Kristýna Kopfsteinová, Táňa Sáblíková GALÍCIE. [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2009. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/galicijci_ve_spanelsku

V naší práci se zabýváme Galícií, která je autonomní částí Španělska, a to především jejím obyvatelstvem. Galície nepatří mezi nejvyhledávanější turistická letoviska, není příliš známá, a přesto bychom ji označily jako nejúchvatnější oblast Španělska, jejíž obyvatelé se liší od ostatních Španělů. Proto jsme si Galícii vybraly a chtěly ji samy lépe poznat.

Chtěly bychom vás seznámit se základními informacemi o Galícii, její pestrou kulturou, tradicemi, historií, hospodářstvím, politikou, galícijštinou a samozřejmě obyvatelstvem.

Hlavním záměrem této práce je porovnání vztahů mezi Galícijci a obyvateli zbylého Španělska. Proto se v práci seznámíte s názory samotných Galícijců a Španělů na jejich společné soužití. Své názory respondenti vyjádřili v dotaznících, které jsme jim zaslaly. Otázky byly zaměřeny na pocity samotných Galícijců jako minoritní skupiny ve Španělsku, stejně tak jsme zjišťovaly názory majoritní skupiny. Otázky jsou přiloženy v příloze č. 1.

V naší práci jsme se zaměřili na Galícijce a jejich život ve Španělsku.

Hlavní cíl naší práce je zaměřen na obyvatelstvo Galície. Snažily jsme se zjistit, jaký názor mají Galícijci jako minoritní skupina na jejich autonomii, jak jim vyhovuje, zda je jejich etnikum nějak diskriminované, jak sami na sebe hledí, jaké jsou podle nich hlavní atributy jejich etnika a jak si myslí, že je vidí zbytek Španělska. Dále se zde zmiňujeme o historii Galície, hospodářství, tradicích a zvycích. Aby práce nebyla příliš zaujatá, zjišťovaly jsme i názory Španělů, majoritní skupiny. U této skupiny jsme se chtěly dozvědět, jaký je jejich názor na Galícíjce a jestli si myslí, že jsou Galícijci nějak diskriminovaní ze strany majority. Tyto informace jsme zjišťovaly formou strukturovaného dotazníku, který jsme zaslaly dvěma generacím obou skupin. Odpovědi respondentů jsme po obdržení kvalitativně zhodnotily. Jak jsme již napsaly výše, tyto otázky naleznete v příloze č. 1.

Pro samotný výzkum jsme zvolily kvalitativní i kvantitativní přístup. Použily jsme dotazníky, jejichž základem byly předem stanovené otázky. Respondenti zde měli také možnost do dotazníku vepisovat i vlastní pohled na věc. Po počátečním neúspěchu, kdy námi oslovení Galícijci neodpovídali na naše dotazy, se nám nakonec sešel upokojivý počet odpovědí. Dle věku respondentů byl možný pouze dvougenerační výzkum. Jejich názory a postoje jsme zhodnotily a shrnuly, výsledek práce naleznete ve vlastním výzkumu. Někteří respondenti se nedrželi struktury otázek, ale odpovídali v souvislém textu, proto nám dalo velkou práci z toho extrahovat potřebné informace. Na ukázky některých odpovědí se můžete podívat v příloze č. 2.

Kromě výše zmíněného postupu práce jsme pro zjištění některých informací používaly internetové portály. Zejména nám pak pomohl Facebook.com, což je rozsáhlý společenský webový systém sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a zábavě.¹⁾ Díky němu jsme se dostaly do kontaktu s minoritní společností a to pomocí skupiny „I love Galicia“.

