Rusíni v Polsku

Kristýna Zahradníková, Michaela Rejzková, Miloslav Haba. Rusíni v Polsku. [online] Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2016. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/ls2016:rusini_v_polsku

Obrázek č. 1 - Tradiční lemkovská cérkve¹⁾

Rusíni patří mezi východoslovanské etnikum. Pochází z oblasti známé jako Podkarpatská Rus. Jedná se o západní Ukrajinu (tzv. Zakarpatskou Ukrajinu), severovýchodní Slovensko, malou část severního Rumunska a jihovýchodní Polsko. Obývají nejvíce Ukrajinu, kde jich žije oficiálně 10 tis., přestože je odhad mnohem větší; jedná se údajně o bezmála 740 tis. Rusínů. V Polsku jich žije cca 60 tis a označují se jako Lemkové. Těmito se budeme zabývat v rámci této práce. Rusíni žijí dokonce i v České republice, kde jich je přibližně 10 tis. – nejvíce jich žije v Praze²⁾.

Ve výsledku jsou takřka po celém světě. Rusíni kvůli přijímání jiných národností a také kvůli chudobě emigrovali do jiných zemí, např. do USA, kde jich žije přes 500 tis. V 19. a 20 století byla snaha asimilovat Rusíny k Ukrajincům a Maďarům, kdy se zdálo, že toto etnikum již téměř zaniklo. V dnešní době se lidé sami označují za Rusíny a hlásají, že ještě nezanikli. Toto etnikum má i své podskupiny, mezi něž patří: Lemkové, Bojkové, Huculové, Verchovinci a Doliňané (Hajnalé). Lemkové jsou právě typičtí pro Polsko a na Ukrajině nalezneme například Huculy.

Obrázek č. 2 - Mapa osídlení Rusínů³⁾

Účelem práce je získat a následně analyzovat informace o Rusínech žijících v Polsku a odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: Jaké jsou kulturní rozdíly mezi Rusíny a ostatními obyvateli Polska?

Pomocné podotázky:

• Jak probíhal historický vývoj etnika Rusínů?
• Jaké zvyky a tradice jsou pro Rusíny v Polsku typické? Jakou víru praktikují?
• Jaké prvky převzali Rusíni z polské kultury?
• Jakým způsobem nahlíží Poláci na Rusíny?

O historii polských Rusínů, tedy Lemků, pojednává autor John J. Righetti na stránkách oficiálního rusínského portálu ve článku The Carpatho-Rusyns of Poland – the Lemkos⁴⁾. Popisuje, odkud přichází a důvody, proč neasimilovali s Poláky. Zabývá se kulturou, zvyky a odlišnostmi mezi ostatními Rusíny. A v neposlední řadě také tím, jak se v 19. století pokoušelo Rusko přinutit Rusíny, že jsou Rusové: „Ruský plán byl přesvědčit Rusíny, že jsou tzv. Rusové z Karpat.

Autorka Susan Y. Mihalasky ve své dizertační práci Lemkos view Poland and Poles⁵⁾, která byla později vytištěna v Nationalities Papers: The Journal of Nationalism and Ethnicity, zmiňuje vztahy Lemků a obyvatel Polska. Její práce obsahuje odpovědi a data na otázky, které pokládala 52 respondentům (Lemkům) v roce 1991. V textu se nachází například odpovědi na otázky, jaké víry jsou, jaké mají poslední ukončené vzdělání a nebo jak se cítí v Polsku.

V knize Národ odnikud: ilustrované dějiny karpatských Rusínů⁶⁾ od autora Paula R. Magocsiho se lze dozvědět o historii a současném žití Rusínů. Kniha je doplněna fotografiemi, mapami a ilustracemi. Poukazuje na osudy Rusínů za světových válek i za třetího karpatsko-rusínského národního obrození, které se konalo od roku 1989. Autor knihy je vedoucím katedry ukrajinských studií Univerzity Toronto v Kanadě a odborníkem na kulturu a historii Rusínů. Zajímavostí na této knize je to, že na obalu knihy je fotografie Andyho Warhola, jehož rodiče byli Lemkové.

Obrázek č. 3 - Obal knížky Národ Odnikud, fotografie Andyho Warhola⁷⁾

Historii Rusínů se také zabývá kniha Encyclopedia of Rusyn History and Culture⁸⁾, která se nezaměřuje pouze na Rusíny z Ukrajiny ale také o Rusínech z ostatních regionů, kde žijí, jako například na Slovensku a Polsku. Kniha obsahuje rozsáhlé informace o důležitých datech, jako byla operace Visla. Encyklopedie obsahuje spousty map, které ukazují jak se vyvíjela karpatská Rus a spousty obrázků a ukázek tradiční kultury - jako jsou dřevěné stavby a kroje.

