krestanstvi_hope_praha_-_bredarova_hoefrova [ Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
//Citace://

Kristina Bredárová, Alena Höfrová. //Hope Praha//. [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2010. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/krestanstvi_hope_praha_-_bredarova_hoefrova


====== Hope Praha ====== 


====== Úvod ====== 
Hlavní myšlenkou naší práce bylo přiblížit křesťanství z jiného pohledu. Z tohoto důvodu jsme si nevybraly již delší dobu existující tradiční církve, ale zaměřily jsme se na netradiční hnutí. Hlubší poznání Hope Praha nás dovedlo k určení výzkumné otázky, která se zabývá křtem. Dále uvádíme základní informace, historii, zajímavosti a jejich vnímání křesťanství. 
====== Cíl práce ======
=== Výzkumná otázka: ===
**Jak se člověk může stát členem Hope Praha?
**
== Podotázky: ==


  * Jaké jsou možnosti dozvědět se o Hope?
  * Proč si členové vybrali toto hnutí? 
  * Jak se k rozhodnutí stát se členem Hope staví rodiny?
  * Jak dlouho trvá příprava na křest? 
  * Kolik členů je pokřtěných?
  * Kde a jakým způsobem probíhá křest?

====== Literární rešerše ======

Z důvodu dosud neexistující publikace věnující se Hope Praha (důvodem je krátká doba existence sboru i jeho malý počet členů) se budeme zabývat evangelikálním hnutím, z nějž Hope vychází. 


Ve všech publikacích jsme se dočetly shodné základní informace. Hnutí orientované na evangelium vznikalo od 18. století, především v anglicky mluvících zemích. Dnes je rozšířeno po celém světě a přibližný odhad je 150 milionů věřících. Jejich vysoký počet můžeme připisovat misijní podstatě hnutí. Evangelikalismus stojí na několika pilířích. Nejvyšší autoritou je Bible, Písmo svaté. //"Písmo svaté platí za inspirované Božím Duchem a obsahuje nezpochybnitelná měřítka pro život jak jednotlivého křesťana, tak i křesťanského společenství. Bible je pojímána pokud možno doslovně"//.((BIRNSTEIN, Uwe, et al. //Kronika křesťanství//. Praha : Fortuna Print, 1998. 462 s.)) Velmi důležitá je také rovnost všech v církvi a za největší oběť je považována smrt Ježíše Krista na kříži.

 
Allister McCrath v Blackwellově encyklopedii uvádí ekumenický charakter evangelikálních hnutí. Zdůrazňuje vzájemnou náklonnost věřících a oddanost společným důrazům. Doslova píše, že: //"Pro evangelikály je typické, že nechtějí přijmout žádnou eklesiologii, které jsou pevně zakotveny v Novém zákoně a v křesťanské tradici. Sporné otázky církevních řádů a správy považují za druhořadé"//. ((McGRATH, Alister, et al. //Bllackwellova encyklopedie moderního křesťanského myšlení.// První vydání. Praha : Návrat domů, 2001. 594 s.)) 
Dále se zabývá vysvětlením důvodů, proč evangelikálové neuznávají církevní uspořádání. Jejich postoj k hierarchii v církvi vyplývá z Nového zákona, který přesně nedefinuje jedinou formu církevní správy, závaznou pro všechny křesťany. 
Pokud bychom hledali v publikacích vývoj evangelikálních hnutí, Blackwell by nám jistě postačil. //"Evangelikální hnutí se rozvinulo v anglicky mluvících zemích, což znamená, že o jeho rozvoj se zasloužili především osobnosti z Británie a Spojených států"//. ((McGRATH, Alister, et al. //Bllackwellova encyklopedie moderního křesťanského myšlení.// První vydání. Praha : Návrat domů, 2001. 594 s.)) Podrobněji se zabývá evangelikály jak z Británie, tak z USA. Pro naši rešerši to však není stěžejní, navíc tento fakt není podstatný pro pouhé přiblížení hnutí, z něhož Hope Praha vychází.


