Lukáš Fiala, Alexandr Mostýn, Jan Musil

Obrázek č. 1: Samská skupina¹⁾

Sámové jsou původními obyvateli Laponska a v dnešní době žijí ve čtyřech zemích od poloostrova Kola až po jižní norské hory. Více než polovina ze 70 tisíc Sámů je za hranicí s Norskem, zatímco ve Finsku je jich lehce přes 6 tisíc, nejméně jich je na ruském poloostrově Kola. Mezi oblastmi existují užší kulturní vazby. Oblast Sámů se nazývá Sápmi, finsky se tomuto území říká Lappi. Asi polovina finských Sámů žije ve finské části Sápmi. Tato práce bude zkoumat právě Sámi, žijící ve Finsku a jejich vztahy s Finskou majoritou.

Podle kamenných kreseb a archeologických nálezů bylo území Sápmi prvně osídleno brzo po skončení doby ledové asi před 10 tisíci lety. Prvními obyvateli byli kočovníci – lovci, rybáři a sběrači potravy, kteří migrovali s ročním obdobím. Lovili divoké soby, rybařili a v letních měsících sklízeli bobule a obchodovali s masem, oblečením a ručními výrobky. Sámové nemají rádi, když se označují za Laponce. Slovo Laponec se často spojuje s významy „primitivní” nebo „necivilizovaný”. Finské slovo lappe označuje odlehlost. Sámové mají svůj vlastní jazyk, který patří mezi uralské jazyky. V českém kontextu je prozatím rozšířený geografický název Laponsko. Ve starší literatuře se používalo etnonymum Lopaři.

Mnozí lidé si představují Sámy jako starou kulturu, která je založena na tradičním pasteveckém způsobu života a která je na pokraji zániku, ovšem Sámové jdou moderní lidé, kteří využívají všech vymožeností 21. století.

Obrázek č. 2: Geografická oblast Sápmi ²⁾

Tato práce poukazuje na kulturní život v minulosti a nyní. V první části práce přiblíží život Sámů z historického hlediska a naváže na dnešní dobu. Dále se bude práce zabývat tradicemi a obyčeji Sámů ve Finsku. Nakonec práce odpoví na otázku vztahů mezi Sámy a Finy. Jak se vůbec cítí sami Sámové ve Finsku? Práce se pokusí zodpovědět tuto otázku, proto to bude jejím hlavním cílem. Přiblížit život Sámů ve Finsku a zodpovědět výzkumné otázky.

Výzkumná otázka:

• Jaké jsou hlavní kulturní znaky Sámů ve Finsku?

Podotázky:

• Jaká je historie Sámů ve Finsku?

• Jaké mají Sámové tradice ve Finsku?

• Jak vnímá finská majorita Sámy ve Finsku a jaké mají vztahy?

O Sámech ve Finsku se ve své práci věnuje Pavel Přibáň³⁾. Diplomová práce nese název Sámové v Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku (analýza politického vývoje a sámské samosprávy). Autor se ve své práci pojednává o historii a původu Sámů, kde podle testů DNA se jedná o potomky kočovníků z Mongolska s výraznými vlivy germánských kmenů. Dále pojednává o Finských zákonech a Ústavě Finska, kde jsou články o Sámech a vymezují se zde přímo zákony pro Sámy, které upravují, kdo je vlastně Sámi a upozorňuje na postavení Sámů ve společnosti. Autor ve své práci zmiňuje, že ve Finsku žije velmi malé množství Sámů a není toto množství překážkou pro výraznou autonomii.

O Sámech ve Finsku píše autor Lehtola, Veli-Pekka⁴⁾. ve své knize s názvem The Sami people: Traditions in Transition, kde poukazuje na fakt, že Sámové jsou reprezentovány jako domorodí lidí s historickým prostředím a kulturou. Pojednává s rozšířeným názorem, že sámská kultura se nezměnila přes tisíc let. Jako příklad uvádí stáda sobů, které jsou nedílnou součástí sámského života už od nepaměti.

Prvním ucelenějším příspěvkem ke studiu původních obyvatel severní Skandinávie, Finska a Ruska se zabývají autoři Vendula Hingarová, Alexandra Hubáčková, Michal Kovář⁵⁾ a jejich dílo Sámové – jazyk, literatura a společnost. V knize jsou uvedeny informace o hudební tradici joiku, chovu sobů včetně ukázek překladů sámské literatury.

Informace o Finsku a jeho dějinách, kultuře a obecně všech důležitých informacích píše autorka Markéta Hejkalová⁶⁾ ve svém díle Finsko. Autorka píše stručně o historii Finska a jeho rozloze na severu Evropy, která má vliv na finskou kulturu. Kromě dějin Finska se v knize popisují rozdíly mezi českou a finskou kulturou. Dále také autorka píše o vztazích Finů k tamním menšinám, například Sámům, tato kapitola pomáhá odpovědět na jednu z výzkumných otázek.

