Různé filosofické systémy vykládají poznání různě. (Co je to poznání, jeho druhy, Jak poznání probíhá, hodnota a spolehlivost) My vyjdeme z aristotelské teorie poznání – naivní předfilosofické poznání. (Aristoteles - spis O duši)

Poznání jako identifikace, ztotožnění poznávaného s poznávaným. Přijetí formy formou. Příklad: když vidíme něco krásného, krása se v určitém smyslu stává naším vnitřním bohatstvím.

Intencionální změna – obrácení pozornosti k určitému předmětu. Imanentní činnost (zdokonaluje, mění samotný subjekt) x tranzitivní činnost (mění objekt, působí na předmětu)

a) Smyslové

• týká se jednotlivého, materiálního,
• poznává formy, vlastnosti (např. vidět jablko = poznávat jeho formu tady a teď materiálně přítomnou).

b) Rozumové

• týká se obecného;
• poznává formy jako takové (chápu, co je jablko, i když ho před sebou nevidím).
• je závislé na smyslovém poznání (začátek jakéhokoliv poznání je ve smyslech).

c) Intelektuální poznání separovaných podstat (= nemateriálních bytostí: Boha, Andělů, duší ve stavu bez těla – po smrti)

• nelze prokázat, že existují; lze jen věřit
• Absence smyslového poznání.

a) Vnější smysly

• pět základních (zrak, sluch, čich, chuť, hmat)Smysly rozlišujeme podle předmětů (funkcí) nikoli podle orgánů.
• Dálkové: zrak, sluch, čich (zprostředkovaný předmět – je prostorově oddělen od subjektu poznání);
• Místní: chuť, hmat (bezprostřední předmět – dotýkáme se subjektu zvenku)
• Vyšší: zrak, sluch (Ke svému předmětu se vztahují objektivně - neuvědomujeme si, že na nás působí. Pokud na nás působí příliš silně, vnímáme je jako bolestivé. Vnímáme krásno vs. Ošklivost);
• Nižší: čich, chuť, hmat (Uvědomujeme si, že na nás kauzálně něco působí. Vnímáme libost vs. Nelibost/bolest)

b) Vnitřní smysly (schopnosti)

• Orgánem je mozek (jeho části)
• sjednocující smysl (ucelený smyslový obraz, sjednocuje poznání jednotlivých smyslů), dnes jej řadíme k jednotlivým vnějším smyslům, neboť zprostředkovává celkový vjem
• fantazie (zpřítomňuje vnímané objekty + kombinuje → může vytvářet obrazy věcí, které jsme neviděli, neslyšeli),
• instinkt (vrozené puzení k některým úkonům v určitých situacích),
• smyslová paměť (vyvolání poznaného jakožto poznaného)

c) City (vášně) / smyslová snaživost (žádostivost)

• Dychtivost (láska/nenávist, potěšení/smutek, touha/odpor)
• Vznětlivost (naděje/odvaha, zoufalství/strach, hněv)

a) Počitek – základní element vnímání (to, co daný smysl opravdu vnímá – barva, zvuk, tvar)

b) Vjem – výsledek většího množství počitků, jakožto spolupráce vnějších i vnitřních smyslů, který vzniká v mozku. (těch především si je člověk vědom)

Vnější smysly předmět poznávají nedokonale, ale díky předchozí zkušenosti většinou snadno poznáme daný předmět.

Rozumem se člověk odlišuje od všech ostatních pozemských bytostí.

Myšlení = pojmové poznání. Pojmy jsou vytvářeny abstrakční činností rozumu.

a) Racionalismus (Platón, Descartes) – preferuje rozum, smyslové poznání podceňuje

b) Empirismus (Hume, Locke) – rozumové poznání pouze třídí smyslové vjemy

c) Aristotelská tradice – poznání začíná u smyslových vjemů, ale rozum je schopen vytvářet obecné pojmy

+ Kant – reviduje pojetí poznání: Věci se řídí naším poznáním (dříve poznání řízeno věcmi). Naše poznání je pouze formou našeho názoru. Věc sama o sobě je nepoznatelná, poznáme jen pojem skrze naše myšlení.

• prostředek vnímání okolí

- 5/6 samostatných smyslových systémů

- oči umožňují interpretovat zrakové informace

- sluch zprostředkovává zvuk a udržuje rovnováhu

- nos a jazyk reagují na pachy a chutě

- nervy v kůži umožňují cítit fyzický kontakt, změny v teplotě a bolest

• Nakolik jim můžeme věřit?

