Pomáci neboli islamizovaní Slované v Bulharsku

Nikola Brůžova, Nikol Dostálová, Veronika Lexová, 2016.

mapa č.1 - oblast Rodopy - největší populace Pomáků ¹⁾ obrázek č.1 - pomácké ženy v tradičním oděvu ²⁾

Pomáci jsou s největší pravděpodobností potomci bulharských křesťanů, kteří konvertovali k islámu během období Osmanské říše. Přesná čísla nejsou k dispozici, odhady hovoří o 160 000 - 240 000 obyvatel, bydlících hlavně v pohoří Rodopy. ³⁾

Bulharsko se nachází v jihovýchodní části evropského kontinentu. Hlavním městem je Sofia, která se nachází v západní části země. Počet obyvatel Bulharska se pohybuje kolem 7,5 milionů a stále klesá. V roce 1997 (přesněji v červnu) bylo v Bulharsku 8 652 745 obyvatel. Důvodem poklesu obyvatelstva je špatná hospodářská situace země, jelikož Bulharsko patří mezi nejchudší státy v EU. Z ekonomického hlediska je velká nezaměstnanost, která v roce 2013 činila 13%. Přes 80% Bulharů jsou ortodoxní křesťané tzv. pravoslavní. ⁴⁾

Bulharský stát je jedním z nejstarších v Evropě. Byl založen již roku 681. V 9. století bylo zavedeno křesťanství a byla vyrobena bulharská abeceda. Turecká nadvláda, která začala v polovině 14. století a trvala téměř 500 let, měla velký vliv na vývoj země. Po dlouhých osvobozovacích bojích se stala roku 1878 autonomním knížectvím. Roku 1947 vznikla Bulharská lidová republika, která až do 90. let byla ekonomicky a politicky úzce spojena s východním blokem. Od roku 1991 nese tento stát název Bulharská republika nebo Republika Bulharsko, a bulharsky Republika Balgarija. Jedná se o parlamentní republiku, z pohledu administrativy se Bulharsko dělí na 28 krajů, které se nazývají podle hlavních měst. Jiná města jsou například: Sliven, Dobrič, Plovdiv, Varna, Stara Zagora. ⁵⁾

Bulharskou republiku tvoří z 84 % Bulhaři, druhou nejpočetnější skupinou jsou Turci s 9 % a na třetím místě jsou Romové s 5 %. Zbytek obyvatelstva tvoří Arméni, Řekové, Židé, Rusové a ostatní etnické menšiny. ⁶⁾

Mezi menšiny se řadí i naši vybraní islamizovaní Slované neboli Pomáci. Jsou to „islamizovaní křesťané“. Dnes jsou Pomáci (v jiných literaturách jsou nazýváni jako: „bulharofonní muslimové“) převážně venkovským obyvatelstvem, které je zaměřeno na zemědělství. Tato práce Vám představí jejich kulturu, vzájemné názory vnímání mezi bulharskou majoritou (většinou) a pomáckou minoritou (menšinou). ⁷⁾

⁸⁾ obrázek č.2 - bulharská vlajka ⁹⁾ obrázek č.3 - pomácká vlajka v Bulharsku ¹⁰⁾ obrázek č. 4 - pomácká vlajka

Trošku úvod upravte, ať má logickou návaznost. Začínáte čísly Pomáků, na to následují základní údaje o Bulharsku a končíte opět Pomáky..

Cílem práce bude odpovědět na otázku: Jaká jsou kulturní specifika Pomáků v Bulharsku?, kterou rozšíříme o podvýzkumné otázky.

1. Jakým způsobem se vyvíjela historie minority na daném území?
2. Čím se vyznačuje pomácká hmotná a duchovní kultura?
3. Jaký je názor minority na majoritu?
4. Jaký je názor majority na minoritu?

Autorka Fatme Myuhtar-May ve své knize Identity, Nationalism, and Cultural Heritage under Siege s podnázvem Five Narratives of Pomak Heritage – From forced Renaming to Wedding popisuje pět příběhů Pomáků z minulosti i současnosti. Příběhy, které se odehrávají v minulosti, jsou z dob balkánských válek (1912-1913), kdy probíhala vlna křesťanství a ze 70. let 20. století, kdy dochází k přejmenovávání Pomáků. V knize se dále autorka zabývá svatebními rituály a historickými postavami Pomaků. Každý příběh obsahuje vlastní děj a slouží jako důkaz nacionalismu a pomackého dědictví. ¹¹⁾

Pomacké historii se věnuje kniha „Balkán“ od Michaela Weithmanna. Autor zde popisuje původ a výskyt pomáckého obyvatelstva a rozdíly mezi původními tureckými a pomáckými obyvateli. ¹²⁾

V článku „Identification and ethnic diversity underlie support for multicultural rights: A multilevel analysis in Bulgaria“ z odborného časopisu „International Journal of Intercultural Relations“ se na základě studie dovídáme, že bulharská ústava zakazuje diskriminaci etnických menšin a naopak podporuje zachovaní etnické kultury a náboženství a povoluje studovat a praktikovat svůj mateřský jazyk. Ale ačkoliv je Bulharsko multikulturní oblastí dle ústavy, tak multikulturní práva nemusí nutně získat podporu státní většiny.¹³⁾

Odborný časopis „Procedia - Social and Behavioral Sciences“ přichází s článkem „Freedom walk of the Turks in Bulgaria: Events of May in 1989 and their reflections“, který řeší svobodu Turků v Bulharsku, ale také postavení etnických menšin po roce 1989. V tomto roce získávají etnické menšiny etnickou svobodu, neboli získávají etnická a kulturní práva po pádu totalitního režimu.¹⁴⁾

