Stravovací návyky příslušníků Hare Kršna, ovlivněné českou kulturou

Zdroj: http://www.lastura.cz/duchovno/mantry/hare_krisna.html

V posledních několika letech se můžeme setkat s mnoha náboženskými hnutími, které nám mohou připadat velmi odlišné od naší kultury a kdykoliv se stoupenci těchto hnutí objeví před naším zrakem, upoutají naši pozornost. Jedním z takových hnutí je i Hare Kršna.

Hare Kršna neboli Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny je vaišnavské ¹⁾ hnutí, které v roce 1966 založil v USA A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda ²⁾. Po jeho smrti se vedení ujalo jedenáct následníků, mezitím však už k němu všichni nepatří. V r. 1936 obdržel Čaran Dé Praphupáda od svého duchovního mistra Šrí Šrímada Sarasvartí Gosvámího božské zasvěcení s příkazem rozšiřovat hnutí do západního světa. Přes USA (1965) přichází první Kršnův mnich v r. 1969 na misie do Německa, po r. 1989 i do České republiky. Veřejnosti je hnutí nejvíce známo díky tanci a svými průvody po městech. ³⁾

Cílem a učením ISKCON ⁴⁾ je rozšiřovat duchovní a filosofickou moudrost Indie, která je obsažena v Bhagavadgítě ⁵⁾. Hnutí věří, že jen Kršnovi služebníci dosáhnou nejvyšší dokonalosti života. Druhé důležité dílo je 30ti svazkové Šrímad-Bhágavatam, které je považováno za encyklopedii duchovního vědění a má obsahovat, co je pro duchovní život potřebné. Ti, kdo Kršnovi neslouží s plnou oddaností, zůstanou navěky ve hmotném světě plném utrpení (narození, stáří, nemoc, smrt).

Podle mínění ISKCON se většina obyvatel světa zajímá pouze o to, jak uspokojit svoje tělesné a materiální potřeby. Mnohem důležitější je činit duchovní pokroky. Společnosti hrozí díky současným změnám rozpad. Hnutí Hare Kršna se proto považuje za nástupce a obnovitele staré védské kultury a náboženství. Hnutí uctívá Šrí Kršnu jako nejvyššího boha. Aby splynuli s Kršnou, nejvyšším božstvím, zpívají členové hnutí Hare Kršnovu mantru: „Hare Kršna, Hare Kršna, Kršna Kršna, Hare Hare, Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare.“ Denně se musí tato mantra nejméně 1728 krát zpívat. Slovo „Hare“ znamená energii Pána, slovo „Kršna“ a „Rama“ jsou formy oslovení Pána a znamenají také „nejvyšší radost“.

Život uvnitř hnutí Kršna je přísně reglementován. Průběh dne je přesně naplánován. Vegetariánská strava prasadam má za úkol očišťovat duši. V okamžiku vstupu do hnutí každý člen dostane nové jméno, vzdá se svého povolání, aby svůj celý život zasvětil Kršnovi. Život v hnutí se řídí čtyřmi zásadami: zákaz jedení masa, ryb, vajec; zákaz omamných prostředků; zákaz předmanželské sexuality; zákaz sportu a hazardu jakéhokoliv druhu. V ČR má hnutí své centrum na farmě u Benešova. ⁶⁾

Tato práce se zaměřuje především na stravu tohoto hnutí. Naše výzkumná otázka zní: Jaké jsou stravovací návyky příslušníků Hare Kršna a jak je ovlivnila česká kultura? Práce se tedy bude nejvíce týkat stravovacích návyků a zaměříme se na to, jak se hnutí Hare Kršna v České republice stravuje, jakým způsobem stravu připravuje, pokud možno, kde ji pěstuje a zda jsou naše plodiny pro vegetariánství Hare Kršna dostačující.

Stravování je pro hnutí Hare Kršna velmi důležitým tématem. Většina autorů ho pojímá z hlediska propojení s duchovnem s důrazem na pravidla, která jsou striktně daná, a méně se již zaměřují na složení stravy ovlivněné prostředím.

V novinovém článku autor Jemál Nath tvrdí, že existují viditelné, hmatatelné i biologické referenční rámce, ze kterého spiritualita náboženských skupin (jako jsou Hare Kršna, Budhismus, Hinduismus a jiné) by měla být brána v úvahu. Koncept bio-spirituality zde zaveden, ztělesňuje vztahy k víře, zdraví a uctívání v každodenních společenských událostech a interakcí oddaných uvnitř i vně sféry chrámu nebo kostela. Bio-spiritualita je koncepčním nástrojem, který představuje vztah mezi nadpřirozenou vírou a přírodním fyzickém prostředí. Bio-spiritualita je nejvíce zřejmá ve vegetariánství oddaných Hare Kršna. Jejich nutriční postupy představují výrazný odklon od tradiční židovsko-křesťanského myšlení, jaké druhy potravin by měly být nedílnou součástí víry, zdraví a identity. Stravu tedy přijímají ve formě „prasádam“ (jídlo obětované nejvyšší osobnosti božstva). ⁷⁾

