Islám – Ramadán u nás a ve světě

Natálie Huptychová, Hana Kratochvílová, Petr Müller, Jakub Vileta. Islám – Ramadán u nás a ve světě. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2014. http://www.hks.re/wiki/islam_2014

„Alláh, požehnej měsíce ražab a šabán a dej, ať se dostaneme až do ramadánu.„ Proto prosíme Alláha: „Ty, jenž jsi Pán světů, nech nás dožít se měsíce ramadánu, abychom byli zahrnuti dobrem, milostmi a dary.“ ¹⁾

²⁾

Ramadán je jeden z nejvýznamnějších svátků muslimské populace, neboť tvoří 1 z 5 pilířů islámu (viz Teoretická část). Trvá jeden měsíc, který díky muslimskému lunárnímu kalendáři připadá každý rok na jinou dobu roku (viz Vlastní část – Ramadán a islámský kalendář). Uvádí se, že v minulosti právě v měsíci ramadánu se odehrálo několik slavných bitev – například bitva u Badru.³⁾

Dnes je ramadán spíše vnímán jako svátek míru, klidu a pohody, nikoliv však lenosti. Každý se v období ramadánu snaží přiblížit Bohu Alláhovi. Aby toho lidé dosáhli, slouží jim k tomu určitá pravidla – denní půst, předčítání z knih Alláha, jež se právě v tomto období měly zjevit, zdvojnásobení dobrých skutků a další. Každý muslim by se v tomto období měl zamyslet nad svým chováním.

Proto se seminární práce zabývá tím, jak muslimové z vybraných muslimských zemí dodržují pravidla, která si osvojila ve svých rodných zemích a jak se tato pravidla změnila po přestěhování se do České republiky.

Ramadán je spojen vždy s devátým měsícem islámského kalendáře. Pro letošní rok 2014 měsíc ramadán připadá na období 28. 6. – 27. 7. dle gregoriánského kalendáře.

Cílem práce je dát odpověď na výzkumnou otázku: Jak se změnilo dodržování ramadánu a jeho zvyky po přestěhování se do ČR z muslimských zemí Afghánistánu a Sýrie?

K zodpovězení hlavní výzkumné otázky pomohou následující podotázky:

• Jak muslimové dodržují ramadán v Afghánistánu, ČR a Sýrii?
• Jaký vliv má nemuslimská společnost na ramadán a na chování muslimů v tomto období?
• Jaký je názor muslimů žijích v ČR na obcházení pravidel ramadánu?

V odborném časopise National Geographic se článek „Ramadán je opravdovou zkouškou vůle. Ale i muslimové jsou jen lidé a ví, jak pravidla obejít“⁴⁾zabývá obecnou problematikou ramadánu. Zabývá se tím, na jaké měsíce vychází ramadán a jak se vlivem lunárního kalendáře jeho počátek posune každých 32 let. Článek řeší situaci, kdy ramadán vychází na opravdu teplé dny, ve kterých je velice obtížné dodržovat půst a nepít vodu. „Naštěstí se půstu nemusí účastnit děti, nemocní nebo staří lidé. Půst se překvapivě nevztahuje ani na sportovce, což – třeba právě letos období ramadánu připadlo na dobu olympiády v Londýně. Jíst se může na nádražích nebo letištích, tedy v místech, kde se pohybují lidé, kteří jsou na cestách. Cestující jsou totiž také z těchto pravidel vyjmuti. Okna restaurací a všech stravovacích zařízení bývají zakryta novinami, aby strávníci neuváděli kolemjdoucí v pokušení.“ Nakonec článek řeší pravidla onoho půstu, jakým způsobem se dají obcházet, zde autor tvrdí, že něktří muslimové postění porušují s vědomím toho, že co se odehraje pod střechou, to Bůh nevidí.

Zásadní problém při dodržování půstu během ramadánu je špatný zdravotní stav, tímto problémem a konkrétně pak muslimy s cukrovkou se zábývá článek „The diabetic patient in Ramadan„⁵⁾. V tomto článku se čtenář seznámí s pravidly ramadánu a s tím, kdo je od dodržování půstu oproštěn. Nezanedbatelné množství pacientů s cukrovkou trvá na dodržování půstu. Tito lidé jsou tak vystaveni riziku hypoglykemie a hyperglykemie. V závěru článku sám autor píše, že nejlepší způsob, jak těmto problémům, v případě cukrovkářů, zabránit je kombinace zdravé stravy, cvičení a celkové informovanosti o hyperglykemii a hypoglykemii.

V knize „Zaostřeno na islám“⁶⁾ je popsáno, z jakého důvodu se drží půst, kdo jej musí dodržovat a kdo je od jeho dodržování osvobozen. Čtenář se zde dozví, že kromě pozitivních zdravotních účinků, které půst přináší, také značně stoupne v očích Boha. Konkrétně kniha říká, že bychom měli mít na paměti, že se půst vykonává jako výraz k poslušnosti vůči bohu, jako výraz vděčnosti a lásky.

