Pozn.: najít zmínky o stínání kohouta v díle B.Němcové/Zýbrt-Veselé chvíle v životě lidu českého

Holuboje=modrý (od slova holub, bylo tu hodně holubů) – tento název 1907, do 1912 to bylo Novohrad-Goluboje Jméno Goluboje – dříve se tak jmenovala řeka a údolí, ve kterém leží

Švagr dědy pana Laudy čekal na cara při jeho cestě z Jalty 1885 Novohrad(jméno) – 153 lidí 1882 květen – arcibiskup z Kišiněva Sergej (od té doby pravoslavní?) 1907 – 270 Čechů

Bavlnka byl generál

Pantáta=tchán

1935 – česká škola byla zakázána Češi nebyli bráni do války, do roku 53 ani na vojnu(aby přežili) 1940 Moldávie připojena k SSSR – 1944 k Rumunsku 1956 Češi dovezli traktory Kolchoz do roku 1954

Za posledních 10 let se kolem 20-ti Čechů přestěhovalo do oblasti Náchoda, Hradce, Nového Města n.M.

V Holuboji už je jen jeden původní dům postavený Čechy

V Moldávii bylo hodně německých vesnic, roku 1939 museli všichni odjet do Německa, zůstaly zde prázdné domy a vesnice, SSSR to pak rozdělovalo lidem, i Čechům

Plánuje se postavit kaplička, kostel je ve vedlejší vesnici.

Druhý rok je zde kroužek českého jazyka Novohrádek (minulý rok 23-27 dětí) -budova se zrekonstruovala z peněz z ČR

Teď je v Holuboji 160 Čechů (120 ve spolku-nejsou v něm jen Češi) KDE??:)

Za války byl hlad, brali se mezi sebou jen Češi, aby nedošlo k smíšeným manželstvím s Židy. Brali se mezi sebou rodinní příslušníci-častá rakovina (ostatní národnosti měli rakovinu méně) To říká Lauda, ne statistiky

Češi z Novohradu chtěli zpět do Čech – 1.sv.v. – vybrali jim peníze, že budou moci odjet a pak je nepustili, 2.sv.v. – hlad – po tom chtěli zas do Čech-řekli, že chtějí na frontu – museli se zase vrátit Teď mladí odchází(města v Moldávii, ČR, Rusko), vesnice vymírá.

Lauda-moldavské občanství, barák postavil on v roce 1969, je 4.generace-jeho praděda sem přijel, když jeho dědovi bylo 6 let

Češi už tady spolu tak nedrží. Spolek-je kulturně-historický, musí každé 3 měsíce platit.

Škola Jaroslava Haška -peníze z ČR posílají až od doby spolku(3.rok-letos dostali kolem 70.000,-)

Holuboje – kolem 1000 obyvatel(neoficiálně asi 700) -cedule až minulý rok

• Mateřská škola – otevře se v září (Lauda si myslí, že se tam nebude učit česky), bude tam asi 30 dětí. (pozn. školka se nezprovoznila, viz. článek National Geographic. K.)

Jsou tu dvě čisté české rodiny

• Základní škola – 9 let • Elektřina od r. 1960, cesta od 1970, plyn zatím ne • Sucho, špatná úroda, v zimě mrazy až -15 C, v létě i 40 C • Doktor – ve vedlejší vesnici je ,,rodinný doktor“-jezdí do Holuboje 1x týdně – ale lidé spíš jedou rovnou do Cahulu a zaplatí • Bradky-policie-funguje • Každý má malý kousek pole, někdy to dají někomu jinému, který se o to stará a dává jim část úrody

Jožka Iriněvič-81 let, tatínek z Ukrajiny, maminka z Čech Manželka Manča-79 let, oba rodiče Češi

1. pravoslavní, věřící, chodili by do kostela, ale je to pro ně daleko
2. děti už nemají(syn Jozánek jim zemřel), jen vnuky a pravnuky-mluví česky
3. mají vinohrad, někdo jim ho obdělává
4. v ČR nikdy nebyli, měli moc práce, teď už jsou starý
5. mají 1200 penzi/2 lidi
6. české svátky dodržují někdy
7. 1951 se vzali,1952 postavili dům

-oba mluvili dobře česky, bylo jim dobře rozumět většinou, jen některé výrazy jsou starší, oni nám někdy nerozuměli, Jožka špatně slyší

-chybí jim školka, byli by radši, kdyby děti mohli něco dělat, zatímco rodiče pracují -ekonomika byla podle nich za kolchozu lepší a zároveň se více dodržovaly tradice, všichni společně zpívali

Fotky-Káťa 1. Manča-40 let, vpravo nahoře v rohu 2. Dva vojáci – 1905-7 – tatínek s dědečkem se potkali náhodou

Lauda-po rozpadu SSSR místní lidé vše ničili, protože v tom neviděli, že je něco jednotlivce, ale že je všechno všech-něco prodávali a za to kupovali vodku

Poslední staročeský dům-provedla nás jím napůl Češka, napůl Bulharka -150 let starý, byl z hlíny -babička + děda paní měli 8 dětí

Škola-Gymnázium Jar.Haška -vedle ní ,,veřejné záchody“-nové, peníze z ČR -starostka dává na školu atd. 70.000 ročně, ČR poskytla za 3 roky 300.000 -v době naší návštěvy poslední úpravy na škole(úklid atd.) -škola má plastová okna, nový nábytek, světla -jídelna -budou mít málo žáků, jednu místnost chtějí zmenšit -setkali jsme se zde s trochu česky hovořící učitelkou, ukázala nám spoustu českých učebnic-dostali je jako dárky od různých lidí co sem jezdili -pomůcky a nápisy jen v azbuce, výuka v češtině se neplánuje(pouze Novohrádek) -budova stará 30 let-rekonstrukce trvá??? -V celé škole učí 16 učitelů

ČR financovala záchody, Gymnázium, Hudební školu Karásek

Český jazyk v Novohrádku -dvě skupiny(děti 7-12 let-15 členů, 12 let a více-10-12 členů), učitelka z Holuboje -dole ve škole budou mít portrét Jar.Haška

Hudební škola

Fotka v kanceláři -nahoře 5.zleva-paní Iriněvičová -2.řada 3.zprava ???