Stravováním se zabývala M. Bryndzová v díle „Úloha sakrálného jedla v hnutí Hare Kršna“, která vnímá, že v tomto hnutí má postoj k jídlu zásadní význam. Jídlo je v hnutí přijímané ve formě „prasádam“ (jídlo obětované nejvyšší osobnosti božstva) a neslouží pouze k posílení těla, ale hlavně k posílení ducha. Jako hlavní myšlenku tohoto hnutí vidí: „Nejsem toto tělo, jsem duše, která je částí Boha.“ Z tohoto plyne i přístup k jídlu a jeho konzumaci. Základním principem Hare Kršna je, že příprava jídla a jeho konzumace jsou bohoslužbou. Stravování se proto řídí přísnými předpisy. Tyto předpisy se vztahují na výběr surovin, udržování čistoty, volbu oděvu při vaření, kulturu stolování a neustálého upření mysli na Krišnu. Důležité je také obětování jídla. Bryndzová zmiňuje zakázané potraviny, mezi které se řadí: maso, vejce, alkohol, kakao, cibule, česnek, houby, pór, káva a čaj. Stoupenci této víry se musí vyhýbat i jídlu, které nepřipravili sami (jídlo totiž přebírá negativní materialistické energie kuchaře). Při vaření je též zakázáno jídlo ochutnávat. Krišna musí být první, který si na jídle pochutná. Podstatou prasádam je Krišnova milost, kterou poskytuje svým oddaným tím, že se jeho rty dotknou nabízeného pokrmu. Věřící jsou přesvědčeni, že Krišna svými energiemi obohatí hmotnou potravu o duchovno, vyvolá v nich tužbu po Bohu a povznese je do duchovní oblasti. Prasádam má údajně moc duchovně pozdvihnout nejen člověka oddaného Krišnovi, ale i člověka světského. ⁸⁾

D. Lužný se zaměřuje ve své publikaci „Hledání ztracené jednoty - Průniky nových náboženství a ekologie“ na zakladatele neohinduistického hnutí Hare Kršna (resp. Mezinárodní společnosti pro vědomí Kršny - ISKCON), kterým je Šríla Prabhupáda. Šríla Prabhupáda chce zdůraznit rozdíl mezi žitím (neboli stravováním, které je vnímáno jako nedílná složka lidského života) moderní společnosti a hnutí Hare Kršna. Prabhupáda často hovořil o negativních stránkách současného sociokulturního uspořádání, jež podle jeho názoru stojí na popírání náboženství a vládě materialismu - dnešní společnost rezignovala na vědomí Boha a zaměřuje se pouze na dosahování materiálních požitků. Taková orientace vede k jednostrannému prožívání materiálního světa a odvádí jedince i celou společnost od služby Bohu. Vede k požitkářství, egoismu a konzumu. „Těžce pracuj a užívej smyslů“ - to je podle Prabhupády základní příkaz, kterým se takto orientovaní lidé řídí.[1] Výsledkem je současný stav, v němž člověka obklopují pokušení z reklamy zaměřené na smyslové požitky a útočí na něho různé politické názory[2]. Industrialismus využívá těchto materialistických orientací a podporuje jejich další rozvoj. D. Lužný zmiňuje dílo G. Ritzera „Mcdonaldizace společnosti“. V tomto díle je také využíváno k popisu přístupů hnutí Hare Kršna osobnosti Prabhupády. Poukazuje na to, že Prabhupáda shodně s řadou duchovně a ekologicky orientovaných alternativních subkultur pokládá za symbol takové požitkářské společnosti bezduchého materialistického konzumu síť McDonald´s. Jistě ne neprávem, neboť globální unifikovaná síť rychloobslužného stravování ztělesňuje některé základní principy uspořádání moderní společnosti.[3] Je-li tedy z tohoto pohledu pro moderní společnost typický McDonald´s se svými hamburgery, pak je pro hnutí Hare Kršna příznačné vegetariánské posvěcené jídlo - již zmíněná prasáda. V knize „Hledání ztracené jednoty - Průniky nových náboženství a ekologie“ je odkaz na další autory – M. Cremo , M. Goswami a jejich dílo „Devine Nature“ Dle těchto autorů je vegetariánství jedním ze čtyř základních principů oddaných Kršny (vedle odmítání omamných látek, hazardu a nemanželského sexu). Není proto divu, že sociálněkritická a ekologická argumentace hnutí Hare Kršna vychází z tohoto principu. Podle oddaných je jedním z největších zdrojů globálního znečištění masný průmysl a přechod na vegetariánskou stravu přímo přispívá k řešení mnoha enviromentálních problémů.[4] Masný průmysl je totiž spojen s odlesňováním, zvětšováním pouští, znečišťováním vod a ovzduší, nedostatkem vody a erozí půdy. Zabíjení zvířat za účelem získání potravy nebo pro potřeby kosmetického průmyslu je v dnešní době podle oddaných jedním z nejvíce environmentálně destruktivních chování. Hnutí Hare Kršna proti němu staví ochranu zvířat (zvláště krav) a šíření duchovní vegetariánské stravy. Tato snaha vychází z několika jejich základních premis. ⁹⁾