Práce je pomyslně rozdělena na 2 části - část teoretickou a část vlastní. V první části bylo využito kvantitativních metod a to za účelem nashromáždění dosud získaných informací o islámu a konkrétní problematice oslavování měsíce ramadánu. Nejvíce se k tomuto účelu hodila technika studia dokumentů, kterou lze zařadit mezi techniky poměrně levnější oproti například výzkumu v terénu, který je navíc i časově náročnější. Mezi její další přední výhody patří nesčetnost dokumentů, ve kterých se zaznamenané informace o dané problematice dají nalézt v průběhu několika měsíců i let – to umožňuje tzv. longitudinální analýzu. Dokumenty, které se studují pomocí techniky studia dokumentů, se vyznačují vysokou důvěryhodností. Tato technika však má i své velké zápory. Není tu žádná možnost optání se dokumentů na okolnosti a věci, kterým výzkumník nerozumí, či případná nemožnost rozvedení tématu do větší hloubky. To vede k faktu, že ne každý dokument je pořízen za účelem výzkumu, kterým se právě daná výzkumná práce zaobírá.

Proto se ve vlastním výzkumu – druhé části této práce – přechází k metodám kvalitativním. Nejvhodnější pro tuto práci je technika polostrukturovaného (neboli polořízeného) rozhovoru, kde má výzkumník i respondent určitou volnost v průběhu výzkumné akce. U této techniky je předem stanoven určitý rámec otázek, které se v přesném znění pokládají všem respondentům bez rozdílu. Poté dle odpovědí respondenta jsou kladeny další doplňující otázky, které vznikají dle toho, do jaké hloubky se respondent ve svých odpovědích věnuje danému tématu. Z rozhovoru tak mohou vyplynout další cenné informace. Nevýhodou je však dostupnost některých respondentů (pro jejich časovou zaneprázdněnost, či geografickou nedostupnost). Vlastní část práce tak tedy čerpá především z rozhovorů a e-mailové korespondence s respondenty a dále již zjištěných informací vyplývajících z techniky studia dokumentů.

Respondenti:

Pro práci byli vybráni respondenti, kteří pocházejí ze zahraničí, ale žijí již několik let v České republice. Proto se zde naskytla jedinečná možnost komparace informací o průběhu ramadánu, jak v jejich rodné zemi, tak i v České republice.

Výjimku zde tvoří jeden respondent, který je rodilým Čechem a k islámu konvertoval v průběhu svého života.

Respondenti pocházejí z následujících zemí:

Sýrie

Prvním respondentem se stal pan Mahmoud Al-Halabie pocházející z města Halab v Sýrii, kde žil do svých 21 let. Poté dostal stipendium a odešel studovat do Prahy ČVUT – obor Stavební inženýr (studium v češtině). Český jazyk se naučil díky uklízečce, která uklízela na ubytovně, kde bydlel spolu s dalšími cizinci. V Praze během svého studia potkal svou první manželku, s níž má 2 děti nemuslimského vyznání. S touto manželkou se pan Al-Halabie rozvedl a po nějaké době se znovu oženil se svou nynější (druhou) manželkou. V současnosti pracuje pro pojišťovnu Allianz jako pojišťovací agent (na OSVČ) pro arabsky mluvící ambasády a jejich pracovníky. Pan Al-Halabie se ve svém mládí příliš k islámu nehlásil, ačkoli ho jeho rodina k tomu vedla. V České republice ho naše kultura přiměla přijmout některé naše zvyky - pít alkohol, jíst vepřové, atd. Teprve po těžké nehodě v ČR, kterou přežil jen o vlásek, se z něho stal pravý ortodoxní muslim, který dodržuje všechny tradice islámu, tak jak jsou psány. Tvrdí, že právě Alláh mu dal tuto druhou šanci, aby se stal skutečným muslimem. Během svého života již 2x navštívil Mekku, v Praze se stýká s komunitou muslimů a navštěvuje modlitebny (například U Politických vězňů) a mešity v Praze (na Černém Mostě). Ke své rodině a okolí je velice vstřícný a nikoho nenutí vyznávat islám. Se svými dětmi dokonce slavil křesťanské Vánoce. Celý život a strasti s ním spojené přijímá s klidem, neboť věří, že až teprve po smrti přijde něco podstatně lepšího, než je sám život. Informace o tomto respondentovi máme zprostředkovaně přes jeho dceru Riu Al-Halabiovou, se kterou probíralo interview a e-mailová korespondence.

Druhým respondentem je ortodoxní muslim pan S. Asaad narozený v Homsu v Sýrii. V mládí se ze Sýrie přestěhoval na Slovensko, kde se potkal se svou ženou. Ta po seznámení se s ním konvertovala k islámu. Spolu mají jednoho syna, též hlásícímu se k islámu, ale nedodržující všechny jeho pilíře. Nyní se svou manželkou a synem žije v Praze v České republice. Pan S. Asaad stejně jako pan Al-Halabie nenutí své okolí přijmout islám. Je toho názoru, že každý člověk se musí sám rozhodnout, zda bude věřící, či ne a jak s touto vírou bude nakládat. On však sám o sobě otevřeně tvrdí, že je muslim a k tomu patří určitá pravidla, která se musí bez debaty dodržovat – nejí vepřové, nepije alkohol, neboť neschvaluje chování jím vyvolané, atd. V Praze navštěvuje různé modlitebny a mešity. Nejraději má modlitebnu v pasáži Jiřího Grossmana a mešitu na Černém Mostě, neboť tam chodí nejvíce muslimů. V této práci je uváděna pouze první iniciála z jeho křestního jména, dle jeho přání.