V práci „Muslims in Bulgaria“ od Iny Merdjanové se dovídáme, že muslimové mají přístup k halal potravinám (= masové výrobky) prostřednictvím místních obchodů, které jsou dodávány dvěma místními firmami, které provádějí rituální porážky. Soukromá porážka není zakázána. Halal jídlo není k dispozici ve veřejných institucích. ¹⁵⁾

Portál věnující se kulturním prvkům pomáckého obyvatelstva je Pomak.eu, kde mimo jiné nalezneme historii samotné etnické menšiny i geografické rozmístění Pomáků. Pomáci se především nachází v jižní a jihovýchodní částí Bulharska, a to zejména v pohoří Rodopy, jižně od Plovdivu a v Pirinski Makedonii. ¹⁶⁾

V práci byly použit kvalitativní výzkum s využitím kvantitativních dat z dostupných statistik. Zásadní rozdíl mezi KVL a KVN výzkumem je především jeho cíl, přičemž cílem kvantitativních metod je testování předem stanovené hypotézy. Podmínkou každé hypotézy je, aby byla ověřitelná. Z toho všeho vyplývá, že všechny proměnné musí být měřitelné. Kvantitativní výzkum je vytvářen pomocí matematicko - statistických technik. Příklady technik kvantitativního výzkumu jsou: anketa nebo dotazník. V práci byla použita kvantitativní data v podobě, která se opírala o kvalitativní data z oficiálních statistik.

Cílem kvalitativního výzkumu je především porozumění. Pomocí této metody získáváme větší interpretaci sociální reality minority. V naší práci se využila technika sběru dat a informací prostřednictvím polostandardizovaný rozhovor. Tento rozhovor funguje na principu předem stanovených otázek, které si tazatel připraví a respondent má na odpověď volný prostor. V případě málo přínosných odpovědí respondenta má tazatel připravené doplňující otázky. Respondent se může rozpovídat o dané tématice tím, že nám začne vyprávět svoje zkušenosti a zážitky. Technika sběru dat a informací probíhala především ve formě rozhovoru s respondenty pomocí sociální sítě Facebook, Instagramu a korespondencí prostřednictvím emailu.

Prvním respondentem je Sait Trampov (fotografie vlevo). Je mu devatenáct a žije ve městě Plovdiv (na jihu Bulharska). Sait je tedy součástí zkoumané minority, takže pochází z menšiny bulharských Pomáků. Druhý respondent je Fatih Gencer (fotografie uprostřed), který je také z Bulharska. Třetím respondentem je Ibrahim Kenar, je zakladatelem Pomáckého institutu ve Švédsku. Dále je spisovatelem a pro nás důležité Pomákem. Čtvrtým a posledním respondentem je Adem Murat Yilmam, který se věnuje psaní a žije v Bulharsku a není Pomákem.

V Bulharsku je populace Pomaků označována třemi významy jako „Bulgarian Mohammedans“ a „Bulgarian speaking Muslims“ nebo „Pomaks“. A přesto, poslední termín „Pomaks“ je obecně používán v hanlivém významu. Název „Bulgarian Mohammedans“ se používá v oficiální a právní terminologii. Toto jméno má odrážet bulharskou historickou tezi, že Pomáci bývali slovanskými křesťany, kteří byli objektem k nucené islamizaci v minulosti.¹⁷⁾

První nucená Islamizace křesťanů na bulharském území proběhla v 70. letech 14. století za sultána Bayazideho. Bulharský historik Nikolay Todorov (bývalý prezident první Bulharské republiky) poukazuje na dvě další vlny nucené Islamizace, které proběhly v 16. století (za sultána Selima II.) a v 17. století (za Mehmeta IV.)) ¹⁸⁾. V roce 1878 Pomáci bojovali za svojí autonomii pro etnickou komunitu v oblasti pohoří Rodopy (na jihu Bulharska). Během Balkánských válek (1912-1913) byli Pomáci nuceni násilně konvertovat k ortodoxnímu křesťanství bulharskými vojáky, což znamenalo návrat k typické víře pro Bulharsko. ¹⁹⁾

obrázek č. 5 - Den boje pomácké autonomie - od Ibrahima Kenara

Islamizace Bulharů, která probíhala od 14. století do poloviny 18. století v Osmanské říši, byla v některých oblastech krutá. Největší následky islamizace pocítili čepinští Bulhaři – tedy Bulhaři z oblasti Čepino nacházející se v severozápadních Rodopech, která proběhla v 17. století. Mnoho Bulharů bylo násilím donuceno opustit Bulharsko a vysídleno do Malé Asie, do oblasti kolem hlavního města Istanbulu. Násilné přesídlování vedlo ke snížení počtu bulharského obyvatelstva. Tato intenzivní islamizace obyvatelstva, vedla k ještě většímu upevnění moci osmanské vlády v bulharských zemích. Bulhaři, kteří byli z bulharských zemí vystěhováni a usídleni v Malé Asii, žili v novém prostředí pouze mezi tureckými muslimy. Byli nuceni ukončit jakékoliv vztahy a kontakty nejen se svými rodinami, ale i se svými krajany. Následky islamizace vedly k rozdělení pomácké komunity od bulharského prostředí. Postupem času zcela přestali užívat bulharský jazyk a dodržovat bulharské tradice a kulturu. Ať už se přistěhovalí Bulhaři jakkoliv bránili a snažili si uchovat svoje zvyky, nakonec stejně asimilaci podlehli a byli začleněni do tureckého etnického společenství. ²⁰⁾ V 70. letech 20. století docházelo vlivem komunistického režimu k tomu, že se museli Pomáci přejmenovávat. Jednalo se především o jejich příjmení, aby se rozeznávali od původních bulharských obyvatel. „Rebirth“ je doslovný překlad anglického jazyka z bulharštiny pro pojem „přejmenování muslimů v Bulharsku“. ²¹⁾

obrázek č. 6 - Bulharští muslimové z oblasti Rodopy z roku 1932 ²²⁾

V roce 1980 město Smolyan uspořádalo archeologickou výpravu, která měla za úkol najít hroby Pomáků, kteří se údajně rozhodli zemřít místo konverze k islámu. Z toho se dá usoudit, že část Pomáků opravdu přešla k islámu a část Pomáku údajně zemřela, aby se nestali muslimy. Když nebyly hroby nalezeny, vedoucí expedice nařídil, aby byly vytvořeny „kříže“ na místě domnělých hrobů, jako důkaz toho, že se jednalo o křesťany. Tato informace byla poskytnuta starostou obce Smolyan a historikem Boryanoy Panayotov.²³⁾