Článek Russia, Poland: What's a Lemko?⁹⁾ popisuje život Poláků a Rusínů pracujících v dolech v U.S.A., kteří masově utíkali do této země kvůli chudobě a kvůli nucení přijímání jiné národnosti. Autor se snaží v textu v jednoduchosti rozlišit kdo jsou Rusíny, přesněji Lemkové. „Byli menšina uvnitř menšiny, byli nejchudší z rolníků.“ Také ve zkratce popisuje, co se dělo v Polsku v té době.

V této práci je použita kombinace dvou metod, jedná se o metody kvantitativní a kvalitativní. Kvalitativní metody se zaměřují na menší počet respondentů a snaží se zkoumat problém do větší hloubky, je také časově náročnější. Mezi techniky kvalitativního výzkumu patří zúčastněné nebo nezúčastněné pozorování, rozhovor, který může být standardizovaný, polostandardizovaný nebo nestandardizovaný. Další technikou je studium písemných dokumentů. V rámci kvalitativních metod jsme v práci použili sběr potřebných dat v archivech, v knihovnách, studiem odborné literatury a z ověřených zdrojů na internetu.

Druhým typem sběrudat je kvantitativní výzkum. Při výzkumu pomocí kvantitativních metod se vychází z grafů, statistik a tabulek. Kvantitativní výzkum se provádí s větším množstvím dotazovaných ale danou problematiku zkoumá více povrchově. Tento výzkum je díky tomu časově méně náročný a obsahuje více doplňujících informací. V této práci jsme použili kvantitativní data ze sekundárních zdrojů, především data ze statistických výzkumů.

Ve vlastním výzkumu jsme sbírali potřebné informace rozhovory s respondentkou Lemkou Juliou Dosznou a respondentem Polákem Konradem Szumiecem. Jednalo se polostandardizované rozhovory a pomocí dotazovaní jsme dostali odpovědi na otázky týkající se rozdílů mezi kulturou Lemků a kulturou ostatních Poláků, jaké mají historické povědomí, jakou roli hraje v jejich životě víra a jaký jazyk používají.

Julia Doszna

Julia Doszna je lemkovská zpěvačka. Narodila se v Bielance – v malé vsi v Nízkých Beskydech. Zpěv je od útlých let jejím denním chlebem, modlitbou a rozmluvou s lidmi. Váže se to k faktu, že vyrůstala v prostředí kultury svých předků a tradic, což je základem pocitu vlastního sebeuvědomění.

Mnoho let zpívala se skupinou Łemkowyna, s kterou vystupovala na mnoha koncertech v Polsku, Kanadě a USA. Rozhodla se odejít ze skupiny, když měla dojem, že ve skupině není schopná předat písně tak, jak by chtěla. Snaží se totiž zachovat a zdůraznit všechny znaky specifické pro lemkovskou melodii: čardášové rytmy, protáhování tónů a nářky. Bývá hostem a ozdobou mnoha setkání a festivalů prezentujících kulturu národních minorit a regionů Podkarpatska. O její účast se snaží organizátoři mnoha folkových koncertů v Polsku.

Ve své umělecké sbírce má kazetu „S koledami po Karpatech“ a dvě CD „Tam na Lemkovině“ a „Czoho płaczecz“¹⁰⁾.

Respondetka pochopila význam všech dotazů, ale v odpovědích se vyjadřovala poněkud vzletně. Největší zájem u ní vzbudila otázka ohledně zachování lemkovské etnické identity. Během rozhovoru často poukazovala na svoji hlubokou víru.

Obrázek č. 4 - Julia Doszna, lemkovská zpěvačka¹¹⁾

Konrad Szumiec

Konrad Szumiec pochazí z Krakova. O Lemcích má povědomí náhodou (díky otci, který pracoval po boku Juliy Doszne). Poláci se dle jeho slov příliš nezajímají o tuto minoritu (nebo ji vůbec neznají).

Respondentovi byla většina dotazů srozumitelná, přesto se ohledně role víry v jeho životě odchyloval od původní otázky (např. k problematice interrupce či názoru na papeže) a v případě angažovanosti Lemků ve veřejném životě dlouhou dobu nedokázal odpovědět.

Nadiya Dombrowska

Nadiya Dombrowska bydlí ve Lvově. Lemkové jsou jí známy od přátel.

Respondentka reagovala na otázky spíše tak, aby zdůraznila svoji ukrajinskou identitu. Největší vášeň u ní vzbudila otázka týkající se Operace Visla.

