Anna Ziková, Barbora Kopecká, Michaela Dvořáková, Ekaterina Zamorenova, Taisa Kanapleva

https://www.canva.com/design/DAE5Kgy-i0I/Vu15gfInJ6VPd-VewGnnJA/view?utm_content=DAE5Kgy-i0I&utm_campaign=designshare&utm_medium=link&utm_source=publishsharelink

https://www.canva.com/design/DAFCTHiRUGI/kcE8HWS2NkCaS9OulTJrog/watch?utm_content=DAFCTHiRUGI&utm_campaign=designshare&utm_medium=link&utm_source=publishsharelink

Česko-polské vztahy jsou plné nejrůznějších stereotypů, které provází témata rezonující danými zeměmi. Tato semestrální práce poskytuje vhled do historických momentů, které jsou součástí česko-polských dějin. V této době docházelo ke střetům, kdy se rozdělovaly hranice v oblasti Těšínska. Tento spor se táhl dlouhá století a mohl mezi Čechy a Poláky vytvořit propast, která trvá dodnes.

Spory mezi těmito etniky plynou jak z minulosti, tak ze současnosti. V posledních desetiletích se dostávají do širšího povědomí kauzy ohledně nekvalitních potravin, které v mnoha Češích vyvolaly nedůvěru vůči Polákům. Dále tomu bylo při prodloužení těžby v hnědouhelném dole Turow, kdy docházelo na obou stranách k protestům a stoupalo napětí mezi oběma národy. Ani ilegalizace interrupcí, kterou Polsko zavedlo, vztahům nijak výrazně neprospělo. Polsko je silně věřící zemí, vyznávající římskokatolické náboženství. Toto náboženské zaměření mělo vliv nejen na rozhodování žen o jejich těle, ale také o změně pohlaví či vyznávání jiné sexuální orientace. Všechna tato témata mohou být těmi, které způsobují nevraživost Čechů vůči Polákům.

Cílem této práce je zjistit jaké vztahy mezi sebou mají Češi a Poláci a jestli vůči sobě mají nějaké předsudky, například kvůli částečně sdílené historii. Zda-li platí to, že Poláci mají rádi Čechy a Češi Poláky moc rádi nemají a jaké k tomu mají důvody. V neposlední řadě zjistit do jaké míry ovlivňují aktuální problémy vztahy mezi těmito etniky.

Tato semestrální práce je vytvořena ve formě videa s dokumentárními prvky, které jsou doplněny animacemi.

Jaké jsou vůči Polákům předsudky ze strany Čechů? Proč mají Poláci rádi Čechy?

1. Jak pohlíží Poláci na Čechy ?
2. Jak nahlíží česká majorita na polskou minoritů žijící v Česku ?
3. Jak Poláci vnímají polskou minoritu na území Česka ?
4. Co způsobilo nárůst polského obyvatelstva na českém území?
5. Jak aktuální problémy mezi Poláky a Čechy ovlivňují jejich život v Čechách a v pohraničí?
6. Jak ovlivňuje náboženství potratovou turistiku do Čech a jaký má vliv na LGBTQ+ komunitu?

* Na otázku zabývající se vzájemnými vztahy a pohledy na obě etnika odpovídá Ivan Gabal a kolektiv v knize Etnické menšiny ve střední Evropě. Autoři se zabývají různými středoevropskými menšinami v historickém, právním i společenským kontextu.¹⁾ Jedna z podkapitol zabývající polskou menšinou se nazývá „Polská menšina v České republice“, kterou napsal Mečislav Borák. V této podkapitole je popisován vývoj vztahů mezi dnešní Českou republika a Polskem v různém časovém období. Poláci dodnes žijí převážně v oblasti Těšínska, Karvinska nebo Frýdku-Místku. Je zde vyzdvihnuto, že spory se táhnou už celou historií, a to převážně kvůli rozporu o území Těšína. I přes to, že byla ratifikována mezistátní úmluva o postavení polské menšiny v ČSR, která měla poskytnou značná práva v oblasti školství, kultury a jazyka, vztahy se moc nezlepšovaly. Na závěr se autor zabýval aktuální problematikou postavení polské menšiny v České republice, kdy zmiňuje, že je zapotřebí snažit se předejít stereotypního názoru jednoho státu o druhém a zaměřit se na společné zájmy. Důležitým bodem pro lepší vztahy je odstranění častých projevů národnostních diskriminací (odmítání návratu majetku po zabavení německými okupanty, necitlivost úřadů o pořádání akcí menšinových skupin…). Další podkapitola, která se věnovala polské menšině je „Problematika polské menšiny v ČR z perspektivy sociologických výzkumů“ napsána Gabrielou Soukalovou. Tato kapitola shrnuje poznatky o názorech Poláků v ČR na plnění národně-kulturních a národně-menšinových potřeb a podmínek života. Bylo zjištěno, že tato menšina je poměrně spokojena s množství škol a také s kulturním životem na českém území. Zároveň vysoce odmítají jakékoliv asimilační prvky jak místní Poláci, tak i občané v Polsku.

