Chorvatsky Hercegovac. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1730. Tato obec se nachází v Bjelovarsko-bilogorském županství západně od Daruvaru. Administrativě pod obec spadají ještě další čtyři vesnice. K tomuto správnímu celku se váží i údaje ze sčítání obyvatel v roce 2001. Samotný Hercegovec má asi třináctset obyvatel. Se spádovými obcemi pak 2 791 obyvatel. 87% obyvatel tvoří Chorvaté a téměř 10% Češi (268 lidí). Za zmíňku ještě stojí Maďaři, kteří jsou zde zastoupeni 1,2%. Ostatní národnosti jsou co do počtu zanedbatelné. 178 Čechů má za mateřský jazyk češtinu. 95% všech obyvatel jsou katolíci. ¹⁾

Hercegovac má několik partnerských obcí v zahraničí. Například v Maďarsku, Bosně a Hercegovině, ale také v České republice. Partnerskou obcí jsou Jiřice, do kterých se po jugoslávské válce přistěhovali krajané z Daruvarska. Byli jimi zejména příslušníci I. československé brigády Jana Žižky z Trocnova v Jugoslávii se svými rodinami. První sem přijeli počátkem října 1945. ²⁾

Česká beseda byla v Hercegovci založena 8. června 1920.

Poslední valná hromada se konala 22. dubna 2007. Čítala 313 členů, ne zdaleka všichni byli Češi. Stále více se zapojují do besedního života také chorvatští občané. Předsedou Besedy je pan Jaroslav Vojta, místopředsedou pak pan Jenda Sitta a jednatelem pan Zdenko Šelíř.³⁾

Čeští krajané mají i zde k dispozici svůj besední dům, který nese název Masarykův dům. Vystavěn byl ve 20. letech 20. století. Tady se odehrává krajanská činnost. Na opravy Masarykova domu bylo letos vyčleněno 65 000 kuna. Tyto peníze poskytla Česká republika prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.

Smyslem založení Besedy v Hercegovci bylo uchování češtiny, zvyků, tradic, kultury. Dnes v Besedě pracují lidé, kteří většinou nejsou českého původu, ale vynikají zájmem o tanec a hudbu. Předseda spolku vyzval zájemce o členství slovy: „Dveře Besedy jsou otevřeny všem.“ Spolek patřil kdysi k nejaktivnějším. Dnes je situace komplikovanější. „Mnoho Hercegováků odešlo za prací do jiných měst. Mnoho z nich se stalo členy jiných spolků. Třináct hudebníků pracuje a žije v Záhřebu - to je celá dechovka,“ doplnil. Ze zprávy pokladní bylo zřejmé, že Beseda nemá finanční problémy. Plán práce bude upřesněn do měsíce. Zprávu dozorčího výboru podal Vječeslav Sitta a Ljubo Jurčić za verifikační komisi konstatoval, že na valné hromadě bylo přítomno 73 členů Besedy. ⁴⁾

V České besedě v Hercogovci také dlouhá léta funguje hudební, taneční a divadelní složka. Dechový soubor je více než 35 let veden kapelníkem Jendou Sittou a funguje již přes 85 let. Vznik dechovky souvisí se založením tělocvičné jednoty Sokol, která potřebovala ke svým akcím hudební doprovod. Poprvé skupina veřejně vystoupila v roce 1922 na Svatého Josefa. Za druhé světové války byla činnost dechovky přerušena. Dnes nesmí Hercegovecká dechovka chybět na žádné krajanské akci. Celý soubor má dvacet pět člennů stávajících ze čtyř generací a zaměřuje se na české lidovky. V minulosti soubor vystupoval i na několika zahraničních akcích v České republice, Srbsku nebo Bosně. Roku 2008 se bohužel skupina nezúčastnila přehlídky dechovek v Brestově, kvůli pracovní vytíženosti hudebníků. ⁵⁾

Beseda během roku pořádá mnoho kulturních akcí. Tak např. taneční večírek, na kterém kromě domácích vystoupily také Česká beseda Velké a Malé Zdence, Česká obec Bjelovar, KUD Slavko Palešnik, nebo Hrvatska čitaonica Hercegovac.

Česká beseda Hercegovec také tradičně pořádá májovou taneční zábavu. Domy, kde bydlí mladá děvčata se již časně ráno vyzdobují zelenými májkami. Odpoledne je obchází průvod mládenců spolu s dechovkou. Před domem nejprve skácejí májku a poté žádají matku děvčete o svolení, aby mohla jít na večerní taneční zábavu. Po svolení se děvče přidá k průvodu a pokračuje se k dalšímu stavení. Pokud děvče nebo rodiče se zábavou nesouhlasí, skácejí májku sami. Letos prý bylo postaveno na 115 májek.

Mezi kulturními akcemi besedy můžeme také zmínit letošní zájezd krajanů do Mikulova. ⁶⁾

Děti v Hercegovci navštěvují základní školu Slávka Kolára.

Největším problémem je, že se ve vsi stále méně hovoří česky. Proto došlo k ochromení ochotnické činnosti. Velkým úspěchem je zavedení fakultativní výuky češtiny: od nového školního roku na ni v místní škole bude docházet sedm žáků. Čeká se pouze na souhlas ministerstva školství. „To by mělo přispět ke zlepšení situace a zvýšení počtu česky mluvících občanů,“ uvedl předseda spolku. 

Počet shlédnutí: 58