Etnicky patří Lemkové do velké slovansko-ruské rodiny. Slovanské ideály byly v nich vždy hluboce zakořeněny a Rus' bylo pro ně posvátné slovo. Dosud panují mezi nimi a ostatními slovanskými národy přátelské vztahy. Říkají si Rusíni, Rusové, Rusnakové nebo Lemkové (slovo lem v rusínštině znamená jen). I přesto, že při definování jejich národnosti byly snahy je nazývat Ukrajinci, Lemkové na ně nepřistoupili.

Obyvatelé Karpat jsou rozděleni do tří skupin, známých jako Lemkové, Bojkové a Huculové, a to v důsledků jazykových rozdílů, ačkoli jsou dohromady označováni jako Karpatští Rusíni. Ohledně problematiky členění Rusínů v Polsku pan Szumiec přiznal, že většina Poláků, stejně jako on, by nebyla schopna odlišit Rusíny od jiných Lemků. Vymazání Lemků ze společenského povědomí připisuje Operaci Visla, kterou se podrobněji zabýváme zde. Během staletí se v každé z těchto skupin vyvinul buď oddělený jazyk, nebo samostatný dialekt. Důvody pro tyto jazykové rozdíly spočívají v geografii a historii těchto skupin. Karpaty jsou na mapě situovány vertikálně, takže většina cest vede mezi severem a jihem. Aby se Lemkové dostali na území Bojků nebo Huculů, museli náročně překonávat hory a údolí, díky čemuž bylo složité udržet stálý kontakt. Trasa sever-jih vysvětluje, proč jsou Rusíni na obou stranách Karpat velmi podobní, i když každá patří jinému státu – na severu Slovensku a jihu Polsku. Navíc byli Lemkové historií těchto států značně ovlivněni (západní Halič), zatímco Bojkové a Huculové územím Podkarpatské Rusi (východní Halič).

Nejstarší historický vývoj etnika polských Rusínů, tzv. Lemků není úplně jednoznačný. Jedna z nejuznávanějších teorií tvrdí, že jsou to potomci Bílých Chorvatů¹²⁾.

Další přesun Rusínů více na západ mohl být ovliněn mongolsko-tatarským vpádem do Haličského království (dnešní jihovýchodní část Polska a jihozápadní část Ukrajiny) v roce 1241. Roku 1772 byla připojena severo-rusínská oblast k Rakousku-Uhersku. Na konci 19. Století se mezi Lemky utvořily dva proudy národního sebeurčení. První byl tzv. staroruský, který se hlásil k tradici Kyjevské Rusi a vzhlížel ke zidealizovanému Rusku. Druhý, tzv. ukrajinský proud se považoval za slovakizované a popolštěné Ukrajince.^{13) 14)}

V roce 1918 proběhlo první oficiální shromáždění Lemků v historii, které se konalo ve vesnici Florynka. Zde se sešlo přibližně 500 představitelů tohoto etnika s delegáty z USA, ČSR a s politickými zástupci Polska. Zde byla zvolena Hlavní rada Lemkovska. Toto lemkovské hnutí si ovšem nestanovilo jasné cíle; neshodlo se, jestli chce být připojeno k Rusku, ČSR, Ukrajině nebo jestli chce svůj samostatný stát.

Během druhé světové války byly karpatské rusínské oblasti zpustošeny frontou a následnou občanskou válkou. V roce 1945 byly tyto oblasti rozděleny mezi Polsko a Sovětský svaz. ¹⁵⁾

Významným rokem byl rok 1947, kdy byla odstartována tzv. Operace Visla. V rámci této operace byla většina polských Lemků násilně přesídlena na západ a sever Polska, zejména do oblasti Dolního Slezska, Pomoří a Mazurska. Jejich původní území bylo dočasně vysídleno až do období v letech 1957-1958, kdy byl nepatrné části Lemků povolen návrat. Zbytek osídlili Poláci. V 80. letech 20. století probíhala snaha o obnovu kultury¹⁶⁾.

Názor respondentů se v tomto ohledu různí. Paní Doszna zpozorovala u Lemků „traumatické zážitky, které vryly hluboké brázdy do duší“ a doporučuje za příklad lemkovskou literaturu, kde se téměř všichni autoři snaží vypořádat s tématem Přesídlení a osvojit si toto „bolestivé téma“. Naproti tomu pan Szumiec považuje Operaci Visla za nutnost, a to kvůli skupinám UPA (Ukrajinská povstalecká armáda) a OUN (Organizace ukrajinských nacionalistů), které kvůli snaze o odtržení polských oblastí Karpat k Ukrajině zavraždili pravděpodobně více lidí, než dnes čítá celé společenství Lemků v Polsku. Nicméně uznává, že „pro Lemky byla Operace Visla velkou tragédií, ve velké míře nezaviněnou“. Pod taktovkou komunistické vlády údajně „lidé nešťastně zařadily Lemky jako podporovatele Ukrajinců, přestože většina z nich byla proti nim“. Zároveň dodává: „Přes deportaci a nucenou asimilaci rusínské a ukrajinské menšiny bylo sebráno logistické zázemí ukrajinských nacionalistů, což značně zjednodušilo ovládnutí situace“. Operace Visla zasáhla i třetí respondentku Nadiyu Dombrowskou, která pochází z Ukrajiny. Na celou situaci nahlíží samozřejmě také velmi negativně. Vysídlení Lemků vnímá jako „násilí na mé vlastní krvi, na Ukrajincích.“