-v kanceláři mají různé české knihy(i nové), velkou českou vlajku -kapela: 24 lidí(různé věkové kategorie) -další jsou Perličky-babičky-3xtýdně zde také zkouší

Pan Pluhař -je z 6-ti dětí, má bratrance a sestřenice v Pardubicích a v Trutnově, v ČR byl v r.1975 -je ze 4.generace(přijel sem jeho praděda) -má dva syny-mluví česky -Jarda, vnoučata mluví česky -mají hospodářství-vinohrad, pole, které dostali po revoluci už dali pryč -je věřící jako ,,každý sovětský člověk ne moc“-jeho matka nebyla tak věřící -Vánoce a Nový rok drží pravoslavné i kat. -dostává penzi

Petr Petrovič Iriněvič -nar. 1925 -manželka Bulharka(pěkně přísná) -byl 2x v Praze, má známé v Děčíně Ještě vloni hrál na harmoniku, trubku, …teď je nemocný -mají 5 řad vinohradu -dříve vedl orchestr(od 1969) – 38 let a 6 měsíců(vedl orchestr i jinde), měl kolem 50 členů, hráli české písně, jeho tchán napsal ,,Náš tatíček novohradský“(slova Jan Římovský 1939), hráli i polku, foxtrot,hymnu Čr, valčík -zahrál nám Novohradský tatíček-na foukací i tahací harmoniku -1944 – muzikanti byli mobilizování, žádní tu nebyli -jezdili s orchestrem 2x ročně do Kišiněva a pak do dalších míst(Belcy, Cahul,…), do Rumunska(Banát) -dostal trubku od velvyslance ,,Novohradský pozdrav do Čech, nikdy nezapomenu českou řeč“

Marie Vasilijevna -žije zde 27 let(v Cahulu)- tatínek byl Bulhar, ale její manžel je Čech/Ukrajinec -její maminka z 9-ti dětí -učitelka ve škole v Cahulu-jsou tam české děti(asi 20), mají kroužky-pí.Karásková -30 let učí ve škole ruský jazyk a literaturu, má 11., 12.třídu – třídy po 35-ti dětech -sbírají materiál, aby udělali české museum(zatím tam není) -má po mamince záclonky, vyšívané polštáře a další věci co vyráběli Češi -nikdy nebyla v Čr, ale četla české knížky -vzpomíná na záběry z české svatby-měli české kroje, ale spojovalo se to s nějakými moldavskými věcmi(víno), zvyk kupovat dětem a vnukům zlato, podušky atd..při pohřbu se nic nedávalo, je to hřích. -dralo se peří, střídalo se kde, zpívali písně-aby nezapomněli česky -maminka měla za manžela Čecha, ten zemřel na frontě-pak si vzala Bulhara(otec Marie) -rodina byla věřící, za komunistů se vdávala,aby měla obřad v kostele-museli tajně na Ukrajinu -Češi zde dávali důraz na vzdělání -její dvě dcery umí perfektně česky(chodí do Novohrádku)

Valentýna Karlovna Kurach(dříve Zlatníková) (viz. Malá Alexandrovka - přepsaný rozhovor, k.) -babička byla věřící -odjela z Malé Alexandrovky v r.1953 -většina Čechů přišla do Malé Alexandrovky z Volyně(její praděda) -má sestry Karolínu a Libuši (Karolína Jelínková-žije v Dubasarech)

Tady je stručně zpracovaný mustr, co jsme udělaly už tam. čísla jsou nadpisy v mustru, písmenka jsou podotázky v mustru.

Do mustru

1) a) - kronika Karáska - před pár lety se ztratil originál po smrti nějakého pána→ mají kopii
b) - 1870 přišli Češi z Čechohradu
- Romaněnko
- viz Karas
c) - první Češi, pak další národnosti, začla se sem stěhovat chátra – Moldavani, Bulhaři, Ukrajinci, Gagaluzové, …
- konflikty žádné, ale Češi se s nimi nechtěli mísit, ostatní národnosti přejímaly české zvyky, jídlo, …
- mísí se až od 30. let, kdy už byla mezi Čechy drsná endogamie (rakovina)
- pan Lauda: kdyby si Moldavani a Rakušani vyměnili bydlení, tak to tam za rok vypadá stejně → všechno je o mentalitě
d) kronika

2) a) dtto
b) Karas, Rusáci, 74 rok – film o H. název Tritopale, objektiv ČT, studenti – diplomky – Pavla Žvahtová (tel.: 608725826, mail: pavlazvahtova@volny.cz, zvahtova@omk.cz)

3)
- vinařská oblast
- krajina vlnitá
- srpen sucho, až 40 stupňů XX zima – sníh, až -15 stupňů
- infrastruktura – cesta 30 let stará
- osídlení jen kolem hlavní cesty
- není hranice mezi další vesnicí
- modrá je tu všudypřítomná
- zdobené štíty – vyřezávané – foto
- lavičky před plotem
- víno a kukuřice se pěstuje všude
- hospodářství – koně, husy, krůty, psi, kozy, prasata, slepice, kohouti, kočky,…
- profi pastevci za peníze nebo za jídlo
- voda – zavedená do baráku – 20 lidí, sprcha – jen Laudovi
- pracovní místa, příležitosti – 0
- zbylí Češi jsou 4. generace
- izolovanost – nechtějí se mísit i židy

        - infrastruktura\\
        - elektřina, voda, plyn\\

- chlapi jsou tu pěkní podpantofláci
- vesnice je údolí, řeka Selča?
- sakumpak
- 28km od okrasního města Cahul
- lidé tu nekouří, dožívají se vysokého věku – 80 a víc
- bus 3x denně do Cahulu
- rodinný doktor dojíždí jednou týdně, napíše jim papír, se kterým jednou pak do Cahulu – to je bezplatné, ale když to chce někdo urychlit, jede do Sahulu rovnou, kde si za péči zaplatí
- 9letá škola, hudební škola, škola, která má otevřít 1.9., radnice, pošta
- 2 zastávky ve vesnici, ale na mávnutí v podstatě kdykoli
- 1 hřbitov – není opečovaný jako u nás, zarostlý trávou, všude umělé kytky, náhrobky Čechů jsou kamenné, lavičky u hrobů
- není tu kostel – je ve vedlejší vesnici, plánují kapličku, nejsou peníze
- kulturní dům, mateřská školka – rujny
- Tataresti – vedlejší vesnice
- spolek se jmenuje NovoGrad, nemají v azbuce H

4)
a) čísla – v materiálech - 120-160?
- odchází do Čech
- mají moldavské občanství
- vesnice vymírá, do 20ti let…

b) jediný zvyk – kohout
- mluví i děti
- písničky, škola – Novohrádek, čj, gymn. Jaroslava Haška
- pna Pluhař – Novohradský pozdrav do Čech, nikdy nezapomenu česky!
- Pozn. Pan Lauda se řádně stará o archivaci veškerých materiálů – foto, noty, …
- Pan Lauda : „ necítím se tu doma, v ČR jsem doma hned“ trochu křeč…
- Hodně českých knížek
- ČR vlajka
- V plánu muzeum

