Frísové v Holandsku

Citace:

Doubková, Klára; Havelková, Sandra; Vrabcová, Alena; Zýková, Barbora; Scsevliková, Veronika; Pokorná, Kateřina; Štefánková. Frísové v Holandsku [online] Hospodářská a kulturní studia PEF ČZU v Praze, 2012. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/frisove_v_hol2012

Frísové, kdo vlastně jsou? Jsou národem o zhruba 1,5 milionu lidech, kteří jsou rozprostřeni mezi Dánsko, Holandsko a Německo. Jsou také národem pobřežním. Žili po celém pobřeží Severního moře mezi nizozemským Alkmaarem a dánským ostrovem Rømø. Fríse dělíme na Severní, Východní a Západní.

V severní části Holandska se nacházejí Frísové Západní. Žijí v provincii Fryslân. Oficiálním jazykem je nizozemština a na druhém místě je fríština, která má blíže k angličtině a je starší než nizozemština. Z přibližně 650 000 obyvatel mluví frísky asi 350 000 – 400 0000. Fríština byla spíše jazykem venkova než měst, ale později vznikl smíšený jazyk – městská fríština. Ve školách se mluví nizozemštinou, ale na několika základních školách, v 1. a 2. třídě, se zprvu frísky mluví a až sekundárně se přechází na nizozemštinu. Na středních školách se pak fríština objevuje jako volitelný jazyk. Nizozemskou část Fríska živí zejména vysoce efektivní zemědělství a finančnictví. Hlavním městem provincie Fryslân je Ljouwert (fríský název pro Leeuwarden).

• Považují se za člena fríské minority, či pouze za Holanďana s frískými předky?
• V čem se Frísové liší od Holanďanů?
• Jsou jako menšina v Holandsku spokojeni?
• Řeší Frísové jako menšina nějaké problémy?
• Jaké jsou typické tradice, pokrmy?
• Dodržují Frísové svoje tradice nebo „přešli“ na tradice holandské?

Podle Pavla Nováka, zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu¹⁾, pokud si chceme udělat výlet do země větrných mlýnů, sýrů a dřeváků, tak právě do Fríska. Vesničané tu nemají dřeváky zavěšené doma v síni jako dekoraci, ale dokonce v nich ještě opravdu chodí.

Jak napsal redaktor Andrej Ruščák²⁾, též uváděn jako Finrod Felagund, typické pokrmy, za kterými si stojí Frísové, je například hřebíčkem a kmínem okořeněný sýr zvaný holandsky – a tedy i celosvětově – Nagelkaas. Dalším známým fríským sýrem je i fríský zelený sýr. Když píše zelený, myslí opravdu zelený – sýr má zelenou barvu skrz na skrz, nejen na povrchu díky tomu, že je do něj mohutně během výroby přisypávána petržel. Dalším fríským kulinářským pokladem je místní varianta vla, nizozemského vynikajícího pokrmu. Vla je dezert podobný pudingu. Na rozdíl od pudingu má fyzikální vlastnosti spíše podobné jogurtu. Frísové také stojí za jedním z nejpopulárnějších plemen krav na světě – holštýnským skotem. Velmi populární jsou i fríští koně, pocházejí od Západních Frísů, tedy z dnešní provincie Fryslân.

Autor článku Dovolená na lodi v zemi tulipánů a sýrů³⁾ publikovaného v Českých novinách.cz zmínil také bruslařský maratón, který je znám odehráváním se v jedenácti fríských městech, který se koná nepravidelně, pouze když pevně zamrznou všechny kanály mezi těmito městy. Měří přes 200 km a je velice populární nejen mezi frísany.

Další tradiční sportovní disciplína se jmenuje Fierljeppen, je to skok o tyči přes kanál, o které píše Václav Žmolík ve svém článku v Yacht-magazinu.cz⁴⁾. Dále také podotýká, že Frísové jsou na svou zemi velmi hrdí, a tak jejich starobylé domy často zdobí tradiční erby a fríská vlajka. Příliš se nedají pobízet ani k tomu, aby vám zazpívali starou frískou hymnu. Mají pověst lidí přátelských, pohostinných, spolehlivých a otevřených.

Další tradice, architekturu a typickou frískou vlajku popsala a také blíže specifikovala Renata Kolářová ve svém článku.⁵⁾ Frísko země protkaná vodními kanály – grachty je velice populární pro plachtění na lodi (tradiční „skutjes“), sítěmi kanálů se dostanete až k moři a je možné si vypůjčit loď i s posádkou a projíždět se po Frísku.