Podle paní Doszne Lemkové svoji etnickou identitu udržují díky pocitu sounáležitosti, rituálům, zalíbení v písních, stesku po lidech, chyżám (tradičnímu lemkovskému obydlí) a mýtické vlasti. Tvrdí, že u nich pozoruje „specifické donucení k tvorbě k udržení etnické identity“. Z literatury ji vytanula na mysl jména jako: Paweł Stefanowski, Piotr Trochanowski (často publikuje pod pseudonymem Petro Murianka), Stefania Trochanowska, Helena Duć Fajfer ap. Jako lemkovské hudební skupiny uvedla: Łemkowyna (o působení paní Doszne jsme se zmiňovali zde v příslušném medailonku), Kyczera, Wereteno (dětský sbor, ve kterém paní Doszna učí), Łemko Tower, Ruczaj, Łemkiwski Perstenyk, Teroczka atd. Připomíná také, že léta už fungují společenské organizace: Společenství Lemků, Sjednocení Lemků, Rusínský Demokratický Kruh Lemků Hospodar a Společenství Ruska Bursa.

Lemkovština je v podstatě izolované ruské nářečí. Sice se některé výrazy ze slovenštiny, polštiny a maďarštiny vplížily do mluveného projevu, ale vychází hlavně ze staroslověnštiny. Je psána v azbuce. Používá ho jak prostý lid, tak intelektuálové. V tomto dialektu se v polovině 19. století hojně publikovaly knihy a periodika. Od literární ruštiny nebo ukrajinštiny se liší důrazem, ke kterému dochází na druhé slabice, což je příznačné zejména pro polštinu.

Tento jazyk má zvláštní vlastnost. Měl by být pro všechny Slovany snadno srozumitelný a naopak. V rámci polštiny bylo vydáno mnoho slovníků, např. polské-ruské, polsko-ukrajinské, polsko-české atd. Nikdy však nebyla potřeba vydat lemkovský slovník.

Žádný ze slovanských jazyků si nezachoval tak původní podobu jako lemkovština. Neznamená to, že je nutně monolitická; existují různé subdialekty, řada výrazů má hodně významů a stále se vyvíjí. Jako příklad dobře poslouží slovo brambor, tedy bandurka, gruli, kartofli, barabola…¹⁷⁾

V Polsku existuje několik škol, na kterých výuka probíhá čistě v lemkovském jazyce. Vnásledující tabulce je možno porovnat množství těchto škol a jejich žáků mezi lety 2009 až 2012.

Tabulka 1: Používání lemkovského jazyka ve školách ¹⁸⁾

Výuka lemkovského jazyka existuje na všech úrovních, funguje internetové rádio lem-fm, existují dva náboženské okruhy – pravoslavný a znovuobnovený řeckokatolický, fungují vydavatelství (Besyda, Hołos Watry), jsou organizovány festivaly (Lemkovská Vatra, Kermesz) a čtení poezie.

„Zdá se mi, že každý jazyk je základním elementem identifikujícím sebeuvědomění. Pro Lemky jazyk značí jejich sounáležitost s mýtickou Lemkovinou. Pomocí jazyku se vyjadřujeme, a tím i svojí jinakost. Používáním jazyka ho chráníme, staráme se o to, že se rozvíjí, že není mrtvý. Je to náš závazek předat jazyk dalším pokolením. Aby nadále existoval jako základní hodnota, za kterou se NESMÍME stydět. Díky jazyku můžeme tvořit poezii, zpívat písně či vyprávět generaci.“

Obrázek č. 5 - Tradiční kroj¹⁹⁾

Další významnou tradicí pro Rusíny jsou jejich kroje, které nejsou tolik strojené a mají většinou bílý či světlý základ. Dříve plnil funkci začleňování do skupiny, podle kroje mohl člověk určit, do jakého kmene Rusín patřil, či jak bohatý byl. V Polsku se rozlišují kroje na tři skupiny: západní, střední a východní.

