Obručová, Kolářová, HKS 2012

¹⁾ Modlitba

V dnešní době se v masových médiích hodně mluví o muslimské části světa, především o různých nepokojích v ní. Ať už je to v souvislosti se vztahem USA a Iráku, nebo o bouřlivé politické situaci v muslimské části světa, zkrátka povětšinou negativní věci. My jsme se proto rozhodly prozkoumat pozitivní aspekt Islámu, a to solidaritu a pocit sounáležitosti mezi muslimy.

Výzkumnou otázkou a cílem této práce je zjistit, co zapříčiňuje existenci soudržnosti a solidarity mezi muslimy. V souvislosti s touto otázkou jsme se zaměřily i na rodinnou soudržnost, protože rodina obvykle patří mezi nejbližší okruh lidí. Vzhledem k tomu, že mnoho muslimů žije mimo svou rodnou zemi a rodinu, je také cílem práce zjistit, jestli soudržnost i na velkou vzdálenost přetrvá. A jak se vlastně tato soudržnost a solidarita projevují? I na zodpovězení této otázky se zaměří náš výzkum.

V posledních letech se nejenom v českém prostředí věnuje islámu více pozornosti než v minulosti. Projevuje se především v masových médiích, dále knižních publikacích, ale i v podobě seminářů či konferencí. „Zkrátka islám se v poslední době v Čechách stal módním tématem a na záležitosti, jež s ním (často jen domněle) souvisejí, narazíme při četbě novin, sledování televizního zpravodajství nebo v běžných společenských rozhovorech.“ ²⁾

Zvyšující se zájem o muslimskou problematiku přináší lepší poznání, toleranci i pochopení, ale na druhé straně může vést k vytváření předsudků s rozličným názorovým a ideologickým zaměřením. Velký podíl na tom nesou masová média, která ve větší míře ukazují islám a muslimy ve špatném světle. Je potvrzuje i pan Mohd. Shuhaimi Bin Haji Ishak: „Média, především ze Západu, ukazují islám neustále v negativním světle. Islám je spojován s terorismem, násilím, extremismem a odporem k Západu… Naopak, jak je islám zobrazován Západem, islám v jeho základě znamená podrobení se a mír, náboženství, jež vyzývá k podrobení se Bohu a podporuje mír.“ ³⁾ Islám, i když se o tom média ve velké míře nezmiňují, má i velice lidskou stránku, která dlí v jejich semknutosti s lidmi stejné víry a vzájemné pomoci. Semknutost podporují i muslimské nadace vznikající v nemuslimských státech a sdružující muslimy daných zemí. Takováto nadace je už i u nás. Velká vzdálenost mezi Českou republikou a muslimským světem v dřívějších dobách neumožňovala běžný kontakt těchto komunit, čímž byl islám vnímán jako něco vzdáleného a exotického. Moderní technologie však v dnešní době umožňuje jednodušší přesun lidí a informací, a dochází tak k lepšímu poznání této kultury, které však s sebou přináší i svá úskalí. ⁴⁾

V České republice existují muslimské organizace, které sdružují v komunitách muslimy žijící v jejich okolí. Dostupnost organizací je na slušné úrovni, což znamená, že v každém větším městě je alespoň jedna. Díky těmto organizacím mají muslimové umožněno se stýkat s ostatními a vypomáhat si navzájem. ⁵⁾

