Keltové v Bretani

Kvantitativní výzkum

Bretaň

(francouzsky: Bretagne, bretonsky: Breizh, v jazyce gallo: Bertaèyn)
Bretaň je jeden z 26 současných francouzských regionů.
Je rozčleněna na 4 departmenty: Côtes-d'Armor, Finistère, Ille-et-Vilaine a Morbihan.

Tento poloostrov se nachází mezi průlivem La Manche a Atlantským oceánem. Krajina je zde převážně rovinatá. Pobřeží Bretaně je skalnaté, vysoké a členité. Jeho délka včetně ostrovů je 3 500 km.

Hlavní město : Rennes
Rozloha : 27208 km2
Počet obyvatel : 2 900 000 obyvatel
Průmysl : zemědělství a rybolov
Podnebí : mírně teplé
Jazyky : francouzský jazyk a bretonština
Náboženství : křesťanství

Vlajka: Gwenn ha du (překlad: Bílá a černá)

Národní hymna: Bro gozh ma zadoù (Zem mých otců).

http://www.dailymotion.com/video/x91r68_bro-gozh-ma-zadou-hymne-breton_music

Bretonština

Bretonsky mluvící:

1914 - 1,3 mil. (= 90 % obyvatel Dolní Bretaně)
1926 - 1 mil.
1928 - 1 mil. (= 75 % obyvatel Dolní Bretaně)
1952 - 1,1 mil. ( z toho 100 tis. monolingvních, 700 tis. převážně bretonsky a 300 tis. hovořích francouzsky)
1961 - 1,1 mil.
1971 - 600 tis.
1974 - 685 tis. schopných hovořit bretonsky (z nich 386 tis. hovořící denně + cca 300 tis. s určitými znalostmi)
1978 - 1,1 mil.(z 1,3 mil. obyvatel dolní Bretaně 800-900 tis. hovoří bretosnky; pro 500-600 tis. z nich je bretonština mateřským jazykem, 400 tis. osob jí hovoří denně)
1980 - 1,1 mil.
1983 - 1 mil.
1987 - 1 mil.

Bretaň se lingvisticky dělí na dvě jazykové skupiny – Horní Bretaň (Haute Bretagne) nazývanou Pays Gallo, kde se mluví jazykem Gallo, což je románský jazyk, který se vyvinul z francouzštiny a jejích dialektů, avšak je ovlivněn bretonštinou. Na západě Bretaně v oblasti nazývané Dolní Bretaň (nebo také bretonsky Breizh Izel či francouzsky Basse-Bretagne) se mluví bretonsky. Bretonština je keltský jazyk z jazykové větve brythonické, čili je příbuzný velštině a zejména kornštině. Občas se pro tyto jazyky také používá označení ostrovní (insulární) či P-keltské jazyky . Přestože je bretonština starým a tradičním jazykem, jediným „oficiálním“ jazykem Francouzské republiky je dle Ústavy francouzština. I přes četné podpisy peticí, manifestace a apelování francouzské vlády tomu tak je i nadále. A mimochodem Francie, je jednou z mála zemí EU, která dosud neratifikovala Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků. Bretonština se také dostala na „listinu ohrožených jazyků“ UNESCA a je evropským jazykem, který zaznamenal největší pokles používání jazyka během relativně krátké doby. Bretonštinou se tedy hovoří na území Dolní Bretaně, což je oblast západně od čáry pomyslně spojující Plouha a Vannes. Bretonština má také čtyři dialekty, kterými se mluví v 4 tradičních oblastech (biskupstvích) Dolní Bretaně. Jsou to:

• Leoneg/Léonais (severozápadní oblast kolem Brestu), kterým mluví asi 24, 5 % bretonsky mluvících
• Kerneveg/Cournouaillais (jihozápadní oblast a centrální oblast kolem Kemper A Leonu), kterým mluví asi 41, 5 %
• Trégerieg/Tréggerois (severovýchodní oblast) 18 %
• Gwenedeg/Vannetais (jihovýchodní oblast kolem Vannes) 16, 5 %

Keltštinu najdete ve většině místních jmen, která se sobě podobají, ale to dělají opakující se keltské kmeny: plou znamená fara, lan klášter, tré podrafnost, koad les, tro údolí, poull díra, kaluž, ker tábor, loc svatyně, penn hlava, vrchol, roc´h skála, ty dům.