5)
- NovoGrad – zajímavost
- založili, aby dostali dotace
- spolek funguje, jsou peníze na školu – Haška i hudební (komplet opravy a vybavení)
- p. Lauda dává dohromady všechny materiály
- peníze od ČR – asi 800 000 za 2 roky, letos asi 70 000 – tyto peníze jsou jen na kulturu a vzdělání
- Česká katolická charita – 7 000 euro na víno
- dotace 3 000 euro na postřikový stroj
- foto : certifikáty
- platí poplatek 30 lei za vstup, pak další 3 měsíce platí poplatek, že spolek funguje
- ve spolku nejsou jen Češi
- v hudební škole mají kancelář
→ založen až v roce 2004 – kvůli dotacím, před tím žádný spolek nebyl

6) a) pravoslaví
- lidé jsou vesměs věřící
- do kostela nechodí, je to daleko (vedlejší vesnice)
- chtějí postavit kapličku, nejsou peníze
- doma mají ikony v rohu místností
- dál – přestup – dobrovolný atd., …viz materiály
- krom 2 katolických rodin jsou všichni pravoslavní
- náb. Tu není moc silné
- pan velvyslanec : pravoslaví má nejmenší sociální výchovu

7) a) viz papír, 1. škola na fotbalovým hřišti, v roce 74 zemětřesení, postavená nová škola
b) - rekonstrukce 30 let staré školy – rozmlácená po revoluci 91-92 rok
- díky dotacím z ČR je částečně zrekonstruovaná – jídelna, dveře, okna plast, světla, WC, lavice, třídy, skříňky – Novohrádek
- nezrekonstruovaná – tělocvična, bi-che třída
- v každé třídě na zadní stěně obrázek lesa
Třída Novohrádek
- skříňky na věci
- chtějí zařídit v českém stylu
- nové vybavení, na lavicích je igelit, učebnice – slabikáře, čj pro cizince
- není tam umyvadlo
- → chce to nástěnku a taháky na zeď
- Zde probíhá výuka čj – menší skupinka 1.-4.tř. asi 15 dětí
- větší –II- - 5.-9.tř. 10 – 12 dětí
- nejezdí sem kvalifikovaní učitelé – viz Daniel, jen dobrovolníci
- přes rok učí paní Karásková?
- Některé čj knihy dostali od lidí jako jsme my
- ČR dala 800 000 za poslední 2 roky
- Vše je v azbuce
- Název J. Haška, chtějí portrét

Hudební škola
- Karáska
- Z vepřovic - > opravena od základů do betonu, železné výstuhy
- Zkouší orchestr a Perličky
- kapela má 24 lidí
- hrají na slavnostech
- všechny věkové kategorie
- Perličky – babičky – zpěv
- Novohradský tatíček – nad dveřmi – foto
- Kancl – vlajka ČR, zvětšená fotka orchestru, místnost s nástroji, noty s ČR písněmi – Špalíček

Info-technologie
- PC + @ - na radnici
- Pošta
- V každém domě telefon
- Mobil spíš ne, je tam špatný signál
- TV, … pořizují děti rodičům
- Voda, elektrika – psané výše

Vymahatelnost práva
- nic takového tu není
- storky se 4 policajtama a žebříkem

zaměstnanost
- vesnice – nic
- region – město, Moskva, Petrohrad, Praha, Kišiněv

pomoc
- řádně zaškolení učitelé
- turismus
- těžká pomoc jen Čechům, když tu žijí Bulhaři, …
- děti Čechů jsou zajištění
- peníze Perličkám na cestu na listopadový festival

---

Holuboje

Název Novohrad (1885-1907) – Češi nazvali, protože přijeli z Čechohradu, 153 Čechů Novohrad-Goluboje (1907-1912), 270 Čechů Holuboje (1912 - …) Nyní Holuboia nebo jak se to píše

Holuboje = znamená modrý, holub, říčka, údolí se také dříve jmenovalo Holuboje

Květen 1882 – návštěva arcibiskupa Sergeje v Novohradu⇒ přestup na pravoslaví, přestup byl dobrovolný, mysleli si, že to pro ně bude výhodnější, nyní jsou v Holuboji ještě 2 katoličky

1935-37 – zavřená česká škola – zákaz

Čechy nebrali do 2.sv.v. kvůli Ludvíku Svobodovi Do roku 1953 neverbovali ani na vojnu, protože bylo Čechů škoda.

1940-44 – území připojeno k SSSR.

Čechy zde měli od počátku rádi, přivezli know-how, pluh, jabka, hrušky, sekeru, … 1956 první traktor. 1942-54 – kolchoz

Posledních 10 let se odstěhoval do ČR 20 Čechů, okolí Náchoda.

Původní domy byly z vepřovic, dnes už je tu jen jeden takový.

1939 – odchod Němců kvůli Hitlerovi, celé vesnice prázdné ⇒ SSSR rozdává pozemky i Čechům.

Kostel ve vedlejší vesnici, v Holuboji není, plánují kapličku pro 20 lidí, plán a projekt je hotový, nejsou peníze. Kostel/kapličku plánují už od 1.sv.v, ale pak byla druhá, pak hladomor, pak SSSR, pak rozpad SSSR, prostě ještě nebyl čas…)

1956 – první doktorka?

Šaty - krajky – tak se poznaly jeho sestřenice - šátek nosí pod bradou

církev - pan Lauda není věřící - dušičky mají 2. pondělí po Velikonocích - kostel ve vedlejší vesnici - lidé slaví církevní svátky podle pravoslaví

škola - J. Haška - Už 3. prázdniny probíhá výuka pro děti, které sem jezdí na prázdniny - 2. rok kroužek Novohrádek – výuka přes celý rok, navštěvuje asi 25 dětí - Učitelé z Holuboje můžou jet na kurzy češtiny do Dobrušky, pak jí teoreticky učit v Holuboji, ale po absolvování kurzů většina učitelů neučí, protože je to pro ně finančně nevýhodné, nyní v Novohrádku učí paní XXX, která česky neumí??? - Za české peníze nová škola – okna, podlaha, lavice, jídelna, WC - Školka – měla by otevřít začátkem září asi pro 30 děti, čj vyučována nebude - Do školy chodí asi 130 dětí - Foto školy i školky

Spolek NovoGrad – G proto, že spojuje i jiné národnosti než jsou Češi – Bulhaři, Ukrajinci, Moldavci - funguje poslední 3 roky - na spolek posílá ČR peníze - vstupní poplatek 30lei - zaměstnává předsedu, sekretářku, ekonoma,… - každé 3 měsíce platí za to, že existují - foto certifikátu

návrat Čechů do ČR - po 1.sv.v. chtěli odejít, vyberou peníze, ale nepustí je - po 2.sv.v. chtějí odejít, ale je hlad, nakonec nemůžou opět odejít, protože nebyli ve válce

