Celou řadu českých překladů lze najít zde. My se zaměříme na prvních deset kapitol, porovnávat budeme především překlad Berty Krebsové (1971) a pracovní překlad Rostislava Fellnera (2007-).

1.

Tao, které lze postihnout slovy,
není věčné a neměnné tao;
jméno, které lze pojmenovat,
není věčné a neměnné jméno.

Bezejmenné je prapočátkem nebe a země.
Pojmenované je matkou všeho stvoření.

Proto ten, kdo zůstává bez žádosti,
proniká k jádru této tajemnosti;
kdo je naplněn žádostmi,
postihuje jen vnější tvářnost věcí.

To obojí - ač má rozličná jména -
vyvěrá ze stejného prapůvodu.
Stejnost - toť hlubina záhadnosti.
Záhada všech záhad, brána veškeré tajemnosti.

(Krebsová)

Vize, kterou lze uvidět,
to není vize, která zůstává,
tak jako jméno, o které jde,
není jméno, na než se lze doptat.

Vždyť je-li cokoliv počato,
nemá to jméno,
všechno má své jméno teprve 
až když to matka začne kojit.

Proto co je ukryté uzříme,
když po tom nebudem 
stále jen toužit,
a shlédneme je vnější fasádu,
budem-li po tom stále jen dychtit.

Říkáme nastejno dvěma věcem,
kterým náleží odlišné pojmenování,
i když vzešly ze stejného.

Tohleto uchopit a zas a znova pochopit – 
To je ta brána ke všemu,
pro naše oči skrytému.

Fellner 2008 (Mawangdui)

2.

Každý na světě poznává krásné jako krásné,
a tím (poznává) i ošklivé.

Každý poznává dobré jako dobré,
a tím (poznává) i zlé.

Tak jsoucí a nejsoucí se navzájem plodí,
těžké a snadné se navzájem tvoří,
dlouhé a krátké se navzájem měří,
vysoké a nízké se navzájem pojí,
zvuky a tóny se navzájem slučují,
předtím a potom se navzájem sledují.

Proto moudrý jedná, aniž zasahuje,
poučuje, aniž mluví.

Tvorstvo - jednou dané - neodmítá.
Vytváří, aniž co vlastní,
působí, aniž ne čem závisí,
dovršuje, aniž na čem lpí.
Právě proto, že na ničem neulpívá,
nic ho neopouští.

(Krebsová)

---

Počet shlédnutí: 33