DROGOVÝ A SEXUÁLNÍ TURISMUS

Tématika drogového a sexuálního turismu je velmi zajímavá, téměř neprobádaná a nediskutovaná. To, co je veřejností ve světě odsuzováno, tak může za určitých podmínek docela dobře fungovat. Největším problémem je stereotypizace, kterou nám přinášejí média, a která nám často nedovolují pohlédnout na situaci objektivně. Drogový a sexuální turismus jsou fenomény většinou společností považovány za negativní a nežádoucí formy cestovního ruchu. Spadají do okrajových forem CR, kdy chování turistů je ,,deviantní“, tedy na pokraji sociální legitimity nebo legality.

Drogový turismus byl definován jako fenomén, kdy jsou osoby přitahovány k určitému místu díky dostupnosti zákonných či nezákonných drog a souvisejícím službám. Pojem droga může mít několik definic. Příhodné synonymum je „omamující prostředek, dráždivý přípravek.“ Do styku s drogami přichází téměř každý a aniž bychom si to uvědomovali, většinou jde totiž o drogy společensky tolerované, tzv. Legální. Mezi ně patří káva, čaj, tabák, alkohol apod.

Vývoj drogového turismu je spjat s rozvojem drogové scény ve světě. Lidé berou drogy po staletí, a to buď jako léky, nebo jako rekreační stimulanty. Mezi nejběžnější psychedelické látky patří konopí, opiáty pocházející z máku, kokain a amfetaminy též nazývané taneční drogy. Prakticky všude po světě je možno nálezt kultury, jejichž běžnou součástí jsou drogy. Příkladem mohou být v 60. letech Hippies, populární indický festival Holi a Ayahuasca, což je halucinogenní liána, která se používá k léčbě drogově závislých.

Problémy související s užíváním některých drog jsou nejrůznější povahy, podle stupně závislosti, způsobu užívání apod. Ničení životního prostředí souvisí s drogovým turismem nepřímo. Produkce, výroba, distribuce, držení a konzumace drog představují ve většině zemí trestné činy. S tím spojená kriminalita, korupce, rušení veřejného pořádku, pašování drog, které v roce 2007 dosáhlo 322 mld. dolarů.

Nizozemí je bezesporu jednou z nejznámějších destinací drogového turismu. Jeho jedinečný systém coffee shopů, které představují legální prodej a užívání marihuany a hašiše, má tradici už od roku 1976. Navzdory obecné představě nejsou zde drogy legální. Je to však pouze držení omezeného množství marihuany (5 g/osobu), které není trestné. Není to podpora ze strany holandské vlády jako spíše větší tolerance oproti jiným státům a právě to sem láká tisíce drogových turistů. Evropské prvenství v konzumaci marihuany přinutilo vládu omezit výskyt coffee shopů a erotických klubů téměř o jednu třetinu a tato redukce má pokračovat i nadále. Stejně tak pokračuje boj proti drogově závislým a organizovaným kriminálním skupinám. Velmi oblíbené jsou stále drogové víkendy v hlavním městě, které již od 70 let lákají turisty z celého světa, aby okusili, jak marihuana chutná legálně.

Sexuální turismus se dá definovat jako turismus, kde hlavním cílem nebo motivací alespoň části výletu je uskutečnění sexuálního vztahu. Tyto vztahy jsou většinou komerční povahy a mají určité vlastnosti – jsou dočasné, omezené místem a časem.

První, zcela zřejmé a přitom přehlížené spojení mezi turismem a sexem probíhá symbolicky díky erotickým obrázkům používaným při propagaci v cestovním ruchu.