Třetím respondentem pocházejícím ze Sýrie je Usama Abbas, který byl zprvu ortodoxní muslim, ale poté, co se dostal do České republiky, se nechal zkazit kulturou západního světa a od svých tradic začal upouštět. Vepřové maso považoval za nečisté, a proto se mu vyhýbal, jak to jen šlo. Pouze jednou za menší lsti od své manželky snědl kus vepřového masa – manželka mu napovídala, že jí předkládané maso, vepřovým není. Alkoholu se však z počátečních let v České republice vůbec nebránil a teprve po nějaké době od něho začal upouštět. Během svého dosavadního pobytu v České republice se oženil a rozvedl. Z manželství má dítě nemuslimského vyznání, kterému ale islám od dětství vštěpoval. Informace o Usamovi Abbasovi pochází především z rozhovorů s jeho dcerou Sylvou Abbasovou a jeho bývalou manželkou.

Afghánistán

Čtvrtým respondentem a zároveň jediným respondentem z Afghánistuánu je Najib Khan, který se narodil v Kábulu v Afghánistánu. Zde vystudoval střední školu. Do České republiky se dostal zhruba před dvěma lety. Mezi jeho kamarády tu patří jak muslimové, tak nemuslimové. Společně s těmi muslimskými navštěvuje různé modlitebny a mešity v Praze. Za dobu, co zde žije, se naučil poměrně dobře český jazyk. Ve své rodné zemi dodržoval všechny pravidla ramadánu společně se svou rodinou a příbuznými.

Česko

V pořadí pátým a posledním respondent Vladimír Sáňka je český arabista. Vystudoval geochemii na Přírodovědné fakultě na UK v Praze. V průběhu svého života se seznamoval s vírou islámu, až jí definitivně v roce 1994 přijal jako svou vlastní víru. Nyní Vladimír Sáňka pracuje v Islámském centru v Praze na pozici ředitele. Od svého konvertování k islámu se neustále potýká s médii a policí, která ho obvinila za šíření nenávisti díky vydání kontroverzní islámské knihy. Problémy má i s některými dalšími občany v ČR - především s těmi, kteří islám nemají v oblibě.

V teoretické části se práce zabývá důležitými oblastmi Islámu. Je zde zmíněn prorok Muhammad, pět pilírů islámu, jsou zde uvedeny základní rozdíly mezi Šííty a Sunnity.

„Islám je vyvrcholením všech náboženských soustav, jež vznikly v oblasti Úrodného půlměsíce. Třebaže prorocká zvěst, kterou světu přinesl Muhammad (tj. zjevení Koránu skrze Muhammada), byla pečetí všech dosavadních prorockých zvěstí, neznamenala počátek islámu. Islám – radostné odevzdání do vůle Boží – existuje již od kolébky lidstva symbolizovaného příchodem Adamovým.“⁷⁾

„Vzestup islámu lze tedy postavit naroveň vzestupu Adamovu, neboť všichni proroci a poslové dospěli ke svému poznání tím, že se podrobili, odevzdali Skutečnosti, kterou je islám, tj. odevzdání se do vůle Boží. Všichni proroci a poslové byli tedy proměněni islámem.“ ⁸⁾ „Muhammadovo prorocké poslání je naplněním univerzálnosti prorockého světla a poznání. Zatímco Adam a všichni proroci byli proroky islámu, od příchodu Muhammadova má každý člověk přístup k celé náboženské soustavě, a každý tak může prohlédnout a obrodit se k nejvyššímu duchovnímu povznesení bez nánosu pověr a dosavadních kulturních zvyklostí.“ ⁹⁾ „Islám vznikl již před prozřením, prohlédnutím adamovského vědomí, kdy si člověk uvědomil smysl věcí, avšak prorocké vědomí dosáhlo své dokonalosti teprve v Muhammadovi.“ ¹⁰⁾

Všechny dříve zjevené zákony byly nahrazeny dovršením a vyvrcholením islámu ve zjevení Koránu a prorockým způsobem života (nazývaným sunna), neboť ustanovení Koránu jsou platná v každé době a v každé společnosti. Korán nikdy nebyl knihou nýbrž zjevením. Je to popsaná dR, která spojuje hmotné světy se světem neviditelných věcí a s božskou dimenzí, jež je mimo čas a prostor. „Spojením vnitřního poznání Božího záměru a prohlédnutím vědomí k tomuto poznání spolu s vnějšími zákony, které jsou obecné a zároveň obsahují specifické pokyny pro každodenní lidské jednání, normy chování a náboženský kult, se nakonec vytvořila jednotná soustava.“ ¹¹⁾

„Nejzásadnější věci o sobě sděluje Korán sám. Konkrétní verše pak osvětlují původ jeho jména. Jiné potvrzují, že islám je pravé náboženství a mír v něm má prvořadý význam. Slovo Korán znamená přednášení.“ ¹²⁾ „Muslimové posuzují každou událost v životě, od narození až po smrt, podle činů Prorokových.“ ¹³⁾