Tématu Sámové ve Finsku pojednává článek od autora Lehtola, Veli-Pekka⁷⁾ s názvem Sámi Histories, Colonialism, and Finland, který pojednává o historii a vývoji Sámů ve Finsku, kde autor zdůrazňuje, že Finové jsou velmi tolerantní k Sámům než ostatní Severské země. A poukazuje i na zřetelné rozdíly v hierarchii kultuře Sámů.

Za zmínku je vhodné uvést dokument České televize od autora Otta Kalluse⁸⁾ s názvem Na cestě po Laponsku, která více přibližuje kulturu Sámů ve Finsku ale i v celé oblasti Sápmi.

Tato práce se věnuje Sámům ve Finsku, zabývá se historií Sámů, tradiční kulturou Sámů a na závěr porovnává vztahy mezi Sámi a finskou majoritou. Pro tuto práci jsme použili výzkumné techniky kvalitativní i kvantitativní.

V práci byl využit kvalitativní výzkumu s využitím kvantitativních dat ze sekundárních zdrojů. Před samotným výzkumem bylo věnováno velké množství času k prostudování odborné literatury, která tak přispěla ke zdokonalení sběru dat a znalostí v daném tématu.

Kvantitativní technika sběru dat byla použita v průběhu tvorby práce. Jako vhodnou techniku sběru dat jsme zvolili standardizovaný dotazník pro získání informací od samotných respondentů, který jsme rozesílali pomocí sociálních sítí. Dotazník obsahoval předem připravené otázky, které byly otevřené, a respondent na ně mohl volně odpovídat. Výhodou pro nás byla úsporu času. Avšak nevýhodou bylo špatné porozumění otázkám a díky tomu neuspokojivé odpovědi.

Kvalitativní techniku jsme zvolili formu polostandardizovaného rozhovoru, který byl uskutečněn přes Skype. Výhodou polostandardizovaného rozhovoru je příprava otázek předem, které doplňujeme v průběhu rozhovoru dalšími dotazy, tzv. sondami, abychom se dostali více do hloubky zkoumaného problému. Výhodou kvalitativních metod je, že tyto metody jdou více do hloubky dané problematiky a zjišťují informace, popřípadě skutečnosti, které nejdou graficky ani statisticky vyjádřit. Nevýhodou jsou chyby při tvoření otázek a zobecnění interpretace odpovědí dotazovaného.

Vzhledem k tomu, že nebyla možnost navštívit Finsko a uskutečnit rozhovor přímo v dané zemi, byli respondenti získáni za pomoci internetových stránek a pomocí sociálních sítí.

Respondenti:

Mikko Hiltunen 32 let žiji ve městě Rovaniemi, představitel finské majority

Anni Sarajärvi 29 let, představitelka sámské minority, žije ve městě Inari, pracuje v sámském muzeu Siida

Anna Vozárová 22 let, nezávislá respondentka, která navštívila Laponce

Finsko

Finsko, známé jako země tisíců jezer, je nejsevernější zemí Evropy. Ve Finsku žije přibližně 5,5 milionů lidí na 338 440 km², což udává přibližně 18 obyvatel na čtvereční kilometr. Více než dvě třetiny lidí ve Finsku žije ve městech na jihu země. Hlavním městem Finska jsou Helsinky, kde žije i s přilehlými oblastmi více než 1 milion obyvatel. Finsko sousedí na západě s Norskem a Švédskem, na východě s největší zemí Ruskem a na jihu přes moře s Estonskem. Hlavou státu je finský prezident Sauli Niinistö. Finsko je členem Evropské unie avšak není v NATO. Úředními jazyky vedle finštiny je i švédština. Národnostní složení ve Finsku je 91,3 % Finů; 5,4 % Finů švédskojazyčných; 0,5 % Finů ruskojazyčných; 0,03% laponská menšina (cca 7000 lidí). Tyto statistiky se promítnou i do složení obyvatel, kde 93,4 % tvoří Finové; 5,7 % Švédové; 0,4 % Rusové; 0,2% Rumuni a 0,3% jsou ostatní menšiny. Finsko datuje svůj vznik až od prosince roku 1917, kdy se oddělilo od tehdy ještě carského Ruska. O rok později 1918 proběhla ve občanská válka, která znamenala velkou zkoušku pro Finský stát. Další těžké období pro Finsko bylo během druhé světové války, kdy probíhala tzv. Zimní válka, kde se finové postavili komunistickému Sovětskému svazu. V této válce jim pomáhalo i nacistické Německo. Přestože jim Němci znatelně pomohli proti obrovské přesile SSSR, navazovala na Zimní válku válka v Laponsku, která znamenala vyhnání všech Němců z Finska a především ze severní oblasti, která nese název Laponsko.⁹⁾¹⁰⁾

Obrázek č. 3: Státní vlajka Finska¹¹⁾

Sámové

Území tradičně osídlené Sámy zasahuje do čtyř zemí: Finska, Norska, Ruska a Švédska. Počet obyvatel sámského původu ve Finsku se je více než 6 000. „Celkově je registrováno kolem 11 000 Sámů ve volebním seznamu, což je soupis všech Sámů nad 18 let věku, kteří se zapsali k volbám a účastní se voleb do Sámediggi (sámský parlament).”¹²⁾ Obecně jsou Sámové v České republice známí spíše jako Laponci. Toto označení Laponci, berou Sámové jako urážlivé a sprosté, jelikož značí nižší postavení ve společnosti. Ze starých pojmenování pro Sámy je Finns, podle tohoto názvu je také pojmenována norská provincie Finnmarka, z velké části obývána právě Sámy. Ve Finsku je nejvíce Sámů v nejsevernější provincii Laponsko zhruba 650 km na sever od Helsinek. Správním sídlem je Rovaniemi, v této oblasti žije přibližně 180 000 obyvatel, mezi kterými je i zhruba 7000 finských Sámů.

