Jedná se o dlouhodobý výzkumný pobyt ve zkoumaném prostředí. Je nutné postupovat velmi obezřetně, protože výzkum může velmi radikálně měnit osudy jednotlivců i celých skupin. Výzkumník získává ze svého pobytu primární data. Doporučená doba, kterou by měl výzkumník strávit v daném prostředí, je více než jeden rok. Často se ovšem vrací a sleduje proměny. Studuje-li celou skupinu, měl by se zaměřit na všechny podskupiny a získávat od nich kýžené informace. Příprava před terénním výzkumem zahrnuje seznámení se s dosavadními poznatky (studium příslušné bibliografie a literatury), projekt a sestavení rozpočtu dle zadavatele. Velmi podstatnou součástí je jazyková příprava, kterou by výzkumník neměl podcenit.

- rozhodnutí o populaci a vzorku,

- pilotáž,

- předvýzkum,

- příprava,

- zkoumání předem daných hypotéz nebo snaha najít nové,

- určení pracovních metod a postupů, příprava materiálů (dotazníky apod.).

Při výběru místa by měl výzkumník brát v úvahu především přístupnost, zdravotní podmínky, politickou proveditelnost a fyzickou bezpečnost. Příprava před odjezdem zahrnuje obstarání potřebních cestovních dokladů a víz, potřebná očkování a výměnu peněz na měnu dané země. Je samozřejmě také nutné zjistit si potřebné informace o přírodním prostředí, počasí, o tom, co není v místě k dispozici, aby bylo možné dostatečně se připravit na dlouhodobý pobyt v daném místě. Výzkumník by si neměl zapomenout, zajistit potřebnou a dostatečnou dávku léků pro osobní potřebu a nezbytných toaletních potřeb.

Po určení techniky sběru dat, je třeba zajistit a zkontrolovat potřebnou techniku a neopomenout náhradní zdroje energie.

Důležitým bodem je výběr ubytování v dané lokalitě. Je vhodné raději volit ubytování na neutrální půdě a v horších podmínkách, než žije místní většina. Později je užitečné přesunout se přímo do bydliště informátorů. Nevhodná volba místa a úrovně ubytování může způsobit „uzavření“ části terénu pro další výzkum. Obdobná pravidla platí i pro stravování. Je nutné přijímat pohostinnost domorodců, proto mohou být nevýhodou různé diety či specifické stravovací návyky výzkumníka. Návštěvou pohostinského zařízení může výzkumník získat velmi cenné informace, jelikož takováto místa užitečně vypovídají o „každodennosti“ a bývají tradičním místem komunikace. Nedílnou a hlavní částí vlastního výzkumu je pohyb v terénu. Hned zpočátku je třeba vysledovat, kam je „kulturně přípustné“ vstupovat (žena v pohostinství apod.). Při pobytu dále sledujeme, kde se kdo a s kým schází, v jakou denní dobu, v jakých intervalech, jak se liší pohyb v místě ve dnech běžných a ve dnech svátečních aj.

- Zúčastněné pozorování

- snaží se vyhnout vlastním předsudkům a pochopit zkoumané prostředí v jeho odlišnosti,

- práce s informátory,

- genealogická metoda (rekonstrukce vztahů mezi příbuznými),

- případové studie,

- dokumentární film a foto,

- životopisy příslušných kultur,

- obsahová analýza dokumentů,

- dotazníky,

- zpracování demografických dat,

- mapování,

- výzkum sociálních sítí,

- Koloběh života,

- domácnost,

- výchova dětí,

- obřady,

- nadpřirozený svět,

- hmotná kultura,

- cestování a transportace aj.

Pro výzkumníka je klíčové získat důvěru členů společnosti, což mu velmi může usnadnit znalost daného jazyka. V případě neznalosti je zpočátku klíčová role překladatele, proto je třeba jej zvolit obezřetně. V oblasti komunikace se doporučuje mluvit málo, poslouchat a sledovat pozorně (o čem se mluví i o čem se mlčí), neklást otázky, na které lze odpovědět ano – ne, naopak vhodné mohou být kontrastní otázky, „hloupé“ otázky apod. Při dlouhodobém pobytu v terénu, může být výzkumník vystaven Kulturnímu šoku vyvolaným reakcí na odlišné životní podmínky, nedostatek soukromí, povinnost hrát neustále různé role a přizpůsobování se nezvyklým pravidlům včetně stravovacích a hygienických návyků. Je užitečné počítat s ním dopředu, ale vyhnout se mu takřka nelze.

Nezbytnou součástí výzkumu je Terénní deník. Je třeba psát jej co nejpodrobněji, nejlépe každý den (i několikrát), zaznamenávat i situace, kterým zpočátku nerozumíme, odlišovat dojmy od reálných údajů a popisů, vyhýbat se interpretacím. Je důležité sledovat nejen to, co se stalo, ale i JAK (aktéři, tón řeči, výraz tváře, reakce okolí apod.)

- Zpracování terénních dat,

- analýza a interpretace, potvrzení či vyvrácení hypotézy,

- kódování získaných dat (klíčová je otázka zadavatele a jeho deklarovaný i skutečný záměr),

- „překlad“ – čitelnost a pochopitelnost výstupu i pro nezúčastněné osoby,

- finanční „vyúčtování“ výzkumu. 

Počet shlédnutí: 26