Muhammad

Narodil se roku 570. Pocházel z rodu Hášimovců, který náležel k nejmocnějším kmenům v Mekce. K jeho duchovnímu prohlédnutí a prorockému povolání, došlo v době, kdy mu bylo okolo čtyřiceti let. „V následujících třiadvaceti letech sestupovala na proroka zjevená zvěst prostřednictvím archanděla Gabriela. Těch, kdo Muhammadovo poselství přijali během prvních let, bylo velice málo. Jako první ho přijala jeho žena Chadídža. Proti Muslimům a Prorokovi v Mekce rostlo nepřátelství, a tak Muhammed Mekku opustil. Roku 622 vstoupil prorok do Jathribu. Tento odchod, zvaný hidžra, se později stal počátkem muslimského lunárního kalendáře. Jathrib se stal domovem první obce věřících muslimů, později byl přejmenován na Medínu. Odhaduje se, že do desátého roku hidžry vzrostl počet muslimu na více než 200 000. Ke konci tohoto roku Prorok prohlásil, že jeho nástupcem a dědicem bude Alí. Různé skupiny si toto prohlášení vykládaly po svém: například že Alí byl duchovním, a nikoli politickým dědicem Muhammadovým. Tehdy došlo k rozdělení na šíity a sunnity.“ ¹⁴⁾

Sunnité – muslimové většinového směru islámu sunny, kteří se odvolávají na příklad proroka Muhammada a většinovou právní tradici muslimské komunity.

Šíité – muslimové odvolávající se na přímou tradici rodiny proroka Muhammada a uctívající imámy počínaje Alím, zetěm proroka islámu.

Sunna, Islámská tradice: Představuje rozsáhlý soubor závazných naučení a norem. Termín Sunna označuje původně zvyklost. V Koránu se vyskytuje jednak v souvislosti se zvyky minulých pokolení, jednak ve výrocích o zvyklosti Boží při prozřetelném řízení světa. V užším smyslu pojem sunna nabyl významu závazného vzoru daného Prorokem. „Korán jej výslovně doporučuje. Jako je Bůh spojen s obcí svou Knihou, Prorok svou sunnou. Vyjádřil ji svými činy, výroky(=hadíthy) nebo i tím, že určité jednání schválil mlčky.“ ¹⁵⁾

Islám a Stát

„Islám vystupuje v mnoha směrech jako náboženství politicky silně angažované. Myšlenkový a právní systém, který islám představuje, vznikal a vyvíjel se k potřebě nejen individuální, nýbrž i veřejné, společenské. Představa jednoty náboženství a státu nebyla v islámu řešena jako jednota dvou svářejících se, zásadně odlišných protipólů. Pro muslimy jsou náboženské předpisy a stát dvě součásti téhož, totiž islámu. V jehož rámci jsou lidé povinni vystupovat v první řadě jako muslimové, a teprve potom jako občané, a umma, neboli obec věřících, stojí výše než stát.“ ¹⁶⁾ „Náboženské právo, šaría ztělesňuje ve struktuře islámu souhrn Božského řádu přikázaného lidstvu, neproměnný morální zákon. Šaría je stejně jako Korán chápan jako věčný, nestvořený. Islám je tedy jednotou dogmatu, práva a kultury.“ ¹⁷⁾

5 pilířů islámu

Tato práce se zabývá pouze jedním pilířem islámu, ale jsou tu stručně charakterizovány i ostatní pilíře islámu, aby čtenář viděl pátý pilíř islámu (ramadán) v souvislostech.

1. Vyznání víry (šaháda) „1. Věta muslimské víry: Vyznávám, že není božstva kromě Boha a Muhammad je jeho posel. Šaháda je klíčovým verbálním vyjádřením pohledu na svět, příslušnosti k islámu a odevzdanosti do vůle Boží.“ ¹⁸⁾

2. Modlitba (salát) „Rituální modlitba je podstatnou součástí islámského kultu. Právo hodnotí její zanedbávání jako odklon od víry. Modlitba je v islámu chápána jako čistě kultický projev zbožnosti bez jakékoliv snahy něco si od Boha vyprosit. Je projevem pokory, díkůvzdání a odevzdanosti do vůle Boží. Je jedinou pravidelnou bohoslužbou, neboť islám nezná mši nebo bohoslužby v křesťanském slova smyslu. Věřící smí vstoupit do stavu komunikace s Bohem teprve po splnění těchto podmínek: dodržení čistoty místa šatu, náležité ustrojení zakrývající nahotu, směr motlitby k Mekce a patřičné dodržování modlitebních časů, musí být dospělý a duševně zdraví.“ ¹⁹⁾

3. Almužna (zakát, sadaka) „Toto ustanovení vychází z myšlenky, vlastní již judaismu a křesťanství, že hmotné statky tohoto světa plodí jen zlo a nenávist. Lidé, mající hříšnou touhu přisvojovat si více, než jim stačí k čestnému životu, jsou povinni se z tohoto hříchu očistit udělováním almužen. Je to povinný odpustek za hříšnou touhu vlastnit. Význam očištění je obsažen i v samém slově zakát.“ ²⁰⁾

