E. Vlček, Bedřich Smetana - fyzická osobnost a hluchota

Jana Krejčová

Antropolog a lékař profesor MUDr. et RNDr. h. c. Emanuel Vlček, DrSc., se narodil 1. března 1925 v Rožmitále pod Třemšínem. V letech 1945–1951 studoval Lékařskou fakultu UK v Praze a zároveň antropologii na Přírodovědecké fakultě u profesora J. Malého. Během studií pracoval v Ústavu soudního lékařství jako demonstrátor a pomocná vědecká síla u profesora F. Hájka. Šest let působil ve Státním archeologickém ústavu ČSAV (pozdějším Archeologickém ústavu SAV) v Nitře. Roku 1957 přešel do Archeologického ústavu ČSAV v Praze a r. 1967 do Národního muzea, kde založil antropologické oddělení. V letech 1952–1974 přednášel antropologii na Univerzitě J. A. Komenského v Bratislavě a paleontologii člověka v Paleontologickém ústavu Přírodovědecké fakulty UK v Praze. V roce 1974 se habilitoval z antropologie na Lékařské fakultě UK v Praze, profesorem se však z politických důvodů stal až r. 1990, a to v Anatomickém ústavu 1. Lékařské fakulty UK v Praze. Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích mu r. 1993 udělila čestný doktorát přírodních věd. Napsal více než 500 prací, které byly publikovány doma i v zahraničí, z toho téměř 60 knih a monografií, 140 odborných studií, 170 zpráv a populárních statí. Jeho odborné přednášky není možno ani vyčíslit, bylo jich hodně přes 500. Patrně nejzávažnějším okruhem jeho zájmů byla paleoantropologie. Obsáhl výzkum předchůdců dnešního člověka od forem Homo erectus přes formy neandertálského člověka až k fosilním formám Homo sapiens sapiens. Profesor Vlček se věnoval také morfologií fosilních opic z evropského území. Z antropologického pohledu se zabýval pravěkými a starověkými populacemi a popsal velkou skupinu Chalchů (jedna z etnických skupin Mongolů, tvoří přes 80% obyvatelstva nezávislého Státu Mongolsko, chalchské nářečí je základem dnešní spisovné mongolštiny užívané ve Státě Mongolsko). Od r. 1955 se veškerou jeho prací neustále prolínal antropologicko-lékařský výzkum pozůstatků našich panovníků a dalších historických osobností. Jeho antropologicko-lékařské výzkumy prokázaly tělesné vlastnosti, genetickou příbuznost, přibližný věk v okamžiku skonu, prodělané nemoci a zdravotní stav. Zpracoval pozůstatky Přemyslovců, Lucemburků, Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad, Habsburků pohřbených v Praze, a dále jednotlivých významných osobností, např. Jana Žižky, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, bl. Hroznaty, bl. Zdislavy, sv. Ivana, sv. Anežky České, sv. Jana z Nepomuku, K. H. Máchy, B. Bolzana, B. Smetany, B. Martinů, W. A. Mozarta, evangelisty sv. Lukáše.

http://www.vesmir.cz/clanek/emanuel-vlcek

Obsahem knihy je studie kosterních ostatků našeho velkého hudebního Mistra pana Bedřicha Smetany. Ten se narodil v Litomyšli, 2. Března 1824, jako jedenáctý z 18- i dětí pana Františka Smetany. Jeho matka Barbora, rozená Lynková, byla již v pořadí třetí Smetanovou ženou. Ve čtyřech letech ho již otec učil taktu, v pěti letech začal chodit do školy, kde se učil hrát na klavír a na housle již v sedmi letech hrál na akademii v Litomyšli. Životem ho provázeli různé, i nebezpečné, zdravotní potíže. Údajně v 11 letech se Smetana účastnil klukovské hry, při níž vybuchla láhev s třaskavinou a střepina skla ho zranila v obličeji. Rána byla prý ošetřena pouze vodou z rybníka, infekce vyvolala zánět měkkých částí obličeje, ale i kostní tkáně. Rána se pořádně nezhojila, zánět kostí se stal chronickým a to vedlo ke zpomalení růstu i zmenšení postižené poloviny obličeje. Druhou polovinu jeho života provázelo nastupující ohluchnutí. Je autorem oper Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Viola – jen fragment, cyklus symfonických básní Má vlast aj. Zemřel 12. Května 1884 v Ústavu pro choromyslné v Praze na přidružený zápal plic.