Swami Prabhupáda se stravováním příslušníků Hare Kršna dále zabývá v příručce Górakšja a vegetariánství, kde velice přesvědčivě vysvětluje všechny důvody k vegetariánství. Patří mezi ně hmotná, ekonomická, politická, etická i estetická hlediska, ke kterým poté připojuje biblický pohled na vegetariánství a jak je vegetariánství zachyceno ve Védách. Prabhupáda dává důraz na nevýhody a nebezpečí velké spotřeby masa, které je z jeho pohledu mrtvé. Převaha masa ve stravě nedráždí střeva a může vést k chronické zácpě a nepřirozenému kvašení. Toxiny se poté znovu vstřebávají do krevního oběhu a mohou vést ke zdravotním obtížím jako bolest hlavy, ekzémy, infekce apod. Příručka ukazuje, že proteiny potřebné pro žití se dají získávat z rostlinné říše a mléčných výrobků, tudíž se trávicí trakt nemusí zatěžovat zpracováváním masa. Masožravci musí trávit až o 2 hodiny déle trávením. V další části se dostáváme i k ekonomickým a politickým hlediskům. V dnešní moderní době by bylo potřeba zmenšit přísun masa a využít půdu pro zemědělství, aby se zmenšil počet lidí trpících hladem. Jako příklad příručka uvádí rok 1968 v USA, kdy se 20 milionů tun proteinu použilo na vykrmování dobytka, ale zpátky se vrátily pouze 2 miliony tun proteinu v podobě masa. Změnou stravování v západním světě by se tedy dalo ušetřit a lépe využít až několik tun rostlinných proteinů. Navíc živá kráva může člověku poskytnout přes 15 000 jídel a mrtvá přibližně 80 porcí masa. Z ekologického hlediska se odpadem z porážek znečišťují vodní toky. Prabhupáda se zaměřil na mnoho důvodů, proč by lidé neměli jíst maso a upozorňuje i na mnoho míst v Bibli, která se problému věnují. Jako prostý příklad postačí páté přikázání „Nezabiješ“. Celkově příručka velice názorně vysvětluje, proč být vegetariány a ostře kritizuje „masožravé“ lidi. Snaží se o přehled všech možných hledisek, aby každý našel to své a uvědomil si, o co se vegetariáni snaží. ¹⁰⁾

1. ¹¹⁾

2. ¹²⁾

3. ¹³⁾

4. ¹⁴⁾

Pro seznámení s danou tématikou bylo nejprve použito studium odborné literatury od autorů: Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda (Bhagavadgíta - taková jaká je; Srímad Bhagavatam), Adirádža dása (Kršnova vegetariánská kuchařka), Bryndzová (Úloha sakrálného jedla v hnutí Hare Kršna) a následná konfrontace a doplnění z internetových zdrojů, nejvíce bylo čerpáno ze stránek Harekrsna.cz.

Při výzkumu se vycházelo z kvalitativních metod, byla využita technika dotazování, konkrétně polostandardizovaný rozhovor, kde tazatel plně respektuje směr, kterým se rozhovor ubírá. Na základě odpovědí dotazovaného tazatel dále volí a formuluje další otázky, které doplňují otázky předem připravené a zároveň prohlubují tematiku, pomáhají lépe postihnout, pochopit a přiblížit výpověď respondenta.

Tudíž kromě několika připravených otázek v průběhu rozhovoru bylo možné pokládat další nově vzniklé otázky pro dosažení ucelenějších odpovědí a lepší srozumitelnosti výpovědí. Pro exaktní interpretaci výsledků a následující zpracování byly po dobu rozhovoru zaznamenávány poznámky a pořizovány hlasové záznamy.

Objektem výzkumu se stali členové hnutí a zároveň kuchaři restaurací Hare Kršna.

Rozhovor doprovázela vstřícnost dotazovaných a veliká sdílnost týkající se daného tématu – stravovacích návyků a jejich ovlivnění českou kulturou.

Adekvace metod: Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda polostandardizovaného rozhovoru, kdy měl výzkumný tým připravené otázky, které byly kladeny v daném pořadí účastníkům výzkumu. Předpokládaly se i doplňující otázky, které vznikly v průběhu rozhovoru. Pro výzkum byly zvoleny dvě různé restaurace, aby mohlo dojít ke konfrontaci výsledků z obou lokalit.