Historie

Odkud Sámské obyvatelstvo přišlo na sever Evropy není známo. První zmínky o lidech, kteří mají pokroucený obličej, jsou zlí, lžou a čarují pochází už z dob římského impéria. Avšak podle nejnovějších testů DNA jsou Sámové potomci kočovníků z Asie s germánskými rysy.Téměř všichni historikové, kteří píší o severských zemích, zmiňují i divné lidi na severu, kteří na dřevěných prknech jezdí po sněhu a chovají stáda sobů. O území, kde žijí dnešní Sámové, se okolní státy začali zajímat až v průběhu 18. století, kdy se v roce 1751 dohodlo Norsko, které bylo tehdy pod Dánskou korunou na pevných hranicích se sousedním Švédskem. Dohoda s Ruskem proběhla až v první polovině 19. století a to v roce 1826.¹³⁾ „Vznikl tak paradox, určitě v dějinách neojedinělý, kdy národy, které osídlily Laponsko ať jako úplně poslední (Norové, Švédové, Rusové či Finové), začaly původní obyvatele utiskovat a perzekuovat za jejich „cizí“ původ. Přitom v předcházejících staletích byli Sámové vnímání jako „nejstarší v zemi“, s čím souviselo i výhradní právo na přírodní zdroje pocházející z jejich území.”¹⁴⁾

Významný den a sámská vlajka

Nejvýznamnějším dnem pro sámský národ je od roku 2004 6. únor, den sámského lidu, který se slaví v Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku. Tento svátek představuje symbol jednoty napříč státními hranicemi. Rok předtím byla přijata sámská vlajka, její návrh však vznikl o dvě desetiletí dříve. Sámská vlajka, kterou představila v roce 1986 Sámská rada, je inspirována šamanskými bubínky a motivy ze ságy spisovatele Anderse Fjellnera, který popisuje sámský národ jako syny a dcery slunce. Sámové ze všech čtyř zemí jsou sjednoceni pod společnou vlajkou, mají vlastní hymnu a národní svátek.

Sámská vlajka má čtyři barevná pole symbolizující čtyři roční období. Modrá zima je největší a nejdelší. Kratší a teplé léto znázorňuje pak červené pole. Nejužší pruh je zelený (jaro) a žlutý (podzim), neboť tato roční období trvají v Laponsku jen velmi krátce. Přes tato barevná pole je namalován kruh, který představuje Slunce a Měsíc.¹⁵⁾

Obrázek č. 4: Sámská vlajka¹⁶⁾

Na otázku, která se týká historie Sámů ve Finsku, jsme ještě zpřesnili podotázkou, jaký den je pro Sámy z historického hlediska nejdůležitější, kterou jsme položili naším respondentům.

Odpověd Anni Sarajärvi: Jedním z nejdůležitějších dnů je 6. únor, který je dnem Sámského lidu, slaví ho Samové na celém světě.

Odpověd Mikko Hiltunen: Obecně pro ně je nejdůležitější Národní den Sámů, který slaví 6 února. Na památku Sámského kongresu, který se uskutečnil v roce 1917 v norském Trondheimu.

Odpověd Anna Vozárová: Z historického hlediska určitě mají 6.únor. Žádný jiný významný den si nepamatuji.

Sámský jazyk

Sámové se považují za původní (autochtonní) obyvatele Skandinávie, tzv. „ indigenous people” (norsky urbefolkning, švédsky ursprungsbefolkning, finsky alkuperäiskansa). Tímto označením získali specifický status mezi severskými menšinami a v posledních letech si kromě kulturních a jazykových práv nárokují i práva na půdu a vodní zdroje v sámských oblastech. Sámové se dělí do několika skupin. Hovoří se o norských, finských, švédských a ruských Sámech.

Dále se dělí podle devíti variant sámštiny, kterou se v oblasti hovoří – na jižní, piteské, umeské, severní, luleské, inarijské, skoltské, kildinské a terské Sámy. V Norsku a Švédsko se pro Sámy dříve používalo označení finn (finne znamená Fin) a z tohoto důvodu se v Norsku oblast s nejvyšší koncentrací Sámů nazývá Finnmarka. Sámský kraj ve Švédsku nese označení Lappland(dříve Lappmark) a ve Finsku nese označení Lappi. Sámové nazývají tradičně osídlené oblasti Sápmi. Znamená to místa, kde dodnes zůstalo samské osídlení a zároveň označuje v sápmi i samský jazyk.