Otázky hluchoty pana Smetany byly několikrát diskutuovány. Naposledy proběhl výzkum při opravě Smetanovy hrobky ke 100 výročí mistrova úmrtí. Výzkum přinesl nové poznatky a popřel předchozí spekulace. Rakev měla značně rozpadlé dno a proto se po vyzdvižení musel její obsah přeložit do kovové transportní schránky, včetně rozpadlých částí kostry, která se nacházela na dně hrobky. Pozůstatky Bedřicha Smetany byly po exhumaci převezeny do Ústavu soudního lékařství FVL UK v Praze. Na nátlak Smetanovy rodiny musel být antropologicko-lékařský průzkum pozůstatků zkrácen. 2. Května 1988 byly pozůstatky předvedeny odborné komisi, která postup schválila a poté byly ostatky vloženy do nové olověné schránky spolu s identifikační listinou a téhož dne byla zapečetěná schránka vložena do renovované Smetanovy hrobky na vyšehradském hřbitově a hrob byl překryt původní deskou.

ANTROPOLOGICKO-LÉKAŘSKÝ PRŮZKUM

LEBKA

Byla pitvána obvyklým způsobem jako první, je mírně asymetrická. Obličejová kostra je zřetelněji asymetrická, celkově je pravá poloviny obličeje zmenšená. Bylo zjištěno, že se ale nejedná o anomálii vrozenou, nýbrž získanou. A sice onemocněním v dětském věku – zánětem kosti skalní, který se rozšířil na kost spánkovou a pravou větev dolní čelisti. Tomuto je přisuzována ona historka s vybuchlou lahví třaskaviny. Podle záznamů z deníků samotného Bedřich Smetany je patrné, že trpěl velkými, až nesnesitelnými bolestmi zubů. Gustaperčou (soužila jako zubní tmel) si sám plomboval zuby, ale ošetřován byl i odborníky. Ke stomatologické prohlídce bylo k dispozici 10 zubů horní a 12 zubů dolní čelisti. Hlavu opticky zvětšoval krátký krk, což ještě umocňovaly dlouhé vlasy a plnovous. Obličeji dominoval výrazný nos a obočí. Vlasy a vousy se v hrobě dochovaly dodnes, což umožnilo provést posouzení jejich barvy.

TĚLO

Mumie Bedřicha Smetany byla dosti poškozená zejména v oblasti dolních končetin. Ostatní části kostry byly poškozeny méně. Na příní rodiny se studium pozůstatků muselo omezit pouze na nezbytné minimum a soustředilo se tedy na tři základní temata: 1. Odhad výšky postavy a proporcionality končetin 2. Pokus o vyložení obtíží při dirigování 3. Zjištění chiroplastu a informace o možném rozsahu prstů

Ad1) Podle délek všech dlouhých kostí končetin, zejména však dolních, byla stanovena výška těla Bedřicha Smetany na 166 cm.

Ad2) Studiem se prokázal nezískaný srůst dvou obratlových těl krčních obratlů, což mělo za následek poněkud skloněné držení hlavy při dirigování.

Ad3) Podle Smetanova vnuka pana Z. Schwarze byly jeho ruce žensky štíhlé. Měřením jednotlivých kůstek rukou bylo prokázáno, že Smetana měl opravdu velmi malou ruku. To pro pianistu jistě nebylo příznivé

HLUCHOTA

Není prokázáno, že Smetanovi předkové někdy trpěli na ušní chorobu. Vedli se spekulace o tom, že v dětství Smetanu ohlušil výbuch třaskaviny v lahvi (viz. výše), že na jeho hlouchotu může mít vliv jeho láska ke střelbě apod. Dnes, ná základě provedeného výzkumu ovšem víme, že rozhodujícím momentem mistrovi hluchoty bylo luetické postižení vnitřního ucha hematogenní cestou v druhém stádiu onemocnění. Po vyšetření prostoru středního ucha a prozkoumání sluchových kůstek – kladívka a kovadlinky – došli vědci k názoru, že zánět na těchto orgánech neměl přímý vliv na proces ohluchnutí, ale váže se k častým, nedostatečně léčeným, zánětům středouší v dětství. Po provedení několika sérologických testů se prokázalo, že mistr trpěl onemocněním syfilu. Svědčí o tom i nalezený velmi vysoký obsah rtuti v kostech a mumifikovaných tkáních. Rtuť dříve sloužila k terapii syfilidy. I tento nález je považován za původ Smetanovy centrální hluchoty.

