Hnutí Hare Krishna

Semestrální práce z geografie náboženství byla za pomoci katedry psychologie zpracována formou filmového dokumentu. Vlastním předmětem byla komparace životních stylů oddaných vědomí Krishny žijících v odlišných životních prostorech.

První typ osídlení reprezentovaný venkovem je v mnoha ohledech dost specifický. Jako místo pomalého plynutí času, kde všední život má své neměnné tempo se může z hlediska praktik duchovního života jevit jako ideální, neboť právě venkov je místem, kde člověk má blíže k přírodě, bohu ale i sám k sobě. Jak to tedy s tím venkovem doopravdy je a jak velikou roli mu oddaní Hare Krishna sami připisují? Jak se dívají na otázky drobnohledu a jak vnímají venkov z hlediska limitace v počtu obyvatel, které by zde mohli potencionálně oslovit?

Druhým typem životního prostoru bylo logicky zvoleno město, jež se z hlediska jeho hlavních charakteristik – (tj. vysoké koncentrace obyvatelstva, husté a široké sociální sítě, spolu s vysokou vnitřní energií a složitostí vztahů) pro praktiky duchovního života příliš vhodné nejeví. Přesto přese všechno je však potřeba oddaných Hare Krishna shlukovat se v městském typu osídlení největší. Proč tomu tak je? Má to snad nějakou souvislost s misijní povahou jejich náboženství, popřípadě jsou tyto důvodu úplně jiného (např. ekonomického) charakteru?

Cílem práce bylo tedy ukázat diferenciace mezi životními styly oddaných - ať už se týkaly civilního či duchovního života, tyto diferenciace konkretizovat, popsat a také vylíčit klady a zápory, které s tím, či oním životním stylem souvisí. Dokument byl filmován v průběhu dubna 2008 na farmě poblíž Benešova a v pražském templu na Zličíně.

Jak se liší život oddaných vědomí Hare Krishna žijících na venkově od života oddaných žijících v městském typu osídlení?

Pro potřeby výzkumu byla zvolena metoda polostandardizovaného rozhovoru. Osm předem stanovených otázek bylo dodržováno v průběhu rozhovorů se všemi 4 respondenty s tím, že poslední dva respondenty jsme zpovídali najednou, což mělo ve výsledku podobný efekt, jaký je možný pozorovat v průběhu rozhovorů u metody focuse group. Od položených otázek jsme se v průběhu rozhovoru dostávali k dalším tématům, které pak zjištěné souvislosti více osvětlily a rozvedly.

Co se adekvace týče, polostandardizovaný rozhovor má jednu podstatnou nevýhodu, a sice tu, že respondenti mají časté tendence od probírané otázky odbíhat, což se nám plně potvrdilo i v průběhu našeho výzkumu. Jedinou možnou eliminací bylo tedy částečné usměrňování a snaha respondenta „natlačit“ zpět do tématu vztahujícího se k položené otázce. Značnou roli zde samozřejmě sehrál i finální střih. Plusem jednoznačně vnímáme to, že častokrát jsme se od jednoho tématu plynule dostali k druhému, aniž by musela být další otázka položena a také to, že respondenti nastolené téma byli schopni sami rozvíjet o vlastní zážitky a zkušenosti, čímž se rozhovor stal barvitějším a poutavějším.

Komparace životních stylů oddaných hnutí Hare Krishna se jako nosnému tématu zatím nevěnovala žádná z publikací, přestože se jich však k tomuto náboženství vztahuje nepřeberné množství. Této – spíše sociologicky - laděné otázce se ale částečně dotýkají Střípky tradičního indického života ¹⁾, které v jedné napříč knihou táhnoucí se linii popisují změny, jež v průběhu několika desítek let nastaly ve východním Bengálsku (dnešní Bangladéš) a Indii, které jsou považovány za kolébku tradičních hinduistických náboženských směrů a tedy i „krišnismu“. Jsou zde popsány důsledky vlivu západní civilizace, která v 70. letech 20. století začala do Indie čím dál tím více pronikat a v podstatě během několika desítek let zničila její tradiční vesnickou strukturu, dříve fungující v ekologickém cyklu a v absolutním souladu s přírodou a Bohem, zatímco dnes se topí ve víru vášně, chtíče, nevědomosti a tuně ekologicky náročného odpadu. Tento vývojový trend, který je v knize naznačen nám potvrdili i naši respondenti, s kterými jsme natáčeli dokument. Ukazuje se, že problém jako odklon od víry, ztráta úcty k autoritám, honba za materiálním světem – kdy tradiční hodnoty jako rodina a náboženství ustupují tlaku houževnatého parního válce západního světa, nejsou pouze problémy současné Indie, nýbrž celého světa. Dříve jednoduchý venkovský styl života nahradila touha po městském stylu života, jdoucí ruku v ruce s úpadkem zájmu o zemědělství, dodržování tradic a předávání zvyků. Dnešní mladá generace venkova se stále více snaží přiblížit životnímu stylu a trendům moderní doby, který je jim předkládán prostřednictvím filmu, televize a reklam. K moderním trendům současného světa patří rovněž velká míra vnitřní i vnější migrace, která se venkovských komunit, oproti dřívějším dobám, dotýká stále více. Přestože charakteristiky současného městského životního stylu nejsou pro praktiky duchovního života ideální, stále větší počet oddaných se stěhuje do měst.



Počet shlédnutí: 59