život - Češi se brali mezi sebou – endogamie do 30. let → nechtějí se brát s židy a moldavci až do teď - Endogamie, zrušili, umírali moc na rakovinu - nyní mladí Češi – Cahul, Kišiněv, Moskva, Praha - penze 425lei - Moldávie – 10% bohatá vrstva. 90% chudá vrstva - Laudovi si dům stavěli sami - Nyní jsou v Holuboji 2čisté české rodiny – Pluhař a Irijevič - Holuboje – oficiálně 1000obyvatel, realita – sotva 700 - Cedule H. byla postavena předloni - Starostka je Bulharka

Infrastruktura 1960 - elektrika 1970 – cesta do H. 2007 – plyn, ale zaveden jen ke škole a k úřadům Okresní město - Cahul

Národnosti 125 Čechů, 65 Bulharů, Albánci, Rusové, Ukrajinci, Rumuni, Moldavani, cikáni, Gagaluzové

---

- Holuboje = modrý, nebo proto že zde je hodně holubů, či podle místního potoka - Původní jméno Novohrad, na Holuboje přejmenováno roku 1912 - 1885 – Novohrad 153 lidí - květen 1882 – kišiněvský biskup Sergej v české vesnici – přinesl pravoslaví - 1907 – 1912 – Novohrad + Holuboje, pak už jen Holuboje - 1935 – červen 1937 – zakázána česká škola - cca do r. 1950 nebrali do války Čechy díky L. Svobodovi, nebrali je dokonce ani na vojnu - 1940 – Moldávie připojena k SSSR, 1944 – zpět k Rumunsku - češi do Moldávie přivezli jablka, hrušky, sekeru, roku 1956 přivezli i první traktor - 1942 – 1954 – kolchoz - každá vesnice si vymýšlela svůj marš – Marš Holuboje – od Karáska ( bratr dědy pana Laudy) - v posledních letech hodně odchází zpět do Čech - původní domy z vepřovic – dnes už jen jeden poslední - šaty – to co se tkalo doma, sukno, len, vyšívané límečky, šátky, boty přírodní - krajky – dříve mohli mít jen češi – podle toho se poznali dvě známé rodiny - pokud budou peníze postaví si vlastní kapličku - do kostela s pravidelně nechodí – pokud chtějí do kostela musí do vedlejší vesnice ( v Holuboji není) - dušičky – pondělí po velikonocích – velké oslavy na hřbitově - škola – už po tři roky o prázdninách letní škola češtiny, učí se hlavně děti co sem jezdí na prázdniny – místních už tu tolik není - druhým rokem po celý rok kroužek češtiny Novohrádek, navštěvuje ho okolo 25 dětí - za české peníze ve škole česká třída – nová okna, podlaha, lavice - škola Jaroslava Haška - v Dobrušce kurzy pro učitele, ale je to nevýhodné, potom mají jako učitelé málo peněz - v Cahulu asi 25 čechů - v Holuboji okolo 120, ve spolku nejsou jen češi - český spolek Novograd – předseda, ekonom, sekretářka - při vstupu do spolku se platí 30 Lei - další členové spolku jsou v Cahulu, Kišiněvě - je to kulturně historický spolek, na svou činnost má i certifikát vydaný 31. 3. 2004

- po 2. sv. v. v Holuboji velký hlad (1947) – polovina vesnice vymřela - začali se brát mezi sebou – příroda se brání – rakovina, dříve zde na ní umírali jen češi - postupně se chtějí vrátit do Čech - mladí češi do Cahulu, Kišiněva, do Prahy a do Ruska

- minimální mzda 400 Lei - v Moldávii 10% bohatých - v Moldávii 5 družstev - v Holuboji pobírá peníze od státu pouze 45 lidí - penze okolo 420 Lei - ekonomika v poklesu, ale jinak je tu vše levnější než u nás

- mají moldavské občanství - dům kde Lauda bydlí stavěl sám roku 1969 - jsou 4. generace – jeho praděd přijel když dědovi bylo 6 + dvě generace dětí - Lauda říká, že do dvaceti letu tu nebudou již žádní češi

- peníze z ČR chodí do Holuboje každý rok poslední tři roky

- v Holuboji oficiálně 1000 obyvatel, neoficiálně 700 - cedule Holuboje až předloni - starostka Bulharka - mateřská škola byla, ale pak jí rozbili, část se nyní opravuje a měla by se otevřít v září, ale čeština se spíš učit nebude - jsou tu jen dvě čistě české rodiny ( Pluhařovi) - jinak tu jsou smíšené rodiny - celkem je tu 120 – 130 školáků

- Lauda vlastní 1 ha půdy + 0, 5 ha od bratra + 0, 5 otec, 1, 5 ha vinohrad - včelstvo 40, doma + v lese - 100 000 Lei za rok – vychází jakš takš - kozy, kráva, 1 ha jabloňového sadu - 80% vína dříve pili Rusové, pak Rusové přestali víno odebírat, což je pohroma - ekonomika se zhroutila, dostali se na hranici přežití

- víno se pěstuje od Kišiněva na jih, na severu ne - teď Rusko zase začíná něco kupovat, ale na západě nic - jablka nic moc - rajčatový protlak moc neprosperoval

- elektrika v Holuboji 1960 - cesta od r. 1970 .do té doby jen bahno - plyn až loni – kanceláře, škola, školka - školka 30 malých dětí - okresní město Cahul - počasí – horko, sucho, v létě i 40 ve stínu, v zimě mrazy jen zřídka - loni žádná kukuřice, pšenice - zabíjeli se prasata, krávy, protože nebylo čím krmit

- doktor – rodinný doktor ve vedlejší vesnici – 1x za týden v Holuboji - ale spíše jezdí za odborníky do Cahulu – šetří to čas – ale pokud před tím nemají doporučení platí si to sami - policii mají - kulturní centrum rozbořené – na opravu nejsou peníze - tak jako po celé Moldávii měli ti tady lázně ale všechno je zničené

- začínají úplně od začátku – vše je zničené, takže je logické že tu češi nechtějí být

Svátky - vánoce slaví normálně jako v Čechách, i se stromečkem - velikonoce podle náboženství, s ostatními z vesnice - Nový rok, také jako u nás - pokud je smíšené manželství slaví to dvakrát

- čeština se zde doteď udržela hlavně díky kultuře – písničky - ale vše jen mluvené, ne psané, takže spoustě věcem nerozumí (hasi čupálený) - dnešní mladí už tolik nedodržují české zvyklosti a svátky, protože čeština mizí a nemá se jak udržet - rodiče doma mluví s dětmi je rusky, protože to potřebují pro život tady a češtinu jako druhý jazyk nechtějí - dříve se to tak ale běžně dělalo - každá generace mluví česky hůř, protože ochota učit se, se snižuje

Pohřbívání - z nemocnic se posílají umírat domů - otevření hroby, co nejlepší oblečení - většinou na pohřbech nikdo nebrečí, nechtějí to, raději slaví a v dobrém vzpomínají na mrtvé - ale Čechům závidí, že mohou umírat v nemocnicích, že se tam o ně postarají do poslední chvíle - neradi vidí mrtvoly - zvláštní, že u nás lidé naopak chtějí umírat doma a ne v nemocnicích

My bychom se chtěly zeptat na náboženství, jestli věříte v Boha?