Kolářová popsala i místní architekturu, jsou to malé úzké cihlové domky, ty starší jsou často šikmé, protože je tu nestabilní pískové podloží. V přízemí mají velké okno (skoro výlohu) do obýváku, což je pro nás velmi nepochopitelné, protože je vidět opravdu všechno a záclony ani žaluzie se zde příliš nevedou. Kuchyně jsou pidi, moc se zde nevaří, spíše se ohřívají polotovary v mikrovlnce. V horním patře jsou ložnice a pokoje minirozměrů, celkově maličké domy jsou dány vysokými cenami pozemků. Každá píď země je zde doslova vyrvána moři a navíc zde mají velmi přísné ekologické normy, které fandí volné půdě a nikoli bezhlavé zástavbě. U domků jsou miniaturní, ale krásně upravené předzahrádky, soukromí je třeba respektovat a rozhodně Fríse nepotěšíte, pokud jim budete jezdit po příjezdové cestě nebo se naklánět a dívat do obýváku - soukromí si opravdu vysoko cení.

Jak už bylo psáno, Frísové jsou národ o zhruba 1,5 milionu obyvatel. Obecně se dělí na 3 skupiny – Severní, Východní a Západní. Frísové mluví prazvláštním jazykem germánského původu, který je ovlivněn zejména dánštinou, holandštinou a němčinou. V dnešním Frísku je fríština druhým oficiálním jazykem vedle nizozemštiny. Fríština je jazyk podobný staroangličtině. Sami Frísové však tvrdí, že má slova z dánštiny a poukazují na její starý původ. Mezi fríské jazyky patří západofríština, severofríština, východofríština, sater-fríština a stadfries.

Severní Frísové žijí na západním pobřeží Jutského poloostrova a přilehlých ostrovech mezi Německem a Dánskem. Třebaže jich většina žije ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, menší množství Frísů se nachází i v Dánsku. Navzdory faktu, že Šlesvicko je součástí spolkové republiky, nebylo tomu tak vždy. Po dlouhou dobu bylo součástí Dánska a z tohoto důvodu jsou Severní Frísové pod jejich vlivem. Severní fríština je v současné době na seznamu ohrožených jazyků, protože její nositelé postupně vymírají. Mladí lidé mluví spíše německy, dánsky nebo Patt a stěhují se za prací jinam.

Východní Frísové žijí ve spolkové zemi Niedersachsen. Hovoří saterlandskou fríštinou, jinak nazývanou východní fríštinou, která je regulérně uznaným minoritním jazykem. Saterlandská fríština je také na seznamu ohrožených jazyků ze stejného důvodu jako u Severních Frísů. Narozdíl od jiných malých národů, jako jsou například Bretonci, Východním Frísům neohrožují jazyk státní omezení a zákazy, jako spíše nedostatek atraktivní práce pro mladé. Protože se v této oblasti dá pracovat výhradně v zemědělství, mladí odcházejí za prací jinam a domů se vracejí žít jen zřídka.

Nakonec se dostáváme konkrétně k holandským Frísům. Friesland neboli Fryslân je provincie nacházející se na severu Nizozemska. Má 643 000 obyvatel, z toho 91 000 bydlí v hlavním městě Leeuwarden. V této provincii žijí Frísové západní. Západní Frísové mluví nizozemštinou , dále pak fríštinou. Ekonomická situace v provincii Fryslân je velmi dobrá. Je zde dostatek pracovních příležitostí, proto mladí lidé tak masově neodcházejí, jak tomu je v případě severních a východních Frísů. HDP je 36 000 dolarů na člověka, což je 15 % nad unijním průměrem. Nezaměstnanost je zde kolem 5 %.

Tradiční fríská vlajka je u Frísů k vidění skoro všude. Je velmi zajímavě zbarvena a to jí dodává na malebnosti. Jsou na ní modrobílé šikmé pruhy (moře a obloha) a v bílých pruzích jsou umístěna jakási červená „srdíčka“ – což ve skutečnosti nejsou srdíčka, ale listy vodní rostliny – stulíku, typického pro tuto oblast.

Frísko je známé především chovatelům hospodářských zvířat a milovníkům mléčných výrobků.