Tato metoda se osvědčila, jelikož jsme byli schopni zjistit z rozhovorů všechna potřebná data.

Nastíníme si zde, jaká jsou obecně platná pravidla pro všechny členy hnutí a to, jak to vidí. Jestliže se bavíme o Hare Kršna a jejich filosofii ohledně stravovacích návyků, můžeme prohlásit, jak jsme se dozvěděli výše, že jsou to vegetariáni. Proč tomu tak je?

Příslušníci Hare Kršna (dále budeme používat zkráceně „kršňáci“) odsuzují pojídání masa z mnoha, pro ně zcela zřejmých, důvodů. Jejich hlavní argument spočívá v tom, že člověk ve své podstatě není stavěný na konzumaci masa. Když se nad tím zamyslíme, srovnejme naše ruce a zuby s tlapami a zuby masožravých šelem. Oni mají drápy, špičáky apod. My to nemáme. Stejně tak naše čelisti jsou stavěné spíše na žvýkání a ne na polykání. Šelmy totiž maso polykají. Stejně tak mají jinak stavěné trávicí ústrojí. Šelmy jedí syrové maso. To se velmi rychle rozkládá a při tomto rozkladu dochází k různým chemickým reakcím a k uvolňování toxinů. Proto šelmy tráví rychle, přibližně tři hodiny. Lidé, než jim projde strava celým trávicím ústrojím, tak uběhne zhruba dvanáct hodin času. To je nesmírný rozdíl. Během této doby se velké množství toxinů z masa uvolňuje do našeho těla. Tomu nezabrání uvaření či upečení masa. K tomuto procesu dochází i tak. Naopak, uvaříme-li maso, tak tím likvidujeme přirozené enzymy v něm obsažené. Ty pomáhají trávit. A tak naše slinivka musí tyto enzymy uměle vytvářet a tím se opotřebovává. Nejvíce zatíženým orgánem jsou pochopitelně játra, která se snaží likvidovat nežádoucí látky při trávení. Je proto nasnadě říct si, že lidé, u kterých se časem objeví rakovina, ať už tlustého střeva, jater nebo slinivky, jsou většinou velkými konzumenty masa. ¹⁵⁾

Jedlíci masa oponují tím, že „z trávy se žít nedá“. Jistě, že ne. Tito lidé mají představu, že když ze svého talíře vyndají maso, tak jim na talíři nic užitečného pro tělo nezbyde. Ano, taky, že ne. Většině domácností či jídelních závodů na talíři zbydou knedlíky s omáčkou, případně jiné „prázdné“ přílohy. Je potřeba pochopitelně celkově upravit jídelníček. Člověk potřebuje k životu bílkoviny, tuky, vitamíny a minerály. Spousta lidí je přesvědčena, že značnou část tohoto (bílkoviny, tuky) dostanou nejlépe z masa. Ale všechny tyto složky jsou i v mléce, obilninách, zelenině apod. Vše se tam najde a dají se tak připravit nejrozmanitější pokrmy. ¹⁶⁾

Kromě tohoto jsou pro vegetariány a tedy i pro „kršňáky“ velmi důležité (ne-li nejdůležitější) důvody etické. Zvířata, která jsou chována (v drastických podmínkách) a nakonec pomalu likvidována v „továrnách na smrt“, trpí nRtečným způsobem. Místo, kde se tak děje, připomíná peklo (alespoň podle většinových představ, jak peklo asi tak vypadá). Všichni víme, že zvířata cítí bolest a i ji vnímají. Každý, kdo navštíví jatka, stane se na devadesát devět procent vegetariánem. ¹⁷⁾

Náboženství Hare Kršna oslavuje nenásilí. To znamená jakékoli nenásilí, i na zvířatech. I ve Starém zákoně lze nalézt, že maso by se nemělo jíst. Například přikázání: „Nezabiješ“ si lidé naneštěstí vykládají pouze ve vztahu k člověku, jako „Nezavraždíš“. V původní hebrejštině se to ovšem přeloží jako „nezbiješ“. Zkrátka, že je špatné jakékoli zabíjení, tedy i zvířat. Vše je to o překladu. V jedné části Starého zákona stojí pasáž, kde Ježíš Kristus vzkřísil ženu a nařídil, aby jí dali maso. Ovšem původní výraz, který byl přeložen jako maso, ve skutečnosti znamenal „jíst“. Stačí tedy, aby to bylo přeloženo trochu nepřesně, a už vznikají nesprávné výklady původního textu. Podíváme-li se do jiného náboženství, než je křesťanství, tak např. o Buddhovi je velmi dobře známo, že také brojil proti zabíjení zvířat.