Největší podobnost starým krojům se zachovala na mužských oděvech, které jsou dělány z podobného materiálu a i střih je původní. Dívčí šat už tak původní střih nezachovává, největší změna je ve zdobení, které je bohatší. Ženy se oblékaly barevněji než muži, díky dekoracím a různým korálkům se dalo poznat, odkud pochází, a jak zámožná jejich rodina je. A právě díky moderním trendům tato identifikace není možná. Košile měli vyšívaný límeček a šlo ji rozepínat zepředu. Dále nosily dlouhou sukni, která byla většinou tmavě batikovaná. Vdané ženy, aby na sebe tolik neupozorňovaly nosily kožené zdobené kabátky. V zimě jim jako pokrývka hlasy sloužil barevný šátek, který si zavazovaly pod bradou a však lze nalézt oblasti, kde si jej zavazovaly vzadu. Vdané ženy ještě pod šátkem nosily malý čepec, aby jim zakrýval vlasy. Na nohou v zimě nosily kožené boty, které se jmenovaly kierptky.²⁰⁾ Dívky se během celého roku zdobily krky barevnými korály sylianky

Pánové neměli tak výrazné zdobení, avšak občas se na jejich kabátku objevovaly červené výšivky. Jsou známe tři druhy kalhot, jedny na práci, další do společnosti a třetí jako spodní prádlo. Typickým oděvem v teplých obdobích jsou vesty zvané lajbik, ty byly bílé. V zimě se nosili houně, které připomínali pončo, oblékaly se přes hlavu. Na rozdíl od žen, muži nosili chlupaté beranice, které byly také lehce zdobené červenou nití.²¹⁾

Hmotnou kulturou jsou jejich stavby, které jsou unikátní svým materiálem - jsou ze dřeva. Občas mají na střeše slámu, ale existují i stavby, kterým na střeše roste tráva. Skládají se z jedné budovy, chodba odděluje obytnou část se stájí. Zajímavé je, že nebyly na dřevěné stavby použity hřebíky, ale dřevěné klínky.

Kostely Rusínů, které se nazývají cerkve, jsou taktéž dřevěné, jedná se zcela o jedinečnou architekturu. Jsou postaveny v barokním a gotickém stylu. Nejstarší dochované kostely pochází z 15, století a však nejvíce kostelů bylo postaveno mezi 17. a 18. stoletím. Vliv na provedení kostelů měla tři etnika – lemkovské, huculské a bojkovské. Huculské cerkve jsou postaveny ve tvaru kříže a má kupolovitou střechu. Naopak v bojkovském stylu se kopule tyčí ve věžích, ve kterých jsou mnohdy zvonice. A nakonec lemkovské stavby kostelů jsou podobné bojkovskému stylu. A však někdy lze nalézt kostely ve východním stylu (huculském), v takovém případě má kostel střední loď, pokud je do západního stylu (bojkovského) tak střední loď zaniká a jedná se o kostel dvojsrubový.

Obrázek č. 6 - Cerkev²²⁾

Cerkve lemků mají výraznou věž, která je zakončena kopulí ve tvaru makovice a nese kříž. Vnitřní uspořádání bylo, jak již je zmíněno výše, ze začátku podobné východnímu stylu (3 místnosti) - v první místnost, nad kterou byla věž, byla vstupní část, kde měli místo ženy při bohoslužbě, její název se od toho také odvíjel - babinec. Dále následovala místnost, která byla, dá se říci, nejdůležitější, v ní se zdržovali muži a byla vyzdobena ikonostasy.²³⁾ A nakonec nejmenší část kostela - kněžiště, kam mohli pouze kněží. ²⁴⁾ Výzdoba lemkovských kostelů je i v dnešní době stále stejná a podobná typickým ortodoxním kostelům. Nejčastěji jsou místnosti vyzdobeny bílou, červenou a zelenou barvou a jsou v ní hodnotné a výrazné ikonostasy.

Ve většině případů jsou Lemkové ortodoxně věřící (řeckokatolíci). „Křesťanská víra byla převzata od věrozvěstů Cyrila a Metoděje ve druhé polovině 9. století, z Moravy, tedy 100 let před konverzí Kyjevské Rusi ke křesťanství za knížete Vladimíra Velikého“ ²⁵⁾ K Rusínům se nedostávala jiná kultura a víra, protože žili v horách. Ty přecházely z generace na generaci od kněžích, a tak se jejich náboženské obřady moc neměnily.