M: Věříme v Boha, jak nebudeme věřit v Boha, tak nebudeme jíst chleba. Bůh nám dá chleba.

Chodíte do kostela pravidelně?

M: Chodili jsme, teď nechodíme, protože je to daleko. Jsme starý a vozit nás nemá kdo. Když jsme mohli, tak jsme chodili do kostela, teď je náš kostel doma.

J: Už jsme starý, kam my budem chodit. A jste pravoslavní nebo katolíci?

M: Né, my jsme pravoslavní. Jak jsme byli pravoslavní, tak i pravoslavní jsme. My jsme se ne….? nikam. J: Byli tady u nás katolíci, ještě do 40.roku. Mladé holky. M: Protože jejich rodiče byli. J: jedna je v Čechách.

Jak dlouho tady žijete?

M: My jsme se tady rodili a od těch dob tady žijeme.

A před tím tady byli vaši rodiče a prarodiče nebo ještě dál?

M: Naše babičky byly …..? a potom přijely sem a naše rodiče už se tady rodili a my už taky jsme se tady rodili.

A máte děti taky a vnoučata?

M: Měli jsme, už nemáme, on nám umřel. J: Já už jsem pradědeček, už mám pravnučky. M: I vnuky máme.

A vnuci žijí tady v Holuboji?

M: Dvě žijou tady a jedna v Rusii. J: Ne tady, v druhé vesnici, ona se vdala a odjela

A česky mluví taky?

M: Jo, naši vnuci mluví všichni po česky, i pravnučka mluví po česky. Zítra nám přijede, má 4, skoro 5 roků.

A hospodářství tady máte?

M: Máme tady zem, máme tady vinohrad, máme všechno, dali jsme to Vavrendů?), protože sami to nemůžeme obdělávat, nám to obdělávaj a část nám dávaj.

A to vás vždycky živilo ta půda?

M: Jo

A vaši rodiče dělali co? Taky na půdě jenom?

M: Jo, naši rodiče měli a dali nám trochu a tak se to vede. I oni poumírali, ono to zůstalo nám a teď my taky umřeme a ono to zůstane vnukovi. Z pokolení na pokolení to jde.

J: My jsme měli jednoho syna, on nám zemřel, ale zůstali vnuci.Teď jsou pravnuci, jedna pravnučka už je v 6.třídě, je jí 13 let, už je veliká.

L: Oni tam češtinu učí?Znaj vaši pravnuci českej jazyk?

J: Jo, i v Rusku co jsou uměj mluvit česky…..všichni se přeřvávaj ….

A byli jste někdy v české republice?

M: Nebyli, rodinu máme tam, ale nebyli jsme. Měli jsme hodně práce, nemohli jsme nikam. A když už není tolik práce, tak jsme starý zase, tak kam my pojedeme …………….

Nerozumim, jen, že dostávaj oba penzi dohromady 1200 lei.

A svátky slavíte?Třeba Vánoce?

M: Svátkujeme, všechny svátky svátkujeme. Ruské svátky některý i český, jak kdy. DnR je taky svátek, ale to je moldavský. Dodržujem všechny svátky, který jsou ….?…., takový malinký někdy držíme, když není kdy, tak nedržíme.

A znáte nějaké české písničky?

M: Písničky znám (ale nechce zpívat)…..tam je sbor českej, ten ať vám zazpívá

…..

L: (píseň, kterou zpívá sbor) ,,Co ty kose, černej ptáku, co ty tady děláš, všechny panenky stále jdou a ty se na ně díváš“.

A tady ten dům, ve kterém bydlíte, to jste stavěli vy? Nebo vaši rodiče?

J: My jsme to postavili, sami.

M: My jsme to stavili v 52. roce. V 51. jsme se vzali a v 52. jsme začali stavět. V 53. už měl Jozánek rok. (syn)

A kde jste bydleli předtím?

M: Než jsme se vzali, tak jsme bydleli u tety Luky 1 rok. Dřív to byl problém, hodně lidí. J: Ale teď už jsou prázdné chaty. M: Těžko se stavělo. Vodu jsme tahali vědrama z kanálu, dělali jsme……?….. Dřív bylo těžko. DnR vemou traktor, cisternu,…

Vy teda máte maminku Češku a tatínka Čecha?

M: Jo A vy taky?

J: Ne, tatínek byl Ukrajinec, ale mluvili jsme po česky, tatínek uměl po česky.

A vy jste oba z Holuboje? Tady jste se narodili?

M: Jo

A jak jste se poznali?

M: Na muzice …..?……Jedno, po druhým, tak už to šlo dál…

J: Chodili jsme do takového velkého sálu, klub se nazýval. Tam všichni zpívali po česky….Zvoní telefon

L: V sobotu byla muzika, tancovali mladí, staří,…

J Všici, i rodiče.

L: Zpívali tu muziku a tak se to předávalo, tak se učili. Mladý od starých se učili.

M: DnR je to hanba, když jdou starý mezi mladý. Dřív to nebylo. Teď ty starý ani nejdou, protože tam mají ty diskotéky.

J: Já se v české škole učil moldavskej, českej,…já jsem 4 jazyky mluvil, českej, ruskej, moldavskej i bulharskej. Ve škole už odkdy česky neučej, už 50 let myslím. Od roku 43, když pan učitel Římovskej odjel. Od těch dob už česká škola nedělá.

Říkali jste, že jste měli slepice. A co ještě?

J: Měli jsme i ovce, krávy, prasata, všechno. Motocykl, auto. Všechno jsme prodali.

M: Teď co máme, pár slepiček, trošku králíků, psi, 5 psů, kočky,…. Nám ukradli bejka z domu, kdybychom toho bejka nenašli, tak bysme museli dát čtyři tisíce zadarmo.

J: Potom jsme ho našli.

M: On nebyl náš……?….Půjčili jsme ho a krmili. Kráva se nám otelila, já jsem šla o půlnoci dojit. Akorát jsem šla dojit a bejk není. A byl sníh. Máme štěstí, že byl sníh, tak my jsme ho našli. A kdyby ne…

J: Našli jsme ho až na poli, víc jak 2 km. Oni ho chtěli prodat.

J: 46., 47. rok, já jsem už byl velkej. Strýc Janko, on zemřel a vostala po něm manželka a měla hodně dětí a dělat neměl kdo a byli hladoví pořád. Měla jedno malinký děcko a ostatní už běhali. A to malinký prosilo o jídlo pořád. Pak se stalo, že to malinký zemřelo. A byli mrazy a ona ho dala na okno.