Za zásadní průlom v jazykově emancipačním hnutí lze považovat fakt, že se otázkou jazykové politiky již nezabývá pouze samská elita, ale že se stala součástí každodenní agendy sámských institucí. Sámština se jako důležité společenské a politické téma dostalo do popředí pozornosti i v politice. Hlavní prioritou sámské politiky je vitalizace, tj. posílení vitality sámštiny, tam kde se jí ještě hovoří a revitalizace, tj. navrácení sámštiny do míst, kde již zanikla. V roce 1989 byl založen sámský parlament jakožto nejvyšší zastupitelský úřad Samů zodpovědný za rozvoj sámské kultury a jazyka. „Sámové mají dnes státem garantovanou výuku sámštiny na školách, rozhlasové stanice a televizní programy v sámštině.”¹⁷⁾

Obrázek č. 5: Sámské jazykové rozdělení¹⁸⁾

Gramatika

Sámština je jedním z mála ostrůvků ugrofinské jazykové rodiny v Evropě (dalšími jazyky jsou např. finština). Sámské jazyky, stejně jako ostatní uralské jazyky, patří k aglutinačním jazykům, tzn. že ke kořenu slova připojují předpony a přípony. Dále v sámských jazycích chybí kategorie rodu a člen. Sámské jazyky mají „jen“ 8 – 9 pádů, což je podstatně méně než u jiných jazyků ugrofinské rodiny. Přivlastňování se netvoří s použitím zájmen, ale pomocí přípon k podstatnému jménu. Sámská slovesa mají kromě jednotného a množného čísla i tvar duálu (dvojného čísla) pro vyjádření dvou osob. Sámština tvoří tři minulé časy. Slovosled ve větě je velmi volný. Slovní zásoba je ugrofinského původu, ale mnohá slova si Sámové vypůjčili z finštiny nebo severských germánských jazyků. „Píše se latinkou.”¹⁹⁾

Joik

Tradiční legendy, společenská pravidla a pohádky byly předávány vyprávěním příběhů z generace na generaci. Unikátní způsob vyprávění příběhů byl joik, chvalozpěv, ve kterém zpěvák použil slova nebo napodoboval zvuky zvířat a přírody, aby popsal své zkušenosti. Joik dodnes Sámové používají, někdy je doprovázen hudebními nástroji. Joik je vokalická hudební forma, používána hrdelním zpěvem. Joik je rájem improvizace, jeho melodie, rytmus i případná slova se mohou měnit na základě nálad a situací, kdy další interpret do něj může přidat své vlastní pocity a postřehy.

Joik je spjat se starým náboženstvím jednak prostředek k dosažení větší spirituality, jednak jako nástroj používaný šamanem při jeho rituálech. „Šaman, nazývaný v sámštině noaidi, byl mudrcem dané skupiny či etniky.”²⁰⁾ Pomocí posvátného bubínku uměl věštit a také léčit nemoci. Posvátná obětní místa a bubínek patřily k nejposvátnějším předmětům ve staré sámské mytologii. Joik se užíval k uvedení šamana do transu, aby jeho duch mohl pak volně putovat a tím se dostal k jinak nedosažitelnému vědění. Joiky obsahují hlavně představy o tom jak Sámové chápou sami sebe a své okolí. „Joik je jedním z typických znaků laponské kultury.”²¹⁾

Obrázek č. 6: Ukázka Joiku²²⁾

Sob

Sob byl vždy velice důležitý pro existenci Sámů. Sob je na rozdíl od losa mnohem menší a žije ve stádech. Sámové jedli sobí maso, pili mléko a používali kožešinu na oblečení a lože. Vyráběli rybí háčky a harpuny ze sobích kostí a paroží. Dnes asi 40% Sámů žijících v Sápmi je zaměstnáno sobím hospodářstvím. Původně Sámové lovili divoké soby tak, že je chytli do jámy. Lov pokračoval až do 16. století, kdy Sámové začali domestikovat původní stáda a migrovat s nimi. Sobí cyklus se řídí přísnými pravidly. Stáda se stěhují ze zimních vnitrozemských pastvin na letní. Sobí telata se rodí v květnu a červnu. Na konci června je stádo sehnáno dohromady a telata jsou značkována na uchu. S příchodem sněhu v listopadu se sobi živí lišejníky.

Zvířata jsou na zimu nahnána na pastviny. Sobi už nežijí jen v divokých stádech, ale patří ke zdejším domácím zvířatům stejně jako u nás krávy. Pro Sámi je chov sobů krom obživy i hlavním východiskem k uchování sámské identity, kultury a jazyka. „Chov sobů je také životní styl, který vytváří specifickou sámskou kulturu.“²³⁾ Chovu sobů se můžou věnovat jen ti, jejichž rodiče či prarodiče byli chovateli sobů a jejichž rodina má přidělenou oblast pro pastviny.

