli jednoduché, v roce 1948, kdy Československo ovládli komunisté, zde nebyli vítáni. Nejprve bylo zakázáno vydávání časopisu Nový hlas, později zadrželi dva misionáře pro podezření ze špionáže a o dva roky později, tj. 6.dubna 1950, byla misie zlikvidována.

Významnou osobností církve se stal prezident české misie Jiří Šnederfler. Podílel se velmi významně na vedení církve za doby komunistů a později se stal i chrámovým prezidentem ve Freibergu (Německo), kde je nejbližší vysvěcený chrám Církve svatých posledních dnů. Misionáři se do Československa vrátili až po čtyřiceti letech, aby pokračovali v misiích. V roce 1990 byla církev oficiálně znovuzřízena. V Obecním domě byl uspořádán na její počest i koncert. V roce 1993 vyšlo v češtině první číslo Liahony, oficiálního časopisu Církve. „Českou misii Praha“ tvoří 19 poboček v České republice a 3 na Slovensku. Největší pobočky (sbory) mají Praha a Brno. Sbory se scházejí většinou v pronajatých prostorách – pouze v Praze je kaple v misijním domě. Svatých posledních dnů je v Čechách asi 1600 a na Slovensku kolem 200. Od roku 2001 stojí v čele misie prezident C. Richard Chidester.²⁾

Literaturu, která by se týkala přímo naší výzkumné otázky jsme nenalezly, ale vyhledaly jsme článek, který obsahuje informace o CJKSPD. Část článku se zabývala také mormonskými misiemi. Článek napsal Tomáš Novotný a byl uveřejněn v časopisu Dingir (rok 2001)³⁾. Tomáš Novotný představuje mormonské misionáře jako velice mladé a příjemné lidi. (I při našem výzkumu byli velice příjemní a vyšli nám vstříc.) Na misii odcházejí muži ve věku devatenácti let, dívky v jednadvaceti letech. Misionáři si misii financují sami, trvá osmnáct měsíců a po tuto dobu se věnují šíření mormonského učení. Před odjezdem na misie mormoni podstupují intenzivní jazykový kurz té země, do které jsou vysláni. Proto se také „misionáři v novém jazykovém prostředí úspěšně pohybují“. Pokud se budete chtít více seznámit s mormonským učením, tak misionáři nabízí úvodních šest lekcí v jazyce země, kde plní svůj misijní úkol. V příslušném jazyce mají i mormonská písma. (Kniha Mormon, Nauky a smlouvy, Drahocenná perla)

Dále jsme prostudovaly práce studentů oboru HKS. Zde jsme získali podrobnější informace, např. které se týkají vysílání mormonů na misie. Nemusí to být pouze mladí lidé, ale i starší manželský pár. Dále, že misionáři bývají posíláni na misie po dvou, a jazykový kurz probíhá po dobu 3 - 9 týdnů (podle náročnosti jazyka). ^{4) 5)}

Informace o mormonech jsme zjišťovaly pomocí kvalitativních metod, konkrétně jsme použily metodu rozhovoru, pozorování a studium dokumentů. Velkou výhodou rozhovoru je, že umožňuje zeptat se na konkrétní věc. Jeho nevýhodou pak je, že získávání informací tímto způsobem je časově náročné a navíc je obtížné oddělit od sebe věci důležité a méně důležité. Oproti tomu studium dokumentů nabízí spoustu možností, jak získat velké množství informací v relativně krátkém čase, nevýhodou zde je, že dokumentu se na nic nemůžeme zeptat. Pozorování má výhodu v tom, že vidíme, co vidíme a nikdo nám nemůže nic namluvit nebo naopak zamlčet. Jeho nevýhodou je, že nemusíme vždy pozorovaný jev správně pochopit.