• Vnímání magnetického pole (ptáci, mořské želvy)
• Vnímání elektrického pole (ryby, paryby)
• Vnímání tepelného záření (hadi)

• Vnímání světla
• Vnímání gravitačního pole

• Orgán/receptor: nosní sliznice s nervovým zakončením (čichové buňky)
• Podnět: koncentrace látky (chemikálie) ve vzduchu/vodě
• Význam: ochrana před zkaženými potravinami, výsledkem mohou být různé nálady
• Lidský mozek si vůně/pachy pamatuje na základě společně prožitých emocí. Síla reakce na takovou vůni/pach je tedy věcí osobní zkušenosti.
• Děti pachy nevnímají. Postupně podléhají vlivu výchovy.
• Ženy mají obecně citlivější čich než muži
• Citlivost čichu u různých druhů živočichů je velmi rozdílná
  • motýli, žraloci, šelmy x velryby
  • člověk asi 4 cm2, 10 mil. receptorů (obecně velmi špatný čich, více vnímáme nepříjemné jako varování – mršiny, bakterie, hyeny)
  • pes až 150 cm2, 220 mil. receptorů (ti nejlepší stopaři dokážou vyčenichat člověka až 10 dnů poté, co prošel kolem)

• Orgán/receptor: chuťové buňky (pohárky) na jazyku, měkkém patru, hrtanu, hltanu
• Podnět: chemické látky rozpuštěné ve slinách/vodě
• Význam: kvalita potravy, potřeba určitých látek (chuť na ovoce – potřeba vitaminů)
• Klasifikace:
  • hořké (krk, patro, kořen jazyka; jedovaté),
  • sladké (špička jazyka),
  • slané (boky jazyka),
  • kyselé (boky jazyka; zkažené, nedozrálé)
• Výsledná chuť je ovlivněna jak složením, teplotou, konzistencí, tak i předchozím vjemem a především vůní (skořice)
• Základní biologický ochranný mechanismus: když sníme jídlo, ze kterého se nám udělá zle, přestane nám chutnat
• Srovnání se zvířaty:
  • Člověk je nejméně vybíravý (schopnost adaptace a ochutnat téměř cokoli) x koala (jen některé druhy eukalyptu)
  • V mlsnosti se nemůžeme srovnávat s kolibříkem (denně zkonzumuje půlku své váhy cukru)
• Citlivost u lidí:
  • Citlivost a hranice chutí jsou různé (různým lidem chutná stejná potrava různě)
  • Asi ¼ lidí je velmi citlivá - mají až 100x více chuťových pohárků a jsou zvláště citliví na hořkost

• soubor několika různých smyslů
• receptory v kůži
• vnímání:
  • dotyku
  • tlaku
  • bolesti
  • chladu
  • tepla
  • vpichu
  • vibrací
  • vlhkost
  • struktury
  • tvrdosti atd.

• dotekem způsobuje vyloučení endorfinů - hormon „štěstí“

• receptory, které vysílají signál do mozku

- tlak, teplotu, vibrace kůže

- velký tlak ⇒ bolest

• Receptory jsou různě rozmístěné

- nejvíce: ruce, nohy, rty, jazyk

- nejméně: záda, nohy

• např. oblečení
• lze ovlivnit i vědomě
• očekávání bolesti zvyšuje její intenzitu a naopak
• Hypnóza = kombinace soustředění a fyzické relaxace
• Autohypnóza = soustředění na sebe, nikoliv na podměty z okolí

• funguje velmi podobně jako hmat

• 80% podnětů přichází zrakem

• buňky reagující na světlo – fotoreceptory

• nehybnost objektu způsobí únavu fotoreceptorů, které jej přestanou vnímat

Pro každého tvora jen to nejnutnější, např.:

• Strašek kudlankový vidí jen ve 12 barvách

• Orel vidí králíka na vzdálenost 7 km

• Chameleón umí pozorovat každým okem jiný objekt

Lidský zrak je uzpůsoben pro pohyb ve společnosti.

• Oči neustále tikají bez našeho vědomí - průměrně 3x za sekundu.

• Lidské oko má přes 100 miliónů fotoreceptorů. Barevné vidění umožňují pouze tzv. čípky.

• Ostré vidění pouze částí oka, zbytek mlhavý. skládáním obrázků vzniká ucelený obraz okolí.

• Periferní vidění - kratší doba odezvy → vnímáme jím rychlejší změny obrazu.