Mnohá nepříliš známá evangelikální hnutí se setkávají s nařčením ze sektářství. Sekta pochází z latinského slova "secare", což v češtině znamená "řezat" nebo "sekat". Tím je dán i obecně poměrně malý společenský význam sekt, pro něž je charakteristické odštěpení od větších náboženských nebo politických hnutí. Zdeněk Vojtíšek uvádí velmi výstižnou charakteristiku sektářství. //"Na tzv. sektách bývá již při prvních kontaktech nápadné, že v nich nevládne atmosféra svobodného myšlení a rozhodování. Vnějšímu pozorovateli mohou jejich členové připadat jakoby "programovaní", bez schopnosti vlastního úsudku, který by překračoval předem dané mantinely, bez ochoty pohledět na cokoli, co se týká jeho skupiny, s nadhledem či odstupem. Jejich rozhodování je sice deklarováno jako naprosto svobodné a oni sami se (alespoň někdy) svobodně cítí, jejich okolí však jejich slova považuje za fráze a jejich chování za strojené a křečovité."//((VOJTÍŠEK, Zdeněk. NÁBOŽENSTVÍ A SEKTY v České republice. //POLICISTA//  [online]. 1998, n. 8, [cit. 2010-09-11]. Dostupný z WWW: <http://www.vpsmvbrno.cz/osobni/jedlicka/sekty/sekty.html#znaky>.)) Dalším důležitým znakem sekt je silná autorita vůdce nebo zakladatele. //"Výroky zakladatele, vůdce, mesiáše, vedoucích výborů nebo jiných orgánů jsou považovány za závazné a nezpochybnitelné a těmto lidem jsou přisuzovány božské atributy." // ((VOJTÍŠEK, Zdeněk. NÁBOŽENSTVÍ A SEKTY v České republice. //POLICISTA//  [online]. 1998, n. 8, [cit. 2010-09-11]. Dostupný z WWW: <http://www.vpsmvbrno.cz/osobni/jedlicka/sekty/sekty.html#znaky>.))
V případě Hope Praha může laiky napadnout, že jde o sektu; atributy sekty ovšem nesplňují a sami sebe považují pouze za náboženský sbor. 


====== Metodologie ======

Pro svůj výzkum jsme zvolily techniku pozorování založenou na objektivním sledování běžných činností skupiny lidí, kterou výzkumník studuje. Pozorování je považováno za nejobjektivnější techniku s vysokou validitou. Umožňuje pochopit celý kontext, v němž se situace odehrávají. Její nevýhodou je naopak neexistence prostředků pro zajištění reliability, další problémy může způsobit výběr informací, jež nejsou pro výzkumný záměr zcela podstatné.

Další zvolenou technikou je vyhledávání informací na internetu. Tato technika umožňuje sledovat jinak nedostupná data, nehrozí zde zkreslení způsobené vzájemnou interakcí tazatele a tázaného, umožňuje zvýšit rozsah zkoumaného materiálu. Nevýhodou může být získání nepravdivých informací, různého zkreslení či absence možnosti vysvětlení při neporozumění. 

Metoda semistandardizovaného interview umožňuje klást doplňující otázky v průběhu rozhovoru, kterými zjišťujeme fakta nezodpovězená při položení primárních otázek. Nevýhodou bývá výběr respondentů, jejich nízký počet a možná neochota odpovídat na otázky. 

Poslední námi vybranou technikou je dotazník, tedy zjišťování informací prostřednictvím předem připraveného formuláře. Výhodou je veliký počet získaných informací za krátký čas a snadné zpracování získaných dat. Jeho nevýhodou může být špatné pochopení otázek, neochota jej vyplnit, nebo vyplnění nepravdivých informací. 

Svou práci jsme začaly pozorováním na zájmových akcích a později na nedělních setkáních sboru. Nejprve jsme si za průvodce zvolily nám nejbližší osobu a na základě jejího doporučení jsme získaly informátory. Díky pozorování jsme se dozvěděly, jak probíhá činnost sboru, a zorientovaly se v interním sborovém dění. Na základě prvních fází pozorování jsme si ujasnily, jaké máme klást otázky. Za zjevnou nevýhodu této techniky pozorování považujeme fakt, že zabírá hodně času a získané informace mohou být zkreslené naší nevědomostí. 

Další fakta jsme získaly vyhledáváním informací na internetu; a to jak na stránkách pražského sboru, tak i sborů zahraničních. Tento způsob vyhledávání a získávání informací je velice rychlý, ale pro podrobnější zjištění jsme musely zvolit jiné, neboť se získané informace velmi těžko ověřují a jejich spolehlivost je tak přinejmenším diskutabilní.

Fakta získaná technikou pozorování a vyhledávání jsme ověřovaly metodou semistandardizovaného interview. Nejdříve jsme se dotazovaly členů, poté pastora. Takto jsme získaly nejkvalitnější informace a vyjasnila se nám dosud neznámá fakta. Tato metoda byla ovšem zdlouhavá, mnohdy nepříjemná a mohlo dojít k nežádoucímu sémantickému (významovému) posunu, a to jak záměrnému (způsobenému záměrně zavádějícími odpověďmi respondentů), tak i nezáměrnému (způsobenému naším nepochopením předložených informací).

