zpracovaly: Markéta Bäumelová, Nina Cihlářová, Kateřina Kohoutová
ČZU, Pef, HKSn 2011
Kulturní etnocentrismus by se dal charakterizovat jako přesvědčení, že vlastní kultura je nadřazená všem ostatním, a že náš náhled na svět, naše kulturně determinované způsoby vnímání, chování, naše instituce jsou jediné správné.
Jinak řečeno: my jsme vlastníky univerzální pravdy, všichni ostatní, hodnoceni z perspektivy našeho společenství, se mýlí.
Dichotomie MY x ONI.
„Psychický i sociální otřes způsobený překvapivým, nečekaným nebo neuvěřitelným zjištěním, které bylo vyvoláno bezprostředním kontaktem jednotlivce, sociální skupiny nebo celé společnosti s cizí, neznámou, dosud neinteriorizovanou kulturou. Takové zjištění může a nemusí vyvolat kulturní změnu nejrůznějšího druhu. Rozhodně vytváří předpoklady pro nové hodnocení vlastní sociokulturní reality v kontrastu k cizí kultuře. Pod vlivem kulturního šoku může dojít i k prohloubení identifikace jednotlivců či skupin s kulturními hodnotami vlastní společnosti, častější je ale postupná modifikace či nahrazení hodnotami, normami, ideami a vzory chování cizí kultury.“2)
▪ euforie z nového prostředí, nadšení, očekávání ▪ frustrace z nového prostředí, vystřízlivění a deprese ▪ obrat a přizpůsobení se, reálný pohled na kulturu, pochopení ▪ návrat domu a možné opětovné zažití šoku tentokrát ze své vlastní kultury)
To, že jsme příslušníky nějaké kultury, znamená, že v nás žije a že tu a tam potřebujeme nějaké nám známé záchytné body. Na každého, kdo přijede do nové a tím spíše do nějaké vzdálené země na delší pobyt, bude více či méně čekat potřeba adaptovat se na nové prostředí, kulturu, zvyky, projev, vyjadřování se a samozřejmě také na odloučení od rodiny a přátel. Někdo se s kulturním šokem vyrovnává snáze, někdo jen s velkými těžkostmi, každý různou dobu, ale všichni, kdo chtějí v dané zemi po určitou dobu zůstat, se s ním vyrovnat musí. Postupně si člověk začne vytvářet mechanismy, pomocí kterých se novým podmínkám lépe přizpůsobuje. Tyto procesy jsou také silně ovlivněny tím, jak dlouho člověk v cizí zemi žije či musí žít, v jakém se pohybuje sociálním prostředí, kolik je mu let, za jakým účelem v zemi je, jaké jsou jeho vztahy s majoritní společností a v neposlední řadě jaká je osobnost člověka samotného. Zde je pouze v několika málo bodech naznačeny výsledky naší práce:
MAJEROVÁ, Věra; MAJER, Emerich. Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství – část I.. Praha : ČZU, 2003. 238 s.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. 407 s.
SOUKUP, V.: Přehled antropologických teorií kultury, Praha: Portál 2000. ISBN 80-7178-328-5.
SOUKUP, V.: Sociální a kulturní antropologie, Praha: Slon 2000. str. 112-113. ISBN 80-85850-29-X.
LÉVI-STRAUSS, C.: Rasa a dějiny, Brno: Atlantis 1999. ISBN 80-7108-138-8.
Wikiskripta [online]. Multikulturní ošetřovatelství. Wikiskripta 2010, poslední aktualizace 11. 9. 2010, [cit. 2010-11-10] URL: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Multikulturn%C3%AD_o%C5%A1et%C5%99ovatelstv%C3%AD#Kulturn.C3.AD_.C5.A1ok
Ecesty [online]. 2007 [cit. 2011-03-11]. Kulturní šok. Dostupné z WWW: <http://www.ecesty.cz/radce/kulturnisok.htm>.
Člověk v tísni [online]. 2008 [cit. 2011-03-11]. Etnocentrismus, xenofobie a soužití odlišných kultur. Dostupné z WWW: <http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b01obecnatemata/09.pdf>.
Počet shlédnutí: 39