Celý výzkum zde: Předchozí výzkum autorského kolektivu na Židovství

Jaké jsou v ČR rozdíly mezi krajními skupinami vyznavačů judaismu a jejich postoji k vlastní víře?

1. Jaké názory mají příslušníci jednotlivých větví judaismu vůči ostatním skupinám? (zejména vzájemné postoje obou krajních pólů)
2. Má každá skupina judaismu svou vlastní církev/obec, nebo je jen jedna obecná, zastřešující všechny proudy?

Polo-standardizovaný rozhovor, u nejsdílnějších respondentů i nestandardizovaný rozhovor

Pozorování (návštěva domova reformních Židů, nahlédnutí částečně do soukromí židovské rodiny)

Úskalí – uzavřenost komunity a nemisijní povaha náboženství

Ve světě cca 16 milionů Židů Největší centra židovského světa:

• USA - 5,8 milionu
• Izrael – 4,6 milionu
• Francie, Rusko a Ukrajina

• Monoteismus
• Hebrejská bible: Tóra, Proroci, Spisy, + Talmud – ústní tradice
• Otec národa – Abrahám – zásady monoteismu
• Formu náboženství dal Mojžíš – vyvedení z Egyptského zajetí
• Víra v návrat mesiáše
• Učitelé = rabíni
• Centrum víry je synagoga, i domov a rodina
• Dům je posvátný – náboženské obřady a rituály

• 8. den po narození, je znamením smlouvy s bohem, chlapec dostává hebrejské jméno.

• Prvorozený syn musí být hned po obřízce vykoupen otcem. Peníze na dobročinnost či provoz synagogy.

• 13 let, mladík je poprvé vyvolán k Tóře, stává se nábožensky způsobilým, tj. povinným vykonávat všechna přikázání Tóry a žít podle nich.

U konzervativních a reformních i Bat micva – 12 let, u dívek

Svatbu provádí rabín. Nevěstě je dána svatební smlouva - dnes spíše formalita, ale je brána jako regulérní smlouva týkající se věna, majetku nevěsty, ženicha, společného majetku snoubenců a majetku, který má právo nevěsta si odnést v případě rozvodu. Svatba se provádí pod baldachýnem.

Nevěsta sedmkrát obejde ženicha, poté započne samotný svatební obřad. Ženich navlékne nevěstě prsten na ukazováček a dá jí napít vína – jeden pohár, který musí oba vypít až do dna - symbolizuje manželské štěstí, druhý pohár, ze kterého se oba napijí jen trochu - nutné manželské a životní strázně. Na konci obřadu ženich rozdupne sklenici - připomíná zničení Chrámu. Poté započne všeobecné svatební veselí.

• V Rakvi či pouze v rubáši
• Na pohřbu se říkají zádušní modlitby
• Pozůstalí – zvláštní modlitby doma, 7 dní, mírnější nároky na sváteční liturgii s veselým, muži se neholí
• Po celý rok při bohoslužbách Kadiš sirotků – utěšit pozůstalé
• Na hroby – kamínky, učencům přání a prosby na lístečkách

Světová náboženství od M. Keena - židovství rozděleno do čtyř základních směrů, tj. ultraortodoxní, ortodoxní, konzervativní a reformní. Z tohoto vycházíme.

Kdo jsou židé od Paula Spiegela - poznání židovského života, svátků a zvyků.

Ortodoxní judaismus – uznává pouze původní závazný charakter židovského zákona

Reformní judaismus - židovská tradice potřebuje reinterpretaci vzhledem k tomu, co je dnes přijatelné. (např. neoddělují muže a ženy při bohoslužbách, možnost být rabínka)

Konzervativní judaismus - souhlasí s ortodoxním v udržování autority židovského zákona a s reformním v tom, že judaismus se časem vyvinul. Projevuje se občasnými ústupky reformám.