Zkrátka zabíjení zvířat i v rámci náboženství je zhřešení. Kdo zabíjí zvířata, aby z toho měl pouze smyslový požitek, je hříšník. To nevede k tomu zaslouženému ráji, nebo (ne)konci (podle toho, o které náboženství se jedná), to vede do pekel. Člověk, aby byl čistý fyzicky i duševně a žil správný život, měl by se oprostit od pojídání nevinných zvířat. ¹⁸⁾

Védská kuchyně je odvozena od slova védy, což znamená „dokonalé poznání“. Podle těchto véd je důležité pochopit, že každý je služebníkem Boha. To začíná poznáním toho, že nejsme pouze tělo, ale že jsme hlavně duše. Naše podstata je večná, plná blaženosti, ale protože se považujeme hlavně za hmotné bytosti, tak trpíme. Probouzení naší lásky k Bohu se nazývá bhakti-jóga, neboli uvědomování Kršny.

Název Kršna má speciální význam, a to ten, že Bůh je pouze jeden, ale lidé ho nazývají různými jmény, které popisují různé aspekty jeho osobnosti. Nicméně Kršna je ve Védách význam všech jeho nekonečných vlastností. Konkrétně Kršna znamená „nekonečně přitažlivý“.

Důležitým prvkem védské kuchyně je samotné kuchařovo duchovní vědomí. Ve většině jiných náboženstvích totiž lidé Boha prosí o denní chléb, ale v tomto náboženství naopak oddaní denní chléb Bohu nabízí a tím mu vyjadřují lásku. A Bůh jim jí naopak oplácí. To, co bylo obyčejné jídlo, se stává prasádam a samotný akt se stává bohoslužbou.

Přijímání prasádam má zcela jiný účinek, než když přijímame jídlo pro zisk, potěšení jazyka apod. Většina lidí, když vaří jídlo, u toho nemyslí na potěšení Boha. Tím tyto kuchařovy materialistické myšlenky ovlivňují každého, kdo toto jídlo jí. Pokud ale přijímáme prasádam, tedy jídlo již vařené s láskou k Bohu, naše srdce se očišťuje. „Jestli jíte obyčejné jídlo, jednoduše v sobě pěstujete smyslné žádosti uživat si toho hmotného světa, jestliže však přijímáte prasádam, umocňujete svou lásku k Bohu s každým soustem,“ říká Mukunda Gósvámi, duchovní učitel hnutí Hare Kršna.

Védy říkají, že pravý vegetarián nejí maso, vejce a ryby. Ti, kteří nejedí pouze maso, ale například vejce ano, nemůžou být považovány za vegetariány. Z pohledu védské filozofie se pro lidskou spotřebu nehodí těla žádných lidských bytostí a tedy ani vejce, ať už oplodněné či neoplodněné, poněvadž to je v podstatě sRpení látek určených k tvorbě kuřecích těl. Důležité je neplést si vegetariány s vegany (ty ještě k tomu nepijí a nejí mléčné výrobky). Mléko ale Kršnovi oddaní pijí, neboť podle Véd je potřebné pro lidskou civilizaci. Na oplátku ale rozšiřují védské zásady o ochraně krav a snaží se pít mléko jen z farem hnutí Hare Kršna.

Samotné slovo vegetarián pochází ze slova vegetus, což znamená „zdravý, svěží, vitální“ a bylo vytvořeno v roce 1842 zakladateli Britské vegetariánské společnosti.

Kršna nežádá o oběti proto, že by měl hlad, nebo potřeboval ono jídlo, ale dělá to proto, aby viděl oddanost. Oddaný mu samozřejmě nabízí to nejlepší, co má, takže nejen jídlo, ale i všechen svůj majetek a život.

U českých příslušníků Hare Kršna probíhá celý proces tak, že si oddaný vytvoří jakýsi oltář se zarámovanou fotkou Kršny. Pro Kršnovo potěšení už oddaný přímo nakupuje. Vybírá ty nejlepší čerstvé suroviny a samozřejmě pečlivě čte, z čeho je daný produkt složen. Nejlepší je kupovat pouze základní suroviny jako je mouka, hrách, cukr… A zcela nejlepší způsob je si co nejvíce surovin pro Kršnu vypěstovat na vlastní zahrádce.

Samotné vaření pak doprovází několik zásad, které je důležité dodržovat:

1) Kuchař medituje o Kršnově požitku - ne o vlastním. Zbytečně nemluví, jen opakuje nabo naslouchá mantře Hare Kršna, popř. poslouchá vaišnavskou hudbu, což mu pohámá vzpomínat na Pána.

2) Je kladen důraz na čistotu. Je důležité, aby měl kuchař čisté tělo i mysl, tudíž je nutné, aby měl čisté šaty a stažené vlasy. Nedílnou součástí je také čisté nádobí.

3) Nikdy nesmíme smíchat prasádam (jídlo, které jsme už obětovali) a bhoga (jídlo ještě neobětované). Není vůbec vhodné nabízet jedno jídlo dvakrát, proto prasádam musí být uchováno ve speciálních nádobách, aby se to náhodou nepomíchalo.