Na závěr jsme aplikovaly dotazník s otevřenými možnostmi odpovědí (tj. nevybírá se možnost, ale respondent sám tvoří celou odpověď dle vlastního uvážení). Dotazník jsme aplikovaly na nedělním setkání a odpovědělo nám patnáct respondentů. Nevýhodou dotazníku bylo, že někteří respondenti zpočátku nebyli příliš ochotni ho vyplňovat a ne všichni byli přítomni, dále jsme si vědomy, že informace mohou být nepravdivé a mnohdy jsou i nečitelné. Velkou výhodou dotazníku tohoto typu je rychlá dostupnost dat a možnost vzájemného porovnání získaných informací. 

K výzkumu jsme dle našeho názoru použily adekvátní techniky a metody, protože jsme se dozvěděly, co jsme potřebovaly, a dostaly odpověď na výzkumnou otázku. 

====== O sboru ======

**Historický vhled**

Protestantské hnutí Hope, vycházející z evangelikálů, má své kořeny v Asii, kde vzniklo v roce 1985. Dále se šířilo do mnoha zemí Evropy. První sbor na území České republiky vznikl v roce 2000 v Hradci Králové a do Prahy se dostal v roce 2001. Pražský sbor byl založen pastorem MUDr. Ondřejem Sobotkou a v současné době má přibližně dvacet členů. 

**Setkání**

Setkání probíhají každou neděli v Komunitním centru Prádelna (Praha 5 - Smíchov) a jsou dvojího typu. Jednou za měsíc se koná modlící a chválící odpoledne, které začíná zpěvem chvál a pokračuje modlitbami. Druhým typem setkání je biblické vyučování, které zahrnuje čtení výňatků z Bible, jejich vysvětlení a následnou diskusi. Biblické vyučování je doprovázeno promítáním prezentací, aby si ostatní členové mohli poznamenávat důležité citace a mohli se k nim v budoucnu případně vracet. Minimálně jednou za měsíc členové přijímají víno a chléb jako připomínku poslední večeře. Přijímat může každý, neboť nepřijímají skutečně tělo a krev Krista. Délka setkání je cca 90 minut.

**Aktivity Hope**

Aktivity jsou pro členy velice důležité, protože v Bibli je psáno, že věřící by se měli sdružovat. Jednou z důležitých aktivit jsou diskusní večery probíhající na studentských kolejích. Náplní těchto večerů jsou "F. A. Q." - neboli "často kladené otázky" - a témata se netýkají pouze křesťanství a účastní se i nevěřící. Protože velkou část sboru tvoří cizinci, jsou další aktivitou diskuse o Bibli v anglickém jazyce. Jednou ročně se také koná Hope English Camp, který zahrnuje výuku angličtiny a seznámení s křesťanstvím.

**Vize sboru**

Jak jsme výše uvedly, Hope vychází z evangelikálů, takže vyznávají podobné základní hodnoty. Nejdůležitější z nich je pro ně žít v souladu s Biblí. Kladou důraz na její hluboké poznání, které podle nich v některých církvích chybí. Používají novodobé překlady Bible, a to Český ekumenický překlad a Překlad 21. století. Významná je oběť Ježíše na kříži symbolizující sejmutí všech hříchů. Svoji víru vyjadřují hlavně činy, ne pouze modlitbami. Ve sboru se neprovozuje zpověď jako v římsko-katolické církvi, členové se s problémy svěřují navzájem. Odpuštění nepřichází skrze jinou osobu, ale na základně modlitby a pokání. Není zde hierarchie jako v církvích, členové jsou si rovni a funkce odvozují od svých znalostí a schopností, a proto biblické vyučování není vedeno pouze pastorem, ale i jinými členy. Současný pastor má manželku a děti; Hope neuznávají celibát.

====== Vlastní výzkum ======
{{2014:hillsong_-_one_way.doc|}}

Aby byla zodpovězena naše výzkumná otázka, musely jsme dostat odpovědi i na jiné dílčí otázky, které jsou uvedeny v cíli práce. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit, jak se obyčejný člověk může stát členem Hope; podle toho jsme určily pořadí otázek. 

Proto jsme jako první položily otázku, jak se jednotliví členové dozvěděli o sboru. Vzhledem k tomu, že ve sboru je hodně mladých lidí, zejména studentů, a tak se mnoho respondentů dozvědělo o Hope ve škole nebo na studentských kolejích. Jak již bylo zmíněno, jednou z aktivit jsou "F. A. Q.", kterých se účastní i mnoho nevěřících. Někteří zde dokonce slyšeli o křesťanství poprvé a někteří z nich uvedli, že je víra okamžitě oslovila, a chtěli se proto co nejdříve zúčastnit nedělního setkání. Jiní respondenti měli ve sboru své kamarády, známé nebo rodinu. Začlenění do sboru bylo pro tyto lidi jednodušší, jelikož měli lepší představu, jak to v Hope funguje. Ve sboru jsou také dva bratři, kteří se věnují break-dance, díky čemuž mají hodně kontaktů - mladší členové se o Hope dozvěděli právě tímto způsobem. Další pozvánkou mohou být internetové stránky. 

