DEŽANOVEC

První písemné zmínky o obci Obecná historie (jednalo se o obec již založenou, kam se přistěhovali Češi, nebo založili obec sami) Etnické složení (původní obyvatelstvo, další národnosti, vztahy mezi těmito národnostmi v různých obdobích až do současnosti)

Obec byla založena již před příchodem prvních Čechů. Ti přišli do vesničky čítající asi jen 10 obytných stavení. Nyní má obec kolem 1500 obyvatel, z toho zhruba 500 starousedlíků, ostatní lidé přišli po válce a jedná se především o Bosence a Srby. Mezi původními obyvateli k rozporům kvůli odlišné národnosti nedocházelo. Dnes ale dochází k jistému opovrhování Bosenci a Srby, kteří jsou sociálně a kulturně zaostalejší. Všeobecně se jim dává za vinu úpadek rozvoje obce. Oficiálně ale žádné problémy neexistují.

Kdy a jak došlo ke kolonizaci českým obyvatelstvem. Dosavadní výzkumy týkající se dané obce

První Češi se do Dežanovce přistěhovali roku 1866. Byli pozváni hrabětem Jankovičem z Daruvaru, který v této obci vlastnil zámeček a klášter. Za práci na panských pozemcích dostávali Češi odměny v podobě vlastních pozemků. Další vlna Čechů přišla roku 1878, kdy se přistěhovalo dalších asi 20 českých rodin. Až do roku 1900 probíhalo stěhování do této obce, nebylo však již tak rozsáhlé, probíhalo většinou po jednotlivcích. V tomto roce byla imigrace do Dežanovce ukončena. Češi v této oblasti pocházejí především ze severo-východních Čech (od Nového Bydžova, Poděbrad, Městce Králového, Čáslavi, Vysokého Mýta) a několik rodin z Moravy.

V čem je tato obec výjimečná (z hlediska geografických, klimatických podmínek, z hlediska izolovanosti, národnostní pestrosti, dostupnosti pracovních míst…)

Po příjezdu do Dežanovce bylo z chování místních cítit, že sem nepatříme. Přestože se nejedná o malou vesnici, kde by se všichni navzájem znali, obyvatelé této obce od prvních okamžiků zjistili, že nejsme místní a podezřívavě nás pozorovali. Tento pocit se však úplně změnil, jakmile jsme se setkali s paní Ludmilou Bláhovou, jednatelkou místní České besedy. Byla velmi přátelská a ochotně si s námi povídala o všem, co nás zajímalo.

Obec jako taková, je dlouhá s domy podél silnice. Zhruba uprostřed se nachází katolický kostel se hřbitovem a škola.

Typický styl původních chalup

Vývoj počtu českého obyvatelstva (absolutní i relativní) podle národnosti, ev. podle mateřského jazyka Jakým způsobem krajané vnímají a projevují svoji národnostní identitu

Podle posledního sčítání obyvatel z roku 2001 žije v Dežanovci 54 % Chorvatů, 23 % Čechů, 14 % Srbů, 5 % Maďarů a dále už jen několik Romů, Italů, Bosenců, Němců, Slováků a Slovinců. Většina zdejších Čechů svůj rodný jazyk umí a i ho používá, hlavně střední a starší generace. Ale vzhledem k tomu, že ve zdejší škole je čeština pouze jako volitelný předmět, nová paní učitelka není Češka a podle vyprávění paní Bláhové prý děti spíše od českého jazyka odrazuje, je vidět u mladé generace úpadek zájmu o češtinu a tím i český původ. Počet dětí hlásících se na tento předmět klesl na polovinu.

Kdy byly založeny české spolky, kdy zanikaly, kdy se znovu obnovovaly, počty členů. Byly v obci nějaké konkurenční spolky (národnostní, svým zaměřením)…

V Dežanovci byla založena Česká beseda 2.března 1924. Do spolku se ihned zapsalo 50 členů. Bylo rozhodnuto požádat o povolení otevřít českou školu. Dále se však ani o spolku ani o škole v kronice řadu let nehovoří. Teprve roku 1932 byla otevřena v Dežanovci česká paralelní škola oddělená od zdejší státní školy. 19. března 1933 byl zvolen nový výbor České besedy a od této doby se rozvíjí kulturní dění v obci - např. často se hrají divadelní představení, pořádají se zábavy, výlety apod.. Také zde velmi dobře pracuje besídka venkovského dorostu. Začlenilo se do ní asi 45 hochů a dívek, kteří postupně přebírali vedení kulturního života. Ten v Dežanovci vyvrcholil celonárodnostními obžínkami v roce 1938, které probíhaly ve znamení 90. výročí zrušení roboty. Česká beseda působila nepřetržitě až do roku 1941, kdy se 2. března konala její poslední valná hromada. Koncem roku 1944 začala znovu výuka v české škole. Beseda obnovila činnost o něco později.³⁾