M: To byl hladovej rok.

J:A ten starší prosil taky jíst. Tak máma vzala pěkně nůž a z toho zmrzlého po kousku řezala a dávala pěkně jíst bratříčka.

M: A psi jedli a kočky.

J: hodně lidí poumíralo.

M: Všechno jedli, jen aby lidi přežili. A my sami jsme jedli, trávu jsme jedli, z lesa žaludy.

J: Pak v 47 otevřeli kantýnu, jíst dávali lidem. A Véna (Véda?) starej s babičkou žil jak já s Mančou. Tak ona už nemohla chodit, byla stará taky. Tak on chodil na tu kantýnu. A dávali do hrníčku, dávali jemu. On si to sněd a babičce nesl domů. Po cestě si cosi vzpomněl a sněd to babičce. A jed to dokud neupad. Prasknul mu žaloudek a on tam zemřel.

M: Byl hladovej, hodně se najed, i žaloudek mu praskl. A my sami jsme jedli kukuřici, koření,…My jsme se spasili i kvůli tomu, že jsme měli krávy, tři krávy jsme měli. Jednu krávu jsme dali ….?…., jednu jsme zabili. A jednu jsme si nechali. Oni byly tlustý krávy,….. po kousku loju, jeden placíček byl?….., tak jsme (zkapali?). My jsme žili bez tatínka, tatínka jsme neměli, tatínka nám vzali ….?…. na práci a on se domu nevrátil. Nás bylo čtyři a maminka nás taky prokrmila ve čtyřech, všichni byli živí. Kde těžko, kde lehko a když se …?… ječmen jsme seli, taky …?…. jsme kopali…….?…… Překopali jsme to, pak zaseli jsme ječmen a hrabičkami zahrabali i potom jsme my čekali úrodu, ale bylo to málo, taky kukuřici…?…. Potom už byl kolchoz, tak nám dávali trošku z kolchozu a tak jsme vyžili.

J: Těžko to bylo, v létě bylo vedro, všechno spálený….

……….

J: Spřahovali jsme se, protože jeden nemoh, my jsme měli jednoho koně a oni měli taky jednoho koně, tak jsme se spřáhli, dohromady jsme dělali.

…….

L: To je všechno smutné, něco veselejší taky bylo ne?

M: Bejvaly momenty veselý, když jsme šli do klubu, svátky ňáký svátkovali, …?….. To jsme chodili večer na draní (?), takhle několik děvčat, i chlapi přicházeli, no drali, drali a potom hoblík, všechny museli tam prohodit.

L: A když si s medvědem chodil? Taky to bylo veselejší. On už je starej, ale nebyl pořád starej, byl hudebníkem, hrál.

J: Já jsem 20 let hrál a mám tu trubku ještě na památku. Taky dal jsem jí vnukovi, on hrál a potom toho nechal.

L: A s medvědem jste chodili na vostatky?

J: S medvědem, to byl svátek na jaře, někdy v marci, když se všechny svátky končívaj, tak vostatky svátkujou naposled. To strojej mužského medvědem, namažou ho, černej se udělá řetěz a tím ho přivážou. Jeden ho vede a on koho potká, tak ho namaže. Chlapi a medvěd zajdou do chaty kde slepice nocujou a tam seberou vajíčka a potom to jeděj. Berou to do klubu a všechny muzikanty krměj, všecky jeděj.

L: ta barva to byli saze a sádlo.

M: Co bylo, bylo. Teď už to není. Už jen kohouta zabíjej. S kohoutem choděj, když je posvícení, po chatách.

J: Posvícení u nás je, to je na podzim. A zjara jsou vostatky, to se všecky svátky tam vzpomínají.

M: I choděj oni po těch, …no do každého domu. Choděj po chatách, když už je všechny obešli, zavolaj ať jdou na posvícení…?….Vemou kohouta, zahrabou ho do země, jenom hlava je vidět. Pak jdou a zabijou toho kohouta, kdo si přeje. Kdo ho zabije, musí dát půl litr vodky a vědro vína. Protože ho zabil. Pak toho kohouta berou, děvky i chlapi, berou ho a vařej toho kohouta, přirichtujou ho a pak ho zase přinášej do toho klubu tam, jak se povídá, do sálu, do klubu. A pak tam dávaj taky muzikantovi a holotě až to snědí a pak slavěj(?) do rána, kdo jak chce.

J: Dřív to nebylo jako teďka, teď najmou tu hudbu a musej platit a dřív ne. Dřív celej rok hudba hrála a na vostatky chlap bral si svou holku a muzikanti se pěkně postavili a chlap s holkou přišel, vypil sklenku vína a zaplatil. Jednou za rok, to nebylo každém večír jak teď. Když je hudba, tak to platěj. A dřív ne.

-nepřepsala jsem to doslova, páč to nešlo…

Do loňska jsme ještě hrál na harmoničky na trůby.… ale mě všecko odebrala. Voko pravý nevidim, kolena bolí…

Orchestr jsem vedl od 69 roku. 38let.

Kolik členů – celej život, kolik jsem dělal okolo 200. Ale v orkestru bylo…. Na fotografii muzikantů. Tam jich bylo 50. A ted nevim…

Všelijaký český, já jsem začal učit český, první písnička byl valčík, polka, tango,…škoda lásky,

Pan učitel římovský, jan římovský, náš učitel, já jsem chodil do školy do 6. třídy a pan Tradecký, koncil čr.. A Karásek, pan táta můj, kde jsem se učil muziky. Já psal, já sepsal dům českej harmoniky Klausovi. →tohle nechápu nebo republiky klauzuli… 16- 12 .. min – Tatíček Novohradský 11- … min – harmonika foukací Já měl jsem rád český polku, ale ted nemůžem. 9snička Když jsem šel od vás – 9. minuta Ve 44. roku, když muzikanti byli mobilizovaný, já jsem měl harmoničku českou na obě strany…to je německá, tak muzikanti nebyli, taky uměl hrát na harmoničky i bubeník, hoši nás najímali, a víte co, dlouho hráš a plech ačínají pysky pít? .. tak jsme doprovodili k tanci. Všecky byli družný.

Každý rok, 2x v Kišiněvě byli, Sorok, Bence, čedrunk, kovrata, vulkanec Cahuly, i v rumunským banátu – svatá helena.

Jiří Svoboda, přivezl trupku. Pan Išek..rumunský velvyslanec, 3x viděl. On poslal mi trupku. Všecky měsíce, únor, září, říjen, listopad, květen, leden, únor…když jsme chodili do školy, tak jsme mluvili po česky, není to, co bylo. 38 roce přijížděl k nám, tak my žáci jsme byli i ženský tam vedle jevgeničkova, 12 lehkových mašin, orchestr hrál, českou hymnu zpívali, konzul a jeho manželka poslouchali a brečeli.