Zmíněné organizace mají blízké vazby s muslimskými komunitami v zahraničí. Forma spolupráce je různorodá. V některých organizacích probíhá formou finanční podpory např. ze Saudské Arábie nebo se podporují duchovně. Duchovní podporou bývá návštěva představitele muslimské komunity. Dalšími činnostmi jsou nejenom jazykové kurzy arabštiny pro veřejnost, ale také přednášky či debaty na témata týkající se muslimské problematiky. ⁶⁾ „V roce 2002 uspořádala Islámská nadace v Praze akci pod názvem „Den Jeruzaléma“, akce se nesla v duchu anti-izraelských a antisemitských konspirací o ovládání západních médií a vlád Židy apod. Na akci vystoupil s projevem a přednáškou i dr. AzzamTamimi, který měl příspěvek pod názvem „Až Izrael nebude“, v němž propagoval vizi zničení státu Izrael a nastolení islamistického režimu. Přednášku s podobným poselstvím pronesl i během své návštěvy Brna a celý text přednášky byl po dobu několika let dostupný na webových stránkách islámské nadace v Praze.“ ⁷⁾

Soudržnost muslimů však především vytváří už od počátku jejich rodina. V islámu je rodina brána jako základní prvek utvářející společnost. Typická je velká úcta mezi jednotlivými členy. Jak se píše v koránu ve 31. súře, děti mají být laskavé ke svým rodičům, platí to i obráceně, rodičům je uloženo o děti dobře pečovat. Tato vzájemná úcta a laskavost společně upevňují dobré rodinné vztahy a utvářejí pocit sounáležitosti a soudržnosti. Vždyť také jedna ze tří hlavních funkcí rodiny je „…vést k vytvoření klimatu vzájemné lásky, důvěry, porozumění a bezpečí.“ ⁸⁾ Jev potvrzují i slova muslimky Kateřiny Kantarové, podle které hraje rodina v islámské kultuře velice důležitou roli, vztahy v rodině (myšleno i širší příbuzenstvo) jsou velice pevné a utvářejí pocit sounáležitosti. „Všechny problémy se řeší dohromady, všichni se sejdou a každý vyjádří svůj názor.“ ⁹⁾

Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními informacemi o tématu, a poskytuje mu tak možnost lépe pochopit, proč muslimové tolik cítí sounáležitost. Praktická část pak obsahuje rozhovory se dvěma aktivně praktikujícími muslimy.

Pro teoretickou část jsme zvolily kvantitativní metodu, která se zakládala na studiu oficiálních dokumentů. Použily jsme texty jak orientalistů a historiků, tak i muslimských autorů (‘Abd al-’Átí), abychom vytvořily komplexnější pohled na dané téma. Kvalitativní výzkum, použitý pro praktickou část, byl proveden pomocí řízeného rozhovoru se dvěma dotazovanými. Tuto konkrétní techniku výzkumu jsme použily z toho důvodu, abychom obsáhly i lidskou stránku a dozvěděly jsme se názory lidí, kteří islám praktikují.

Hlavní metodou pro teoretickou část bylo studium tištěných zdrojů. Výhodou byla jejich snadná dostupnost díky přístupu do knihovny, ale také díky zástupci Islámské nadace, který nám poskytl množství knih a letáčků.

Pro praktickou část jsme využily primární sběr dat, a to rozhovory. Jeden z rozhovorů probíhal v Islámské nadaci se zástupcem organizace. Výhodou bylo, že respondent ochotně komunikoval, díky čemuž nám rozhovor přinesl mnoho nových poznatků. Za nevýhodu považujeme respondentovo časté odbíhání od otázek k jiným tématům. Rozhovor se tedy o mnoho protáhl. Druhý rozhovor probíhal s muslimem žijícím v Alžírsku. Výhodou tohoto rozhovoru bylo, že respondent byl náš známý, a proto vše probíhalo v přátelském duchu a dotazovaný odpovídal na všechny naše otázky bez přemýšlení. Poskytl nám mnoho informací, které byly užitečné nejenom do naší práce. Nevýhodou bylo, že vše probíhalo přes internetové volání a kvůli špatnému síťovému připojení jsme musely rozhovor opakovat několikrát.

1. Dotazovaný s iniciálami SNS, pohlaví-muž, 40 let, narozen v České republice. Jedná se o zástupce Islámské nadace v Praze. Osobní pohovor probíhal v kanceláři Islámské nadace v Praze.