Poté jsme formulovaly druhou otázku: proč si vybrali toto hnutí, ačkoli je různých církví velké množství. Odpovědi na otázku se různily. Většinou vnímali jako hlavní výhodu volnost a neformálnost této organizace, respondenti zmiňovali přátelské prostředí a příjemný kolektiv, dokonce označovaný za "druhou rodinu". Většina členů nebyla dříve věřící a když začali řešit otázky víry, vstoupili do Hope a neuvažovali o jiné možnosti. Jiné členy zaujalo to, že se řídí hlavně tím, co je psáno v Bibli.

Také nás zajímalo, jak se k jejich rozhodnutí postavila rodina, protože Hope je poměrně netypická náboženská společnost. Většina rodin rozhodnutí akceptovala a nevadila jim ani pojetí víry v Hope. Naopak někteří se setkali se zásadní odmítavostí, měli dokonce kvůli tomu s rodiči velké rozpory. Jeden člen dokonce uvedl, že rodina o jeho členství v Hope neví. 

Dále jsme se více přiblížily k naší výzkumné otázce. Konkrétně jsme se ptaly na délku přípravy ke křtu. Rozsah přípravy je individuální, někteří členové se připravují půl roku, jiní dokonce celý dosavadní život. Důležité je jejich osobní rozhodnutí.  

Dalším podstatným údajem pro nás bylo, kolik lidí již Hope pokřtilo. Současně jsou ve sboru pokřtěni všichni členové. Ovšem jako zvláštnost vnímáme, že sbor provádí křest bez začlenění (tj. křest není podmíněn budoucím členstvím v Hope). 

Poslední otázkou bylo, kde probíhá křest. Všichni respondenti se shodují, že křest probíhá ve vodě a je jedno kde.

====== Závěr ====== 

Na závěr zodpovíme svou výzkumnou otázku, která zní: Jak se člověk může stát členem Hope Praha? Nejdůležitější je se o hnutí dozvědět, což (jak jsme již uvedly) není nijak obtížné. Po prvním kontaktu většinou následuje účast na nedělním setkání, kde si člověk uvědomí, zda je pro něj užší začlenění do Hope vhodné. Pokud tak usoudí, navštěvuje další setkání, případně i jiné aktivity, a hlavně komunikuje se členy. Každý nováček si vybere svého průvodce, který mu zodpovídá otázky, pomáhá mu uchopit víru a začlenit se do sboru. Jelikož Hope klade důraz na Bibli, je důležité její poznání. Ovšem ze znalostí nikoho nezkoušejí. Nejpodstatnější je vědět a pochopit oběť Ježíše. Když člověk dojde k poznání své osobní odpovědi na tuto základní otázku víry, může následovat křest. 

Každý si může vybrat místo svého křtu; v letních měsících se využívají venkovní lokality, ovšem v chladnějším počasí lze také použít vanu či bazén. Křtu se většinou účastní větší skupinka lidí. Křest provádí průvodce ponořením křtěného do vody - křtěný je ponořen do vody celý a chvíli v ní zůstane. Po vynoření následují modlitby za jeho budoucí život v Kristu. Tímto se oficiálně stává členem sboru Hope Praha.

Výzkum nám přiblížil odlišné pojetí neformálního křesťanství a umožnil nám zodpovědět výzkumnou otázku.  

====== Použitá literatura ======

KOKAISL, Petr. //GEOGRAFIE NÁBOŽENSTVÍ//. vyd. první. Praha : ČZU, 2009. 262 s.

MAJEROVÁ, Věra; MAJER, Emerich. //KVALITATIVNÍ VÝZKUM V SOCIOLOGII VENKOVA A ZEMĚDĚLSTVÍ, Část I.//. vyd. 1., 2. dotisk. Praha: ČZU, 2006. 158 s.

McGRATH, Alister, et al. //Bllackwellova encyklopedie moderního křesťanského myšlení//. První vydání. Praha : Návrat domů, 2001. 594 s.

WINTER, David. //ABC křesťanství//. První české vydání. Praha : Česká biblická společnost, 2010. 127 s.

Höger, T.//Historie// [online]. [cit. 2010-05-05]. HOPE Praha - Církev, kde to žije. Dostupné z WWW: <http://www.hope-praha.cz/>.
Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