• Charedim = třesoucí se před bohem, bohabojní.
• 20-30 % židovské populace
• Věrnost tradici židovského náboženského života
• Plná autorita rabínského zákona
• Není jednotný ideový celek
• U nás - pražský a zemský rabín Karol Efraim Sidon (na fotce)
• Základní skupiny: Chasidé (duchovno) a Mitnagdi (spisy)
• Někteří neuznávají Izrael

• Střední cesta mezi ortodoxním a reformním
• Zachovává věrnost židovské tradici a židovskému právu (jehož vývoj otevírá světu)
• Přijatelná alternativa po válce pro ty, kdož se chtěli vzdálit své kultuře, ale nechtěli se zříci zcela judaismu.
• Konzervativní hnutí se na rozdíl od některých reformních nebo ortodoxních směrů od začátku profilovalo jako hnutí podporující sionismus a stát Izrael.

• V USA reformní, v GB liberální, jinde progresivní
• Důvod vzniku: vymýcení všech znaků, jež by Židy odlišovaly od ostatních národů
• Kázání v národních jazycích
• Neodděluje v synagoze muže od žen
• Jiná formulace některých modliteb
• Instrumentální hudba při bohoslužbě
• V ČR – Bejt Simcha (Dům radosti)
• I pro nehalachické Židy (nemají židovskou matku)

- rozhovory s Židy, jejich názory na ostatní větve židovství

• „V reformním judaismu je častá ignorance, někteří nevědí ani co je talmud, mají silný pocit „Izrael, my jsme židi“, ale nabízí se otázka, v čem pak tví ta židovská identita…to není jen to, že někdo umřel v koncentračním táboře a podporuje Izrael.“
• Ortodoxní Židé ostatní větve nepovažují za Židy
• Reformní se cítí uraženi tím, že je ortodoxní neberou, ortodoxní vidí v reformně ohrožení tradic, takže se všichni cítí trochu ohroženi druhými. Z toho vše pramení. I když je mezi směry respekt. V ČR si „jedou“ reformní židé po své vlastní koleji .

V dnešní době je velmi těžké se vyhnout moderním technologiím, výchova dětí by byla taktéž obtížná. Mnoho židů nechává své děti přátelit jen s jinými židy z židovské obce. Takovou izolaci bychom pro děti nechtěli. Ale před dvěma lety jsme dali z domu televizi i rádio. Pak hned máme více času na sebe, na děti, na studování. Toto je ta dobrá stránka nepoužívání výdobytků současnosti. Noviny si také nekupujeme, protože v pondělí si přečteš, co říká Paroubek o Topolánkovi a v úterý si přečteš, co říká Topolánek o Paroubkovi. Takovéhle věci akorát okrádají lidi o čas, který mohou trávit jinak.“

„Když jsme byli v Izraeli, tak tam je to něco přirozeného. Ženy chodí zahaleny, a muži tam mají přirozenou autoritu. Obdivujeme je, že se prostě drží Tóry přesně. V dnešní době je to velmi náročné, a málokdo to zvládne. Naopak ultraortodoxní židé, to je spíš politika, než vyznání. Přeci jen odmítání „naší“ země, je trochu zvláštní. Naštěstí jich je málo, takže to není tak vážné téma.“

Judaismus v Čechách a jeho frakce popisuje jako stojící na jednom společném základě: Tóře. Vše závisí na míře fundamentalismu v jednotlivých skupinách. Fundamentalismus je přítomen ve všech větvích judaismu, rozhodující je však jeho míra.

U ortodoxního judaismu může být fundamentalismus určitou brzdou, způsobující i odliv věřících, kteří nalézají alternativu právě v progresivním judaismu, který je schopen skloubit víru a současné moderní trendy ve společnosti.

Progresivnímu judaismu pomáhá fundamentalismus držet se určité tradice a identity náboženství.

Liberální judaismus je spíše etickým kodexem.