Díky pádu komunistického režimu, který se odehrál v letech 1989, přišel tzv. bulharský etnický model (tento pojem může být pojat dvěma významy: 1) jedná se o pojmenování bulharské menšinové situace po roce 1989; 2) popisuje přístup k menšinám v Bulharsku, to, jak se tento stát s přítomnosti mnoha etnik na svém území vypořádává) ²⁴⁾, čímž se zrušila veškerá nařízení, která v komunistickém období platila (přejmenování Pomáků od Bulharů). ²⁵⁾ Bulharsko se po roce 1989 stalo demokratickou republikou, která projevovala snahu o obnovení mírového soužití etnických skupin. Základem se stala náboženská svoboda. ²⁶⁾

Pro přiblížení bychom mohly Pomáky přirovnat k bosenským muslimům, kteří stejně jako Pomáci mluví jazykem okolního obyvatelstva, s nímž se však odmítají z důvodu své náboženské odlišnosti národnostně identifikovat. Podle odhadů jich v Bulharsku žije 160 - 240 tisíc, jejich přesný počet je však nesnadné zjistit. Při sčítáních obyvatelstva nebylo totiž možné se přihlásit k národnosti pomácké, proto se část Pomáků deklarovala dle jazyka jako Bulhaři a část dle náboženství jako Turci. Větší část Pomáků (asi 80 %) žije v západní a střední části pohoří Rodopy na jihu Bulharska, kde tvoří až na malé výjimky kompaktní osídlení. Druhým regionem, kde dnes vedle Turků žijí také bulharsky hovořící muslimové, je severovýchodní Bulharsko s centrem ve městě Šumen. Menší skupina Pomáků žije také na Dunaji v okolí města Ruse. ²⁷⁾

Adem Murat Yilmam:

„Pomáci nežijí jenom v Bulharsku, ale také v jiných zemích. Jako Turecku, Řecku, Makedonii, Kosovo a Albánie.“

Pomácká ekonomika je převážně tvořena ze zemědělství. Hlavními plodinami jsou: žito, ječmen, kukuřice, brambory a tabák. Dále je ekonomika tvořena z chovu zvířat, jako: krávy, kozy, ovce. Pomácké ženy mají vynikající tkací schopností. Zemědělští Pomáci žijí ve vesnicích, které jsou obklopeny jejich poli a pastvinami. ²⁸⁾

²⁹⁾ mapa č.2 - mapa Rodop v Bulharsku

Díky pádu totalitního režimu Pomáci využívají náboženskou svobodu, která je zakotvena v bulharské ústavě. Mladí lidé navazují na své předky, co se týče kultury, kde je pro ně důležitá pokora a tolerance. Pomáci se neangažují v žádné politické straně a ani nemají žádné sdružení.³⁰⁾

Někteří Pomáci se považují za Bulhary a hrdě se hlásí k bulharské národnosti, přičemž jako jediný rozdíl mezi jimi a Bulhary uvádějí rozdílné náboženské vyznání. A naopak jiní Pomáci se ztotožňují s Turky nebo Araby. Mezi těmito Bulhary se najdou i tací, kteří silně věří tomu, že jejich prapředkové byli Turci, kteří přišli do Bulharska v 11-12. století. Na základě této ideje hledají své předky mimo bulharské etnikum a vůbec mimo celý Balkánský poloostrov. Jako svědectví pro tento fakt poukazují na náhrobní kameny, kde jsou vytesány roky úmrtí podle islámského letopočtu. Má se za to, že muslimové nepřišli z Malé Asie, jak se obyčejně všichni domnívají, ale jsou to potomci islamizovaních Bulharů v době dobývání bulharských zemí. ³¹⁾

Pomáci jsou bulharofonní muslimové, a tak dodržují veškeré tradice a slavnosti v rámci islámského náboženství. Během těchto důležitých svátků nenosí tradiční pomácký oděv, nýbrž oblékají to, co ostatní muslimové. Ženy většinou bílé nebo černé dlouhé šaty a muži též bílý nebo černý oděv v některých případech doplněn bílou nebo černou pokrývkou hlavy.

Sait Trampov: „Pro většinu z nás je velmi důležité chodit každý den se modlit do takzvaných mešit. V podstatě máme dva svátky, a to první Kurban Bayram a druhý Ramazan Bayram.“

³²⁾ obrázek č.7 - bulharská mešita ve vesničce Avramovo

Podle statistických údajů z roku 2012 věří 98,80 % Pomáků v islám a 1,20 % věří v křesťanství. ³³⁾

První svátek Eid, celým názvem Eid al-Adha (nebo také Kurban Bayram), znamená v překladu svátek oběti. Je to jeden z největších náboženských svátků, který muslimové uctívají a slaví. Připomínají si tak ochotu a poslušnost Abraháma (Ibrahíma), který obětoval Bohu beránka. Oběť, kterou představoval beránek, se rozdělila na tři třetiny. První třetina byla pro rodinu a nejbližší příbuzné, druhá třetina byla darována přátelům a třetí třetina byla věnována chudým lidem. Toto jednání symbolizuje ochotu vzdát se věcí, které jsou přínosem pro muslimy, aby byla uskutečněna Alláhova přikázání. ³⁴⁾

Ráno, ve sváteční den Eid al-Adha, se všichni zúčastní ranních modliteb v místních mešitách. Celý den po modlitbách rodiny chodí po návštěvách svých přátel a blízkých. Vyměňují si pozdravy a dary. V určitém okamžiku se rodina rozhodne navštívit místní farmu, kde se vykonává oběť zvířete. Nejčastěji je to koza, nebo ovce popřípadě krávy. Naporcované maso je poté věnováno svým bližním, nebo přátelům.