O svátcích by měli všichni jít do kostela na bohoslužbu, kromě postižených, těžce nemocných lidí a malých dětí. Farnost vede kněz, na kterého měli Rusíni dříve větší vazby, než je tomu tak bylo ve farnostech na jiných místech. Kněží mohli a mohou mít manželky, tudíž mají opravdu velké rodiny. Avšak postupně začali přicházet kněží vázaní celibátem, proto někteří lidé k nim ztráceli důvěru a někteří dokonce přestávali věřit v Boha. Dříve totiž pokud v nějaké rodině chyběl inteligentní statný mládenec, oženil se do ní syn kněze. Tito chlapci byli velice oblíbení protože byly organizátoři sborů a různých koncertů. Jejich matky pomáhaly ženám naučit se domácí práce a samotní kněží byli rádcové a učitelé obcí.²⁶⁾

Jak již bylo zmíněno v kapitole Náboženství - toto etnikum je ortodoxní víry a tak se jejich svátky a zvyky odvíjejí od jejich náboženství. Drží různé půsty například před Vánoci a Velikonoci. Používají juliánský kalendář, který je posunut o 13 dní. Mají podobné zvyky na svátky jako u nás, například o svatém Mikuláši chodí Mikuláš a ptá se dětí zda byly hodné, ony mu musí říci nějakou říkanku a on je obdaruje. Na Velikonoce také ženy malují kraslice a dávají je mužům za výslužku. Nejvzácnější jsou však kachní a husí vejce.²⁷⁾

Jednou ze zajímavých tradic Lemků je jejich svatební obřad. „Je pravidlem, že zvláštní den novomanželky byl řízen starostou (mistr ceremonie)“.²⁸⁾ Tomu pomáhají svashkas, což jsou ženské asistentky. Dívka se musí schovávat ve spíži, aby ji ženich neviděl před svatbou. Po obřadu je svatební hostina, na kterou pozvala své hosty nevěsta a její družičky. ženich sedí s nevěstou vedle sebe. Předtím, než se začne hodovat, se koná tzv. blahopřání, kdy nevěsta dostává věnce a květiny. Jako symbol nového života pro ženicha se na Korovai dává jablko či vařená brambora, ve které jsou zapíchnuté větvičky z vrcholku smrku. Tyto větvičky jsou nahoře spojené - spojení přináší štěstí. Korovai je symbol pro nevěstu, jedná o tradiční chléb, který je podobný mazanci. Při dlouhém svatebním dnu je mnohokrát slyšet zpěv, Rusíni mají pro každý svůj zvyk mnoho písní. ²⁹⁾ Obrázek č. 7- Korovai³⁰⁾

Rusíni od Poláků se odlišují především jinou vírou. Poláci jsou římští katolíci a naopak Rusíni jsou pravoslavní křesťané (řecko-katolíci). Co se týká víry, tak mají společné, že víra je pro ně důležitá. Paradoxně říkají, že žijí pod jedním nebem a mají jednoho Boha.

Dalším významným rozdílem je jazyk. Jazyk Lemků byl dříve používaný jen v domácnostech, kodifikován byl až v 90. letech 20. století v Polsku i na Slovensku zvlášť.³¹⁾ Přestože jsou Lemkové velice patriotní etnikum a na svůj jazyk jsou hrdí, oproti dřívější době do něj proniká velké množství polonismů, což znamená, že Lemkové přijímají některá slova a slangy od Poláků do svého jazyka. Svého jazyka si ale váží a ochraňují ho. Jak již bylo uvedeno výše naše respondentka říká: „Je to náš závazek předat jazyk dalším pokolením. Díky jazyku můžeme tvořit poezii, zpívat písně či vyprávět.“

Co se týče pohledu Lemků na Poláky, podle naší respondentky: “Značná část Lemků, především těch, kteří přežili Přesídlení, mají zarytou zlobu vůči Polákům za to, že jim nedovolili žít na území předků, že jim bezdůvodně všechno sebrali, všechno s čím byli od věků svázáni: území, lesy, domy, kostely… Polámali kříže a zranili jejich duše.”

Poláci podle ní mají často strach z minorit, bojí se o svoji suverenitu v rámci Polska. Samozřejmě zmiňuje, že se to netýká všech Poláků. Po 2. světové válce byl všeobecný názor, že v Polsku žijí jen Poláci, což samozřejmě nebyla pravda, jako obranu proti tomuto názoru se u minorit jako jsou například Lemkové začalo více projevovat sebeuvědomění, jehož hlavní zbraní byl výše zmiňovaný jazyk. Poláci začali minority postupem času akceptovat, přesto naše respodentka z Lemkovské minority necítí úplnou svobodu.

Z opačného pohledu našeho respondenta Poláka, situace vypadá úplně jinak. Podle něj Poláci berou minority spíše pozitivně a jejich kulturu berou jako jeden z aspektů polského dědictví. Podle něj se minority jako například Lemkové považují za Lemky i Poláky zároveň. Konkrétně o minoritě Lemků, nemá náš respondent velké povědomí, říká, že jsou dobře asimilovaní v polské společnosti a většina Poláků, včetně něj, by prý nebyla schopna odlišit je od ostatních Rusínů. „Vymazání Lemků ze společenského povědomí je především výsledkem operace Visla.“ Tuto operaci jsme popsali v podkapitole s názvem historický vývoj. Poměrně malé početní zastoupení lemkovské etnické identity v rámci Polska může být patrné z následující tabulky. V tabulce je absolutní zastoupení národnostních menšin v roce 2002 a 2011.