Holštýnský skot

Frísové stojí za jedním z nejpopulárnějších plemen krav na světě – holštýnským skotem. Tyto krávy chovali nejprve původní Frísové z římských dob, nicméně péči o toto plemeno převzali po jejich zmizení i noví obyvatelé Fríska, zejména právě severní Frísové, kteří obývají Holštýnsko – proto se holštýnská kráva jmenuje holštýnská a ne fríská. Během vrcholného středověku se ovšem chov těchto krav přenesl na území současné nizozemské provincie Fryslân, odkud se ve třináctém století odštěpila nová varianta této krávy, která začala být chovaná v severním Holandsku. Fríské „holštýnské“ krávy dojí vysoce kvalitní mléko ve velkém množství, kvůli čemuž získaly popularitu po celém světě. ⁶⁾

Fríský kůň

Velmi populární jsou i fríské koně – svůj věhlas dostali během vrcholného středověku, kdy byli považováni za nejlepší válečné koně a za koně hodné nést nejurozenější rytíře. Fríské koně pocházejí od Západních Frísů, tedy z dnešní provincie Fryslân. Jsou známí svou mohutností, černou barvou, svou dlouhou hřívou, dlouhým ocasem a rousy, tedy dlouhými chlupy na nohou překrývajícími kopyta. Každoročně se v Leeuwardenu koná Stallion show. Tato již tradiční přehlídka fríských koní je lákadlem pro mnohé příznivce tohoto překrásněho plemena. ⁷⁾

Damian Smialek Izabela Grzonka

Fríská ovce

Frísové, tentokrát východní, mají zálibu v chovu ovcí. Fríské ovce dávají běžně 600 litrů mléka v období laktace, které trvá až 300 dní. Jsou známé i případy, kdy fríské ovce dojily až okolo devíti set litrů za toto období. Jejich mléko je výjimečně kvalitní – a aby byla pověstná kvalita fríského ovčího mléka zachována, mají východní Frísové, kteří je chovají, velmi přísné předpisy, co se týče jejich krmení.

Živočišná výroba ovšem nekončí jen u krav či ovcí – Frísové (zejména východní) mají vypilovaný do detailu chov slepic (východofríské slepice jsou poměrně známé v západní Evropě) a rybolovu. Fríská úrodná půda rovněž umožňuje pěstování kvalitního obilí a řepky, nicméně rostlinná výroba nemá takovou prioritu, jako výroba živočišná, pročež se fríská půda používá většinou spíše jako pastviny, nežli jako pole. ⁸⁾

Vyznavači horolezectví a sjezdového lyžování si ve Frísku určitě na své nepřijdou, ale co se týče ostatních sportů, tak těch je zde mnoho. Kromě tradičních sportů, které jsou popsány níže, nesmíme zapomenout na cyklistiku, která sice není tradičním sportem, ovšem je tak oblíbená, nebo alespoň musí být, když se zde prodává více kol a cyklistických doplňků než je průměr v Evropě, že ji nesmíme zapomenout zmínit. ⁹⁾

Fierljeppen

Jako tradiční sportovní disciplína je ve Frísku Fierljeppen, což znamená skok o tyči přes vodní kanál do písku.

Kaatsen

Dalším národním sportem je Kaatsen, jinak řečeno házená. Je to jedna z nejstarších míčových her a tento sport byl i neoficiálním sportem na letních olympijských hrách v roce 1928 v Amsterodamu. Skóre se počítá podobně jako v tenise, hřiště je oproti klasické házené minimálně dvakrát větší a hraje se na otevřeném stadionu.

Skûtsjesilen

Typické fríské lodě se nazývají Skutsje, které mají plochá dna. Tyto lodě byly odnepaměti používány pro přepravu nákladu, což znamená, že byly dříve loděmi nákladními. Dnes se ale každoročně v červenci konají na těchto lodích závody.

Jako téměř ve všech evropských zemích, tak i ve Frísku je velmi populární fotbal. Dalo by se dokonce říci, že Frísové jsou fanatičtí fotbalisté. Chodí na fotbal každou sobotu i neděli, dle toho, kdy hraje jejich tým. V nizozemské fotbalové lize jsou 2 fríské týmy, které spolu soupeří. Jsou to LSC Sneek a LAC Frisia. ¹⁰⁾

Velmi populární je ve Frísku i bruslení. Frísové bruslí nejen po zamrzlých jezerech, ale hlavně po zamrzlých kanálech. Oblíbený je i maratón mezi jedenácti frískými městy. Tento maratón je ovšem možný pouze v případě, že všechny kanály zamrznou, což se stalo naposledy v roce 1997, kdy vypukla „bruslící horečka“ a na kanály tehdy vyrozilo 16 000 bruslařů. ¹¹⁾

Jedná se o typická jídla, která jsou specifická pro danou oblast či kulturu.