Ženy nosí formální dlouhé černé saténové šaty, protože navštěvují den před svátkem oběti své blízké. Ženy se velice často zdobí tetováním pomocí henny a nosí mnoho doplňků a muži nosí bílý oděv.

³⁵⁾ obrázek č.8 - žena potetovaná hennou

Druhý svátek Ramazan Baryram, jinak známý jako Eid al-Fitr, znamená v překladu konec Ramadánu. Ramadán je pro muslimy měsíc půstu a modliteb. Po Ramadánu následuje svátek Eid al-Fitr. Mnoho muslimů se zúčastní společných modliteb, poslouchají kázání (Khutba) a dávají zakat al-Fitr (charitu ve formě potravin) během Eid al-Fitr. Zakat al-Fitr je proces, jak vyjádřit lásku, jako takovou k chudým lidem. Skládá se z darování jídla základních potravin a to: ječmen, rozinky a pšeničná mouka. Jiná varianta existuje v peněžním příspěvku. ³⁶⁾

Ibrahim Kenar: „Ženy nosí bílé šaty v tento den a muži bílé dlouhé košile s bílými čepičkami.“

³⁷⁾ obrázek č.9 - svátek Eid-al-Fitr

Ve Švédku a to konkrétně ve Stockholmu sídlí Pomak Enstitüsü / Pomaški Institut / Помашки институт (v češ.: Pomácký institut), který byl založený v roce 2011. Je to nevládní organizace a je tedy nezávislá a není vázaná na žádnou politickou organizaci. Cíle, tohoto institutu, jsou: Zkoumat, shromažďovat, upevňovat a rozvíjet pomácký jazyk, literaturu a kulturu. Institut sám o sobě dělá výzkum pomáckého jazyka. V této souvislosti institut pořádá semináře, setkání a debaty. Jejich dalším cílem je integrace Pomáků do švédské společnosti. ³⁸⁾

³⁹⁾ obrázek č.10 - kniha pomácké abecedy

Položily jsme otevřenou otázku Ibrahimu Kenarovi, zda spolupracují s jiným podobným Pomáckým institutem, a to především s bulharským. Na to nám odpověděl:

„ Bohužel v Bulharsku neexistuje žádný pomácký institut nebo asociace Pomáků, kde by se Pomáci sdružovali. I když je Bulharsko multikulturní oblastí a etnická práva jsou zakotvena i v ústavě, stát zatím neumožňuje zřídit takovou instituci.“

Náboženská a kulturní svoboda byla získána po pádu totalitního režimu a tyto svobody jsou zakotveny v bulharské ústavě, která vyšla v platnosti 12. července 1991 avšak z nové ústavy zároveň vychází, že v Bulharsku není dovoleno vytvořit autonomní oblast či vytvořit politickou stranu na etnickém, rasovém nebo náboženském základě, proto v Bulharsku žádný institut či asociaci Pomáků nenajdeme. ⁴⁰⁾

Ale jednou ročně se koná konference o balkánských muslimských záležitostech v jižním Kosovu, kde se řeší etnické záležitosti týkající se jakékoliv oblasti života. Zde můžou Pomáci vznášet své připomínky. Na konferenci je možné mluvit srbsko - albánsky, turecky či anglicky.

Pomáci nejsou nijak politicky aktivní, dosud neprojevují žádné emancipační tendence a nemají státoprávní ambice. Jejich skupinová identita má mnoho webových stránek a skupin na Facebooku. Zde můžete shlédnout některé:

1) https://www.pomak.eu/ 2) http://pomaknews.com/en/ 3) https://www.facebook.com/groups/EzaPTG/ - skupina s názvem „EDINSTVO ZA POMACI TORBESI GORANI“ 4) https://www.facebook.com/D.Pomak.Hareketi/?fref=ts - skupina s názvem „Demokratik Pomak Hareketi“ 5) https://www.facebook.com/Pomakistan-185254051522855/?pnref=lhc - komunita s názvem „Pomakistan“

Domy byly tradičně postaveny z kamene, dřeva a hlíny se šikmou břidlicovou střechou. V poslední době někteří Pomáci začali stavět domy z cihel nebo škvárového bloku s keramickými střechami. ⁴¹⁾

Zde můžete shlédnout pokrok stavení u Pomáků:

obrázek č.11 - pomácké obydlí ve starším vzhledu z vesnice Bezvodno ⁴²⁾ obrázek č.12 - Dům ve vesnici Birkova ⁴³⁾ obrázek č.13 - pomácký dům ve vesničce Draginowo ⁴⁴⁾

Pomáci byli tak oddáni svému náboženství, že si postavili i mešitu ve své vesnici, pokud se zde nenacházela. Postavili jí vlastníma rukama, aby měli mešitu blíže v domovu a mohli se modlit každý den. Takovou mešitu můžete vidět výše ve vesničce Avramovo v kapitole „Náboženství“.

Pomácké obyvatelstvo se drží spíše vesnického způsobu života a z tohoto důvodu tradiční pomácké oděvy najdeme převážně na venkově.