-taky není doslova, kupodivu V moldovej jsou už 8 let komunisti. V čechách jich je …

Čechy do války nebrali. Brali druhých – Moldavany, ukrajince, čechy nebrali, proto zde vostali. Oni byli rezervou? Svobody Ludvík Svoboda, on měl město v Biele Cerkvi. Tam voni se sebrali, tam sovětský časy …70min

Asi do 53 roku nebrali ani na vojnu. Pak teprve začli brát. Jinak by jich přetloukli. Ze sta se vrátilo deset, patnáct, všichni potlučený. Tady se taky píše, že ve 40 roku začla válka světová. Něco Molotova. Moldova byla od Rumuni odříznuta a připojena k Sovětskému svazu. Molotova…rozdělili Evropu do války ještě. Ale to nebylo na dlouho, protože potom zase začla válka a Rumuni se přišli zpátky do 44 roku. Tady se o tom píše. 72 člověka šli na válku a 34 se vrátili, ale to nebyli češi, o vesnici se píše, to nebyli češi.

Toto je pluh, ječmen, tanhlenty češi, co jsem přijeli sem přivezli první pluh, ječmen, jak ho seli, semena, kukuřici. Dříví chtěli sekat srpem, ale češi si vymysleli sekáček. První tady pěstovali jabka, hrušky, oni to tady před tím neměli. Tady kůň, voli, ovce. Potom sem přivezli první 2 traktory v 56 roku, tady dřív nebyly traktory. Ve 49 zde udělali družstvo, kolchoz – stalinská poběda?? Von byl do tisícpadesátčtyvrtýho roku a byl to silnej kolchoz. Voni češi byli pracovitější než moldovani tady. Tam vedle jak jste dnR procházeli, tam je škola Vladímíra Karáska…nerozumim. Dřív se muselo zrní někam vozit…66min

Nebo kapelmistr, to byl bratr mýho dědečka. A když to takhle vezli na dvůr, tak on napsal takový marš. Napsal Stalinská poběda. A když brali na frontu, na vojnu, tak to hráli. Pak se našel jeden, už v 56 roku, když Stalin zemřel, a pak tam nastoupil ten druhý a co bylo za Stalina, to bylo všechno špatný, jak to tak bejvá. Pomníky vadily, ulice se přejmenovávaly. A našel se tu jeden, kterej ten marš nazval na Marš Holuboje. Kapelmajstr měl několik dcer a ta jedna byla vdaná, taky za hufddebníka a Blbost…

Každá vesnice měla svůj marš.

Na kolik byl bohatej ten kolchoz. Všude kytky tady rostli, tedka už nejsou. Když půjdeš v nějaký český vesnici, tam všude jsou růže nebo zametený. Tady to nebylo, ani cesta nebyla žádná, ani elektrika nebyla…to všechno češi. Tedka už ne, protože nejsou češi. Ti co byli, odjeli, kde je Náchod, okresu Hradec, jen tam přes 20 za posledních 10 let. Mí 3 syny taky tam jsou. Můj bratr, taky tam je se svou rodinou. Má manželku a 3 děti. Pak jsou bratranci, sestřenice.

Vepřovice, lidi stavěli z nich. Jeden barák zůstal. Pak je tam napsaný, kdo tady byl kovář, kde se vzaly kovadlina, dřív to bylo něco! A svorník…švec..ten kdo šije na koně postroje. To taky bylo něco. Můj táta byl švec, taky to bylo něco. 3 švece ve vesnici. Ševcovali každém den i večír, dřív to bylo třeba ,ted už ne.

Robert Gas, tady hodně vesnic německej, voni němci sem dřív přijížděli kvůli zemi. 1939 Hitler objevil Katarland…aby jeli domů před válkou, voni museli všecko nechat a jeli do německa, zůstali celé vesnice bez lidí. T: a co se s tím pak stalo? Potom tady do tývesnice přijížděli češi, dva mí strejci, taky pantáta mojí sestry. T: a to si to tam mohli vzít nebo to bylo jako státu v tý době…? No rozumíte, to byly prázdný vesnice, bez lidí. To patřilo Sovětskýmu svazu. Tady tenhle, co jsem o něm mluvil, ten Robert Gas, von měl separát –…krávu podojíš, máš smetanu a máslo. Von si koupil tu mašinu, aby to mohl dělat každej den, to mlíko překocovávat a kupoval tady mlíko a vozil ho tam, asi 8 let zpátky tady přijel jeden němec, von když byl malej kluk, tak ho odsud odvezli, tam do německa, se přijel se podívat, a voni němci tam velký chaty z cihel, je tam 5-6 takovejch chat, i sklepy, taky traktory měli, veliký, vysoký, von přijel, jeho rodiče tam žili, zašel do sklepa, rozebrali stěnu a tam vůz pro koně. Pak dal trochu peněz na zvon do kostela. Dal peníze, aby restaurírovali a začal sbírat peníze, aby postavili kostel, kde je hřbitov. Vloni ho dostavili. Kostel je vzdálený asi 7 km.

První doktorka v 56 roku.

Šaty- co se doma tkalo. Sukno, len seli. Vyšívali límečky a kolem rukávů. Šátekvázali jinak – pod bradu. Můj táta je z Benderu – vedle Kišiněva. Jak je vesnice Achendorf, tam taky češi. Tak se to stalo, že v Benderu má sestřenice žila pořád. V 2. patře, naproti dům v 2. patře se někdo přistěhoval. Dva až tři roky Bydlely obě sestřenice vedle sebe. Narodilo se jedné, té mladší děcko. Malé děcko se stele do peřinky. Ta peřinka, češi, ona má krajky. Ona to vyprala a venku pověsila a ta druhá koukla a pomyslí si, že krajky, to může mít jen češka! Ony se pořád hádaly. Povidá, ty seš vodkud, ona povidá z z Dojní?? 47min. Já jsem češka..Tamta je má sestřenice po tátovi. Ta druhá je má sestřenice po mámě. Jedna druhou nikdy neviděly, neznaly, ale poznala podle krajek, že je to češka.

Pes…

Když jsem byl malej, mě křtili. Pak jsem nikdy nebyl v kostelu. Farář vinšuje novomanželům. Já byl v kostele jen 3x, když jsem se narodil, svatba,… Když byl sovětském svaz, všechno bylo za komunistů. Jednoukrát

42minuta – vtip s ježkem a prací

Otázka: náboženství – chodí lidé do kostela? Lidé nechodí pravidelně do kostela..já nechodím pravidelně do kostela. Do první světovej válkyLidé chodí do Tatařeště, do vedlejší vesnice. Kostel tam stavěli 1905 roku, lidé sebrali peníze na zvon. Přispěli lidé i z Holuboje. Nyní chodí také, sbírají peníze na kapličku. Jenom kapličku, trochu jsme peněz sebrali, tak se to dělo, ale byla revoluce, sovětský svaz se rozpadl, z peněz se neudělalo nic. Tady jeden z našich Bulharů, je mu asi 66 let, je to architekt, von přejel v květnu, chtěl kaplička veliká asi na 20 lidí. Projekt už má hotový, pak čepici sděláš, nakolena, peníze nejsou.