Pro získání základního povědomí o církvi jsme využily její internetové stránky (kde představitelé Církve mimo jiné odpovídají na řadu různých otázek) a další webové stránky zmiňující se o tomto náboženství. Dalším zdrojem informací byla kniha Tomáše Novotného Mormoni a Děti boží, Písma Mormonů - kniha Abrahamova. Pro zodpovězení výzkumné otázky jsme použily metodu semistandardizovaného rozhovoru. Měly jsem připravené otázky týkající se misijního programu mormonů, ale protože oba členové, se kterými jsme mluvily, byli velice sdílní, tak jsme se dozvěděly i spoustu dalších zajímavostí. Výhodou pro nás bylo to, že mormonské náboženství je misijní, a proto jsou jeho členové zvyklí mluvit o své víře a odpovídat na všetečné otázky. Rozhovor probíhal v sídle mormonů na Hradčanské a tak jsme měly šanci využít také metodu pozorování, protože jsem si mohly prohlédnout budovu - prostředí, ve kterém se mormoni nachází. I přesto, že toto pozorování bylo velice krátké, tak nám umožnilo dokreslit si obrázek o této církvi. Posledním zdrojem informací nejen o misijním programu byl rozhovor s americkým a českým mormonem na rádiu Český rozhas 6 v pořadu Hovory o víře. Některé zajímavosti z těchto rozhovorů jsou uvedeny v příloze.

- 8 let: KŘEST, děti se nekřtí hned po narození ale až v osmi letech proto, aby si tento obřad uvědomily a pamatovaly si jej

- 18 let: možnost získat CHRÁMOVÉ DOPORUČENÍ („vstupenku“ do chrámu)

- 19 – 26 let: vykonání misie

- založení rodiny

- možnost vykonání misie ve stáří (manželské páry)

- možnost uzavření sňatku na věčnost

V pátek 13.3.2009 v 10 hodin dopoledne jsme měly domluvenou schůzku s mormony v jejich sídle na Hradčanské. Čekalo nás vlídné přivítání a seznámení s dvěma misionáři – starším Storym a starším Smithem, kteří nás poté provedli po budově. V přízemí jsme si prohlédli shromažďovací sál. Cestou do prvního patra nám byli představeni apoštolové, jejichž fotografie visely na zdech (bylo jich tam pouze 11 z 12, protože jeden nedávno zemřel a ještě nebyl vybrán nový). V prvním patře se nachází učebny a sídlo pomocného sdružení neboli místnost pro ženy, ve které se odehrál i náš rozhovor. Ve druhém patře bydlí starší misionář s rodinou, který dohlíží na činnost misionářů na této pobočce.

Z rozhovoru s misionáři jsme se dozvěděly:

Misie podnikají mladí muži od 19 do 26 let (většinou vycestují na 2 roky), dívky se jich mohou také účastnit, ale až od 21 let (a pouze na 1,5 roku). Misionáři si mezi sebou říkají bratři (nebo také starší), dívky jsou sestry. Misie nejsou povinné, ale očekává se, že na ně každý mladý člověk vyjede, přičemž mladí mohou absolvovat pouze jednu misii, teprve v pozdějším věku mohou vycestovat, tentokrát však už se svou rodinou.

Zemi, do které jsou mladí mormoni vysláni, si sami nevybírají, ta je jim přidělena. Přesto do žádosti o misii mohou uvést, kam by si přáli jet a potom ji i s lékařskou zprávou poslat do Utahu (hlavního sídla církve). Samotnou misii si každý mormon hradí sám, peníze na začátku odevzdá církvi, která mu pak z těchto peněz vyplácí kapesné.

Mormoni, se kterými jsme měly možnost se setkat, vypadali spokojeni, že jsou právě v České republice. Mluvily jsme se třemi z nich, z nichž jeden už misii měl skoro u konce, druhý byl v polovině a třetí teprve začínal. Všichni tři nám velmi ochotně sdělovali různé informace. Podle jejich vlastních slov se na misii připravují skoro celý život, ale ta skutečná příprava začíná zhruba 2-3 měsíce před odjezdem do cizí země (doba je závislá na obtížnosti jazyka země, např. na ruštinu potřebují 3 měsíce). Výuku jazyků vedou starší misionáři, kteří žili v zemi, kam mají vycestovat mladí.

Cílem misií je šíření jejich víry, jejich náplní je chodit po ulicích, dotazovat se a naslouchat kolemjdoucím, snaží se svou víru šířít nenásilnou cestou. Rok 2007 pro ně nebyl, co se týká šířění víry v ČR, moc úspěšný, o rok později již byli úspěšnější (bohužel nám nebyla sdělena konkrétní čísla). Misionáři každou neděli od 9 do 12 hodin vedou bohoslužbu, která je veřejně přístupná. Součástí misií je i bezplatná výuka angličtiny.

