obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


kulturni_sok_baeumelova_cihlarova_kohoutova

Kulturní šok

zpracovaly: Markéta Bäumelová, Nina Cihlářová, Kateřina Kohoutová

ČZU, Pef, HKSn 2011

Důležité pojmy

Kvalitativní výzkum

  • nenumerické šetření a interpretace sociální reality
  • výzkum, jehož výsledky nejsou dosaženy pomocí statistických metod ani jiných způsobů kvantifikace
  • snaží se o porozumění jevům, které zkoumá, a o jejich vysvětlení
  • hledá odpovědi na otázky zkoumáním různých sociálních prostředí a individuí, která tato prostředí obývají
  • plán výzkumu se z daného základu rozvíjí, proměňuje a přizpůsobuje podle okolností a získaných výsledků

Semistandardizované interview

  • seznam základních otázek
  • volně se rozvíjející rozhovor
  • doplňující otázky
  • jedna z nejčastějších metod pro kvalitativní výzkum

Kulturní etnocentrismus

Kulturní etnocentrismus by se dal charakterizovat jako přesvědčení, že vlastní kultura je nadřazená všem ostatním, a že náš náhled na svět, naše kulturně determinované způsoby vnímání, chování, naše instituce jsou jediné správné.

Jinak řečeno: my jsme vlastníky univerzální pravdy, všichni ostatní, hodnoceni z perspektivy našeho společenství, se mýlí.

Dichotomie MY x ONI.

Související pojmy

  • negativní kulturní šok
  • stereotyp = jednotvárný, ustálený, navyklý vzorec chování a myšlení. Nejčastějším projevem stereotypu vůči druhým jsou diskriminace a předsudky, tedy odlišné chování k druhým díky jejich příslušnosti k určité skupině – např. náboženské, národnostní, etnické, sociální aj. Stereotypy a zejména etnické předsudky jako takové bývají často doprovázeny také silnou emocionalitou. Emocionalita spojená s kategorií se následně promítá také do postojů a do našeho chování vůči příslušníkům této skupiny.
  • asimilace = proces, při kterém se specifika minoritní sociokulturní skupiny rozpouštějí v kultuře majoritní. Členové minorit se mohou účastnit všech aspektů života majority za cenu, že se vzdávají znaků své kultury a přejímají modely chování, hodnoty, způsoby myšlení majoritní skupiny.
  • xenofobie - „Je absurdní prohlašovat jednu kulturu za vyšší, než je druhá. Vždyť žádná kultura, pokud by zůstala sama, by nikdy nemohla být vyšší.“ 1)
  • integrace = stav nebo proces, při němž si minority plně zachovávají svoje kulturní specifika, aniž by jim tato specifika bránila či znesnadňovala účastnit se všech aspektů života společnosti.

Co je to kulturní šok?

„Psychický i sociální otřes způsobený překvapivým, nečekaným nebo neuvěřitelným zjištěním, které bylo vyvoláno bezprostředním kontaktem jednotlivce, sociální skupiny nebo celé společnosti s cizí, neznámou, dosud neinteriorizovanou kulturou. Takové zjištění může a nemusí vyvolat kulturní změnu nejrůznějšího druhu. Rozhodně vytváří předpoklady pro nové hodnocení vlastní sociokulturní reality v kontrastu k cizí kultuře. Pod vlivem kulturního šoku může dojít i k prohloubení identifikace jednotlivců či skupin s kulturními hodnotami vlastní společnosti, častější je ale postupná modifikace či nahrazení hodnotami, normami, ideami a vzory chování cizí kultury.“2)

Fáze kulturního šoku

  • Nadšení - vše je nové, nezvyklé, lákavé, vstřebávání povrchových znaků kultury, zatím bez zjevné komunikace s kulturou
  • Frustrace – komunikace s kulturou, uvědomování si skutečné podoby věcí, vystřízlivění, frustrace z neporozumění, kritika a odsuzování nové kultury
  • Obrat – částečné smíření, zjištění, že vše není tak špatné jak se zdá, známky pochopení kultury
  • Přizpůsobení – prostředí není nepřátelské, jen jiné, přiznání, že může být i lepší, naprosté pochopení a přijmutí kultury
  • Návrat – může se objevit kulturní šok z vlastní kultury, neschopnost přijmout ji zpět

Jak předcházet kulturnímu šoku

  • Nebát se kontaktu s domorodci
  • Přijmout fakt, že se nacházíme v neobvyklé situaci
  • Udržovat kontakt s přáteli doma
  • Najít v nové kultuře někoho, kdo rozumím pocitům cizince
  • Naučit se místní jazyk