4. Pouť do Mekky (hadždž) „Každý dospělý a duševně zdravý muslim bez rozdílu pohlaví má alespoň jednou v životě vykonat pouť do Mekky. Původ tohoto poutního rituálu je předislámský. Celá pouť se skládá z velkého počtu rituálních úkonů. Šaría nevyžaduje, aby muslim pouť vykonal, nemá-li prostředky, nebo riskuje-li tím život. Nemocný člověk za sebe může poslat i náhradníka.“ ²¹⁾

5. Půst (ramadán) Viz. vlastní část seminární práce.

Další náboženské povinnosti jsou: neustále konat co největší dobro a odsuzovat zlo, dále touha usilovat o dobro a bojovat za ně. Tento poslední úkon (džihád) mimo jiné znamená, že člověk je ochoten položit svůj život za Boží věc, neboť život patří Dárci života a nám byla tato schopnost dána jen proto, abychom prožili zkušenost tohoto světa a bychom se navrátili ke Zdroji. ²²⁾

Ve vlastní části se práce podrobně zabývá ramadánem. Je zde přiblíženo, pro koho platí pravidla ramadánu a co vše se musí dodržovat. Dále se zde popisují zvyky a zážitky respondentů ve vztahu k ramadánu.

Muslimský kalendář se značně liší od našeho gregoriánského, neboť je lunární a 1 rok tak má 354 či 355 dní. Je tedy o něco kratší. Liší se též letopočet muslimského kalendáře – rok 2014 gregoriánského kalendáře = rok 1435 kalendáře muslimského. Díky tomuto faktu, jsou všechny jeho měsíce pohyblivé, a tak se můžeme setkat s tím, že jednou za několik let připadá konkrétně měsíc ramadán na léto a jindy na zimu. Rozdíl spočívá v tom, že v létě je denní půst o něco těžší, neboť trvá zhruba 16 hodin, kdežto v zimě trvá asi 9 hodin. Je to způsobeno rozdílnou délkou doby, kdy je během dne ještě světlo. Při sestavování muslimského kalendáře, měsíc ramadán připadl na léto, a tak se dle tohoto faktu zdůvodňuje překlad názvu ramadán - „spálený“.

Postní měsíc začíná zjevením prvního srpku měsíce v měsíci shaaban (z pravidla 29. nebo 30. dne shaabanu). Jakmile se srpek objeví, hned následující ráno se počítá jako zahájení nového měsíce - ramadánu (trvajícího 29 až 30 dní). Každý další den se při svítání zahajuje modlitbou Fadžr, která symbolizuje počátek půstu. Během dne se pak věřící mají zdržet jakéhokoliv jídla a pití, nemají kouřit a mít pohlavní styk. Lidé se dále mají zdržet jakýchkoliv nadávek, pomluv, zlozvyků a špatných vlastností. Každý má zpytovat své svědomí a zlepšit celkově své chování – například prostřednictvím dobrých skutků. Denní půst je zakončen modlitbou Maghrib. Čas modlitby Maghrib spadá do západu slunce, na dobu kdy černou nit již nelze rozeznat od bílé. Večery se tak stávají všeobecným veselým, kdy se setkávají celé rodiny, příbuzní a přátelé a nastávají hody, které oslavují zakončení denního půstu. Udává se, že mezi jídla, která se nejčastěji objevují na tabuli stolu, patří: datle a mléko, po vzoru Muhammeda, iftár a Suhúr (poslední jídlo před svítáním). Další podávaná jídla se liší podle konkrétní země, kde oslava probíhá.

„Prorok (nmAž) doporučuje ranní jídlo (suhur) a večerní jídlo - (iftár) „Můj lid bude požehnán, dokud bude iftar jíst brzo a suhur pozdě.„ Sám to tak samozřejmě dělal. Suhur můžeme jíst až do volání k modlitbě. Prorok (nmAž) řekl: „Kdo slyší volání k modlitbě a má ještě vodu v ústech, ať ji spolkne.“ - takže nevyplivovat. Jako iftár si Prorok (nmAž) vzal několik dobře zralých nebo sušených datlí. Když je neměl, alespoň několik doušků vody.“ ²³⁾

Půst však není povinný pro všechny. Zdržet se ho mohou staří a nemocní lidé, děti zhruba do 10 let, lidé bojující ve válce, sportovci a cestující – proto je dovoleno jíst na místech, kde se cestuje (jako například na letištích, nádražích, atd.). Restaurace mají v těchto místech ale zakrytá okna, aby nelákala k pokušení ostatní kolemjdoucí. Vyjmuty z dodržování půstu jsou též ženy menstruující, těhotné, kojící, či ty, kterým připadlo šestinedělí na toto období. Ženy si ovšem musí tyto dny nahradit v jiných dnech. Musí ale být před počátkem svého půstu řádně umyty.

Zajímavostí také je, že není upřesněno, od kdy se člověk počítá jako nemocný a od kdy už ne, neboť sebemenší bolest je prý důvodem k tomu, aby se půst přerušil či nemusel dodržovat vůbec. Poté je tu opět možnost náhrady půstu v jiných dnech v roce, pokud tedy daný člověk není smrtelně nemocný. Bůh totiž nechce ukládat člověku víc, než je schopen unést. Nahrazování dní, ve kterých postění neproběhlo, může být nahrazováno buďto nepřetržitě, nebo přerušovaně (například po jednom dni).