Gehaktbal

Gehaktbal je jedno z nejoblíbenějších jídel. Je to buď vepřový, nebo hovězí karbanátek. Tento pokrm je tak oblíbený, že pro jeho konzumaci mají i vybraný den a tímto dnem je středa.

Hutspot

Hutspot, toto slovo by se dalo přeložit jako „směsice“. Historie tohoto jídla spadá až do roku 1574. Je to směsice vařených šťouchaných bramborů, mrkve a cibule.

Stamppot

Další tradiční fríský pokrm, který je stejně jako hutstop z rozmixovaných brambor. V tomto pokrmu je ale hlavní přísadou zelí, které můžeme popřípadě nahradit špenátem. Frísové ho doplňují kapustou nebo mrkví.

Snert

Snert je pokrm podobný naší hrachové polévce, která je obvykle ze sušeného hrachu. Nejčastěji se fríská polévka podává s žitným chlebem a přidává se do ní sýr a kousky libového masa.

Dalšími typicky frískými pochoutkami jsou Oranjekoek, což je pomerančový koláč a také sušenky dúmke, které dostanete v restauraci, když si objednáte kávu. Tradičním fríským nápojem je Beerenburg, jehož ingredience jsou tajné. Tento likér se ve fríských hospůdkách objevil již v 19. století. Když se spojí Beerenburg s horkou kávou a šlehačkou, vznikne tradiční fríská káva Dockumer Kofje.

V této seminární práci bylo využito dvou metod. První studium dokumentů, především šlo ale o internetové zdroje. Nejvíce informací bylo ale možné dohledat v angličtině, neboť některé potřebné detaily nám v českých zdrojích chyběly. Z tohoto zdroje se čerpaly především informace důležité pro teoretickou část.

Jako druhou metodu jsme použily elektronického dotazníku za účelem získání primárních dat do praktické části. Nejprve ale bylo nutné spojit se s respondenty. Jako první jsme samozřejmě zkusily zkontaktovat své známé v Holandsku, ale většina z nich bydlí na jihu Holandska okolo Maastrichtu, a proto se nám vrátily samé negativní odpovědi. Zkusily jsme proto vyhledat ve Fryslanu nějaké instituce a naslepo jim napsat, jestli se někdo z nich neozve. Ze třech možností se nám ozvali z fríského muzea v Leeuwardenu ovšem s odpovědí, že na odpovídání tolika výzkumných otázek nemají v pracovní době čas, ale že bychom to mohli zkusit u organizace „AFUK“, kam nás později jeden z respondentů také odkázal. Tato organizace se zabývá udržením fríštiny a fríské kultury, ovšem při pokusu kontaktovat tuto společnost jsme se setkali s odpovědí, že vše potřebné najdeme na internetovém portálu Wikipedia.

Po několika neúspěšných pokusech jsme se přihlásily na sociální síť určenou k cestování po světě a také hostování cizinců. Vytipovaly jsme se 7 respondentů, kteří byli všichni z Leeuwardenu, a zároveň jsme kontrolovaly, aby datum jejich posledního přihlášení nebylo starší než jeden týden. Ozvali se nám tři respondenti. Dva v podstatě rovnou s odpověďmi a ten poslední se omlouval, že Frísem není, že se do dané oblasti před chvílí přistěhoval.

Dodatečně se nám ještě povedlo sehnat přes prostředníka pana Chyského, který se nabídl, že nám k projektu také něco řekne, protože má zkušenosti nejen s Frísy v Německu, kde teď právě žije, ale i s Holandˇany.

Trochu nás jen zarazilo, že odpověď od organizace AFUK, která se zabývá udržením fríské kultury a fríštiny, nás odbyla odkazem na webové stránky wikipedia s tím, že na této stránce najdeme vše potřebné o Frísech, a zároveň i odpovědi na naše otázky. Vzhledem k tomu, že jsme výslovně žádaly o vlastní názor, který jsme samozřejmě na těchto stránkách nenalezly, byla tado prosba s nejvyšší pravděpodobností přehlédnuta. Ať se tak stalo záměrně, či omylem, tato organizace, na kterou nás již předtím odkázalo fríské muzeum a zároveň i jeden respondent, nás svou odpovědí zklamala.