Obrázek č.7: Stádo sobů ²⁴⁾

Sámské kroje

Sámové vždy používali materiál, který měli k dispozici – sobí kožešiny, paroží, kosti, březové suky a vlnu, aby vyrobyli kuchyňské náčiní, šaty a textilie. Pestrobarevné kostýmy Sámů, typické kabáty, kalhoty nebo sukně vyšívané jasně červenými, modrými a žlutými motivy. Nosí se hlavně při slavnostních příležitostech a během festivalů. Řemeslné práce Sámů zahrnují tašky a boty vyrobené ze sobí kůže, pletené rukavice a ponožky, textilie, šály, nápadné barevné klobouky, šperky a stříbro jsou uznávané jako domorodé umění. Sámové nosí sámské kroje hlavně do samského parlamentu, kde zasedají. „Jde i o jejich privilegium nosit sámský kroj.”²⁵⁾

Obrázek č. 8: Sámský kroj²⁶⁾

Obrázek č. 9: Sámské boty²⁷⁾

Otázku jestli stále v dnešní době nosí Sámové svůj typický kroj jsme položili naším respondentům.

Odpověď Anni Sarajärvi: Ano máme, nosíme ho hlavně do našeho parlamentu Sámediggi. Kde je to i povinnost při vstupu do parlamentu mít tradiční kroj. Dále se do tradičních krojů odíváme při oslavách nebo svátcích, ale toto už nedodržují všichni Sámové a je to dost individuální.

Odpověď Mikko Hiltunen: Určitě, toto si Sámové zachovali, myslím si, že to hlavně nosí do jejich parlamentu. Ale občas i na nějakého Sáma narazím na veřejnosti a má na sobě svůj kroj.

Odpověď Anna Vozárová: Ano, párkrát jsem je v jejich tradičním odívání viděla.

Náboženství

Šamanismus

V dnešní době už je většina Sámů ve Finsku christianizovaná ale v minulosti tomu tak nebylo. Před tím to pokřesťanštěním byly Sámové vyznavači šamanismu. Celá sámská kultura a šamanismus je propojená s přírodou a krajinou. Šamanismus můžeme najít po celém světě. Ve svém základu je všude jasně podobný. Jeho společným znakem jen centrální postava šaman, který všude plní stejný úkol. „V průběhu obřadu komunikoval a udržoval bezprostřední kontakt s duchy přírody nebo s duchy bájných zvířat.”²⁸⁾ Jeho schopností bylo i léčit. Dokázal se spojit i s démony a s mrtvými, aniž by se stal jejich nástrojem. V tom spočívala jeho obrovská síla. Joik měl také svojí úlohu, pomocí něho se šaman dostával do transu. Při šamanských obřadech používal nástroje. Buben hraje v šamanství prvořadou úlohu. Má složitou symboliku a četné magické funkce. K jakémukoliv obřadu je nezbytný, protože dovoluje šamanovi létat, přivolává a uvězňuje duchy, jeho rytmus umožňuje šamanovi se soustředit. V dnešní době je hodně složité narazit na šamana ve Finsku.

Obrázek č. 10: Šaman s bubínkem při obřadu²⁹⁾

Otázku Jaké mají Sámové náboženství ve Finsku jsme položili naším respondentům.

Odpověď Anni Sarajärvi: Většina Sámů už dnes patří ke křesťanství, původní naše tradiční náboženství bylo vyznávání šamanismu, ale to už je dávno do historie.

Odpověď Mikko Hiltunen: Hodně Sámů patří k luteránské církvi.

Odpověď Anna Vozárová: Co jsem viděla, tak většina se jich hlásí ke křesťanství.

Bydlení

Raná společnost Sámů byla založena na siida, malých skupinách skládajících se z několika rodin, které kontrolovaly jednotlivé lovecké a rybářské oblasti. Rodiny žily v kóta, tradičním obydlí podobajícím se tepee (týpí). Bylo to jednoduše dočasné přístřeší při migraci za stády sobů. Trvalejší kota byla překrytá vrstvou trávy, aby izolovala látku a sobí srst. Vyvinul se tak systém „zimní vesnice“, kde mohly skupiny přečkat spolu krutou zimu. Jen zcela ojediněle bydlí dnes ještě Laponci trvale ve svých starých příbytcích, tzv. kótách, což je vlastně švédské slovo odvozené od laponského goahte. Kóta mohou být buď lehké přenosné stany dnes kryté plátnem nebo vlněnou látkou nebo jsou to pevné konstrukce z trámů stavěné k trvalému bydlení a kryté březovou kůrou a drny, které jsou ještě zatěžovány kmeny stromů.

Stan bývá používán převážně v létě, drnová kóta je pak obydlím v zimním období. Letní i zimní kóta mohou být stavěny v podstatě stejně, přičemž obě mají celou řadu variant, zejména pokud jde o jejich vnitřní konstrukci. Jiným typem laponských konstrukcí je gamma. Název je původem norský anebo nordický a bývá často zaměňován za kótu. Je to vlastně stará laponská stavba. Gamm bylo hojně využíváno jako pomocné stavby - sklepů, spíží, chlévů i chat na lovu a v horách. Ve Finsku je najdeme hluboko do vnitrozemí. Gamma je stálým obydlím, stavěným hlavně na zimu. Je to taková drnová chýše. Gamma a kóta jsou stavební sestry. „Nejstarší zprávy o gammách v oblasti Lappi jsou vzaty od nordických Vikingů.”³⁰⁾

Obrázek č. 11: Sámské obydlí zvané kota³¹⁾

Otázky Jak bydlí dnešní Sámové a jestli ještě využívají tradiční sámské obydlí jsme položili naším respondentům

Odpověď Anni Sarajärvi: Samozřejmě z historického hlediska se na našem území vyskytují gammy a kóty, ale už žijeme moderním způsobem jako Finové.