Knih zabývajících se galicijskou tématikou je nejen v České republice, ale obecně nedostatek. Přestože má Galicie velmi dlouhou tradici, bohatou kulturu a historii, dostupná literatura se zabývá spíše jinými oblastmi Španělska, např. Katalánií a Baskickem. Proto jsme většinu informací získávaly pomocí internetových portálů, kde jsme nalezly dva knižní tituly, ze kterých lze čerpat. První publikaci napsal Vicente Almazán²⁾ a je psána galicijštinou. Pojednává o historii, obyvatelích a galicijském dialektu galego. Zabývá se také otázkou autonomie Galicie v rámci Španělska. Autorem druhé, anglicky psané knihy je Jaine Beswick.³⁾ Tato publikace jde více do hloubky, zabývá se nejen galicijskými tradicemi a historií, ale také jejich politickým postavením. Celá jedna kapitola je také zaměřena na etnickou identitu, jazykovou stránku a autor se zde zabývá galicijskou budoucností - jak se bude Galicie vyvíjet a jestli se jejich kultura udrží do budoucna.

Ani jedna z výše uvedených publikací se však hlouběji nezabývá problematikou autonomie Galicie.

Ve snaze získat údaje jsme se obrátily i na České velvyslanectví v Madridu a Španělské velvyslanectví v Praze, bohužel z těchto povolaných zdrojů jsme se mnoho informací nedozvěděly.

Hlavním městem tohoto španělského autonomního území je Santiago de Compostela. Avšak největším městem je přístav Vigo.

Galicie se rozkládá na území velkém 29 574 km². Je to přibližně 5, 8 % celkového území španělského království.

Úředním jazykem je španělština a galicijština.

Galicie má také zastoupení v parlamentu. V kongresu obsadila 23 křesel, v senátu křesel 19.

V regionálním parlamentu má zastoupení 75 členů. Předsedou vlády je Emílio Pérez Touriňo, který je již šestý v pořadí.

Španělské autonomní území Galicie v době starověku patřilo k římské provincii Hispania Tarranconensis, jejíž existence trvala až do doby invaze germánských kmenů. Tohoto okamžiku využily utlačované kmeny na severu Pyrenejského poloostrova, hlavně Baskové a Kantabrové. Koncem 5. století však většinu někdejší Tarraconensis, včetně Galicie, padla do rukou postupujících Vizigótů.

Sever Španělska byl také důležitý v době vpádu Arabů na evropský kontinent. V Galicii byly arabské kmeny zastaveny franckým vládcem Karlem Martelem.

Od roku 814 existovalo na dnešním území Království Asturie a Galicie, v 10. století pak tehdejší vládce Ordoňo II. spojil Galicii s Leónem. Od té doby byla Galicie součástí Leónu, až na krátké období v polovině 11. století, kdy byla samostatná. Na konci 11. století byla jižní část Galicie připojena k Portugalskému království. Zbytek Galicie se stal spolu s Leónem součástí Kastilské koruny, kde vytvořila Galicie samostatnou provincii Království Galicie.

Ve 30. letech 19. století byla Galicie rozdělena na 4 územní jednotky, které přetrvaly dodnes. V 19. století také začaly sílit národní hnutí, které požadovalo ve 20. století autonomii Galicie. Ta byla také plebiscitem roku 1936 schválena, avšak nástup generála Franca, spolu s jeho diktaturou, tuto autonomii zrušil. Po pádu jeho režimu se Galicie konečně dočkala autonomie, která jí byla přiřčena 16. března 1978, 28. dubna 1981 jí byl schválen její autonomní statut.

V současnosti jsou hlavními problémy Galicie stárnutí populace, stěhování obyvatel z vnitrozemí, nedostupnost veřejné dopravy a nákladná stavba vysokorychlostní trati AVE, následky rostoucího turismu a motorismu, ekologické škody po haváriích ropných tankerů a lesních požárech.

Španělská provincie Galicie leží na severozápadě Pyrenejského poloostrova. Galicie sousedí na jihu s Portugalskem, na východě s dalšími provinciemi Leónem a Asturií. Ze západu a severu je území omýváno Atlantickým oceánem.