Všichni respondenti, i ti kteří v podstatě poslali záporné odpovědi, nám podle zpráv, které posílali, připadali velmi milí a příjemní. Jedna ze zpráv dokonce začínala slovy: „Je naprosto úžasné, že čeští studenti píšou projekt o Frísech v Holandsku.“

Na výzkumné otázky nám odpovídali tři různí respondenti. Prvním je Douwe(43), který bydlí v Leeuwardenu, který je považován za hlavní město provincie Fryslan, a je Frís. Druhým respondentem, který se ozval s tím, že se do Fryslanu pouze odstěhoval, je Wouter. Wouter(25), nám zaslal odpovědi s tím, že ač není Frísem a nemá fríské předky, tak by rád pomohl, neboť mu tento projekt připadá zajímavý. Poslal nám proto odpovědi někoho, kdo na věc nahlíží „z venku“, i když se pohybuje mezi místními. Jako třetí respondent vystupuje pan Chyský, který emigroval do Německa a má rozsáhlé zkušenosti jak s Frísy německými, tak i holandskými, takže i on nám poskytl zajímavé srovnání, neboť vše zná nejen z praxe, ale i z knížek, neboť je velmi sečtělý. Více informací o respondentech nemůžeme bohužel poskytnout, neboť si to nepřejí.

Co považují Frísové za hlavní a typické vlastnosti? K vlastnostem Frísů se Douwe vyjadřuje tak, že Frísové stojí pevně nohama na zemi, nepředstírají, že jsou něco více než ostatní lidé, a jsou upřímní. Dále se Douwe vyjadřuje o přátelství. Frísové jsou zpočátku trochu nedůvěřiví a opatrní, ale když i přesto vztah vydrží, stane se z toho přátelství na celý život.

Považují se za člena fríské minority, či pouze za Holanďana s frískými předky? Vzhledem k tomu, že mají Frísové vlastní hymnu, vlastní jazyk a také vlastní sporty a regionální potraviny, dá se usuzovat, že se spíše považují za členy fríské minority, i když jsou zároveň Holanďané. ¹²⁾ Velmi podobné je to i se Skoty, kteří jsou samozřejmě obyvateli Spojeného království Velké Británie, ovšem jsou to především hrdí a nezávislí Skotové. Na naši otázku, zda se Douwe cítí být více členem fríské minority nebo Nizozemcem, nám odpověděl, že Frísové v podstatě splývají s ostatním Nizozemským obyvatelstvem a je téměř nemožné je odlišit. Jak Douwe podotkl, lze toto tvrzení ukázat na jazyku. Frísové mluví zejména holandsky, ale jsou schopni používat „svou rodnou“ fríštinu. Nemají problém fríštinou mluvit, číst ani psát, ale je pro ně přirozenější komunikovat v holandštině, ať už mezi Holanďany nebo i mezi Frísy. Také dodává, že fríština je v Nizozemsku na druhém místě a úřední papíry jsou bilingvální. Z rozhovoru vyplynulo, že se Douwe necítí být členem minority, ale za Fríse se považuje. Dokonce napsal, že je hrdý na to, že je Frísem, ale zároveň je zcela samozřejmě Holanďan. Asi nejlepším přirovnáním, které vyjadřuje tuto situaci, Fríse a Holanďana je u nás v České republice Moravan a Čech. Jak již bylo několikrát podotknuto, tak se Douwe cítí být hrdý, že je Frísem. Podle něj je na svou frískou identitu hrdá většina Frísů. Aby proto tato neobyčejná kultura nezanikla, snaží se ji udržet. Udržením tradic, jazyk a celé fríské kultury se zabývá organizace „AFUK“, která sídlí Ljouwertu. Například projekt „Praat mar Frysk“, který tato organizace realizuje, se zabývá udržováním fríštiny tak, že se ji snaží dostat do podvědomí ostatních. Wouter si také myslí, že Frísové se rozhodně nepovažují se nějakou menšinu. Všichni se tam nazývají Holanďané. Ani ostatní na ně nepohlížejí jako na minoritu vzhledem k tomu, že jde o původní obyvatelstvo. Jako na minority pohlížejí například na nezápadní imigranty.