Odpověď Mikko Hiltunen: Žijí stejně jako my, na tyto jejich tradiční obydlí člověk narazí už málo.

Odpověď Anna Vozárová: Jsou už moderní, nežijí v zastaralých chatrčích.

Vánoce v oblasti Lappi

Ve Finsku vánoční období začíná první adventní nedělí. Hlavním vánočním dnem je 24. prosinec, dárky naděluje laskavý a moudrý dědeček Ukko, celým jménem Joulupukki, kterého doprovází tajemní skřítci. Vánoční zvyky původních obyvatel se liší podle země i místa, kde žijí. Prolínají se v nich staré tradice s novějšími. „Sámové, kteří dodržují staré zvyklosti, na Vánoce uklízejí své domy a byty i jejich okolí, podobně jako kdysi uklízeli uvnitř i kolem svých stanů.”³²⁾ Věří totiž, že když budou mít uklizeno, nic na cestě nezdrží zlého Stalla, který může kolem projíždět. Na okraj vesnic se dříve kvůli Stallovi také dávalo vědro s vodou, aby se zvířata z jeho spřežení napila mimo obydlí a Stall nezajížděl mezi lidi. Severně od polárního kruhu právě o Vánocích vrcholí polární noc a nedostatek světla si nahrazují velkým množstvím svíček a luceren i lucerniček, které svítí téměř všude a vytváří jedinečnou atmosféru.

Obrázek č. 12: Polární záře³³⁾

Na naši výzkumnou otázku Jaké mají Sámové tradice, jsme ještě doplnili o otázky Slaví Sámové nějaké svátky ve Finsku a jestli ano tak jaké a jak? Slaví Sámové nějaké křesťanské svátky?

Odpověď Anni Sarajärvi: Doba se pro nás hodně změnila a žijeme moderním způsobem života jako Finové. Ale jisté tradiční prvky kultury jsou zachovány. Stále si uchováváme vztah k přírodě a s tím spojený náš způsob chovu sobů, který považujeme za jeden z tradičních prvků naší kultury. Dále je to náš tradiční zpěv joik, který prolínáme s naším jazykem. Joik pokládáme za naše kulturní dědictví. Dokonce i v dnešní době je pro nás Sámi, nejdůležitějším svátkem Velikonoce. Slavíme všechny křesťanské svátky Vánoce, Velikonoce jediná odlišnost je, že Sámové ve Skandinávii evangelické a ruští Sámové pravoslavné. Ve Finsku slavíme svátky stejně jako Finové.

Odpověď Mikko Hiltunen: Speciální tradice Sámů ve Finsku, které jinde nemají o těch nevím. Většina Sámů žije stejným životem jako Finové, samozřejmě mají svůj parlament, svoje oblečení, dokonce někteří Sámové žijí ve smíšených rodinách. Slaví stejné křesťanské svátky jako Finové, odlišnost v tom nevidím.

Odpověď Anna Vozárová: Upřímně o samských tradicích moc toho nevím. Společné křesťanské svátky s Finama bych řekla, že určitě mají. Nějaké odlišnosti ve slavení svátků mezi nimi budou minimální.

Sámové ve Finsku

Vztah Sámů a Finů je na velice dobré úrovni, důkazem je i to, že prvním Sámským parlamentem byl finský a vznikl už v roce 1972. Prvních několik let to byl sice pouze zkušební provoz, ale v roce 1976 se sešla první řádná parlamentní schůze. Cílem parlamentu bylo uchovávat hodnoty původního obyvatelstva, které sice žije na území Finska, ale má odlišnou kulturu i jazyk.Tento parlament měl dvacet členů a byl volen na základě sčítání Sámů. Také v Ústavě Finska je několik článků, které se týkají problematiky Sámů. „Sámové, jako původní obyvatelstvo…má právo na zajišťování a rozvoj své kultury a jazyka…“³⁴⁾ Finský zákon je hlavní právní normou, určující pravomoci Sámediggi (Sámského parlamentu) a upozorňující na postavení Sámů.