Galicie se řadí k málo navštěvovaným krajům, a proto si uchovala čistě španělský ráz krajiny. Krajina zde je hornatá a zelená. Pobřeží Atlantského oceánu je protkáno hlubokými říčními údolími, která jsou při ústí zaplavena mořem, říká se jim rías a jsou charakteristickým fenoménem této oblasti. Bohatství tohoto území spočívá většinou v zemědělství, v pěstování eukalyptníků a borového dřeva.

La Mancha je suchá, bezlesá náhorní plošina v nadmořské výšce kolem 680 m. n. m. o rozloze asi 4 800 km². Galicijská autonomie je rozdělená na 4 územní celky - La Coruňu, Lugo, Orense a Pontevedra.

Ve všech oblastech Galicie je průměrně 10 dní v měsíci deštivých a to díky tomu, že se Galicie nalézá u pobřeží Atlantského oceánu.

V oblastech, které jsou položeny spíše ve vnitrozemí, můžeme sledovat nižší srážkové úhrny a vyšší počet hodin, kdy svítí slunce.

Klimatické podmínky jsou v Galicii velmi různé, proto je velmi komplikované je popsat a odhadnout.

Obyvatelstvo Galicie je keltského původu. Datace příchodu Keltů je někdy před rokem 200 našeho letopočtu.

Počet obyvatel se pohybuje okolo necelých 3 miliónů - přesnější údaje z roku 2008 mluví o 2 783 100 obyvatelích - což odpovídá asi 6, 13 % obyvatel Španělska. Hustota zalidnění je 93, 8 obyv. / km² - to znamená, že Galicie má vyšší hustotu obyvatel než celé Španělsko (81 obyv. / km²).

Největší hustota obyvatel, jak můžeme vidět na zobrazené mapce, je na pobřeží, kde většinu obyvatel živí rybolov. Ten je hlavním odvětvím hospodářství Galicie. Ve vnitrozemí se lidé sdružují hlavně do větších měst.

Hlavním průmyslem v Galicii je průmysl automobilový, dřevozpracující, letecký, textilní, dále také výroba plavidel a zpracování kamene.

V oblasti zemědělství hrají hlavní role pícniny, obiloviny, vinná réva, brambory, chov dobytka nebo rybolov.

Oblasti, které tvoří HDP Galicie, jsou:

• 56 % služby
• 18 % průmysl
• 14 % stavebnictví
• 12 % zemědělství

muhehehe

Jazyk Galicie patří do skupiny indoevropských jazyků a píše se latinkou.

Galicijština (špan. Gallego, gal. Galego) je románský jazyk, kterým mluví přibližně 3 mil. lidí. Řadí se mezi čtyři oficiální jazyky Španělska. Vznik tohoto jazyka se datuje okolo 11. století a je velmi blízký portugalštině. V současné době jsou dvoje odlišná pravidla. Jedny jsou bližší španělštině a druhá portugalštině.

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání galicijštiny s portugalštinou a španělštinou je text uveden ve všech třech jazycích.

galicijsky - Tódolos seres humanos nacen libres e iguais en dignidade e dereitos e, dotados como están de razón e conciencia, díbense comportar fraternalmente uns cos outros.

portugalsky - Todos os seres humanos nascem livres e iguais em dignidade e em direitos. Dotados de razão e de consciência, devem agir uns para com os outros em espírito de fraternidade.

španělsky - Todos los seres humanos nacen libres e iguales en dignidad y derechos y, dotados como están de razón y conciencia, deben comportarse fraternalmente los unos con los otros.

česky - Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní, co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. ⁴⁾

Počátky galicijské literatury tvořila středověká trubadúrská lyrika, která byla psána žakéry (španělská obdoba trubadúrů) a šlechtici, a to v jazyce portugalském nebo galicijském. Počátky můžeme datovat mezi 12. a 15. století. Jde většinou o milostnou lyriku, která napodobuje provensálskou trubadúrskou lyriku. Toto období je považováno za vrchol galicijské literatury.