Tradiční šaty se počátkem 19. století začaly díky národnímu obrození měnit nejen, co se týče materiálů, ale také se více zpřístupnily obyvatelstvu, jelikož se začaly vyrábět v továrnách, které je distribuovaly do obchodů v obcích. Dříve spoléhali na domácí výrobu, která byla náročná a vyžadovala značnou zručnost. Nejpropracovanější bulharské tradiční oděvy můžeme spatřit v etnografických muzeích. Nosí se na lidové slavnosti, svatby a na různé pomácké sešlosti.

Měnily se i styly kostýmů pro každý region kvůli módním vlivům a pohybu obyvatelstva. Příkladem může být osvobození Bulharů od Turků v roce 1878, kdy od Turků převzali dvojitou zástěru a bílou pánskou košili. V oblasti Rodopy, kde žije nejvíce pomáckého obyvatelstva, dříve nosili zástěru kroje jen pro práci na poli. Dalším příkladem šíření a měnění tradičního kroje bylo, když se nevěsta provdala za ženicha. Oděv, který byl součástí věna, se po svatbě stal darem pro budoucí dceru, která se mohla provdat do jiného regionu a tím tak prvky svého oděvu mohla přispět ke změně oděvu v jiném regionu.⁴⁵⁾

Ve všech regionech nalezeme světle zdobenou výšivku se zavěšenými mincemi a korálky. Mezi tradiční šaty pro ženy v Bulharsku patří: Dvuprestilchena (šaty se dvěma zástěrami), Sukmanena (večerní róba), Sayana (Saya - šaty s předním rozparkem) a Ednoprestilchena (šaty s jednou zástěrou). V minulosti se tyto tradiční šaty připravovaly doma, což obnášelo tvrdou práci zejména se vzory. Mezi tradiční šaty pro muže v Bulharsku se řadí bílé a černé kostýmy. Bílý mužský oděv se skládá z košilky, gashti, benevretsi, dimii (těsné nebo volnější krátké kalhoty), poyas (široký opasek), pásek a horní bílé šaty doma tkané. Horní část oděvu je vyzdobena vyšívanými vzory. ⁴⁶⁾

⁴⁷⁾ obrázek č.14 - tradiční oděv ⁴⁸⁾ obrázek č.15 - žena a muž v tradičním oděvu na slavnosti

Šaty se od sebe lehce odlišují v závislosti na tom o jakou vesnici a v jaký region pomáckého obyvatelstva se jedná. Existují tři typy regionů, kde se tradiční šaty vyskytují, a kde se vyskytují Pomáci, a to region Smolyan, region Kârdzhali a region Dimitrovgrad. ⁴⁹⁾

⁵⁰⁾ obrázek č.16 - oděv v oblasti Smolyan ⁵¹⁾ obrázek č.17 - oděv z oblasti Kârdzhali ⁵²⁾ obrázek č.18 - oděv z oblasti Dimitrovgrad

Fatih Gencer: „V létě jezdíme s prarodiči na lidový festival Koprivshtitsa, při kterém nosím tradiční oděv, který jsem si koupil.“

Oděvy, které obsahovaly mnoho vrstev s těžkými šperky z kovů, byly typické pro období před 20. století. Výjimku tvořily ženy, které se provdaly a ovdověly, jim bylo povoleno počet vrstev snížit. S národním obrozením počátkem 19. století se obnova dotkla i pomáckého oděvu, kdy byl snížený počet vrstev. ⁵³⁾

Fatih Gencer: „Oznámení o svatbě v pomácké tradici je druhý den ráno na náměstí po zaznění saxofonu společně s klarinetem nebo pomocí bicích, kdy už není potřeba uskutečňovat oznámení. Poté ženich odchází v oděvu, který je laděn do stříbrné barvy a mává tyčí, kde je zavěšena svatební vlajka. Svatební vlajka je vlajka Pomáků, kde je v rohu půlměsíc s jednou hvězdičkou symbolizující víru v islám a se srdcem, který je ozdobeno flitry. Zároveň když vychází z domu má připnutých 50 euro na klopě, což je část látky zakrývající otvor kapsy, spolu s bílou růží. Pochod ženicha k domu nevěsty je doprovázen davem. Poté co ženich dorazí k domu nevěsty a aby mu byly otevřeny dveře a mohl spatřit nevěstu, probíhá diskuze mezi nevěstou a ženichem přes zavřené dveře. Tuto diskuzi dav lidí složený z hostů, který doposud doprovázel ženicha, neslyší. Po diskuzi se otevřou dveře ženichovi a spatří nevěstu a hosté společně se ženichem vejdou dovnitř. Rodinou se předává věno nevěsty budoucím novomanželům, které obsahuje koberce, kuchyňské výrobky, polštáře a medvídka, což je symbolem pro bohatství pro nově stávající rodinu, a nebo ručníky, které zase symbolizují hygienu v novém domově. Po předání darů se odebírají hosté se ženichem a nevěstou zpět na náměstí, kde pak probíhají lidové tance doprovázené lidovou hudbou.“

Na svatbách pomácké ženy mohou nosit pestrobarevné tradiční šaty, nebo se mohou uchýlit k západní tradici - vzít si ve svůj svatební den šaty bílé. Záleží na jejich volbě. Ozdobení obličeje a ozdobení těla pomocí henny je typické pro celý muslimský Balkán. Tradice sahá až do éry osmanské doby, ale původ je nejistý. V Bulharsku jsou tři vesnice, kde se mohou nevěsty příležitostně nechat ozdobit. Na svatbách vdané ženy nosí světlé červeno – žluté tradiční oblečení a svobodné ženy nosí bílé šaty, které symbolizují svobodnou ženu.⁵⁴⁾

Tradiční pomácké svatby jsou pořádány mezi rodinami budoucího ženicha a nevěsty. Před manželstvím si nevěsta připravuje věno, které se skládá z předmětů a oblečení pro domácnost, a které je pak předáváno rodinou nevěsty budoucím novomanželům. Pomácké svatby bývají zajímavou událostí, kdy si nevěsta připravuje oděv individuálním způsobem. Ačkoli islámské právo umožňuje, aby člověk mohl mít až čtyři manželky, nikdy to nebylo časté mezi Pomáky a je to v současné době zakázáno podle řeckého práva.⁵⁵⁾

⁵⁶⁾ obrázek č.19 - pomácká nevěsta

Pomácká strava se skládá převážně z chleba, brambor a fazolí. Mají rádi jogurty, sýry, jehněčí a kozí maso.