V prvním článku celého textu je zdůrazněno, že: „Sámové, jakožto původní obyvatelé, těží z jazykové a kulturní autonomie v Sámské Domovině, kterou poskytuje tento Zákon a ostatní zákony. Pro řešení úkolů, týkajících se kulturní autonomie, si Sámové zvolí svůj parlament.“³⁵⁾ Dále Finský zákon upravuje, kdo vlastně je Sámi dle oficiálních stanovisek, a to v sekci tři první kapitoly: „Pro potřeby tohoto Zákona je Sámi ten, který se sám za příslušníka tohoto národa považuje a zároveň za prvé on nebo jeho rodiče či alespoň prarodiče používají sámštinu jako první jazyk a za druhé je potomkem někoho, kdo byl v zemském, daňovém nebo populačním registru označen za Horského, Lesního nebo Rybářského Laponce nebo za třetí, jeden z jeho rodičů volil do Sámského parlamentu.''³⁶⁾

Sámský parlament není jen institucí zastřešující kulturní a jazyková práva, ale mohl by se stát rozhodčím v případě těžby nerostných surovin, kácení dřeva či jiného zásahu do dané oblasti, kde Sámové ve Finsku žíjí. Lze tedy vidět, že i přes to, že ve Finsku žije jen velmi malé množství Sámů, není toto množství překážkou pro výraznou autonomii. Sámský parlament ve Finsku, má v čele předsedu Sámediggi, kdy byl v roce 2008 zvolen Klemetti Näkkäläjärvi, který byl také zvolen zástupcem finského prezidenta. Zpravidla nedochází k obsazování tak vysokého postu politickou osobností, nýbrž osobností aktivní v sámském kulturním a společenském životě.

Všechny tyto věci jsou podstatné pro život Sámů ve Finsku a odráží Finsko-Sámské vztahy, které jsou na dobré úrovni.

Otázku ohledně vztahů Sámů a Finů jsme položili naším respondentům.

Odpověď Anni Sarajärvi: Vztahy s Finama máme na dobré úrovni. Máme stejná práva jako Finové. Myslím si, že je to dáno i tím, že nás ve Finsku mnoho není. Další důvodem je, že žijeme stejně jako Finové a i ve smíšených rodinách. Menší problémy mezi s sebou máme, jde například o právo sobaření, které můžou dělat i Finové. Velké sámské rodinné klany se nechtějí dělit s Finy o zisky s chovu sobů. A to je to, co se některým Sámům příliš nelíbí. Dalším problémem, jak už jsem řekla, je, že jsme už hodně promíchaní s Finama. A jistá sámská identita trochu vyprchává. Například v Inari je jen sámská školka, takže malí Finové se naučí sámsky, a kdo umí sámsky je považován za Sáma, smí zasedat v sámském Parlamentu a nosit sámský kroj. To ale nám Sámům strašně vadí. Moc nemáme rádi, když jsme označováni za finští, norští či švédští. Je lepší o nás hovořit společně.

Odpověď Mikko Hiltunen: Ohledně nějaké sámské identity a vztahů mezi Finama a Sámama se ve Finsku zase, tak moc nezabýváme. Je jich tu oproti Norsku málo. Hlavně většina bydlí a žijí jako Finové.

Odpověď Anna Vozárová: Myslím si, že jejich vztahy budou na dobré úrovni. Nemám v paměti, že bych se kdy doslechla o nějakém utlačování sámské identity ve Finsku.

Cílem této práce bylo zodpovědět hlavní výzkumnou otázku a její následné podotázky. Při výzkumu byly kontaktováni zástupci sámské minority, finské majoritu i nezávislý respondent. Díky jejich odpovědím jsme došli k závěru, že Sámové prošli poměrně výrazným vývojem, ve kterém se jim podařilo uchovat si své základní hodnoty a mnohdy i způsob života. Velký dopad na jejich nynější život mělo samotné utváření Finské republiky a Laponská válka, která se konala koncem 2. světové války. V minulém století dokonce vytvořili vlastní Parlament, který má za úkol jejich kulturu a jazyk ochraňovat. S tím se váže i jejich nejdůležitější den z historického pohledu, kterým je Národní den Sámů, oslavován 6. února. Tímto dnem si Sámové připomínají založení důležitého sámského parlamentu. Sámové se tak mohou stát vzorem pro mnoho skupin obyvatelstva po celém světě.

Sámové prošli v dnešní době moderním vývojem, ale jisté sámská kulturní specifika a tradice se zachovali. Největší vývoj nastal v náboženství, kdy původně byli vyznavači šamanismu, ale v dnešní době nám respondenti potvrdili, že patří ke křesťanské církvi a slaví všechny křesťanské svátky. Jak řekla respondentka Anni: „Dokonce i v dnešní době je pro nás Sámi, nejdůležitějším svátkem Velikonoce. Slavíme všechny křesťanské svátky Vánoce, Velikonoce jediná odlišnost je, že Sámové ve Skandinávii evangelické a ruští Sámové pravoslavné. Ve Finsku slavíme svátky stejně jako Finové.“ Dále si zachovali svoje tradiční kroje, které nosí při významných událostech jako jsou svátky nebo je nosí do sámského parlamentu. Dalším kulturním tradičním prvek bylo jejich obydlí, které se nazývalo gamma a kóta, ale podle našich respondentů, tyto dvě stavby již téměř vymizely a žijí moderním způsobem jako Finové. Dalším tradiční kulturním prvkem je Joik, který se zachoval do dnešní doby. Sámové mají mnoho tradičních privilegií například právo sobařit, jako jeden z prvků původního stylu života, který je pod dohledem sámského parlamentu. Toto právo mohou využívat i Finové, což se Sámům úplně nelíbí a jde zde především o finanční stránku věci, která tam probíhá z důvodu přerozdělování zisku.