Mezi nejvýznamnější autory patřil například trubadúr Macías ze 14. století, který je autorem mnoha milostných písní.

Následkem připojení Galicie k zemím kastilské koruny, nastal kulturní úpadek galicijštiny i galicijské literatury. Galicijská kultura se opět pozvedla až v 18. století zásluhou mnicha a učence Beníta Jeróníma Fejióa y Montenegra.

Rexurdimento aneb obrození galicijské literatury v 19. století bylo způsobené napoleonskými válkami a ovlivněno romantickým hnutím. Toto obrození bylo španělskou vládou spíše potlačováno.

Po 1. světové válce došlo ke vzniku galicijského avantgardního hnutí, které se více než předchozí generace inspirovalo středověkou galicijsko - portugalskou literaturou.

Galicijská kuchyně je nejspíše nejznámější kuchyní ve Španělsku. Obyvatelé Galicie v minulosti z nedostatku pracovních příležitostí cestovali za obživou do jiných oblastí a spolu rozšiřovali i svou proslulou kuchyni. Sami Galicijci považují svou kuchyni za důležitou součást své tradice a kultury.

Mezi nejoblíbenější pokrmy v Galicii patří:

• Pulpo a feira - chobotnice po trhovecku, která se nejprve uvaří, poté nakrájí na kousky, pokape olejem, osolí a posype paprikou; je to lidové jídlo, které dostanete nejen v restauracích, ale i na trzích a poutích
• La empanada - piroh plněný masovou či rybí směsí s cibulí
• Lacón con grelos - vařená vepřová nožička s čerstvými řepnými listy, která se servíruje s uzenkou a bramborem
• Calgo gallego - silný vývar se zelím, fazolemi a bramborem; může se do něj přidat též šunka, klobáska nebo vepřové žebírko
• Vieira - jeden z plodů moře, jehož lastura je symbolem „Cesty svatého Jakuba“; její obsah nasekaný na drobno se smíchá s cibulí, petrželkou a strouhankou, touto směsí se pak lastura vyplní a zapeče v troubě

V Galicii se slaví jak národní - španělské - slavnosti a státní svátky, tak i svátky regionálního charakteru.

Za největší slavnost ve Španělsku bývá považován karneval, který je první velkou slavností v roce. V té době vychází ve všech městech lidé do ulic, aby tancovali a veselili se, pravidlem je, že všichni bývají v nejroztodivnějších převlecích.

Nejvýraznější z náboženských svátků jsou Velikonoce, respektive Velikonoční týden, tzv. Semana Santa. Tento týden je charakteristický procesími, předváděním pašijových scén a dalšími rituály.

V průběhu celého jara můžeme potkat řadu procesí a poutí, z nichž snad nejbarvitější a nejveselejší bývají poutě v Andalusii.

Každé město má svého patrona, kterého oslavuje hlavním svátkem Fiesta Mayor, který může trvat i celý týden. Tento svátek doprovází jak jinak než procesí, slavnostní mše, patronům se dávají květinové dary, jednoduše řečeno, tyto dny jsou zaplněné nejrůznějšími zábavnými, sportovními, kulturními a gastronomickými akcemi. Má-li město býčí arénu, můžeme být svědky pořádání býčí koridy.

Rok uzavírají svátky vánoční, kdy lidé stavějí betlémy.

Typickým rysem pro celé Španělsko je, že slavnosti jsou doprovázeny tradiční hudbou a tancem - tradičním tancem pro Galicii je tanec muňeira ⁵⁾.