Fatih Gencer: „Naším oblíbeným pokrmem jsou brambory. V pomácké kuchyni nejčastěji připravují polévku s názvem Pileşka a Damat Paçası, což je turecký kebab, který má zvláštní chuť. Nejčastější svačina je palačinka, kterou nazývají „Kaçamak“ její příprava tkví v kukuřičné mouce, máslu, vody, tvarohu a sýru ricotta. Je to nepečené, vaří se v hrnci. “

Sait Trampov: „Hlásím se k muslimskému náboženství a s tím je spojen zákaz pití alkoholu a požívání vepřového masa, které striktně dodržuji.“

Z rozhovoru vyplynulo, že na rozdíl od Saita Trampova Fatih Gencer nedodržuje zákaz alkoholu ba naopak říká:

„Nemůžete tenhle zákaz brát vážně, hodně pomáků pije alkohol.“

Když jsme se dozvěděly od Saita, že jejich kultura by neměla pít alkohol, musely jsme se zeptat, jak je to s alkoholem o svátečních příležitostech.

Sait Trampov: „U nás je obecně zakázáno pít alkohol, třeba i na svatbách. Muži zřídka kdy pijí alkohol na svatbách, ale ženy nesmí pít alkohol vůbec.“

Mezi tradiční jídla patří zejména polévka „pilaska“, která se v pomácké kuchyni připravuje nejčastěji, jak už řekl Fatih Gencer. Tuto polévku najdeme jako první chod ve většině restaurací. Pro její přípravu jsou potřeba tyto ingredience: 1x kuřecí prsa, 2x lžíce mouky, 2–3x lžíce másla, pár nudlí, 1x vaječný žloutek, 2–3x lžíce jogurtu, šálek vody a 1x stroužek česneku. ⁵⁷⁾

Plněné papriky, které nesou název „Pulneno Pomaşki Furno ( Pomak dolması – Fırında)“. ⁵⁸⁾

„Kebabci“ Což je na způsob našeho českého čevapčiči, dělaného z mletého hovězího masa a jehněčího masa.⁵⁹⁾

„Mişmaş“To je zeleninová směs s brambory a vejci.⁶⁰⁾

„Papuda“ To je mísa černých suchých fazolí, které jsou bohaté na bílkoviny a vitamín C. V Egejském regionu je tato mísa fazolí prokládána česnekovou omáčkou. ⁶¹⁾

Mezi nejoblíbenější pokrmy patří „Damat Paçası“ což je turecký kebab a nejčastější svačinou bývá palačinka, kterou nazývají „Kaçamak“.⁶²⁾

respondent Sait Trampov nám řekl:

„Můj názor na Bulhary v naší zemi je takový, že někteří se chovají dobře k Pomákům. Jsou tu i lidé, kteří nás nemají rádi a to bezdůvodně. Znám mnoho případů, kde si Bulhaři a Pomáci velice pomáhají a navzájem se chápou.“

respondent Fatih Gencer:

„Nikdy se mi nestalo ani mé rodině, že by na nás ostatní Bulhaři koukali skrz prsty a nerespektovali nás. Mám mnoho přátel, kteří nejsou věřící a rozumím si s nimi jako s mými ostatními pomáckými přáteli.“

V Bulharsku je náboženská svoboda díky pádu komunistického režimu. Bulharské obyvatelstvo pohlíží na Pomáky jako na ostatní spoluobčany. Bulharská ústava zakazuje diskriminaci uznání práva etnických menšin, naopak podporuje zachování jejich kultury, náboženství a praktikovat svůj dialekt, ale zatím nepovolila žádný pomácký institut. ⁶³⁾

respondent Adem Murat Yilmam:

„Pomáci jsou milí, příjemní a přátelští lidé.“

Tento názor je pro nás velice zajímavý, jelikož nám ho poskytl Ibrahim Kenar. Názor od tzv. „třetí strany“, což znamená, že nebydlí, nebo se nenachází v dané oblasti. Ibrahim bydlí ve Švédku, a to přesněji ve Stockholmu. Ibrahim uznává islám a přispívá k vývoji pomáckého jazyka a nejen to. Pomáhá Pomákům začleňovat se v severských zemích v Evropě. A proč pomáhá Pomákům? - Protože je sám Pomákem.

respondent Ibrahim Kenar nám řekl:

„Myslím si, že Pomáci v Bulharsku mají budoucnost, protože jich je tam přes 200 000. Ale Pomáci si to musí organizovat sami. Nikdo k Pomákům nepřijde a nedá jim lepší budoucnost. Bulharská vláda zavedla pravidla, která mají omezit útoky rasistů. Problém je v tom, že Pomáci jsou etnickou skupinou, a ne Turky, za které je většina Bulharů má“.