2. Dotazovaný s iniciálami MF,pohlaví-muž, 23 let, narozen v Alžírsku. Rozhovor probíhal na základě elektronické komunikace.

S více než 1,25 miliardou věřících je islám druhé největší náboženství (hned po křesťanství). ¹⁰⁾ Proto se kolektiv autorů rozhodl do práce vložit následující kapitoly věnované základním informacím o něm.

Jedná se o nejmladší monoteistické náboženství na světě a jeho zakladatelem byl prorok Muhammad (přibližně 530-632 n. l.), který je považován za posledního proroka samotného Alláha. Mohammad pocházel z pobřeží Arabského poloostrova, z města Mekky a Mediny. Muslimové jsou z velké části příslušníky dvou hlavních islamistických větví, a to buď převládající sunny (85 %), nebo šíity (15 %). Náboženství převládá především v Severní Africe, na Blízkém východě a v Asii (Indonésie, ,..). Významné muslimské komunity v Evropě se nacházejí ve Francii, Německu a Velké Británii.¹¹⁾

Rozšíření Islámu (více než 10%). Tmavě zelená barva znázorňuje oblasti s většinovým zastoupením sunnitů a červená šíitů. ¹²⁾ Islám ve světě

Procentuální rozložení muslimů v Evropě.

¹³⁾ Muslimové v Evropě

Muslimové mají mnoho náboženských praktik. V zásadě je však nutno dodržovat pět pilířů islámu a islámské právo šaría, jež lze označit za právní rámec regulující některé veřejné i soukromé aspekty života muslimů. Šaría se zabývá běžnými záležitostmi života včetně politiky, ekonomie, bankovnictví, obchodu, smluv, rodiny, sexuality, hygieny a sociálních záležitostí. ¹⁴⁾

V islámu hraje 5 pilířů esenciální roli, a právě ony z velké části podporují pocit sounáležitosti u muslimů.

Vyznání víry je jedním z nejdůležitějších pilířů islámu. Muslimové se tímto aktem hlásí k islámské víře, přijímají jediného boha Alláha a věří, že zprostředkovatelem vztahu k Alláhovi je prorok Mohammad. Vyznávají se větou: „Není boha kromě Alláha; Mohammad je Alláhův posel.“ Upřímné vyznání víry, které je pro muslima závazné, musí pronést každý věřící minimálně jednou za život nahlas a bezchybně. ¹⁵⁾ Pouze konvertita jej musí provést před svědky a na stvrzení musí toto podepsat. ¹⁶⁾

Salát je soubor rituálních modliteb, které se konají 5krát denně. Významnou součást každé modlitby tvoří rituální očista. Všechny denní modlitby mají přesně stanovená pravidla, která musí muslimové dodržovat. Prostřednictvím modlitby se věřící dostává do kontaktu s Bohem. Ve městech s převahou muslimského obyvatelstva vyzývá k těmto modlitbám tzv. muezzin z minaretu a muslimové jsou vždy při obřadu natočeni směrem k Mekce. ¹⁷⁾

Muslimové se mohou účastnit také skupinových modliteb v mešitách (či modlitebnách), což se jim také doporučuje. Tyto skupinové modlitby jsou výrazným projevem jejich bratrství, soudržnosti a solidarity. ¹⁸⁾

Zakát se nejčastěji překládá jako almužna nebo dobročinnost a je chápán jako dávání darů na dobročinné účely, například na charitu. Nejvýstižnějším překladem však je rozdávání přebytků ostatním věřícím. Když má věřící muslim materiální nadbytek, měl by rozdat potřebným vše, co nepotřebuje, protože pozemské statky jsou pro člověka pokušením. ¹⁹⁾

Zakát je projevem velké solidarity a jako takový slouží dobrým zájmům společnosti, která se díky němu očišťuje a utváří se mezi jejími členy pocit pospolitosti. Dárce má dobrý pocit společenské odpovědnosti a příjemce pocit bezpečí a sounáležitosti. ²⁰⁾