V čem se Frísové liší od Holanďanů? I když má Douwe fríské předky, tak se nepovažuje za člena minority ovšem do chvíle, než mluví s někým, kdo nežije v provincii Fryslan. Pro většinu lidí ze zbytku Holandska jsou obyvatelé Fryslanu ti, kteří žijí daleko na severu „v jiné zemi“. Douwe to popsal ještě slovy „far far away“. Za další a samozřejmě nepravdivý předsudek ostatních Holanďanů vůči Frísům by se dalo považovat tvrzení, že všichni Frísové, z toho dalekého severu,jsou farmáři. I když je zemědělství v této oblasti velmi důležitou součástí hospodářství, je jasné, že všichni obyvatelé tohoto území nejsou farmáři. Douwe dělí Frísy na dva různé typy, a to na venkovany a měšťany. Ale ani všichni venkované nejsou zaměstnáni v primárním (zemědělském) hospodářském sektoru.

Jsou jako menšina v Holandsku spokojeni? Frísové jako menšina, obývá toto území již od 4. století ¹³⁾ a vypadá to, že toto místo jen tak neopustí. Jsou ale spokojeni v Holandsku? Během staletí se Frísko stávalo součástí Holandska, či jiných států, občas bylo autonomní. V 16. století dokonce započala fríská válka proti Holandsku, ovšem pak se Frísové společně s Holanďany museli společně postavit proti Španělsku. Šlo ovšem jen o nizozemské Fríse, kteří se tím odloučili od Východních a Severních Frísů a od té doby se cítí být více Holanďany, než aby se spojovali s ostatními dvěma skupinami. Od té doby s Frísi v Holadnsku nebyly žádné problémy a jde o prosperující zemi, která se nesnaží vydobýt svou samostatnost, protože od Holandska se jí dostává dostatek respektu. Z toho usuzujeme, že jsou Frísové v Holandsku spokojeni. ¹⁴⁾ Douwe je ve Fryslanu spokojen, jediné co mu vadí, je financování ze strany vlády. Většina peněz totiž míří k ostatním částem Holandska a Fryslan se trochu opomíjí. Douwe to připisuje tomu, že je ve vedení země málo Frísů, kteří by lobbovali za zájmy Fryslanu, tak jako to dělají ostatní politici. I ostatní Holaďané si myslí, že náš „kraj“ nepotřebuje tolik peněz jako ostatní. Je to pravděpodobně kvůli roli „farmářů“, kteří nepotřebují tolik dotací jako průmyslové oblasti. Proč sem tedy jezdí většina holandského obyvatelstva na dovolenou? Jak si Douwe sám odpověděl: „ Ironie, ne?“ Už právě kvůli turistickému ruchu by se nějaké peníze hodily, kvůli dalšímu rozvoji v této oblasti. Podle pana Chyského je otázka, zda jsou Frísové v Nizozemí spokojeni, dosti podivná. Tvrdí, že Nizozemí je velmi tolerantní stát, proto by neměli Frísové mít v této zemi problém. Na rozdíl od přistěhovalců z islámských zemí. Více se k tomu ale nevyjadřuje.

Řeší Frísové jako menšina nějaké problémy? Vzhledem k tomu, že se Frísové nijak vzhledově neliší od ostatních Holanďanů, nedochází ani k rasistickým útokům proti této menšině. V podstatě jen se získáváním peněz do tohoto „kraje“, s čímž má ale problémy spousta jiných „krajů“ nehledě na menšiny. Jinak se v podstatě s žádnými problémy nesetkávají, což je ve velké míře způsobeno i tím, že jde o menšinu alochtonní, tedy původní. Rozhodně nejde o konfliktní menšinu. ¹⁵⁾.

Jaké jsou typické tradice, pokrmy? Frísové mají, tak jako všechny menšiny, jídlo, které považují za svou specialitu (viz. Tradiční pokrmy). Obecně se dá říci, že ve vaření hodně používají ryby, mořské plody, což je samozřejmé pro přímořský národ. Dále pak hodně využívají zeleninu. Bea Brouwer se o Frísech vyjádřil, že milují sladké pokrmy. ¹⁶⁾.