Dnes má činnost besedy upadající charakter. Má sice 215 členů, ale jak říká sama paní Bláhová, chybí mládež - ta odchází za vzděláním do větších měst, a ti starší už nemají tolik času ani zanícení. Aktivní soubory jsou jen dva a to folklorní taneční skupina a dechová kapela. Aktivní členové besedy se snaží vyhledávat jiné způsoby činnosti, které by je daly zase dohromady. Mezi těmito členy je několik žen, které založily skupinu zabývající se výrobou různých předmětů z přírodních materiálů. Její členkou je i paní Bláhová. V roce 2007 tyto ženy předvedly své krásné výrobky na jarmarku, který se konal na oslavu stého výročí daruvarské České besedy. Další neméně malou vinu na úpadku činnosti České besedy má, podle slov paní Bláhové, z finančních důvodů dlouho trvající obnova kulturního domu. Obyvatelé Dežanovce v současné době také řeší problém, kam umístit českou knihovnu. Dříve byla v nevhodných prostorách na místní poště, a proto musela být vystěhována. Nyní se knihy nacházejí v bývalém lékařském bytě, toto řešení je ale pouze dočasné. O úpadku zájmu o českou kulturu bohužel vypovídá i fakt, že do knihovny nikdo nechodí.

Jaká je konfesní struktura krajanů. Je náboženství faktorem, který brání asimilaci, nebo ji naopak podporuje (vztah konfese krajanů ke konfesi většinové společnosti). Jak ovlivňují duchovní (případně aktivní věřící) krajanskou komunitu (nedělní školy, výuka češtiny, společné akce…).

Náboženství dříve nijak nebránilo v asimilaci, protože původní chorvatští obyvatelé byli katolíci. Naopak roku 1879 byl vystavěn společný katolický kostel, kam chodili a i v současné době chodí jak Češi, tak Chorvaté. Dnes náboženství částečně brání asimilaci Bosenců a Srbů mezi původní obyvatelstvo včetně Čechů. V obci je 81 % katolíků, ke kterým se řadí i Češi, 13 % se hlásí k pravoslavné církvi, což jsou hlavně Srbové.

Kdy byla založena škola, jaký měla vyučovací jazyk, jak se školy měnily. Kam chodí děti do školy dnes. Je možnost navštěvovat výuku češtiny (pravidelně, nepravidelně, kdo tuto výuku zajišťuje), počty zájemců, trendy (zájem se zvyšuje, snižuje, je stejný, žádný).

První škola v Dežanovci byla otevřena roku 1858, tedy ještě před příchodem prvních Čechů. Neměla však prakticky žádnou úroveň. Ihned po příchodu Čechů se zvýšil počet žáků a škola musela být roku 1878 přistavěna a roku 1896 znovu. V roce 1905 byly zavedeny první osnovy. Původně se ve škole učilo chorvatsky. Od založení české besedy v roce 1924 se začíná apelovat na vytvoření české školy, protože se u Čechů rozvíjí národnostní cítění, a o 5 let později je postavena tzv. „nová škola“, ve které byla v roce 1944 otevřena samostatná česká škola. Do této doby byly české školy paralelkami škol státních. Od roku 1944 počet žáků ve škole vzrůstal. Roku 1956 měla česká škola 59 žáků. Pak ale začala postupně dělat své asimilace. Počet žáků klesal, až byla nakonec škola spojena se státní chorvatskou školou. Původní budova v současnosti už jako škola neslouží. V roce 2005 byla postavena zcela nová budova školy, kam chodí i české děti. V současné době se ve školství vyučuje čeština a česká kultura dle tří modelů. V modelu A se jedná o výuku všech předmětů v českém jazyce, to je případ daruvarské základní školy Komenského, školy v Končenicích a hrubečnopolské malotřídní školy v Ivanově Sele. Model B znamená výuku převážně v chorvatštině, česky se vyučují jen společenské předměty - jedná se o daruvarské gymnázium. Podle modelu C mají žáci možnost vybrat si češtinu jako volitelný předmět v rozmezí dvou hodin týdně, což je i případ školy v Dežanovci.

V Dežanovci je velký počet českých krajanů, ale vzhledem k tomu, že mladá generace stále více odchází za vzděláním i prací do větších měst, je zájem o českou kulturu čím dál menší a spíše jen u starších obyvatel. Určitou nadějí pro zvýšení zájmu o tuto kulturu u dežanovské mládeže a s tím i spojený nárůst aktivit besedy by v budoucnu mohlo být dokončení rekonstrukce zdejšího kulturního domu. V něm by mohly folklorní spolky České besedy najít adekvátní zázemí k nacvičovaní svých tanečních, hudebních a divadelních vystoupení.

Kdysi byl jistý pan Doležal hoden pamětní desky, dnes už tomu tak zřejmě není

Průčelí místního katolického kostela

Pamětní dR na stěně základní školy

Na pomníku padlým ve válce najdeme mnoho českých jmen

Počet shlédnutí: 41