Čtvrtý pilíř víry utváří půst (Saum), který je zapsán v koránu ve druhé súře ve 183 -185 verši (číslování veršů dle egyptského vydání), kde si můžeme přečíst, kdo a kdy půst musí dodržovat. Během půstu je muslimům zapovězeno po celé dny (ne však noci) cokoli vkládat do úst nebo mít pohlavní styk, aby celý tento čas mohli věnovat duchovním záležitostem. ²¹⁾

Půst je pro muslimy velmi důležitý pro svou duchovní stránku. Jeho dodržování po celý měsíc učí člověka mnoha věcem a dobrým zásadám, které rozvíjejí dobrou osobnost a upevňují ho ve víře. Věřící se tak učí principům lásky, jelikož dodržování půstu je považováno za důkaz jeho lásky k Bohu, potažmo odevzdání se Bohu. Tím, že člověk dodržuje půst jak v soukromí, tak na veřejnosti, a to čistě dobrovolně jen díky své lásce k Bohu, tak si pěstuje a udržuje zdravé sebevědomí, půst ho též učí sebeovládání a trpělivosti, protože musí snášet útrapy a také nesobeckosti, protože se dokáže vcítit do útrap jiných, což vede k pěstování skromnosti a pevné vůle. Nejdůležitější však je, že člověk má díky půstu čistou duši, která je schopná transcendence a jasného uvažování a také pocit společenské sounáležitosti, jednoty a bratrství, kterou v muslimech vyvolává. Pocit sounáležitosti s muslimskou společností, který je vyvolán tím, že všichni dodržují stejný půst ve stejnou dobu, a to v měsíci ramadánu (tedy devátém měsíci muslimského kalendáře), což vyvolává v muslimech také pocit rovnosti před Bohem. ²²⁾

Posledním pilířem muslimské víry je pouť do Mekky, která se koná každý rok v posledním měsíci islámského kalendáře. ²³⁾ V koránu ve třetí súře v 97 verši (číslování veršů dle egyptského vydání) se píše: „A Bůh uložil lidem pouť k chrámu tomuto pro toho, kdo k němu cestu může vykonat.“ ²⁴⁾ Každý muslim musí pouť vykonat alespoň jednou za život, ale pouze pokud mu to finanční a zdravotní situace umožní. Tato pouť je odvozena od Mohammadovy poutě do Mekky v 7. století. ²⁵⁾

Mimo jiné je pouť ukázkou bratrství a skromnosti všech muslimů. Muslimové ze všech koutů světa ať už chudí, nebo bohatí podnikají stejnou pouť. „Oblékají se všichni stejně jednoduše, dodržují stejná nařízení, pronášejí stejná slova v jednu a tutéž chvíli jedním a týmž způsobem kvůli shodným cílům.“ ²⁶⁾ To vše je důkaz jejich rovnosti před bohem a upevňuje to pocit vzájemné soudržnosti a sounáležitosti. ²⁷⁾

Pro nahlédnutí do společné historie a rozšíření islámu, uvádíme základní údaje o historii. Je důležité se uvědomit, že s šířením islámu se nešíří pouze víra, ale ruku v ruce s ní přichází i kultura, která je pro všechny muslimy společná a spojuje je.

Islám se nejdříve rozšířil mezi městskými Araby Mekky a Medíny, pak mezi kmeny Arabského poloostrova a nakonec na nově dobytých územích, to byl znak toho, že islám je otevřený všem lidem a nemá žádný vyvolený národ. Otevřenost islámu umožnila začlenit lidi v dobytých územích a jejich z části vyspělé kultury do islámu. V 9. století za vlády dynastie Abásovců došlo k největšímu rozšíření islámu. Ve své zemi vládci tolerovali i křesťanské obyvatelstvo, ale ti museli platit vyšší daně. ²⁸⁾