O kultuře, kterou Douwe zjevně myslí pouze jídlo a sport, je vyjadřuje velmi kladně. Ohledně jídel se Douwe shoduje s tím, co jsme uvedly výše. Jídla mu připadají velice chutná, i když na to možná nevypadají, jak vtipně podotýká Douwe na adresu hrachové polévky - snert. Mimo jiné nám Douwe poskytl odkaz na webové stránky oblíbeného fríského kuchaře (http://www.reitsespanninga.nl/), podle jehož receptů vaří i velká většina Holanďanů. Frísové jsou podle něj velcí sportovci. Za typické fríské sporty považuje kaatsen, skûtsjesilen, fierljeppen,11stedentocht. Potvrdil nám libost ve špatném počasí u sportu kaatsen a jeho úsměv napovídal, že ví, že to asi není úplně normální. Tento rok měli i chvályhodnou situaci. Na sport 11stedentocht se přijeli podívat lidé, kteří chtěli tomuto sportu věnovat sumu peněz a sponzorovat ho, ale komise to zamítla z jednoho prostého důvodu – nechtějí z toho udělat komerční záležitost. Pan Chyský se k tématu o jídle a pití vyjádřil velmi kladně. Pokud se dostane mezi Fríse, tak si velmi rád dá kraby, krabí polévku a housky se smaženou rybou, což označuje za námořnické jídlo. Jejich typická káva se nazývá Pharisäer a jde o kávu s rumem a šlehačkou… prý velmi dobrá káva. Ale ze všeho nejraději si dává fríský čaj. Frísové jsou prý velkými nadšenci pro čaj. Dokazuje nám to ve srovnání s Německem a s německými Frísy. Vysoký konzum čaje Frísů, který je 2,5 kg na hlavu, je až desetkrát vyšší než v ostatním Německu. Popisuje, že příprava fríského čaje je v podstatě obřad, a důležitá je pro něj uvnitř smetana. Sám si doma rád dává k snídani fríský čaj, ale bez smetany.

Dodržují Frísové svoje tradice nebo „přešli“ na tradice holandské? Frísové si udržují své tradice a také jazyk, který může být pro ostatní Holanďany těžký k porozumění, a který udržují a předávají dalším generacím. To dává Frísům jejich vlastní kulturu, ale i přesto je to neodděluje od ostatních Holanďanů, protože mluví plynně Holandsky a nelze je tedy od ostatních Holanďanů odlišit, což potvrzuje i to, co nám napsal Douwe.

Co jsme se dále dozvěděly? Vzhledem k tomu, že jsme nemohly sami zajet do Holandska a Německa vyslechnout respondenty a řídit rozhovor, tak jsme se občas dozvěděly i něco navíc, co nám respondenti připsali k odpovědím. Od pana Chyského jsme se hlavně dověděly, že jsou v Nizozemí školy, kde se můžou lidé učit frískému jazyku pomocí kurzů. Tvrdí, že neexistuje jednotný fríský jazyk kvůli roztříštěným jazykovým ostrůvkům. Také jsme se dozvěděly, že v Nizozemí je od roku 1962 v lokálním parlamentu Provincii Frylan etablovaná strana Fryske Nasjonale Partij s podílem 9,2 %. Tato strana je členem regionálních stran v EU parlamentu. Snaží se tak o větší autonomii a o oficiální uznání fríského jazyka. Pan Chyský se také zmiňuje o jejich práci. Například v Ostfriesland se Frísové zasloužili svými technickými dovednostmi o výstavbu Deichů, valů proti agresivní erozi pobřeží. Hodně u nich vyzdvihuje chov koní a rybářství. Nedávnou sledoval reportáž o lovu a chovu mušlí ve Wattenmeer (národní park), který je především v nizozemských rukách, a také Severofríských ostrovech Helgoland a Sylt. Bohužel výsledky lovu přírodně se množících mušlí jsou stále menší a menší v důsledku intensivních metod lovu, proto se musí mušle chovat ve speciálních sádkách.

Cílem naší práce bylo přiblížit čtenáři frískou minoritu, žijící na území Holandska. V kraji malebných vesniček se zelenými pastvinami. Jak ale rozpoznat Fríse od ostatních obyvatel země? Není to zase tak jednoduché, dalo by se říci, že je lze rozlišit asi tak jako Čechy od Moravanů v České republice. Díky roztříštěným jazykovým ostrůvkům neexistuje jednotný fríský jazyk.

Na otázku: Co nebo kdo se Vám vybaví ve spojitosti s Frísy? By většina lidí patrně před přečtením této práce odpověděla, že Fríský kůň. Málokdo by však uvedl například jejich typický sport nebo jídlo. Fierljeppen, koho by napadlo, že je to druh sportu, který spočívá ve skoku o tyči přes studený vodní kanál do písku? A prý, čím je horší počasí, tím lépe. Mezi tradiční jídla, která jsou prý velice chutná, i když na talíři nevypadají některá zrovna vábně, lze zařadit Snert. Jedná se o hrachovou polévku s kousky sýra a libového masa.