Situace dnes

Dnes žije na území Bretaně asi jen 220 000 obyvatel, kteří více či méně rozumí bretonsky a z toho je většina starší 70 let. V roce 1951 vstupuje v platnost tzv. Deixonnův zákon „la loi Deixonne“, který povoloval výuku bretonštiny a ostatních regionálních jazyků ve školách. Výuka byla ovšem omezena na hodinu týdně, pokud se našel učitel, který by učil dobrovolně a mimo vyučovací čas. Po roce 1968 dochází k renesanci tradiční bretaňské kultury, zejména zásluhou bretaňského hudebníka Alana Stivella, hrajícího tradiční hudbu Bretaně. Stivella ostatně brzo následovali další hudebníci a vzrůstá tak zájem o tradiční hudbu a jazyk. V Bretani se pořádají stále populárnější „fest nozy“, pořádají se víkendové a letní kurzy bretonštiny. Objevuje se také první učebnice bretonštiny a vydává se bretonsko-francouzský slovník. V roce 1977, vznikl spolek Diwan (Klíček nebo výhonek), síť imersních jazykových škol, které vyučují bretonštinu již od předškolního věku. Myšlenkou byla otevřenost těchto škol pro všechny věkové kategorie. Zájem o výuku bretonštiny vzrůstá. V roce 1981 je možnost vysokoškolského studia bretonštiny na univerzitě v Rennes a obor je značný zájem. Od roku 1985 je možnost obdržet certifikát the CAPES, který umožňuje vyučovat bretonštinu ve veřejných školách. Bretonština je ještě stále brána jako volnočasová aktivita, přesto je o ni stoupající zájem.

statistika bretonsky mluvících v roce 2004

Podpora bretonštiny O rozvoj a podporu výuky bretonštiny a rozvoj kulturních aktivit se stará Kuzul ar brezhoneg, která slučuje asociace a organizace zabývající se bretonštinou, ať již výukou či publikační činností. V roce 1999 vznikla Ofis ar brezhoneg (Kancelář pro rozvoj bretonského jazyka), která si klade za cíl podporu bretonštiny a to:
• formou vydávání učebnic bretonštiny,podporou lingvistických studií a sociolingvistických výzkumů
• zavádění geografických názvů (dvojjazyčné názvy obcí, pouliční a silniční označení, vydávání map v bretonštině)
• jazykové překlady a konzultace
• podpora používání bretonštiny ve všech oblastech společnosti (v roce 2001 byl spuštěn projekt Ya d'ar Brezhoneg (ANO bretonštině), kdy jsou např. internetové stránky, či informační materiály dvojjazyčné

Kromě Diwanu se objevují i jiné jazykové školy – kromě klasických docházkových jsou zde i kurzy korespondenční (pořádá společnost Skol Ober) a to nejen ve francouzštině ale i v angličtině, navíc je zde možnost výuky i dalších keltských jazyků, jako je manština či kornština. Pokud se podíváme na oblast médií, tak v roce 1998 vznikl internetový projekt bretonské diaspory „An Tourtan“ (maják), který poskytuje videozpravodajství v bretonském jazyce a také 5 hodin denně připravuje rozhlasové relace. V Bretani vysílá několik rozhlasových a internetových stanic, zaměřující se na informace z Bretaně, avšak vysílající převážně ve francouzštině. Vysílání v bretonštině je omezeno jen na několik málo hodin denně. Žádost o poskytnutí dalších frekvencí byla odmítnuta. Velkou šancí pro podporu bretonštiny skýtá internet. Na stránce http://www.kervarker.org se nachází online kurs bretonštiny. Stránka nabízí rozhraní v bretonštině, francouzštině, angličtině, španělštině a němčině a kromě kurzu nabízí i důležité fráze, přehled bretonské gramatiky, články ve zjednodušené bretonštině a odkazy na důležité stránky zabývající se Bretaní, čí bretonštinou. Některé internetové služby, či software nabízí rozhraní v bretonštině. Jde o Google a nedávno podobný krok učinila i firma Microsoft, která nabízí či bude nabízet dvojjazyčné jazykové rozhraní. Vzniklo taktéž spousty webů či blogů v bretonštině (většinou) dvojjazyčně s francouzštinou. Bretonci taktéž usilují o možnost používat doménu země .bzh.

Výslovnost

Výslovnost je v různých oblastech Bretaně rozdílná. Důkazem je například hláska „z“, která se někde čte a jinde ne. Výslovnost je srovnatelná s českou, až na několik vyjímek:

„ch“ se čte jako „š“\\
„c’h” se čte jako „ch“\\
„gn“ se čte jako „ň“\\
„lh“ jako změkčené „l“ (občas se čte jako „j“)\\
„r“ opět záleží na dialektu, někdy je ostřejší/ někdy chrčivější\\
dvojhlásky se čtou „ao“[o]“ou“ [u]\\
dlouhá výslovnost samohlásek, pokud jde o „přízvučnou“ slabiku „ti“ [ti:]\\
„eu“ jako [ö]\\
„eo“/„ao“ jako dvojhláska\\
„zh“ jako [z] s výjimkou kolem Vannes se čte jako [ch] popř. [h]\\

Bretonci mluví rychle a čím rychleji mluví dochází ke splynutí koncových hlásek.

Přízvuk

Přízvuk v bretonštině je velmi silný a většinou na předposlední slabice. Existuje však řada vyjímek, kdy je přízvuk na poslední slabice (většinou se jedná o složeniny).