Tabulka 2: Obyvatelstvo Polska podle etnické identity v letech 2002 a 2011 ³²⁾

Ohledně lemkovské kultury nemá náš respondent stejně jako prý většina Poláků velké povědomí. „Většina Poláků by nezvládla jmenovat umělce nebo společensky aktivní lidi spojené s tímto společenstvím, ani poznat dílo nebo text napsané Lemkem.“ Příliš známý není prý ani lemkovská abeceda a jazyk.

Práce je zaměřená na Rusíny v Polsku, kteří jsou označováni jako Lemkové. Cílem práce bylo odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, která se týkala vymezení Lemkovské minority. Dále bylo důležité nalézt odpovědi na přiřazené podotázky, týkající se historického vývoje etnika Lemků, jejich zvyků a tradic. Jako poslední jsme se zabývali tím, jak na sebe vzájemně nahlížejí Lemkové a ostatní obyvatelé Polska.

Závěr k historickému vývoji

• Podle uznávané teorie by měli být Lemkové potomci Bílých Chorvatů.
• Mongolsko-tatarský vpád v roce 1241 pravděpodobně ovlivnil přesun Rusínů více na západ.
• Historický vývoj ovlivnilo značně i pohoří Karpat. Ty jsou na mapě situovány vertikálně, takže většina cest vede mezi severem a jihem, což vysvětluje, proč jsou si Rusíni na obou stranách Karpat velmi podobní, i když sever patří Polsku (tj. jihu Polska) a jih Slovensku (tj. severu Slovenska)
• Roku 1772 došlo k připojení severo-rusínské oblasti k Rakousku-Uhersku. Lemkové byli historií západního Haliče značně ovlivněni, zatímco sousední Bojkové a Huculové územím východního Haliče.
• U Lemků v 19. století vznikly dva proudy národního sebeurčení, a to staroruský (hlásil se k tradici Kyjevské Rusi a vzhlížel ke zidealizovanému Rusku) a ukrajinský (považoval za slovakizované a popolštěné Ukrajince).
• Zlomovým bodem se stala Operace Visla. Lemkové vnímají „traumatické zážitky, které vryly hluboké brázdy do duší“, což se zejména odráží v literární tvorbě. Poláci tuto akci většinou schvalují jako potřebnou, ale zasvěcenější odsuzují povrchní štvanici vůči Lemkům.

Tradice tohoto etnika se odvíjí od jejich víry, Lemkové jsou ortodoxní křesťané a tak slaví Vánoce, Velikonoce a ostatní svátky jinak a jindy než Poláci, kteří jsou ve většině katolíci.Většina těchto rusínských ortodoxních slavností, ale i tradičních zvyklostí, se odehrává se dřevěných kostelech - cerkvích, které jsou pro ně typické. Kostely Lemků se lehce odlišují od ostatních Rusínů a to počtem místností a tvarem kopule. Dále nezapomínají na tradiční kroje, které sice lehce změnily podobu a funkci nošení, ale stále je pyšně nosí. Své zvyky říší pomocí svého jazyka, který samozřejmě přijal nějaká slova z polštiny, ale stále jsou hrdi na svoji řeč, kterou učí i mladší generace, aby nezapomněli kdo jsou.

K získání odpovědí na poslední dvě podotázky významně přispěli respondenti, kteří nám popsali svůj úhel pohledu na vztahy mezi Lemky a Poláky a na jejich soužití v Polsku. Ze strany Lemků jde někdy o negativní přístup k polské majoritě, zejména kvůli operaci Visla, často se ale setkáváme s tím, že se Lemkové cítí být také částečně i Poláky. Polská majorita často nemá žádné povědomí o této menšině. Tento jev může být způsoben malým zastoupením Lemkovské národnosti v rámci národnostní struktury celého Polska.