Frísové by se dali charakterizovat jako přátelští, pohostinní, otevření a v neposlední řadě spolehliví lidé. Obecně lze říci, že Frísové, pracující převážně v zemědělství, jsou na svůj původ a tradice hrdi, což je patrné například z jejich domů, které často zdobí tradiční erby a fríská vlajka.

Afuk [online]. Dostupné z: http://www.afuk.nl/?language=en

Bestand:Provincie Fryslan [online]. Wikipedie: otevřená encyklopedie [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://nl.wikipedia.org/wiki/Bestand:Provincie_Fryslan.gif Couchsurfing [online]. Dostupné z: http://www.couchsurfing.org/

České noviny: Dovolená na lodi v zemi tulipánů a sýrů [online]. 2008, 07.05.2008 [cit. 2012-05-07]. ISSN 1213-5003. Dostupné z: http://magazin.ceskenoviny.cz/cestovani/cestopisy/evropa/zpravy/dovolena-na-lodi-v-zemi-tulipanu-a-syru/311334

Four Days Through Friesland [online]. The wall street journal [cit. 2012-06-09]. Dostupné z: http://online.wsj.com/article/SB10001424052702303640104577440052384546094.html Friesland [online]. Eurominority [cit. 2012-06-09]. Dostupné z: http://www.eurominority.eu/version/nld/minority-detail.asp?id_minorities=91 Fries museum [online]. Dostupné z: http://www.friesmuseum.nl/?lan=English

Fryslan a real experience [online]. Typically Frisian [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.beleeffriesland.nl/and-more---/typically-frisian?steID=8&catID=2490

JENSMA Goffe. How to Deal with Holy Books in an Age of Emerging Science. [online]. The Oera Linda Book as a New Age Bible. 2007, 1. 9. 2007 [cit. 2012-06-09]. str.:4. Databáze EBSCO Dostupné z: http://web.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=8&hid=12&sid=0e548da7-2bd6-40f5-a5e5-722002faa8e1%40sessionmgr4

KOLÁŘOVÁ, Renata. Oficiální web organizace chovatelů fríských koní v ČR a SR: Frísko je blízko [online]. 2009 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.csfho.eu/chov-koni/ruzne/?IDpage=12&IDclanku=437 Made in Friesland [online]. Fryslanferbynt [cit. 2012-06-09]. Dostupné z: http://www.fryslanferbynt.nl/upload/files/LR_26500004_FF_magazine_270111.pdf

NOVÁK, Pavel. Český rozhlas: Frísové - tak trochu jiní Nizozemci. [online]. Český rozhlas. 2009, 9.8.2009 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zajimavosti/_zprava/618415

OTTEN Bert. Truth & Error Magazine: Frisians Son´s of Issachar. [online]. Truth & Error Magazine 1996, 21.2 a 19.4. 1996 [cit. 2012-06-09]. Dostupné z: http://newensign.christsassembly.com/Books_FP_WEB/Frisians%20Son%27s%20of%20Issachar.pdf

PARKER Philip M. The 2009 Economic and Product Market Databook for Friesland, The Netherlands [online]. ICON Group International, Inc. 2009 [cit. 2012-06-09]. Databáze EBSCO Dostupné z: http://web.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=4&hid=12&sid=01d1212d-e7a8-42fe-9a64-971bebab0395%40sessionmgr13

RUŠČÁK, Andrej. EVROPŠTÍ ZAPADLÍ VLASTENCI: Díl 16.: Frísové. [online]. Náš zvířetník. 2011, 24. 1. 2011 [cit. 2012-05-07]. ISSN 1805-0107. Dostupné z: http://naszviretnik.net/2011/01/24/evropsti-zapadli-vlastenci-dil-16-frisove/

SMIALEK Damian a GRZONKA Izabela. Stallion show, Leeuwarden. [online]. Friso Magazine 2009, 1996 [cit. 2012-06-09]. str. 8-26 Dostupné z: http://friso.com.pl/en/czasopismo-dla-hodowcow-i-sympatykow-koni-fryzyjskich/1/friso.pdf

STUIJTL Adriana. Friesland gripped by ice-skating fever [online]. Digital journal 2008, 30.12. [cit. 2012-06-09]. Dostupné z: digitaljournal.com/article/264233

ŽMOLÍK, Václav. Co je to skûtsje?: Frísko. země zaslíbená. [online]. YACHT, s.r.o. 2002, roč. 2002, č. 9 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.yacht-magazine.cz/cz/odborne-clanky/reviry/112-co-je-to-sk-ucirc-tsje-frisko-zeme-zaslibena/

Počet shlédnutí: 175