4) Ochutnat jídlo musí jako první Kršna, proto sám kuchař toto jídlo nesmí ani při vaření ochutnat, ani jestli je správně okořeněné. Pokud to tak udělá, je jídlo považováno za znečištěné a nesmí se již obětovat.

Když je jídlo hotové, přichází samotná část obětování. V domácích podmínkách to vypadá tak, že před Kršnovu fotografii na oltáři oddaný položí jídlo ve speciálních miskách, sklenici vody, lžičku, dále sůl a pepř na dochucení. Poté se třikrát recituje Hare Kršna mantra: „Hare Kršna, Hare Kršna, Kršna Kršna, Hare Hare, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare,“ což je vlastně modlitba, která znamená „Moje milá Rádháráni a Kršno, prosím, zaměstnejte mě ve Vaší oddané službě“. Důležitejší, než samotné jídlo, je ale oddanost a soustředění na Kršnovo potěšení. Jako příklad poslouží událost, která se stala před 5000 lety. Jeho přítel mu nabízel banány. Byl mu ale tak oddaný, až propadl extázi oddanosti, a z nepozornosti mu odhodil slupky. Kršna toto s chutí snědl, protože byly nabízeny s láskou.

Po skončení obětování se uloží prasádám a důkladně se umyje nádobí a uloží. Prasádam, které pochází přímo z Pánova talíře, se nazývá mahá-prasádam (veliká milost) a má zvláštní duchovní sílu. ¹⁹⁾

Samotný výzkum byl proveden ve dvou pražských restauracích: Bala Rama (Orlická 9, Praha 3) a Gopál (Nerudova 32, Praha 1). V první zmíněné restauraci proběhl rozhovor přímo s tamním kuchařem, v druhé s místním mnichem, který také vaří. Oba dva účastníci výzkumu si přáli, aby byla zachována jejich anonymita, a tudíž nejsou ve výzkumu uvedeny jejich osobní údaje.

Výzkum v restauracích probíhal vždy za přítomnosti tří členů z celé skupiny. Hlavním cílem bylo zjistit, jak ovlivnila česká kultura stravovací návyky u příslušníků hnutí Hare Kršna. Výsledky výzkumu v obou restauracích byly velice podobné a jsou tedy shrnuty do jednoho celku.

Nejdříve jsme se zajímali o to, kde jsou vůbec čerpány recepty, podle kterých se pokrmy připravují a zda jsou nějakým způsobem upravovány vlivem českého prostředí. Dozvěděli jsme se, že recepty jsou čerpány především z oficiálních kuchařek a dále se dodržují prastaré postupy a recepty. Důraz je kladen hlavně na kostru receptu a ne na konkrétní suroviny. Ty je možné obměňovat podle dostupnosti či chuti. Mezi nejčastěji zaměňované suroviny v České republice patří jednotlivé druhy koření, které zde nejsou dostupné a musí se dovážet. Jedná se například o bílý mák nebo římský kmín.

Poté se výzkum přesunul k samotné přípravě pokrmu, která je spojena s rituály. Nutno podotknout, že příslušníci hnutí Hare Kršna tyto akty nenazývají rituály. Obětování kršnovi před každým jídlem je jakousi zaběhlou zvyklostí spojenou s duchovním přesvědčením. Podle hnutí Hare Kršna totiž vše pochází od Boha. Vše je od Kršny, tudíž i veškeré energie (slunce, voda, vítr) potřebné k pěstování surovin jsou darem od Kršny. Vše, co se pro přípravu pokrmů koupí nebo vypěstuje, se musí následně obětovat Kršnovi. Celý akt díku probíhá obětováním porce jídla na talířku před podobiznou Kršny a doprovází ho odříkávání mantry. Tyto mantry nemají jednotnou podobu a jsou vybírány podle dané situace. Celý proces je jakýmsi očistným aktem, protože „zabití“ zeleniny tím, že ji vytáhneme ze země, je hříchem. Takto „zabitá“ zelenina nese negativní karmu, která se po obětování přemění na karmu pozitivní. Požíváním očištěného jídla člověk očišťuje i sám sebe, svůj život a bytí. Příslušníci hnutí se skrze jídlo snaží dosáhnout duchovního pokroku. Tyto rituály nebyly ovlivněny českou kulturou, spíše naopak ovlivňují myšlenky tohoto hnutí českou kulturu.

K zajímavostem, které byly zjištěny, můžeme zařadit i fakt, že mezi nejdůležitější požadavky patří čistota. Samotný proces jedení je označován za nečisté stadium. Po jídle je nutné se dostatečně umýt a vypláchnout ústa čistou vodou. Při vaření pokrmů se nesmí ochutnávat, protože jako první musí jíst Kršna, a to při aktu obětování. Dalším symbolem Kršnovy posvátnosti je přísné rozdělení nádobí pro Kršnu a ostatní.