Poté jsme se ptaly na zajímavosti a na konkrétní zkušenosti misionáře Storyho. Dozvěděly jsem se o něm, že pochází z Arizony a na misii v ČR je už 22 měsíců (z 24). Mluvil velice dobře česky, jen občas používal slovník a to i přesto, že se náš jazyk učil jen 2 měsíce. Během svého pobytu v ČR působil v různých městech, například v Českých Budějovicích, Třebíči či Plzni. Misionáři nikdy nepůsobí celé dva roky jen v jednom městě, ale každé dva měsíce se střídají. Mormoni mají svět rozdělený do sedmdesáti regionů a naše země patří do regionu Česká a Slovenská republika. Ale když je misionář vyslán do České republiky, tak působí jen zde. Na otázku zda je obvyklé, že dívky jezdí na misie (jako muži) odpověděl, že v ČR jich je v současné době asi 12.

V průběhu misie musí misionáři žít spořádaně, nesmí se koukat na televizi, chodit do kina ani divadla. Mormoni nesmí pít černý a zelený čaj, kávu, alkohol, nesmí kouřit a brát drogy. Celkově by měli zdravě žít a stravovat se zdravě, věří totiž, že když žijí podle slova moudrosti, tak se jim dostane požehnání. Smyslem života pro ně je připravit se na setkání s Bohem, proto žijí zdravý život.

Hlavní náplní misie je šířit víru mormonského učení, tím že misionáři chodí po ulicích a oslovují kolemjdoucí. Mají za úkol, stejně jako Svědci Jehovovi, chodit od domu k domu a klepat na dveře, ale někteří misionáři neradi obtěžují lidi v jejich domácím prostředí, protože je to nepříjemné jak pro ně, tak pro misionáře samotné.

Pro zajímavost jsme se ptaly, jaký je jejich běžný denní program:

6:30 budíček

8:00 - 9:00 osobní studium (čtení písem a časopisů)

9:00 - 12:00 společné studium, příprava na schůzky, studium češtiny 30-60 minut

12:00 - 21:00 další příprava na schůzky, samotné schůzky, misie na ulici

21:00 - 21:30 příchod domů

22:30 spánek (předtím ještě studují písma, diskutují mezi sebou)

Cílem našeho výzkumu bylo najít odpověď na otázku:

Jaký vztah mají američtí mormoni k misiím, jak se na ně připravují a jak probíhají?

Američtí mormoni vnímají misie jako své poslání i přesto, že tyto misie nejsou povinné. Pro Církev je šíření víry prostřednictvím misií velice důležité, ale pro mormony samotné je na prvním místě stále rodina.

Příprava na misii probíhá ve školícím středisku v utažském městě Provo 2 až 3 měsíce, kde starší mormoni učí mladé misionáře cizí jazyky a předávají jim své zkušenosti z misií. Misie jsou financovány z desátků, které odvádí všichni mormoni.

Hlavním úkolem misionářů není jen šíření mormonského učení, ale také vzdělávání sama sebe. Program misie zahrnuje osobní a společné studium dokumentů, studium češtiny. Mormoni se nesnaží pouze vštěpovat lidem zásady svého náboženství, ale pomáhají jim najít smysl života a cestu k Nebeskému Otci.

hovory_o_vire.doc

Zajímavý článek - http://zpravy.idnes.cz/mormoni-mnohozenstvi-a-tri-kralove-d65-/nazory.asp?c=A080106_195220_nazory_zra

http://www.mormon.org/

NOVOTNÝ, T. Mormoni a Děti Boží. Praha : Votobia, 1998

NOVOTNÝ, T. Písma Mormonů – Kniha Abrahamova. 1. vyd. Praha : Oliva, 1995

NOVOTNÝ, T. Proč právě Mormoni. [online]. Dingir 2001. Dostupný z: http://www.dingir.cz/archiv/Dingir301.pdf

VEPŘEK, K. Hovory o víře [online]. 2009. Dostupný z: http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv?p_po=-1&p_pattern=Mormoni&p_gt=1



Počet shlédnutí: 95