Respondentka označila judaismus za tradiční náboženství, které vyznává hlavně kvůli jakémusi dluhu historii.

Stejně jako u reformní židovky jsme se setkali s nevolí ke škatulkování. Základní princip judaismu: nezabij, buď pokorný, klaď důraz na rodinu a nedělej ostatním to, co nechceš, aby dělali oni tobě. Judaismus je celkově hodně liberálním náboženstvím, kde se lidé neřídí tím, jestli jsou reformními, nebo ortodoxními židy, ale tím, co sami cítí, že je správné. I staré rabínské přísloví říká: „Dobrý žid je ten, který jde do synagogy třikrát“, nikde však není řečeno, zda třikrát za týden, za měsíc, za rok, nebo za život. To záleží na každém člověku.

Za centrum víry, respondentka považuje Židovskou obec, tedy nikoli synagogu, či vlastní domov. Židovská obec v Praze, ačkoli je sídlem ortodoxní církve, zaštiťuje kulturní vyžití pro celou pražskou židovskou komunitu a je místem setkávání se s přáteli, které má respondentka zejména mezi Židy. I přes zmíněný odpor ke škatulkování se označila za konzervativní židovku a jako taková označila židy zastávající ortodoxní směr za ty, co jen „divně“ vypadají a stejně se nijak nezdráhají porušovat pravidla například o šabatu. Údajně jsou proto pro smích i svým židovským kamarádům. Vůči reformnímu proudu se vyhraňuje snad jen v otázce bohoslužeb s ženou rabínkou, což pociťuje jako něco nepřirozeného.

• Nemožnost vymezení směrů v praxi (na rozdíl od publikací)
• Judaismus se nám ukázal jako směr celkově poměrně liberální, v němž se věřící neřídí až tak předem danými pravidly, ale spíš svými pocity o tom, co je a co není správné. Každý dodržuje tolik pravidel, kolik mu přijde smysluplné.
• Židovská komunita je hodně uzavřená
• V rámci komunity se věřící sdružují dle toho, do které synagogy chodí na bohoslužby, což částečně odpovídá i směru judaismu, který vyznávají.
• Nejvíce přátel mají Židé ve svých kruzích a vůči nežidům panuje u mnoha z nich nedůvěra
• Kolem Židovské obce se sdružují převážně ortodoxní.
• Relativně nejvíce vyhraněné názory na sebe navzájem mají příslušníci krajních směrů, kde je lépe vidět jejich vzájemná odlišnost.
• V krizových situacích, kdy jde o společný zájem celé komunity, se dokáží výrazně semknout a vytvořit jednotnou skupinu.
• V České republice má výsadní postavení ortodoxní židovská komunita, jejíž představitelé jsou ve vedení Židovské obce.

Liberální unie německých židů

Ortodoxní unie

Mgr. Michal Foršt – náš respondent (učitel liberálního judaismu, Liberec) - časopis Maskil

Židovská liberální komunita v Praze

Světováunie progresivního judaismu

Izrael a Blízký východ ve zpravodajství

Keene, M.: Světová náboženství, Praha, Knižní klub, 2003 Lange, N. de: Svět židů. Přel. V. Mertl. 358 vyd. Praha: Knižní Klub, 1996. Nosek, B., Krejčová, H.: Židé v českých zemích, Praha, Victoria Publishing, a.s., 1995 Spiegel, P.: Kdo jsou Židé? , Společnost pro odbornou literaturu, o.s., 2007 Moje setkání s židovstvím, Sborník přednášek z cyklu Vzdělávacího a kulturního centra uspořádal Miloš Pojar, Židovské muzeum v Praze, 2006

http://lexicorient.com/e.o/judaism.htm

http://cs.wikipedia.org/wiki/Charedim

http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/Orthodox.html

http://www.praha.eu/jnp/cz/obcan/nabozenstvi/judajismus/index.html

http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1690 

Počet shlédnutí: 42