K přípravě pokrmů jsou nutné suroviny, a tedy dalším zkoumaným okruhem bylo získávání surovin. Hnutí Hare Kršna zastává názor, že by si suroviny měl každý pěstovat sám na pronajatém poli, zahradě, farmě apod. a dále se zabývat i chovem zvířat. Každý člověk by měl být soběstačný a pracovat „sám na sebe“. Do své domácnosti by si nikdo neměl nic kupovat a žít jen z vypěstovaných plodin.

S provozem restaurací je to složitější. V dobrých podmínkách je možné dodávat část surovin a i z vlastních zásob, případně nakupovat farmářské produkty, které si stále zachovávají svou kvalitu, jelikož jsou pěstovány s láskou. V moderní době se ani restaurace Hare Kršna nevyhnou nutnosti nakupovat v hypermarketech, tudíž jsou v malé míře ovlivněny i tím, jaké suroviny nabízejí české hypermarkety, které jsou určeny především českým strávníkům. Proto je obtížné sehnat například konkrétní typy koření, které tak musí být zaměňováno. Pro hnutí Hare Kršna je však daleko větší problém fakt, že suroviny v hypermarketech nebyly vypěstovány s láskou a nedosahují tak správných kvalit. Tyto kvality se dělí na tři skupiny: kvalita dobra (pokrmy k dosažení životního pokroku), kvalita vášně (např. cibule a česnek, ovlivňují nervovou soustavu) a kvalita nevědomosti (např. zkažené a plesnivé pokrmy, maso či alkohol, které mají negativní vliv na mentalitu).

Tím se náš výzkum posouvá dále k problematice vegetariánství a způsoby, jak maso v potravě nahradit. Příslušníci hnutí nenahlíží na nahrazování masa jako na problém, poněvadž v jejich očích tento problém neexistuje. Konzumování masa není zahrnováno do celé védské filosofie a není předpokládáno. Při pochybnostech o nedostatku bílkovin lze argumentovat faktem, že například červená čočka obsahuje procentuelně více bílkovin než maso. Příslušníci hnutí se zříkají zabíjení zvířat, kterým se zabíjí i milosrdenství v člověku, což má za následek násilí v celém světě. Česká kultura zde nemá žádný vliv, protože v české kultuře běžně konzumované masité pokrmy nepronikly ani v sebemenší míře do restaurací Hare Kršna.

Česká kultura neovlivnila ani klasické formy jídla. Ty jsou převzaty z Indie, kde se dodržují následující čtyři chody: zeleninový chod (sabjí), rýže (obilnina dodávající sílu), luštěninový chod (polévka) a čapata (placka z obilnin). Toto menu se dodržuje i při provozu restaurace a je základní kostrou hlavního jídla. Mezi oblíbená jídla patří ananasové sabjí nebo řepná rajta s jogurtem.

V poslední fázi výzkumu jsme se snažili zjistit, v čem nejvíce je stravování u příslušníků hnutí Hare Kršna ovlivněno českou kulturou. Vyšlo najevo, že se jedná o výběr a možnost získání surovin, který je omezován geografickými podmínkami. Vzhledem k vaření v restauracích i pro veřejnost bylo nutné přizpůsobit přípravu pokrmů tak, aby chutnala všem. Jedná se například o snížení pálivosti jednotlivých jídel oproti indické kuchyni. V té se hojně využívá chilli a další pálivá koření, protože nejen dobře chutnají, ale hlavně ochlazují tělo v tamních klimatických podmínkách. Češi ale nejsou na přísun pálivých pokrmů zvyklí a tak se v tomto ohledu musely přizpůsobit i restaurace Hare Kršna. Pálivé pokrmy nevymizely, ale jsou přizpůsobovány tak, aby chutnaly i v české kultuře. Mezi další důsledky vlivu české společnosti patří omezení mastnoty pokrmů a nepřidávání cukru do slaných jídel, které je v tradičních pokrmech běžné.

Kuchaři v restauracích nám navíc sdělili, že se nechávají hojně inspirovat českými zeleninovými polévkami, které pravidelně zařazují do jídelního lístku.

Náboženské hnutí Hare Kršna striktně dbá na svou filosofii, zvyky a tradice. Věří, že vše je od Kršny a Bůh je veškerou energií. Nedílnou součástí je stravování, kterému je přikládán velký důraz. Značná část filosofie se zabývá tématem karmy a energie, která se přijímá v potravě. Pro získání pozitivní karmy je nutné očišťovat připravené pokrmy. Jídlo se pro příslušníky hnutí Hare Kršna stává lékem a přijímáním správné potravy lze dosáhnout duchovního pokroku. Prostřednictvím restaurací se hnutí snaží rozšiřovat svou filosofii. Význam stravování pro hnutí Hare Kršna je možné vyjádřit větou: „Jíst kvalitně, abychom mohli žít kvalitně.“

Vliv české kultury na stravovací návyky příslušníku Hare Kršna jsou minimální. Je tu sice určité přizpůsobení se českému obyvatelstvu, ale jen v malé míře. Kostra všech tradičních receptů zůstává stejná, jen někdy dojde k záměně surovin, která je závislá ne geografických podmínkách. V České republice je totiž velice obtížné některé suroviny obstarat, nebo se vůbec nedovážejí. Proto se zaměňují ingredience v různých pokrmech, ale základ zůstává vždy stejný.