Po vzniku Osmanské říše se islám rozšířil až do Evropy. Obsadili Balkánský poloostrov a hranice Osmanů se zastavily až na jižním Slovensku. ²⁹⁾

V éře 19. století se některé muslimské země ocitají pod svrchovaností velmocí, především Velké Británie, Francie, ale i Ruska. V této době se poprvé v arabštině objevilo slovo křižák a bylo to označení pro evropské okupanty. Nadvláda zanikla až po II. světové válce. ³⁰⁾

V roce 1971 se východní Pákistán (dnešní Bangladéš) odtrhl od západního a v islámském světě tak vznikla panika. Lidé se sami sebe začali ptát „Co udělali muslimové tak zlého, že je Bůh tolik trestá?“ V tu dobu se začaly ozývat radikální směry islámu, které vždy byly v naprosté menšině. Radikálové prohlašovali, že je to trest za přijímání norem a ideologií západní civilizace. Jako východisko viděli doslovný návrat ke koránu. Muslimové poslechli a opravdu se začali navracet zpátky k jejich svaté knize. V 70. letech už byl proces v plném proudu. ³¹⁾

V této části teoretické práce uvádíme údaje a informace o islámu v České republice. Je důležité si uvědomit, že členská základna muslimů zde není tak početná jako v ostatních evropských zemích, a proto spolupracují se zahraničními komunitami. Tato spolupráce prohlubuje soudržnost muslimů ve světě.

V České republice na rozdíl od ostatních evropských států žije velmi málo muslimů a jejich postavení v české společnosti je značně komplikované. Zapřičiňuje to zejména fakt, že území Čech a Moravy nebylo v minulosti islámským světem výrazně ovlivněno, není zde prakticky žádná historická zkušenost s přítomností početných muslimských komunit. ³²⁾

Dnes zaznamenáváme v České republice více muslimů než dříve, odhady mluví o 10-20 tisících. ³³⁾ Podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 se k islámu obecně hlásí 1943 občanů České republiky (z toho 663 v Praze) a 1442 občanů České republiky (z toho 498 v Praze) se hlásí k Ústředí muslimských obcí jako registrované církevní organizaci. ³⁴⁾ Muslimy v ČR můžeme rozdělit do několika skupin. Nejpočetnější skupinou jsou muslimové cizinci, kteří mají dočasný nebo trvalý pobyt (studenti, podnikatelé) a muslimové s českým občanstvím. Další skupinou čítající několik set lidí (okolo 400 až 600) jsou čeští konvertité k islámu. Jde zejména o ženy, které se provdaly za muslimy. Dále jsou zde žadatelé o azyl a nelegální přistěhovalci. Z celkového počtu několika tisíc muslimů je však pouze zlomek praktikujících, odhady mluví o několika stech muslimech. ³⁵⁾

Muslimové se v České republice mohou scházet v modlitebnách. Dále také ve dvou mešitách, které se nalézají v Praze na Černém Mostě a v Brně, tyto mešity slouží nejen jako náboženské, ale i jako kulturní centrum. ³⁶⁾ Muslimové se sdružují v různých organizacích: Ústředí muslimských obcí, Svaz muslimských studentů a mládeže, Islámská nadace v Praze, Islámská nadace v Brně. ³⁷⁾

Muslimské organizace mají za cíl provoz mešit (Islámské nadace v Praze a Brně), charitativní a osvětovou činnost, prezentaci islámské komunity na veřejnosti a v médiích, pořádání pátečních kázání a oslavy svátků, přednášky pro veřejnost, také kurzy arabštiny a nakladatelskou a vydavatelskou činnost. ³⁸⁾ Ve stanovách Ústředí muslimských obcí je jako jeden z cílů uveden „prohlubovat přátelské vztahy a kontakty mezi muslimy na území České republiky a se souvěrci, žijícími mimo její hranice, podporovat přátelské vztahy mezi Českou republikou a muslimskými zeměmi“. ³⁹⁾ Muslimské organizace také provozují své internetové stránky, na kterých lze nalézt informace o jejich činnosti.