Pomáci jsou etnickou minoritou ve více zemích (Turecko, Řecko, Makedonie, Kosovo, Albánie). Práce je zaměřena na Bulharskou republiku. Pomácké etnikum můžeme charakterizovat jako „islamizované křesťany“. Původní Pomáci byli křesťané, ale během okupace Osmanské říše, byli donuceni se naklonit k muslimskému náboženství (k islámu). Pomáci věří v islámské náboženství. Důležitými svátky jsou Eid al-Adha, kdy ženy nosí formální dlouhé černé saténové šaty, protože navštěvují den před svátkem oběti své blízké. Ženy se velice často zdobí tetováním pomocí henny a nosí mnoho doplňků a muži nosí bílý oděv. Druhým pro ně důležitým svátkem je Ramazan Baryram, jinak známý jako Eid al-Fitr. Ženy nosí bílé šaty v tento den a muži bílé dlouhé košile s bílými čepičkami. Počet Pomáků se přesně nedá určit, jelikož někteří se považují za Bulhary, někteří za Turky a další se považují za Bulhary s muslimským náboženstvím. Pomáci nosí tradiční bulharský oděv na lidové slavnosti, svatby. Během svátků v islámské tradici se jejich oblečení od ostatních muslimů neliší. Pomácký tradiční oděv je zdoben světlou výšivkou se zavěšenými mincemi a korálky. Mezi tradiční šaty pro ženy patří: Dvuprestilchena (šaty se dvěma zástěrami), Sukmanena (večerní róba), Sayana (Saya - šaty s předním rozparkem) a Ednoprestilchena (šaty s jednou zástěrou). Bílý mužský oděv se skládá z košilky, gashti, benevretsi, dimii (těsné nebo volnější krátké kalhoty), poyas (široký opasek), pásku a horních bílých šatů. Horní část oděvu je vyzdobena vyšívanými vzory. Šaty se od sebe lehce odlišují v závislosti na tom o jakou vesnici pomáckého obyvatelstva v jakém regionu se jedná. Existují tři typy regionů, kde se tradiční šaty vyskytují, a kde se vyskytují Pomáci, a to region Smolyan, region Kârdzhali a region Dimitrovgrad. Na svatbách vdané ženy nosí světlé červeno – žluté tradiční oblečení a svobodné ženy nosí bílé šaty, bílé šaty symbolizují svobodnou ženu. Tradičním jídlem je především polévka „pilaska“. Dalšími oblíbenými pokrmy jsou Pulneno Pomaşki Furno, Kebabci, Mismas, Papuda, Kacamak a brambory.

Názor majority na minoritu se v současné době oproti minulosti rapidně změnil. Pomácké obyvatelstvo, jako jiné náboženské menšiny v Bulharsku, získalo náboženskou svobodu a stalo se tak respektovanou menšinou v Bulharské republice. Pomáci přispívají zemědělskou výrobou a chovem do rozvoje ekonomiky státu, čímž si upevňují své postavení ve společnosti. Názor minority na majoritu na základě získaných informací od respondentů je takový, že Pomáci a Bulhaři mezi sebou ve většině případů nemají konflikty a naopak si navzájem pomáhají a chovají se k sobě přátelsky.

1. obrázek č. 1 - pomácké ženy v tradičním oděvu
2. obrázek č. 2 - bulharská vlajka
3. obrázek č. 3 - pomácká vlajka v Bulharsku
4. obrázek č. 4 - pomácká vlajka
5. obrázek č. 5 - Den boje pomácké autonomie - od Ibrahima Kenara
6. obrázek č. 6 - Bulharští muslimové z oblasti Rodopy z roku 1932
7. obrázek č. 7 - bulharská mešita ve vesničce Avramovo
8. obrázek č. 8 - žena potetovaná hennou
9. obrázek č. 9 - svátek Eid-al-Fitr
10. obrázek č. 10 - kniha pomácké abecedy
11. obrázek č. 11 - pomácké obydlí ve starším vzhledu z vesnice Bezvodno
12. obrázek č. 12 - Dům ve vesnici Birkova
13. obrázek č. 13 - pomácký dům ve vesničce Draginowo
14. obrázek č. 14 - tradiční oděv
15. obrázek č. 15 - žena a muž v tradičním oděvu na slavnosti
16. obrázek č. 16 - oděv v oblasti Smolyan
17. obrázek č. 17 - oděv z oblasti Kârdzhali
18. obrázek č. 18 - oděv z oblasti Dimitrovgrad
19. obrázek č. 19 - pomácká nevěsta

- poslední obrázky se vážou k pokrmům pomácké kuchyně, které jsme pro Vás vybraly v práci a jsou více popsány v kapitole „Tradiční jídlo“

1. mapa č.1 - oblast Rodopy = největší populace Pomáků
2. mapa č. 2 - mapa Rodop v Bulharsku

1. Encyklopedie světa s Atlasem světa, kolektiv autorů, nová světová edice, nakladatelství Marco Polo, ISBN 38-279-9950-2, 366 str. + 80 map
2. LIŠČÁK, Vladimír a Pavel FOJTÍK. Státy a území světa. 2. vydání. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-53-2, 1095 str.
3. MYUHTAR- MAY, Fatme. Identity, Nationalism, and Cultural Heritage under Siege: Five Narratives of Pomak Heritage – From forced Renaming to Wedding. Leiden and Boston, BRILL, 2014. ISBN 978-90-04-2707-1. 278 str.
4. WEITHMANN, Michael W. Balkán: 2000 let mezi východem a západem. Vyšehrad, 1995, 432 s. ISBN 80-7021-199-7.