Islamweb tvrdí: „Všeobecně se má za to, že u povinného půstu musíme formulovat záměr půstu kdykoli během noci a obnovovat tento záměr každou noc“. Je to tak proto, že po měsíci ramadánu může následovat ještě nepovinný půst, u kterého už si jedinec může říci důvod, proč půst drží, kdykoliv během dne. ²⁴⁾

Nejvýznamnější čas ramadánu se nazývá noc Lajlat al-Qadr, kdy se věří, že právě během této noci byl proroku Muhammedovi zjeven Korán a věřící je o této noci tisíckrát více Alláhem odměňován, než předchozí dny a měsíce. Přesné datum však Lajlat al-Qadr nemá, ví se pouze to, že připadá na některý lichý den na konci měsíce ramadánu (pravděpodobně 27. den). Další významný svátek je Íd al-Fitr, který nastává až po skončení ramadánu. Trvá zhruba 3 týdny a muslimové po tuto dobu oslavují úspěšné zakončení ramadánu. Tímto svátkem začíná nový měsíc shawwal.

„Slovo qadr znamená „hodnota„ nebo „důstojnost“, přesto se to často překládá jako noc osudu nebo úradku, ale bylo by asi vhodné najít výstižnější překlad do evropských jazyků.“ ²⁵⁾

Dá se tedy říci, že ramadán by měl lidi přiblížit k chudším vrstvám společnosti a zlepšit chování každého jedince. Zároveň by měl posloužit k lepšímu ovládání nás samých a k většímu pochopení islámského učení.

1. muharram
2. safar
3. rabí' al-awwal
4. rabí' al-thani
5. džumádal-úlá
6. džumádal-thni
7. radžab
8. ša'ban
9. ramadán
10. šawwal
11. dzul-ka'dah
12. dzul-hidždža

Vzhledem k tomu, že cestující lidé patří mezi skupinu lidí, kteří mají výjimku, že se nemusí účastnit celého ceremoniálu ramadánu, turisté, kteří si nechtějí půst vyzkoušet na vlastní kůži, se nemusí obávat toho, že by neměli možnost jít se někam najíst. Musí ovšem počítat s pozměněnou pracovní dobou restaurací a dalších turistických objektů. Turisté mohou během ramadánu jíst a pít kdykoliv, ale nedoporučuje se, aby tak konali na veřejnosti, před postícími se lidmi. Jídlo a pití si mohou odnést například do svého pokoje, auta atd. Doporučuje se, aby se na veřejném prostranství nežvýkaly žvýkačky, nekouřilo se a nepouštěla hudba nahlas.

Pokud se turista rozhodne někam cestovat, může. Musí si ale včas zjistit zvláštní jízdní řád autobusů a jiných dopravních spojů. Výjimkou jsou taxi služby, které fungují po celý den beze změny – vyjma večera. Jakmile se blíží podvečer, je vhodné, aby všichni cestující již byli ve svých hotelích – vzhledem k dopravení se do hotelu (taxi služby už v podvečer neseženou). Za velmi dobrou radu se považuje i to, aby si turisté nakupovali zásoby vody a případně i pití na několik dní dopředu.

Měsíc ramadán je v muslimských zemích spojován s relativním klidem během dne a veselým bujarým během večera a noci a tudíž se od cestujících lidí očekává tolerantnost vůči tamním tradicím.

Půst (Jídlo, pití, kouření)

Dle získaných informací v Sýrii i v Afghánistánu po ukončení denního půstu jsou nejčastějším jídlem datle a nejčastějším pitím voda nebo mléko, neboť tato kombinace poměrně rychle nasytí vyhladovělý žaludek, a člověku dodá energii. V nemuslimské České republice se zvyky ve stravování pozměnily dle tamních podmínek. Tyto místní podmínky zapůsobily i na respondenty této práce po přestěhování se do ČR.

V České republice se na složení slavnostní večerní tabule významně podílí ekonomická situace každého jednotlivce. Například Najib Khan ze střední vrstvy obyvatelstva tvrdí, že musí přihlížet na svou finanční situaci, a dle toho vybírat podávané jídlo. Nekupuje si žádné speciální pokrmy, vyjma datlí. Jeho vlastními slovy „Jím to, co mám“. Během dne se snaží půst dodržovat, avšak přiznává, že na sobě pociťuje velký vliv českého obyvatelstva. Co nedodržuje, přiznává, je kouření.

Ostatní respondenti preferují po skončení půstu arabská jídla, v případě pana S. Asaada i jídla slovenská (díky původu jeho ženy muslimky). U všech se objevuje hodně masa a baklažánů (obojí smažené), dále množství zeleniny, rýže a brambor. Za těmito chody obvykle následuje sladká „tečka“.

Zajímavostí je, že během půstu ortodoxní muslim Mahmoud Al-Halabie nechtěl ani své dceři dát pusu na uvítanou, protože v puse měla žvýkačku a nechtěl mít ani takovýmto způsobem kontakt s potravinou. A toto jen dosvědčuje, že se snaží dodržovat všechna pravidla ramadánu. Žvýkačky jsou totiž během ramadánu také zakázány.