ZÁVĚR ANTROPOLOGICKO-LÉKAŘSKÉHO VÝZKUMU

1. Prokázalo se, že onemocnění syfilem mělo vliv na vývin hluchoty 2. Pitva prokázala rozsáhlou arteriosklerózu cév, zejména srdečnice, atrofii mozku a celkovou atrofii těla 3. Příčinou smrti Smetany byla hepatizace plicní tkáně při zánětu plic

VLČEK Emanuel a spolupracovníci, Bedřich Smetana fyzická osobnost a hluchota, 2001, nakladatelství Vesmír s.r.o., Praha

Kniha mne i jako laika velmi zaujala, i když se nenachází přímo v okruhu mého zájmu. Při čtení Smetanových deníkových zápisků a dopisů ostatním kolegům a přátelům, kterými je kniha prokládána, jsem si uvědomila, jak velkou osobností Bedřich Smetana byl. Poměrně detailně píše o všech bolestech spojených nejen s nastupující hluchotou, které trpělivě snášel a svým způsobem se s nimi smiřoval. Je až obdivuhodné, jak se znovu a znovu pouštěl do komponování. To, že tóny vůbec neslyšel, nebo jen jakýmsi vnitřním sluchem, svědčí o tom, jakým velkým hudebním skladatelem byl. Dnes si již málo lidí uvědomuje, že v posledních deseti letech života a při úplné hluchotě napsal Bedřich Smetana polovinu svých oper a dokončil cyklus symfonických básní „Má vlast“.

Kniha je plná odborných výrazů, hlavně z medicinského oboru. Věřím, že již teď, 13 let po vydání této odborné publikace, se najdou další vědci formátu E. Vlčka, kteří vedou a rozvíjejí další hypotézy nad fyzickou osobností, hluchotou a syfilidou Bedřicha Smetany. Jejich názory ale já osobně nebudu umět posoudit, to musím přenechat odborné veřejnosti.

Knihu musím ohodnotit kladně zejména z toho důvodu, že přinesla opravdu zajímavé informace o fyzické osobnosti Bedřicha Smetany. I když mě samotné se jaksi příčí myšlenka na exhumování ostatků, o to víc si vážím rozhodnutí rodiny pana Smetany a toho, že dala souhlas k exhumaci a zkoumání jeho kosterních pozůstatků. Myslím si, že jsou dnes na svého předka, který se proslavil u nás i v zahraničí, právem hrdi. I pro mne, a to jsem hudbu studovala pouze 8 let při základní umělecké škole, je velkým uměleckým zážitkem zahájení Pražského jara symfonickou básní „Má vlast“. Bohužel jsem neměla tu čest zúčastnit se zahájení osobně.

Knihu, ač je opravdu plná odborných výrazů bych doporučila k přečtení každému, kdo se alespoň trochu zajímá o naše velikány. Troufám si ale říci, že alespoň základní znalosti z oblasti medicíny či antropologie jsou pro toho, kdo by chtěl porozumět všemu, co je v knize uvedeno, nezbytné. Jinak pro základní pochopení doporučuji i laické veřejnosti.

Použitá literatura:

VLČEK Emanuel a spolupracovníci, Bedřich Smetana fyzická osobnost a hluchota, 2001, nakladatelství Vesmír s.r.o., Praha

http://www.vesmir.cz/clanek/emanuel-vlcek

http://cs.wikipedia.org/wiki/Emanuel_Vl%C4%8Dek

http://cs.wikipedia.org/wiki/Bed%C5%99ich_Smetana 

Počet shlédnutí: 56