1. International Journal of Intercultural Relations: Identification and ethnic diversity underlie support for multicultural rights: A multilevel analysis in Bulgaria [online]. 2015 [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.infozdroje.czu.cz/science/article/pii/S0147176715301838
2. Procedia - Social and Behavioral Sciences: Freedom walk of the Turks in Bulgaria: Events of May in 1989 and their reflections [online]. 2011 [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.infozdroje.czu.cz/science/article/pii/S1877042811012286

1. Aktuálně.cz: Bulharsko [online]. Centrum.cz, 2011 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/bulharsko-vlajka/r~i:photo:537919/r~i:wiki:2165/
2. Aramco world: Arab and Islamic cultures and connection [online]. 2013 [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://archive.aramcoworld.com/issue/201304/reconnecting.cultures.in.the.balkans.htm
3. Bohemian Like You: Pomak ve arnavut gelin suslemeleri arasindaki benzerlik [online]. pomak.eu [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: https://www.pinterest.com/tsarmina/bohemian-like-you/
4. BULÍNOVÁ, Lenka. Diplomová práce: Etnické složení obyvatel Bulharské republiky - Politická mobilizace vybraných etnických menšin [online]. [cit. 2016-05-11]. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/3485/DP_Etnicke%20slozeni%20obyvatel%20Bulharska.pdf?sequence=1
5. CRW Flags: Pomaks [online]. Maryland: CRW Flags [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.crwflags.com/fotw/images/b/bg-pomak.gif
6. CHRISTOVOVÁ, Anežka. Bulharský etnický model Další název: Bulgarian Ethnic Model: Bakalářská práce [online]. 2007 [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000801104/?lang=cs
7. Eliznik web pages: Bulgarian costume [online]. 2008 [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://www.eliznik.org.uk/Bulgaria/costume/index.htm
8. Flickr: Young Muslim women (Pomaks) in traditional dress [online]. Flickr: Ali Eminov, 2004 [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: https://www.flickr.com/photos/aliarda/4050434329
9. Frame Pool: Village of Draginowo [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://footage.framepool.com/en/shot/218057136-pomak-draginowo-rhodope-mountains-donkey
10. GSalam.net: An Introduction To Zakāt al-Fitr [online]. 2014 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.gsalam.net/an-introduction-to-zakat-al-fitr/
11. HARMÁČKOVÁ Pavla, Petra KVÁČOVÁ a Markéta ŠANDEROVÁ. Pestrá Evropa: Pomáci v Bulharsku 2011 [online]. 2011 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://pestraevropa.hks.re/pomaci-v-bulharsku.php
12. Hurriyet Daily News: Bulgaria's Muslims not deeply religious: study [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://www.hurriyetdailynews.com/bulgarias-muslims-not-deeply-religious-study.aspx?pageID=238&nID=8817&NewsCatID=393
13. Informace zahraničí - Informace a zajímavosti o zahraničních zemích: Jací lidé žijí v Bulharsku? [online]. Informace-zahranici.cz © [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: http://informace-zahranici.cz/bulharsko-jeho-obyvatelstvo/
14. Joshua Project: Pomáci v Bulharsku [online]. 2012 [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: https://joshuaproject.net/people_groups/14436/BU
15. MERDJANOVA, Ina. Bulgaria: Muslims in Bulgaria [online]. [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: https://www.academia.edu/944767/Muslims_in_Bulgaria
16. NAHODILOVÁ, Lenka. Časopis Navýchod: Bulharofonní muslimové, Pomáci [online]. NaVýchod, 2001 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.navychod.cz/articles.php?id=1a3ddab2-8e88-11df-aa30-00304830bcc4
17. NAHODILOVÁ, Lenka. Euroasijský Express: Bulharofonní muslimové, Pomáci [online]. Česká republika, Praha [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: http://euroasia.euweb.cz/9-2002_ba_nahodilova.htm
18. Pomak Ajans: Pomak Mutfak Kültürü Yemekler Börekler ve Tarifleri - Pomak Yemekleri [online]. [cit. 2016-05-11]. Dostupné z: http://pomatsite.blogspot.cz/p/blog-page.html
19. Pomak.eu: Forum [online]. Pomak.eu, 2011 [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.pomak.eu/board/index.php?topic=3821.1320
20. Pomakiska Intitutet: Pomak Enstitüsü / Pomaški Institut / Помашки институт [online]. Stockholm, Švédsko, 2011 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://pomakiskainstitutet.pomaknews.com/
21. Pomaks, ПOМАКИ, Πομάκοι: Pomaks [online]. Slavia land 11 [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: http://slavialand11.tripod.com/
22. POSPÍŠIL, Tomáš. Vnější vlivy na bulharské muslimy: Bakalářská práce [online]. 2014 [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130131028
23. Retro Bulgaria: Rodopi Ethnographic District [online]. [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://retrobulgaria.com/sbnn/RER.html
24. Rhodopen Balkan: Location of Rhodope mountain in Bulgaria [online]. 2007 [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rhodopen_Balkan_topo_de.jpg
25. Sinimar.cz: Muslimský svátek EID al-Adha [online]. 2014 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.sinimar.eu/aktuality/muslimsky-svatek-eid-al-adha-a554/#axzz44gtwwzEt
26. Slovanský kulturní institut: Etnická paleta dnešního Bulharska [online]. 2014 [cit. 2016-05-30]. Dostupné z: http://www.slovansky-institut.cz/news/etnicka-paleta-dnesniho-bulharska/
27. The Lovely Planet: Traditional Dress of Bulgaria [online]. 2012 [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: http://www.thelovelyplanet.net/traditional-dress-of-bulgaria/
28. Time and date: Eid-al-Fitr [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.timeanddate.com/holidays/muslim/eid-al-fitr
29. World Directory of Minorities and Indigenous Peoples: Bulgaria - Bulgarian-speaking Muslims (Pomaks) [online]. [cit. 2016-05-12]. Dostupné z: http://minorityrights.org/minorities/bulgarian-speaking-muslims-pomaks/
30. ZAJÍCOVÁ, Naděžda. Magisterská diplomová práce: Situace bulharských mohamedánů, Pomáků, od dob Osmanské říše do roku 1989 [online]. [cit. 2016-05-11]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/179037/ff_m/Cela_prace_poprve.txt

—-

Počet shlédnutí: 161