Přerušení ramadánu

Ortodoxní muslimové Mahmoud Al-Halabie a S. Asaad nepřerušili ramadán ani jednou. Ačkoliv pan Al-Halabie by půst dodržovat nemusel, jelikož má cukrovku. Pan Ussama Abbas byl nucen přerušit ramadán pouze jednou kvůli úmrtí svého otce a pan Najib Khan přerušil ramadán dvakrát - poprvé kvůli nemoci a podruhé díky cestování. Všechny dny, co musel přerušit, si nahradil v jiné dny mimo ramadán.

Vladimír Sáňka se k této otázce, zda někdy musel přerušit ramadán, vyjádřil následovně: „Ano, několikrát se mi to stalo. Když jsem onemocněl a musel brát léky, tak jsem musel půst přerušit. Také když jsem cestoval na delší cestu, je povoleno půst přerušit, čehož jsem také využil. Vynechané dny půstu jsem pak po skončení ramadánu nahradil.“

Práce v měsíci ramadán

Denní půst může být leckdy velmi náročný – zvláště pak v letních měsících, kdy je den delší. To se dále projevuje na výkonnosti člověka – například v jeho zaměstnání. Zajímavým zjištěním je, že české obyvatelstvo se zdá být v období ramadánu vůči těmto lidem tolerantní. Pan Sáňka ve dnech ramadánu ve svém dřívějším zaměstnání nevysedával s kolegy z práce u kávy, více pracoval a jeho nadřízený si toho všiml a ocenil to slovy: „Ten ramadán budu muset zavést pro všechny.“

Velkou výhodu má pan Al-Halabie, který pracuje jako OSVČ a tudíž si plánuje práci dle své potřeby. Na měsíc ramadán si většinou moc práce neplánuje. Dny spíše tráví doma u televize či spánkem, aby si den, a sním spojený půst, zkrátil.

Milostné vztahy

Mezi jedno z pravidel ramadánu patří, že se v jeho období musí dodržovat i sexuální půst. Najib Khan tvrdí, že na svou dívku přes den ani nesáhne. I ostatní tvrdí, že se sexu v této době poctivě zříkají.

Modlitba, návštěva mešit a zakončení denního půstu

Denní modlitby vykonává každý věřící samostatně, dle toho, jak si naplánuje den. Až na pana Ussama Abbase, kterého si nikdo nepamatuje, že by se někdy modlil, se všichni snaží pravidelně docházet alespoň 1x týdně do mešity (na Černém mostě) či modlitebny (například v pasáži Jiřího Grossmanna) v Praze. Po této večerní modlitbě následuje i oslava zakončení denního půstu. Na této oslavě mohou věřící zůstat, nebo se odebrat ke své rodině či známým.

Řečeno slovy V. Sáňky: „Velmi často zůstávám v mešitě na večerní přerušení půstu. Je to hezká tradice a společenská událost, takto se pravidelně setkávat s ostatními muslimy. V našich mešitách se podává pro všechny i hlavní jídlo, které je hrazeno z darů na tento účel. Nasytit postícího se muslima je v islámu velmi dobrý skutek. Během ramadánu všeobecně chodí muslimové do mešit více než jindy. Ramadán je i měsícem zvýšené zbožnosti, více čteme Korán apod. V ramadánu je také jedna nepovinná modlitba (říká se jí taráwíh), která je každý večer po večerní modlitbě a přichází na ni mnoho věřících.“

Oslava zakončení denního půstu je přijímána s patřičným veselým a již výše zmiňovanými hody. Dotazované osoby vzpomínají na své dětství a mládí, které prožili ve svých rodných zemích (muslimských), kdy se celá rodina a všichni jejich přátelé sešli na slavnostním zakončení dne. Oslava pak probíhala v trochu jiné atmosféře, než v ČR.

Názory na obcházení

Většina dotazovaných se shodla, že nemá potřebu ramadán nějakým způsobem obcházet, neboť vše co dělají je součástí jejich víry, kterou oni přijali jako celek. Půst a další pravidla ramadánu se dodržují, kvůli Alláhovi, který vše a všude vidí. Tudíž i veškeré obcházení postrádá smysl. Ale přiznávají, že kultura, kde nyní žijí, je leckdy silnější než kultura a její tradice jimi do ČR přivezená. Proto dochází k postupné asimilaci s místními podmínkami.

Zde se dostáváme do konfliktu s článkem National Geographic²⁶⁾, většina dotazovaných potvrdila, že ramadán drží nejen pro sebe, ale i pro Alláha. Tudiž pokud nejsou oni sami pevně přesvědčeni o smyslu půstu, nemělo by smysl ho dodržovat. Zároveň nesouhlasí s tím, že by Alláh neviděl to, co se stane pod střechou, prý by to popíralo jeho všemocnost a vševědomost.

Práce byla zaměřena na nalezení rozdílu slavení ramadánu v muslimských zemích Afghánistánu a Sýrii a nemuslimské České republice. Přes všechna očekávání nalezení velkého rozdílu v oslavování tohoto svátku, však nebylo mnoho diverzity nalezeno. V muslimských zemích je o mnoho snazší udržet si všechny tradice islámu, včetně dodržování ramadánu, tak jak jsou předávány z generace na generaci.