Abychom zjistily, jak vypadá aktuální dění mezi muslimy v České republice, rozhodly jsme se spojit s Islámskou nadací v Praze. Tato nadace je neziskovou organizací působící na území České republiky od roku 1992, ale už od roku 1989 probíhala společná setkání k modlitbám. Jejími hlavními činnostmi je provoz islámského centra v Praze. To znamená, aby fungovala knihovna, probíhaly společné modlitby, oslavy muslimských svátků a mnoho dalších věcí, které jsou spojeny s běžným životem muslima. Další důležitou aktivitou je charitativní činnost. Jak je napsáno o něco výše, jedním z hlavních pilířů je pro muslimy zakát neboli almužna. Muslimové tedy mají šanci takto přispět a Islámská nadace se pak o tyto příspěvky stará a poskytuje je potřebným. Třetí důležitou činností je osvěta mezi nemuslimskou část obyvatelstva. Pořádají přednášky, společné páteční modlitby, soustředění a také poskytují informace studentům. ⁴⁰⁾

Člověk, který nás provázel muslimskou historií a zodpověděl nám naše otázky, byl zástupce Islámské nadace v Praze, pan Vladimír Sáňka, který zde působí už několik let, má mnoho přátel mezi muslimy a i on sám konvertoval asi před 10 lety k islámu. Ze začátku nás zajímalo něco z historie této nadace a následně jsme se zabývaly tím, z jakých zemí pochází většina muslimů v této nadaci, s jakými zeměmi nadace spolupracuje a v jakém směru. Dozvěděly jsme se, že nejvíce členů je z oblasti Balkánu, Severní Afriky a Turecka. Překvapilo nás, že ze zemí jako je Saudská Arábie, Írán a Irák zde moc členů není. Spolupráce nadace s ostatními zeměmi spíše probíhá s muslimy z evropských zemí. Co se týče vzájemné pomoci, vypomáhají si např. finančně, či muslimské kapacity navštěvují muslimskou obec v ČR a pořádají různé přednášky či vedou modlitby v mešitě. Naší hlavní otázkou na pana Sáňku však bylo, zda si myslí, že muslimové cítí sounáležitost a jak se to projevuje. Jeho odpověď zněla, že stoprocentně ano a vysvětlil nám i důvody svého přesvědčení. Hlavním důvodem, podle pana Sáňky, je společná kultura a víra. Islám není pro muslimy pouze vírou, ale také společenský způsob života. Je takovým jejich „návodem“ jak se chovat nejenom ke svým bližním a přátelům, ale i k cizincům. Celkově toto náboženství podporuje sounáležitost nejenom rodinnou, ale i společenskou, a to např. svými 5 pilíři. Proto pokud se něco děje v muslimských státech a především, tam kde se narodili, tu situaci sledují, prožívají a svoji zemi a rodinu se snaží podporovat. Pan Sáňka nám vyprávěl mnoho případů, kdy muslimové podle něj projevili sounáležitost se svými bratry a sestrami. Nás velice zaujal jeden příběh, kdy muslim z Egypta přijel na návštěvu do České republiky a naneštěstí ztratil všechny své peníze, avšak všichni přítomní muslimové v pražské mešitě udělali sbírku a vybraný finanční obnos mu darovali. ⁴¹⁾