• 1/3 mozku je nějak spojena se zrakem.

• Nevidíme všechno, abychom systém vnímání mozku nepřetížili. Věnuje pozornost jen jedné věci a k ostatním jsme slepý.

Je stejně velká jako část ostrého barevného vidění. Místo kde do oka vstupují cévy a optická nervová vlákna. Složením obrazu ze obou očí se slepé části vykrývají.

• Orgán: ucho
• Funkce uší:
  • sluch, rovnováha
  • u některých zvířat regulace tělesné teploty
• Vnímané frekvence:
  • člověk 16-20 000 Hz(nejcitlivější v rozsahu 1000-3000 Hz – oblast frekvence lidského hlasu)
  • kočka 30-45 000 Hz
  • pes 15-50 000 Hz
  • netopýr 2 000-110 000 Hz (echolokace)
  • slon 16-12,000
• Hlasitost
  • vědecky měřena v dB
  • nejslabší slyšitelná intenzita 1 dB(korková kulička 1 mg z výšky 1 mm)
  • 90-100 dB po delší dobu již může poškodit sluch
  • kolem 130 dB již velmi bolestivé (prasknutí)
• Lidské ucho (anatomie):
  • Vnější (boltec, zvukovod, bubínek)
  • Střední (bubínková dutina, 3 sluchové kůstky + Eustachova trubice)
  • Vnitřní (hlemýžď, rovnovážný orgán – poloha, pohyb)

• Poznávání sluchem může být velice zavádějící
• Příklad 1. - působení hudby na chování a smýšlení člověka
  • vizuální vjem: film s volně plujícími žraloky
  • zvukový doprovod: (a) dramatická hudba „á la Čelisti“ - pocit úzkosti, strachu, dojem, že se stane něco špatného, žralok je zlý; (b) poklidná relaxační hudba - příjemné tóny, vnímání přírodní scenérie jako krásné, žralok je mírumilovný
• Příklad 2. - pokus psycholožky Sáry Collins, která zkoumá, jak na člověka působí zvuky
  • hlas muže, hrubší - mužské zabarvení, v ženách vzbuzuje touhu, eortické myšlenky, muž s takovým hlasem je přitažlivý, je hodnocen jako svalnatý a krásný
  • hlas muže (jemnější) - zženštělé zabarvení, ženy takového muže tipují jako tlustého, ošklivého, plešatého, plného nedostatků
  • → jaká byla pravda? Sluch šálí, ženy se nechají svést hlasem, ale fyzická krása se podle něj určit nedá…
  • stejné omyly vznikají i při poznávání skrze ostatní smysly

• polohu a pohyb těla a v rámci těla vnímáme pomocí celé řady orgánů
• přesto výsledek nevnímáme odděleně, ale jako celek – lze zde hovořit o integrovaném smyslu, protože spojuje jak svaly tak jiné orgány
• orgán sluchu slouží zároveň:
• k vnímání statiky (zemské tíže)
• směrů dopředu-dozadu
• do stran
• v menší míře i nahoru-dolů
• stav beztíže (smysly jsou negativně ovlivněny) - dle výpovědí některých kosmonautů se ve stavu beztíže opticky zakulacují hrany hranatých předmětů

• smyslové poznání tvoří základ veškerého poznání, neboť je přímo spjato s prací a poskytuje výchozí materiál pro abstraktní myšlení
• ALE!: lidské poznání nelze odvozovat jen ze smyslového stupně, neboť se rozvíjí v organické jednotě s racionálním myšlením
• smyslové orgány nejsou naprosto dokonalé
• ⇒ smyslové vnímání není dokonalé, mnoho informací nám nevědomě uniká
• tyto nedokonalosti by měl být pravděpodobně schopen pokrýt lidský rozum a racionální myšlení

RR Fay & AN Popper, eds. 1994. Comparative Hearing: Mammals. Springer Handbook of Auditory Research Series. Springer-Verlag, NY.

Miroslav Orel, Věra Facová a kol.: Člověk, jeho smysly a svět. Praha : Grada, 2010. 248 s.

Vojtěch Hanák, bakalářská práce: LIDSKÉ SMYSLY - ZRAK A SLUCH - V DEMONSTRAČNÍCH EXPERIMENTECH, Brno 2008

Dokumentární seriál BBC – Lidské smysly

21. století [online]. 2009 [cit. 2011-03-14]. Kosmická loď má vybavené moderní sanitky . Dostupné z WWW:<http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2009011925> 

Počet shlédnutí: 176