Mezi další vlivy české kultury můžeme zařadit přizpůsobení se české chuti. Obyvatelé České republiky nejsou například zvyklí konzumovat příliš pálivá a mastná jídla. Proto restaurace Hare Kršna přidávají méně pálivého koření do pokrmů.

Stravování příslušníků Hare Kršna je tedy ovlivňováno českou kulturou jen v malé míře. Naopak hnutí Hare Kršna skrze své pokrmy ovlivňuje české obyvatelstvo. Snaží se předat staré postupy a duchovní principy české kultuře tak, aby si více vážila jídla.

Co se týče oblasti vegetariánství, nebylo stravování příslušníků hnutí Hare Kršne ovlivněno vůbec. Vegetariánství patří mezi jedny ze základních pravidel stravování u hnutí a tudíž by tím porušili svou víru. Typická česká masitá jídla nepronikla do kuchyně Hare Kršna. Jediný vliv české kuchyně lze pozorovat u inspirování kuchařů českými zeleninovými polévkami.

Celkově můžeme konstatovat, že je stravování příslušníků Hare Kršna v České republice velice podobné tomu indickému a je jen částečně ovlivňováno místní nabídkou surovin, především nabídkou koření.

Literární zdroje:

BRYNDZOVÁ, M. Úloha sakrálného jedla v hnutí Hare Kršna. In Náboženství a jídlo. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2005.

CREMO, MICHAEL A., GOSWAMI M. Divine Nature: A Spiritual Perspective on the Environmental Crisis. Los Angeles - London - Stockholm - Bombay - Sydney - Hong Kong: The Bhaktivedanta Book Trust 1995. s. XXI.

Health Sociology Review. School of Nursing and Midwifery. Flinders University. Adelaide, SA, Australia 2010 19(3): 356–368. K dispozici také elektronicky: http://archive.cofed.org/research/food-systems

LUŽNÝ, D. Hledání ztracené jednoty - průniky nových náboženství a ekologie. Brno: Masarykova univerzita 2004.

RITZER, G. Mcdonaldizace společnosti. Praha: Academia 1996.

PRABHUPÁDA, S. Bhagavadgíta - taková jaká je. Praha: The Bhaktivedanta Book Trust 1991, 3.16.

PRABHUPÁDA, S. Górakšja a vegetariánství. Praha 1990

PRABHUPÁDA, S. Srímad Bhagavatam. Praha: The Bhaktivedanta Book Trust 1992, 1.1.10 (Prabhupádův komentář).

Internetové zdroje:

Hare Kršna. [online] Wikipedie, 2011 [cit. 2012-03-24] Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hare_Kr%C5%A1na

Člověk a jedení masa. [online] Hnutí Hare Krišna, 2007 [cit. 2012-03-20] Dostupné z WWW: http://harekrsna.cz/cvs/2007/clovek_jedeni_masa

Etika. [online] Hnutí Hare Krišna, 2007 [cit. 2012-03-20] Dostupné z WWW: http://harekrsna.cz/cvs/2007/etika

Náboženství. [online] Hnutí Hare Krišna, 2007 [cit. 2012-03-20] Dostupné z WWW: http://harekrsna.cz/cvs/2007/nabozenstvi

Správná výživa a zdraví. [online] Hnutí Hare Krišna, 2007 [cit. 2012-03-20] Dostupné z WWW: http://harekrsna.cz/cvs/2007/spravna_vyziva_zdravi

Kršnova vegetariánská kuchařka [online] 1992 [cit. 2012-03-21]. ISBN 97-7149-045-0. Dostupné z: https://docs.google.com/viewer a=v&q=cache:RjukIg3dzEAJ:www.ratus.mysteria.cz/ost/Krsnova_vegetarianska_kucharka.pdf+hare+krsna+strava+%C4%8Dr&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEEShOLJaSR7lpFpt2PRHISFNCQ05LmjFQbZjiiPCmGL7pg9U1zMOVPVHc94DU2tc9L4n230Kchw9tGx6C6Mmf98bopGnQvt2msbVMWTeMFQM22KegXCga9y4gXCCi63m0xIwycucd&sig=AHIEtbTZuhEw68sC8v8AJsqdAexl1CWj_Q

Náboženské sekty. [online] Maturita.cz, 2007 [cit. 2012-03-24] Dostupné z WWW: http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3167

Počet shlédnutí: 157