⁴²⁾ Mešita v Praze

Další rozhovor jsme vedly s Alžířanem Billelem Mekhaldi, který je aktivně praktikujícím muslimem. Rozhovor s ním probíhal zrovna v době Ramadánu. Billelovi jsme kladly otázky především na jeho názory o soudržnosti muslimů a jak se z jeho pohledu tato sounáležitost projevuje. Hned na začátek jsme mu položily naši výzkumnou otázku, místo odpovědi nám ale Billel začal vysvětlovat, co pro muslimy znamenají pojmy bratr a sestra. Je důležité si uvědomit, že jsme všichni lidé a vzešli jsme z Adama a Evy (v arabštině hawwa). Nezáleží na barvě pleti, rase, pohlaví, ale na naší víře, vztahu k Bohu, našem vyznání a naší důvěře v lidi kolem nás. Hlavní na čem záleží, je tedy naše víra, a především chování. Podle Billela je právě toto chování potvrzením existence solidarity a soudržnosti mezi muslimy. ⁴³⁾

Soudržnost podle něj podporuje také společná historie, víra v jediného Boha, existence neměnného koránu a také 5 pilířů, o nichž se zmiňujeme výše. Ať se jedná o Šahádu, společné modlitby nebo almužnu, která se vyznačuje velkou solidaritou s chudými lidmi. Almužny jsou nejčastější v období Ramadánu, kdy se také projevuje silnější soudržnost s rodinou, neboť je zvyklostí se po celodenním půstu večer sejít a povečeřet společně. Během Ramadánu však neupevňují svůj vztah jen k rodině, ale i k Bohu a k sobě samotným. Jejich víra a vůle prochází v tomto období zkouškou a také zjišťují jaké to je pro chudé lidi nemít co jíst. Díky tomu si uvědomují, že si musí navzájem pomáhat a držet pohromadě. Nejenom však samotná podstata těchto 5 pilířů napomáhá k soudržnosti, ale i okolnosti, které se dějí v závislosti na vykonávání jejich pilířů. Při modlitbě, kterou musí provádět 5krát denně, chodívají do společných mešit a i zde se setkávají, povykládají si a pomáhají si bez nároku na odměnu. Muslimové říkají „Bůh nám to zaplatí“. ⁴⁴⁾

Příčinou existence soudržnosti a solidarity mezi muslimy je nejenom jejich společná historie, ale především kultura a víra vycházející z koránu, který obsahuje krom jiného i pět pilířů. V pěti pilířích je obsažena víra v jednoho boha, společné modlitby, povinná almužna, půst a pouť do Mekky. Těchto pět věcí není pouze součástí víry, ale jejich způsobem života a určujícím faktorem chování. Například almužna je projevem jejich solidarity s chudými. Avšak ve čtvrtém pilíři tedy Ramadánu se propojuje jak solidarita, tak i sounáležitost. Solidarita je zde obsažena v almužnách, které jsou během tohoto měsíce častější, neboť přes den všichni zažívají jaké to je nic nejíst či nepít. Společný prožitek náročného dne, kdy nepijí či nejedí je důvodem prohlubování sounáležitosti mezi muslimy. Společná rodinná večeře také vede k upevnění rodinných vztahů.

Rodina je důležitou součástí života každého muslima, ať už žijí se svou rodinou, nebo bez ní v cizině, snaží se jí podporovat, a to nejen finančně. Muslimové žijící mimo svou rodnou zemi se zajímají nejenom o svoji rodinu, ale sledují i politické a sociální dění v rodné zemi, ať už přes známé, nebo díky mediálním zdrojům. Během nepokojů či těžkých situací v jejich zemi se ji snaží podpořit. Příkladem může být situace v Čechách.

Rodinná i společenská sounáležitost jsou významné součásti islámské kultury. Nelze však říci, že v islámských zemích je pocit bratrství a soudržnosti mezi muslimy větší či menší než v České republice. Islám totiž vede k bratrství a soudržnosti všechny muslimy bez rozdílu. Můžeme však říci, že pro muslimy vyrůstající v islámském světě, kteří jsou v islámu vychováváni a kteří mají tuto kulturu všude kolem sebe, je snazší. Zatímco muslimové žijící v České republice, která je geograficky velmi vzdálená islámskému světu a muslimská komunita je zde malá, mají složitější situaci, dodržování náboženských rituálů a tradic je zde komplikovanější. Mohlo by se tedy zdát, že vzájemná soudržnost zde nebude tak veliká, ale právě tím, že komunita není početná, umožňuje udržování bližších vztahů. Také kontakty se zahraničními muslimy jak evropskými, tak z islámských zemí pomáhá prohlubovat bratrství mezi muslimy u nás.