• Biografia – Julia Doszna [online] last.fm Dostupné z: http://www.last.fm/pl/music/Julia+Doszna/+wiki
• KLESLO, M. Dřevěné kostely Zakarpatí [online] Treking – vše o horách a turistice [26.2. 2007] Dostupné z:http://www.treking.cz/archiv/cerkve.htm
• KNOLL, V. Lem v Karpatech [online] Na východ Dostupné z: http://www.navychod.cz/articles.php?id=21a917f6-dd94-102d-bc3e-00e0814daf34
• Lada Lemko map and costumes [online] DP Camps Dostupné z: http://www.dpcamps.org/lemkomap.html
• LEMKYN, I. F. Language [online] Lemko [29.5. 1999] Dostupné z: http://www.lemko.org/history/lemkyn/113.html
• LEMKYN, I. F. Religion [online] Lemko [27. 5. 1999] Dostupné z: http://www.lemko.org/history/lemkyn/114.html
• LEMKYN, I. F. Wedding [online] Lemko [2. 2. 1998] Dostupné z: http://www.lemko.org/art/wedding.html
• MAGOCSI, Paul R. Národ odnikud: ilustrované dějiny karpatských Rusínů. Užhorod: Vydavatelství V. Paďaka, 2014. ISBN 978-966-387-092-2
• MAGOCSI, Paul R. a I. I. POP. Encyclopedia of Rusyn history and culture. Buffalo: University of Toronto Press, c2002. Databáze ProQues
• MIHALASKY, S.Y.Lemkos view Poland and Poles Nationalities Papers: The Journal of Nationalism and Ethnicity. UK: Routledge, 1997.[ISSN 0090-5992] z Taylor and Francis online
• OVERALL, M. Russia, Poland: What's a Lemko? McClatchy - Tribune Business News [29. 7. 2009], Databáze ProQuest
• POD RED. BEATY MACHUL-TELUS a SEJM RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ. KOMISJA MNIEJSZOŚCI NARODOWYCH I ETNICZNYCH. Łemkowie. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe, 2013
• RIGETTI, J.J. Carpatho-Rusyn Cultural of Poland - the Lemkos [online] Carpatho-Rusyn Cultural Center [17.4.2013] dostupné z: http://rusyncenter.blogspot.cz/2013/04/the-carpatho-rusyns-of-poland-lemkos.html
• Rusínská národnostní menšina [online] Dům národnostních menšin, o.p.s, Dostupné z: http://www.dnm-praha.eu/MENSINY/Rusinska
• Výstavy historického muzea – Lemkovské lidové kroje[online] Národní muzeum Dostupné z: http://www.nm.cz/Historicke-muzeum/Vystavy-HM/Lemkovske-lidove-kroje.html
• Zvyky a tradície. Holosy – komunitný portál karpatských Rusínov. [online] Dostupné z: http://www.holosy.sk/sk/category/kategorie-clankov/zvyky-%D1%96-trad%D1%96ts%D1%96%D1%97

• Obrázek č. 1 - Tradiční lemkovská cérkve - © Česká televize 1996–2016 Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1098528273-krestansky-magazin/211562215600009/
• Obrázek č. 2 - Mapa osídlení Rusínů - © by Paul R. Magocs Dostupné z: http://www.holosy.sk/sk/node/1360
• Obrázek č. 3 - Obal knížky Národ Odnikud, fotografie Andyho Warhola - MAGOCSI, Paul R. Národ odnikud: ilustrované dějiny karpatských Rusínů. Užhorod: Vydavatelství V. Paďaka, 2014. ISBN 978-966-387-092-2
• Obrázek č. 4 - Julia Doszna, lemkovská zpěvačka - DROZDZIK, P. Impreza inaugurująca Jarmark Kultur [online] Jarmark Kultur [20. 6. 2009] Dostupné z: http://www.jarmarkkultur.sacz.pl/pl/27616/0/20_czerwca_2009-Impreza_inaugurujaca_Jarmark_Kultur.htmll
• Obrázek č. 5 - Tradiční kroj - Výstavy historického muzea – Lemkovské lidové kroje [online] Národní muzeum Dostupné z: http://www.nm.cz/Historicke-muzeum/Vystavy-HM/Lemkovske-lidove-kroje.html
• Obrázek č. 6 - Cerkev - KLESLO, M. Dřevěné kostely Zakarpatí [online] Treking – vše o horách a turistice [26.2. 2007] Dostupné z: http://www.treking.cz/archiv/cerkve.htm
• Obrázek č. 7- Korovai - OKSANA, C. Korovai (Wedding Bread) [online] Ukraine marria geguide [1. 3. 2016] Dostupné z:https://www..com/en/ukraine-culture-traditions/wedding-traditions/korovai-wedding-bread
• Tabulka 1: Používání lemkovského jazyka ve školách - POD RED. BEATY MACHUL-TELUS a SEJM RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ. KOMISJA MNIEJSZOŚCI NARODOWYCH I ETNICZNYCH. Łemkowie. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe, 2013
• Tabulka 2: Obyvatelstvo Polska podle etnické identity v letech 2002 a 2011 - Polsko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled[online] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/polsko/, Tabulka vytvořena pomocí statistik z:http://stat.gov.pl/en/

—-

Počet shlédnutí: 108