Třetí výzkumná otázka se týkala vztahu Sámů a Finů. Podle výpovědí našich respondentů jsou na dobré úrovni, než vztahy norských Sámů s Nory. Jak řekla sámská respondentka Anni: „Máme stejná práva jako Finové. Myslím si, že je to dáno i tím, že nás ve Finsku mnoho není. Další důvodem je, že žijeme stejně jako Finové a i ve smíšených rodinách.“ Toto tvrzení nám pak i potvrdil představitel finské majority Mikko, který řekl: „Ohledně nějaké sámské identity a vztahů mezi Finama a Sámama se ve Finsku zase, tak moc nezabýváme. Je jich tu oproti Norsku málo. Hlavně většina bydlí a žijí jako Finové.“ Co je zajímavé, Sámové moc nechtějí být rozlišováni, zda jsou finští, norští či švédští. Chtějí být chápani jako jeden celek.

Internetové zdroje

• Finsko [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, [cit. 30. 5. 2016]. Dostupné z http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/finsko/

• Finské Laponsko [online]. Sileni-sobi.estránky, [cit. 14. 3. 2016]. Dostupné z http://www.sileni-sobi.estranky.cz/clanky/laponsko-a-sever-obecne/finske-laponsko.html

• HVOLKOVÁ, Kateřina. Šamanismus. [online] Waldorfské lyceum Praha, [cit. 14.5.2016] Dostupné z http://www.wlyceum.cz/web/soubory/rocnikovkahvolkova.pdf

• Sámové [online]. Noramb, [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z http://www.noramb.cz/ARKIV/Basisartikler---Oversettelser/Ikke-brukt/Lide-a-spolenost/sami/sami/#.Vw1Dd1SLS70

• Sámština: nejsevernější jazyk Evropy [online]. Jazyky, [cit. 2. 5. 2016]. Dostupné z http://www.jazyky.com/samstina-nejsevernejsi-jazyk-evropy/

• The Constitution of Finland [online]. Finlex, [cit. 2. 5. 2016]. Dostupné z http://www.finlex.fi/fi/laki/kaannokset/1999/en19990731.pdf

• Vánoční svátky ve Skandinávii a v Pobaltí [online]. Miluji Vánoce, [cit. 2. 5. 2016]. Dostupné z http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/vanoce-ve-svete/25-vanocni-svatky-ve-skandinavii-a-v-pobalti/

Odborné zdroje

• LEHTOLA, Veli-Pekka. Sámi Histories, Colonialism, and Finland. [online] Artic Anthropology, 2015 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z databáze odborných časopisů EBSCO WWW: http://eds.b.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/eds/detail/detail?vid=11&sid=489fe58b-09fa-4e8a-8e13-1c757da598d6%40sessionmgr114&hid=103&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=a9h&AN=113584803

• LEHTOLA, Veli-Pekka. The Sami people: Traditions in Transition. [online] Scandinavian Studies, 2006 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z databáze odborných časopisů EBSCO WWW: http://eds.a.ebscohost.com/eds/detail/detail?vid=8&sid=0dca5292-a761-477f-a799-23cb977c20ea%40sessionmgr4002&hid=4210&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=a9h&AN=20951962

Knižní zdroje

• HEJKALOVÁ, Markéta. Finsko. Praha: Nakladatelství Libri, 2003. s. 132 ISBN 80-7277-207-4

• HINGAROVÁ, Vendula, Alexandra HUBÁČKOVÁ a Michal KOVÁŘ. Sámové - jazyk, literatura a společnost. Červený Kostelec: Pavel Mervet, 2009. s. 415. ISBN 978-80 86818-99-3.

• PŘIBÁŇ, Pavel. Sámové v Norsku, Švédsku a Rusku (analýza politického vývoje a sámské samosprávy). Olomouc: Filozofická fakulta, Katedra politologie a evropských studií, UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, 2010. Bakalářská práce. Dostupné z http://theses.cz/id/r8wfb2/?furl=%2Fid%2Fr8wfb2%2F;lang=en

Zdroje použitých obrázků

http://finland.fi/life-society/the-sami-form-finlands-first-nation/

http://www.kth.se/en/abe/inst/philhist/historia/utbildning/http-www-kth-se-abe-om-skolan-organisation-inst-philhist-historia-utbildning-environment-and-society-in-a-changing-arctic-1-359250/field-notes-2015-1.570832

http://musikforskning.se/stmonline/vol_13/edstrom/index.php?menu=3

http://www.theapricity.com/forum/archive/index.php/t-156627.html

http://www.flaginstitute.org/wp/2015/05/flag-of-sapmi/

https://www.pinterest.com/uflawmom/sami-saami-my-people/

http://www.baiki.org/content/exhibit/obj_samishoes.htm

http://www.der.org/films/last-yoik.html

http://dobes.mpi.nl/projects/sami/language/

https://transun.wordpress.com/2011/03/25/shamanism-in-sami-culture/

http://www.stoplusjednicka.cz/finsko-na-ceste-za-polarni-zari 

Počet shlédnutí: 119