Pouze galicijskými svátky jsou např.:

• Slavnost vína oblasti Ribeiro, která se koná na konci dubna v územní části Orense
• Odchyt divokých koní ve Viveiro v Lugu a Pontevedře, při němž se odchytávají, počítají a značkují převážně hříbata, tato slavnost spadá na začátek července
• Slavnost vína v oblasti Albariňo, Cambados v Pontevedře se koná 30.července
• Vikingská pouť se chodí druhou srpnovou neděli v Catoiře v Pontevedře
• Slavnost chobotnic (Fiesta del pulpo), v Carbaliňu v oblasti Pontevedra můžeme oslavit 13.8.
• 3. - 12. 10. se koná Slavnost mořských plodů (Fiesta de la Exaltación del Marisco), v Grove v Pontevedře

• Galicijští dudáci - jinak zvaní gaiteros si ve své virtuozitě nezadají se skoty ani českými dudáky ⁶⁾.

Výzkumné otázky jsou zaměřeny na pocity a názory Galicijců na autonomii a postavení Galicije v rámci celého Španělska. Dále se otázky týkají etnických atributů Galicijců a jejich vlastní charakteristiky jako etnika. Pro lepší dokreslení situace jsme zjišťovaly i názory Španělů na postavení Galicijců v rámci celého Španělska.

Znění otázek položených Galicijcům a Španělům můžete nalézt v příloze č. 1.

Jak jsme již dříve uváděly, hlavním cílem naší práce je zjistit rozdíly v názorech Galicijců a ostatního obyvatelstva Španělska. K výzkumu jsme použily zmíněný dotazník, který je vložen v příloze č. 1. Dotazovaly jsme se obou skupin, z došlých odpovědí jsme se snažily paušalizovat celistvé názory obou táborů obyvatel.

Dotazníky s otázkami jsme zasílaly respondentům pomocí internetového portálu Facebook.

Můžeme říct, že odpovědi nejsou příliš rozmanité, celkem nás překvapilo, že odpovědi byly spíše liberální, kromě jednoho dotazovaného, jehož názory zněly radikálněji. Některé odpovědi naleznete v příloze č. 2.

Galicijci

U téměř každé otázky se nám sešly podobné odpovědi. Jen u některých otázek byly jemné nuance.

U dvou odpovědí si rozuměly obě generace. Zcela se shodly v otázce, která se týkala názoru na diskriminaci území. Myslí si, že Galicie nepatří mezi příliš diskriminované oblasti. Jeden z respondentů mladší generace zdůraznil diskriminaci spíše z historického, než současného hlediska. Bohužel už nespecifikoval, které konkrétní momenty z minulosti má na mysli. Jako u většiny lidí patřící do nějaké etnické skupiny, jsou Galícijci hrdí na svoje území, historii, tradice a jazyk, který je součástí jejich kultury, a proto ho chtějí předávat dalším generacím. V otázce, jak by charakterizovali příslušníka svého etnika, popsali Galícijce jako úplně normálního člověka, který je typický láskou ke své kultuře a tradicím.

V další odpovědi na otázku ohledně pohledu Španělů na Galícijce, se odpovědi také shodují. Předpokládají, že Španělé je vidí jako lidi z vesnice, kteří jsou pracovití. Přesto jeden z respondentů doslova odpověděl, že na ně Španělé hledí spíše jako na „vidláky, kteří pracují jen na polích“. Ten samý respondent v kontrastu s touto odpovědí také napsal, že Galícijci jsou známí také svou galantností. Původ této charakteristiky Galícijců můžeme datovat nejspíše už do doby žakérů a trubadúrů.

Ostatní obyvatelé Španělska

Naši dva respondenti ze strany majoritní společnosti ve Španělsku, žijící v Madridu, nám sdělili, že nepociťují negativní ani pozitivní postoj vůči Galícijcům. Považují je za normální obyvatele Španělska, kteří mají jen trochu odlišnější zvyky. Můžeme to například přirovnat k otázce, jaký mají názor Češi na Moravany.

Respondenti si ani nemyslí, že by tato skupina obyvatel byla nějak diskriminována, ať negativně či pozitivně, oproti jiným skupinám ve Španělsku.