Průběh adaptace v odlišném kulturním prostředí

Výzkum

Výzkumné otázky

  1. Pohlaví, věk (když jste byl/a v dané zemi)
  2. V jaké zemi jste byl/a?
  3. Jak dlouho jste zde pobýval/a?
  4. Za jakým účelem jste zde byl/a?
  5. Co Vás jako první překvapilo v cizí zemi?
  6. Kulturní šok, který jste zde zažil/a, byl spíše pozitivní či negativního charakteru?
  7. Byl Váš zážitek z nové země (kultury, …) shodný s tím, co jste očekával/a?
  8. Naopak - jak se Vám zdálo, že Vás vnímá okolí?
  9. Dokázal/a byste si představit svůj život v této zemi?
  10. Můžete říci, že byste prošel/la jednotlivými fázemi kulturního šoku?
	▪ euforie z nového prostředí, nadšení, očekávání
	▪ frustrace z nového prostředí, vystřízlivění a deprese 
	▪ obrat a přizpůsobení se, reálný pohled na kulturu, pochopení
	▪ návrat domu a možné opětovné zažití šoku tentokrát ze své vlastní kultury)

Výsledky výzkumu

To, že jsme příslušníky nějaké kultury, znamená, že v nás žije a že tu a tam potřebujeme nějaké nám známé záchytné body. Na každého, kdo přijede do nové a tím spíše do nějaké vzdálené země na delší pobyt, bude více či méně čekat potřeba adaptovat se na nové prostředí, kulturu, zvyky, projev, vyjadřování se a samozřejmě také na odloučení od rodiny a přátel. Někdo se s kulturním šokem vyrovnává snáze, někdo jen s velkými těžkostmi, každý různou dobu, ale všichni, kdo chtějí v dané zemi po určitou dobu zůstat, se s ním vyrovnat musí. Postupně si člověk začne vytvářet mechanismy, pomocí kterých se novým podmínkám lépe přizpůsobuje. Tyto procesy jsou také silně ovlivněny tím, jak dlouho člověk v cizí zemi žije či musí žít, v jakém se pohybuje sociálním prostředí, kolik je mu let, za jakým účelem v zemi je, jaké jsou jeho vztahy s majoritní společností a v neposlední řadě jaká je osobnost člověka samotného. Zde je pouze v několika málo bodech naznačeny výsledky naší práce:

  • Kulturní šok – ANO
  • Většinou negativní charakter
  • Nejvíce překvapuje: kulturní prostředí, chování lidí, klimatické a sociální podmínky.
  • Kladné přijetí okolím
  • I přes pozitivní kulturní šok dotazovaní nepředpokládali možnost trvalého bydlení v dané zemi.

Seznam zdrojů

MAJEROVÁ, Věra; MAJER, Emerich. Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství – část I.. Praha : ČZU, 2003. 238 s.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. 407 s.

SOUKUP, V.: Přehled antropologických teorií kultury, Praha: Portál 2000. ISBN 80-7178-328-5.

SOUKUP, V.: Sociální a kulturní antropologie, Praha: Slon 2000. str. 112-113. ISBN 80-85850-29-X.

LÉVI-STRAUSS, C.: Rasa a dějiny, Brno: Atlantis 1999. ISBN 80-7108-138-8.

Wikiskripta [online]. Multikulturní ošetřovatelství. Wikiskripta 2010, poslední aktualizace 11. 9. 2010, [cit. 2010-11-10] URL: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Multikulturn%C3%AD_o%C5%A1et%C5%99ovatelstv%C3%AD#Kulturn.C3.AD_.C5.A1ok

Ecesty [online]. 2007 [cit. 2011-03-11]. Kulturní šok. Dostupné z WWW: <http://www.ecesty.cz/radce/kulturnisok.htm>. 

Člověk v tísni [online]. 2008 [cit. 2011-03-11]. Etnocentrismus, xenofobie a soužití odlišných kultur. Dostupné z WWW: <http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b01obecnatemata/09.pdf>.  


Počet shlédnutí: 39

1)
Claude Lévi-Strauss
2)
SOUKUP, V.: Sociální a kulturní antropologie, Praha: Slon 2000. str. 112-113. ISBN 80-85850-29-X.
kulturni_sok_baeumelova_cihlarova_kohoutova.txt · Poslední úprava: 29/05/2024 19:37 autor: 127.0.0.1