Cíle a činnosti Islámské nadace v Praze. [online] Islámská nadace v Praze [15. dubna 2012] Dostupné z:<http://praha.muslim.cz/about.html>

ISHAK, Mohd. Shuhaimi Bin Haji; SOLIHIN, SohirinMohammad.Islam and media. [online] AsianSocial Science, červen 2012 [31. srpna 2012] Dostupné z: <http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=5&hid=122&sid=1b0c1821-3774-4705-9c39-6b5a3b725a58%40sessionmgr14>

Islám. [online]. Wikipedie [5. června 2012]. Dostupný z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Isl%C3%A1m>

KANTAROVÁ, Katerina. Arabská rodina dává pocit bezpečí a sounáležitosti. [online], projekt Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2002 [7. srpna 2012] Dostupné z: <http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b05cizinci/05/03.pdf>

Obyvatelstvo podle náboženské víry v krajích. [online] © 2009-2011 Český statistický úřad, 22. února 2012 [15. dubna 2012] Dostupné z:<http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30562&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAFvzloG1uIhBMCuxLFGvtCQzR88jsTjDN7GAlf3WwcNiCReZGZjcGLhy8hNT3BKTS_KLPBk4SzKKUosz8nNSKgrsHRhAgKecA0gKADF3CQNnaLBrUIBjkKNvcSFDHQMDhhqGCqCiYA__cLCiEgZGvxIGdg9_Fz__EMeCEgY2b38XZ89gIIvLxTHEP8wx2NEFJM4ZHOIY5u_t7-MJ1OIP5IdEBkT5OwU5RgH5IUB9fo4ePq4uIDtZSxhYw1yDolzhXstJzEvX88wrSU1PLRJ6tGDJ98Z2CyYGRk8G1rLEnNLUiiIGAYQ6v9LcpNSitjVTZbmnPOhmAjq44D8QlDDwAK10C_KF2coe4ugU6uPtWMLA4eni6hcSEAZ0Fk-wj4uloYFBQKiud1AFAJ8Zxq5gAQAA&vseuzemi=null&void=>

Ústředí muslimských obcí – historie a současnost. [online] Ústředí Muslimských Obcí v České republice, 9. dubna 2009 [11. dubna 2012] Dostupné z: <http://www.umocr.cz/historiecz.pdf>

‘ABD AL-’ÁTÍ, Hammudah. Zaostřeno na islám. Praha: Islámská nadace v Praze, 2010. ISBN: 978-80-904373-6-4

CROFTER, Warren. Velká kniha islámu. Čechtice: nakladatelství BVD, 2006. ISBN: 80-903754-0-5

ENCYKLOPEDIA BRITANICA. Islám: Náboženství, historie a budoucnost. Brno: Nakladatelství Jota, s. r. o., 2010. ISBN: 978-80-7217-628-1

Korán. Praha: ODEON, 1972. Překlad: HRBEK, Ivan.

LHOŤAN, Lukáš. Islám a islamismus v České republice. Lukáš Lhoťan v Pstruží, 2011. ISBN: 978-80-904932-1-6

MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy: Vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí. Praha: Academia, 2007. ISBN: 978-80-200-1554-9

MEKHALDI, Billel. Co je příčinou existence soudržnosti a solidarity mezi muslimy? [interview]. [12. srpna 2012]. Praha.

SÁŇKA, Vladimír. Co je příčinou existence soudržnosti a solidarity mezi muslimy? [interview]. [5. června 2012]. Praha: Muslimská nadace v Praze. 

Počet shlédnutí: 85