Pro tuto práci jsme si vybraly Galícii, která je součástí Španělska. Galície je velmi specifickou oblastí, hlavně proto, že není tolik zatížená cestovním ruchem, proto je zde téměř nedotčená krajina, která je svou podobou velmi odlišná od vzhledu zbylého Španělska.

Galície má velmi bohatou historii, má svou vlastní kulturu a tradiční zvyky, tyto atributy jsou pro Galícijce velmi důležité. Hlavních atributem Galície je jejich jazyk, který je pro ně velmi významný. Galícijština je uznána jako jeden ze čtyř oficiálních jazyků Španělska. I přesto, že se nacházíme ve Španělsku, je pro španělsky mluvící lidi, kteří se běžně nestýkají s Galícijci, problém dobře se domluvit. Je to z toho důvodu, že galícijština má mnoho společného s portugalštinou. Galícijci jsou na svůj jazyk hrdí a nechtějí dopustit, že by jazyk nebyl předávaný dalším generacím. Na vše, co je spojené s Galícií, kladou její obyvatelé velký důraz.

Galícijci jsou vesměs spokojeni s autonomií, kterou Galície má. Ani si nemyslí, že by jejich etnikum bylo nějak diskriminované a nemají pocit, že by na ně zbytek Španělska hleděl nějak záporně.

Ani majoritní skupina se nevyjadřovala negativně, myslí si, že Galícijci jsou normální lidé, kteří mají trochu odlišný jazyk a své tradice.

Z rozhovorů s Galícijci i Španěly vyplynulo, že obě tyto skupiny spolu umí žít bez jakýchkoliv sporů a vzájemně se respektují.

Z předem zjištěných informací o samotné Galicii a galicijské mentalitě, jsme předpokládaly, že z historického hlediska musí existovat alespoň malá averze mezi těmito dvěma etnickými skupinami. Jak se ukázalo, mýlily jsme se. Obě cílové skupiny nás přesvědčily, že alespoň trochu tolerantní lidé mohou žít vedle sebe bezkonfliktně.

Naše práce může sloužit jako malý informační zdroj pro ostatní studenty.

Gastronomie [online]. Španělsko.info, 2009 [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: <http://www.spanelsko.info/gastronomie.htm>

Slavnosti [online]. Španělsko.info, 2009 [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: <http://www.spanelsko.info/slavnosti.htm>

Galicie [online]. Španělsko.info, 2009 [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: <http://www.spanelsko.info/galicie.htm>

Galicie [online]. Wikipedie - otevřená encyklopedie, 1995 [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Galicie>

Galicijština [online]. Wikipedie - otevřená encyklopedie, 1995 [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Galicij%C5%A1tina>

Španělská literatura - Galicijská literatura [online]. Wikipedie - otevřená encyklopedie, 1995 [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Galicijsk%C3%A1_literatura>

ZÚ Madrid Eichner: Galície [online]. MZV ČR, 2006 [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: <http://www.mzv.cz/public/a3/73/2c/142830_14893_Galicia_s_grafy.doc>

Almazán, Vincente: Galicia - brevario para o galego ausente [online]. Vyhledávání knih, 1999 [cit. 2009-05-20]. Dostupný z WWW: <http://books.google.com/books?id=d869TqFy_soC&printsec=frontcover&hl=cs>

Beswick, Jaine: Regional nationalism in Spain [online]. Vyhledávání knih, 2007 [cit. 2009-05-20]. Dostupný z WWW: <http://books.google.com/books?id=MLz5tRWXtlwC&printsec=frontcover&hl=cs>

Facebook [online]. Wikipedie - otevřená encyklopedie, 1995 [cit. 2009-05-20]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook>

Příloha č. 1

výzkumné otázky

Příloha č. 2

odpovědi

Počet shlédnutí: 184