Obecně v arabských zemích se v období ramadánu vše tomuto svátku podřizuje – otevírací doba obchodů, pracovní povinnosti jedinců atd. Turisté, kteří jsou v takovéto zemi na návštěvě, se tomuto režimu musí přizpůsobit a musí být k místním lidem tolerantnější, než obvykle. V případě České republiky je to zcela obráceně. Muslimové se zde stávají „turisty“, kteří se musí přizpůsobit koloběhu života v nemuslimských podmínkách. Každý den, ať už je ramadán, nebo není, jsou tu od všech vyžadovány pracovní povinnosti s očekáváním toho nejlepšího výkonu. Otevírací doba obchodů se tu mění pouze v případě českých státních svátků a Vánoc.

Dalším rozdílem může být i slavnostní tabule, která zakončuje denní půst. V muslimských zemích se schází celá rodina a přátelé, aby půst společně oslavili velkou hostinou. Společně spřádají na tuto oslavu peníze a snaží si dopřát jídla, která si během roku jinak nemohou dovolit. V České republice, pokud se muslim nepřestěhuje i s celou rodinou, či nemá zde dostatečné množství přátel stejného vyznání, je večerní hodování o něco chudší. Všichni si však snaží dopřát tradiční datle a mléko. Faktem ale zůstává, že i v ČR se vytvořila muslimská komunita, kterou vytvořila nadace v Praze a Brně. Muslimové tak mají možnost se k takovéto komunitě přidružit a získat si tak přátele, kteří se budou navzájem ve víře podporovat a v případě ramadánu oslavovat tento svátek jako rodina.

Závěrem by se dalo říci, že záleží individuálně na každém muslimovi, zda zdolá všechny překážky, které mu nastoluje nemuslimská kultura, či zda se jí nechá unést a začne některé, či všechny své zvyky porušovat.

Seznam literatury

Korán. Vyd. celkem 7. v tomto překl. 3., V nakl. Academia 1. Praha: Academia, 2000, 797 s., [4] s. příl. ISBN 8020002464

ḤAMMÜDA, ABD AL-ʿĀTĪ. Zaostřeno na islám. Nové, přeprac. a opr. vyd. Překlad Bob Hýsek. V Praze: Ústředí muslimských obcí, 2010, 203 s. ISBN 978-80-904373-6-4

CHAJRÍ, Fadlulláh. Islám. V Praze : Ikar ; Euromedia Group, 2001. ISBN 80-7202-922-3

KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha : Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-613-1

KŘIKAVOVÁ, Adéla a kol. Islám, ideál a skutečnost. Praha : Baset, 2002. ISBN 80-86223-71-X

LAWRENCE, Bruce. O Koránu. Praha : Beta-Dobrovský, 2007. ISBN 978-80-7306-316-0

Odborné zdroje

CHAMSI-PASHA, Hassan and KHALID S. Aljabri. The Diabetic Patient In Ramadan.[online]. [cit. 2014-08-19]. Avicenna Journal Of Medicine 4.2.2014. 29-33, dostupné z databáze EBSCO

Seznam internetových zdrojů

ABDULLÁH AL QARADÁWÍ, Yúsuf. Fatwy. islamweb.cz [online]. [cit. 2014-08-19]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/fatwy/fatwa.php?fatwaId=56

FATHALLAH SA‘ÍD, Abd As-Sattár. Postní měsíc Ramadán. islamweb.cz [online]. [cit. 2014-08-19]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/clanky/clanek.php?id=58

KAČER, Miroslav. BITVA U BADRU (624). palba.cz [online]. [cit. 2014-08-19]. Dostupné z: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=5194

PATRICIE, Patricie. Jak vypadá den během Ramadánu. radynacestu.cz [online]. [cit. 2014-08-19]. Dostupné z: http://info.radynacestu.cz/1938-jak-vypada-den-behem-ramadanu/

Dr. Vladimír Sáňka: Proč jsem konvertoval k islámu. blisty.cz [online]. [cit. 2014-08-19]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/9324.html

Islámský kalendář 2014. calendar.zoznam.sk [online]. [cit. 2014-08-19]. Dostupné z: http://calendar.zoznam.sk/islamic_calendar-cz.php

Islámský kalendář. islamweb.cz [online]. [cit. 2014-08-19]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/elknihovna/zni/kalendar.htm

Ramadán. blueskytravel.cz [online]. [cit. 2014-08-19]. Dostupné z: http://www.blueskytravel.cz/dovolena/emiraty/info-o-destinaci/ramadan

Ramadán. iranemb.cz [online]. [cit. 2014-08-19]. Dostupné z: http://www.iranemb.cz/ramadan-cz.html

Ramadán: jet nebo nejet. kouzloorientu.com [online]. [cit. 2014-08-19]. Dostupné z: http://kouzloorientu.com/tag/ramadan/

Ramadán je opravdovou zkouškou vůle. Ale i muslimové jsou jen lidé a ví, jak pravidla obejít. national-geographic.cz [online]. 2012 [cit. 2014-08-19]. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/detail/ramadan-je-opravdovou-zkouskou-vule-ale-i-muslimove-jsou-jen-lide-a-vi-jak-pravidla-obejit-25201/



Počet shlédnutí: 114