Sex představuje významnou turistickou atrakci v mnoha zemích, a to buď velmi explicitně, jako v případě Thajska či Amsterdamu, či více skrytě, jako v řadě asijských a afrických zemí. Sexuální turismus se tak stává lukrativním odvětvím, které pokrývá zeměkouli. Podle Mezinárodní organizace práce 2-14 % hrubého domácího produktu Indonésie, Malajsie, Filipín a Thajska v roce 1998 pocházelo právě ze sexuálního turismu. Nicméně, vzhledem k neformální a nezákonné povaze sexuálního turismu, a také k neochotě politiků vůbec veřejně přiznat jeho existenci, je těžké odhadnout šíři tohoto typu turismu, jeho dopady, atd.

Mnoho národů, kterým se daří v sexuálním turismu, jsou národy trpící bídou plynoucí z nestabilní politiky a ekonomiky státu. Bída je často spojena s negramotností, omezenými možnostmi zaměstnání a chabou finanční podporou pro rodiny. Mezinárodní cestovní ruch roste exponenciálně od roku 1960, v čele se zájezdy do resortů v rozvojových zemích. Je příznačné, že země nejvíce závislé na cestovním ruchu inklinují také k nejvyšším hodnotám nakažených virem HIV. Součástí širšího problému sexuálního turismu je také obchodování s lidmi, a to především se ženami a dětmi. Jedná se o nezákonný a vysoce ziskový transport, kdy dochází k zneužívání lidských práv. Ve všech případech jsou jádrem problému metody obchodníků – podvody, zastrašování, izolace, znásilňování, drogy, výhružky, násilí. Boj proti obchodování s lidmi je často neefektivní, v mnoha zemích jsou pokusy vlád zcela neadekvátní.

Sexuální turismus v Thajsku představuje rostoucí a prosperující obchod, do kterého je nuceno množství žen a dětí. Obchod se sexem nezahrnuje pouze dospělé ženy, ale i malé děti, u kterých se předpokládá menší riziko nákazy HIV. Novodobá podoba thajské prostituce se rozvinula s přílivem amerických vojáků během války ve Vietnamu. Navzdory zákazu prostituce se obrovským tempem rozrůstá do viditelnosti i velikosti. Současné odhady se pohybují mezi 800 000 až 2 miliony. V poslední době přibývá i prostitutů a s nimi i vznik nových gay barů. Zajímavostí je, že největšími spotřebiteli těchto služeb skrytými za masážními salony, go go bary a podobně nejsou především zahraniční turisté ze západu, ale místní a další Asiaté. Thajská politika se nachází v rozporu mezi zákazem prostituce a podporou a profitem z cestovního ruchu. Pro řešení tohoto problému vzniklo několik nevládních organizací – např. Rahab Ministries, New Life Center Foundation nebo EMPOWER. Cílem těchto projektů je umožnit stálým nebo bývalým prostitutkám odborné vzdělání (vaření, péče o dítě, hygiena, výživa, šití…), poskytují jim kondomy a informace o AIDS. Pro bývalé prostitutky existují sponzorské programy, které jim přispívají na normální život.

• Listverse. Top 10 Most Popular Recreational Drugs [online]. 2009-08-12 [cit. 2010-04-05]. Dostupný z: http://listverse.com/2009/08/12/top-10-most-popular-recreational-drugs/
• GORMAN, C. Sex, AIDS and Thailand [online]. 2004-07-12 [cit. 2010-04-05]. Dostupný z: http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,501040719-662826,00.html
• BBC. The Global Drugs Trade [online]. 2010 [cit. 2010-03-19]. Dostupný z: http://news.bbc.co.uk/hi/english/static/in_depth/world/2000/drugs_trade/trafficking/traffic.stm
• Openbaar Ministerie. What are the rules governing coffee shops, and how are they enforced? [online]. 2006-04-25 [cit. 2010-01-27]. Dostupný z: http://www.om.nl/vast_menu_blok/english/verzamel/frequently_asked/what_are_the_rules/
• VALENZUELA, T. Sex, Tourism and HIV [online]. March 2009 [cit. 2010-04-12]. Dostupný z: <http://www.poz.com/articles/sex_tourism_hiv_2303_16110.shtml>



Počet shlédnutí: 144