U nás řeknou sakumpak, to taky neznáte, to je vůbec, taky taky říkaj vůbec, ale málo.

Pavla žvahtová,

Na nový rok se vinšuje.

Von může bejt hezkej, ale ona je rozumnější. DD (přítel asi tý žvahtový)

Škola Celý rok výuka – dva roky. Prázdninové kurzy jsou už 3 roky. Pak zas řekl 5… 28min. Učí se tu češi, kteří jsou tu na prázdninách. Druhej rok už je kroužek čj jazyka. Jmenuje se Novohrádek. Pracuje celej rok. Učitelka není ta, co by měla bejt. Dobruška probíhají měsíc kurzy čj, už 16 let.

Karlovka., už 16 let. Když byl černobyl, m§j bratr má manžel, ukrajinku z žitomir. Oblasti. Radiácie, čr pomohla, češi mluvili jako já, tak češi udělali v dubrošcu kurzy, jak na toaletu chodit, jezdit v autobuse. Každý rok 7.-8. měsíc. Učila se jedna učitelka, ale ted už je stará a učit nechce. Poslali jsme tdo dobrušky druhou, ale . Naučili jsme druhou, taky v dobrušky byla měsíc. Její asi 45 let, mohla by učit tady. Ale moc malý plat. Jela do Moskvy.

Přes rok v Novohrádku, kolik dětí? 23minuta 27-23 dětí, řr pomohla penězma, spravili, postavili okna, podlahu, eletrkriku, . Byl Novohrad, taky se jmenuje Novohrádek.

Počítalo se s Čechami 125. 5 zemřelo, loni 4 zemřeli, letos 3. ka. 120 tady. V tom našem spolku, nejen češi. Tam můžou bejt jiný národnosti, můžeš bejt katolik, babtik, jevovost, Taková statisti

V Kišiněvu mám svého zástupníka. V Káhuly je taky asi 25 češů.

Novohrad. H. Ale v mold. Jazyku H není. No a co se může..tak tam bude G. Takovej už může. Máme bohatýra, ten kdo počítá peníze. Každej musí zaplatit 30 lei vstup do spolku. Máme organizátor – pan Vavřín. Když řeknem bude stínání kohouta, tak on to musí to organizovat. Přijde vožralej sakumpak. Koho máme ještě, sekretářku. Musí psát něco, za 3 roky ještě nenapsala nic. 120 lidí v Holuboji spolku. V kahulu a Kišiněvu, asi dohromady 160. Moje sestra starší druhej měsíc Tady češi chtěli pořád odjed. Není to nejlepší.Nehledali to , co našli. Nejdřív jeli tam, čechohrad, pak sem.. Chtěli se vrátit zoět do čech, nejdřív po porvní sv.v. že se pojede, pak tu bylo Rumunsko. Pak sovět.svaz. Sebrali peníze, aby nám dovolili odjet. Nedovolili. I přijeli dva, jeden se oběsil, druhý utopil. I prošla válka druhá, přišel hlad. Tady jeden druhého jedli, půl vesnice vymřela. V hladovém roku, 45-46 jsem se rodil. Taky pojedeme do čech, aby nebyl problém, tak se domluvili, že čech se bude ženit za češku. Když jim došlo, že se žení bratranec a sestřenice…Má sestra v Čechách, vona se vdala tady, pradědeček jeden, dědečky bylyi dva, rodiče její konatel a její byli sestřenice a bratranci. pradědeček jeden, dědečky bli dva, rodiče sestry byly Ale biologie..příroda se brání, celý rodiny vod rakoviny. To není nikde zapsaný, ale tak to tady je…Deset let zpátky, hned to všechno věděli. Tday je to vesnice. Vod čeho čechy umírají…rakovina. Bulhaři, Rumuni, voni mín stonají. Ted už se to vyrovnalo, umírají na rakovinu všichni stejně. Má sestra, rakovina jater. Soused rakovina oka. Nejen češi vod toho umírají, už se to vyrovnalo. Když už ten hlad prošel, zas se mělo jet do čech 1947, sebrali peníze, poslali do Kiš. 5 lidí, v Kiš. Tohle neřešíme, jedte do Moskvy, Stalin, Sebrali se teda 2 a peníze. Jedou k Stalin. To byl strejc Karel Karásků a Tonda Lněničků. Jedou do Moskvy, Stalinovi nepustili. Tam kde je pustili, jen jedna otázka:“Vy jste bojovali u L. Svobody?“ Oni že ne., Tak to tam nemáte co hledat. Nepustili je. Přijeli sem. Přišla KGB. Vám se špatně žije v sovět.svazu, museli utéct do vedlejší vesnice. To co chtěli se vrátit, tak nemohli . Ta demokrávcie v 90.rokách, tak už mohli pryč. Vesnice vymřela, ještě ne, sakumpák, ale vymírá. Čáp tady nelítá. Děti nenosí. Tady nejsou. Není tady práce. Vod káhule, kiš. Bender, praha, rýn, rusko, tam se lehko žije. Minimálně 400rublů asi 2000lei. V Rusku, tam rodit děcko, tam mateřském kapitál – 350 tisíc rublů, že jen orodí dítě. V Moskvě, když máš plat menší než 500 euro, tak tam nemáš co hledat. Moskva není to, co HOluboje. 425 lei minimální. Si ddělaj srandu, dobrý den z nás V moldově není stř. vrstva, 10 botahých, 90% chudých. Nemá tady kdo politiku. Vyjelo všecko, co mohlo. Dřív tu byly družstva, na ukrajině taky. Tady v Moldově sdali amerikánci 38mil. Dolarů v 98 roku, ayby se ty družstva roypustily. Všechno to muselo bejt rozbitý. Všeřecko sakumpák. Jak to bude pěkný, jaký bude ráj. Na to dali peníze a ono se to nestalo. Ty družstva se roztrhaly, nejsou traktory, nejsou tráníky. Lidi to rozkradli. V celé moldově je 5kolchozů, které zůstaly. V téhle vesnici máme 45 lidu, který dostávaj platu vod státu. Mají 4 baráky. Pak Pak hospody, to je asi 60 lidí dohromady. Ostatní nemají, co dělat. V čechách tam dali zem. Tady každýmu dali kus zahrady, půl. Hektara voranice, kus vinohradu. Ale kombajn orá víc ne je široké pole, co dostali.



---

Počet shlédnutí: 70