* Tím, co způsobilo nárůst polského obyvatelva na českém území, se ve studijním materiálu Poláci na Těšínsku zabývají Roman Kaszper a Bohdan Małysz. Autoři popisují vývoj polské menšiny na Těšínsku. Nárůst polského obyvatelstva na českém území způsobilo za prvé to, že část polského obyvatelstva je na českém území autochtonní, jelikož zmíněná česká část Těšínska bývala součástí polského území. Druhou příčinou je spor o Těšínsko a změny hranic. Poté co byly hranice stanoveny, chtěli někteří Poláci zůstat na českém území kvůli lepší ekonomické situaci než na polském území a jiní Poláci, chtěli zůstat na polském území, kvůli národnostní příslušnosti, a protože do jisté doby bylo polské obyvatelstvo na českém území utlačováno. Autoři začínají stručným přehledem historie, od vzniku Těšínska po konec první světové války. Další kapitola se věnuju otázce zda-li jsou Poláci přistěhovalci, ze které vyplývá, že část polské menšiny jsou přistěhovalci a druhá část žije na českém území odnepaměti. Dále je zde rozebráno rozdělení Těšínského Slezska po první světové válce, kdy kvůli rozpadu Rakouska-Uherska vznikl spor mezi Československou republikou a Polskem o Těšínsko. Na toto téma navazuje vznik polské menšiny v Československu a vztahy mezi Poláky a Čechoslováky mezi světovými válkami. Další kapitola zachycuje dění během okupace Němci za druhé světové války, kdy byla česká část Těšínska první českou okupovanou oblastí na území dnešní České republiky. V období po druhé světové válce se řešil problém s hranicemi, které byly identické s prvorepublikovými. Do roku 1968 bylo na Těšínsku velkým problémem utlačování a izolování polské menšiny a její kultury. Počty polské menšiny až do roku 1989 klesaly, převážně přirozenou asimilací. Další kapitola se zabývá obdobím po roce 1989, kdy se Československo stalo demokratickým státem a následně vznikla Česká republika. Tato doba se oproti předešlému období vyznačuje snahami o zachování polské kultury na území ČR a zrovnoprávněním polské menšiny (např. dvojjazyčné názvy na Těšínsku). ²⁾

* Stejnou otázkou se zabýval i Lubomír Kopeček ve svém článku Vývoj zastoupení polské menšiny v ČR.³⁾ Z článku jsme se dozvěděli, že v ČR je poměrně vysoká početní koncentrace polské menšiny ve srovnání s ostatními menšinami. Na rozdíl od spíše rozptýlené slovenské či německé menšiny je polská menšina převážně soustředěna v regionu Těšínského Slezska, tedy zejména v okresech Karviná a Frýdek-Místek. Podle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 žilo v kraji 38 tisíc z 50 tisíc příslušníků polské menšiny. Kromě Těšínského Slezska žije v Praze velká skupina Poláků. Soustředění v jednom regionu je pro Poláky výhodné z hlediska organizační realizace jejich činnosti a zlepšuje jejich vyhlídky na realizaci politických, ekonomických a kulturních zájmů. Na otázku o pohybu Poláku autor zmiňuje, že je pomalý, ale trvalý pokles celkového počtu polské menšiny. Celkový i relativní úbytek příslušníků menšin se projevil již v éře Československa. Zatímco v roce 1910 se při posledním sčítání lidu na území dnešní České republiky hlásilo k polské národnosti 158 tisíc lidí, v roce 1921 už jen 103 tisíc. Autor zmínil, že bylo to způsobeno určitou migrací do Polska, ale většinou silnou asimilací (čechizací). Asimilace měla vliv na národnostní neurčitost značné části obyvatel; snadno se nechali přesvědčit, aby změnili své národní preference. Trend pomalého, ale celkového a relativního snižování počtu Poláků začal ve 20. letech 20. století a trval až do konce existence Československa. Úbytek polských obyvatel souvisel se pracovní migrací, smíšenými manželstvími. Taky na pohyb Poláku měl vliv problematický společensko-politický vývoj po roce 1918, který ovlivnil na polskou menšinu (politické, historické, vzdělávací, kulturní a ekonomické problémy).

* Otázkou, jak aktuální problémy mezi Poláky a Čechy ovlivňují jejich život, se zabýval Vít Dostál ve svém článku s názvem How the Czechs and Poles fell out with each other popisuje vztahy mezi Čechy a Poláky.⁴⁾ Dle průzkumu, který uvádí ve svém článku, vnímá 94 % Poláků Čechy příznivě. Ale i přes to jsou Češi v mediálním světla vykreslování poněkud negativně. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, jsou problémy spojené s těžbou v hnědouhelném dole Turów na česko – polských hranicích. Těžba v dole měla negativní environmentální dopady na část slezské oblasti. Dle autora je případ Turów příznakem nedostatečného investování do česko-polských vztahů. Obě země spolu souhlasily jen v několika málo otázkách, zejména ohledně migrační reformy EU. Neexistovala mezi nimi žádná společná agenda na úrovni EU a NATO. Polská vláda vedla aktivní politiku, která v průběhu druhého desetiletí 21. století nekorespondovala s českým zdrženlivějším přístupem. Jako řešení sporu Turów autor považuje to, aby česká strana trvala na sledování dopadů těžby na životní prostředí, ale zároveň, aby neočekávala úplné zastavení těžby, které je pro Polskou energetiku jedním z klíčových zdrojů. Autor dále odpovídal na otázku ohledně práv žen a na to jak Česká republika spolu s dalšími evropskými institucemi rovněž odsuzuje přístup Poláků k právům žen a členům LBGT komunity.

Při tvorbě videa bylo nutné sestavit scénář a okruhy, které chceme zkoumat. Zkoumané okruhy byly zvoleny na základě stereotypů panujících ve společnosti a díky aktuálním problémům, které by mohly způsobovat střety mezi Poláky a Čechy.

V této práci je využit převážně kvalitativní výzkum skrz metodu polostrukturovaného rozhovoru. Tento typ výzkumu umožňuje získání podrobnějších informací o dané problematice a vytvoření následných nových teorií či hypotéz.⁵⁾ Dále byla využita statistická a sekundární data pro porovnání obou etnik a zorientování se v daných problémech.

Pro zachování anonymity našich informátorů, jsou ve videu jejich hlasy nadabovány a tváře jsou nahrazeny animovanými prvky. Jejich jména si nepřáli uvádět.

Informátory jsme nejprve hledali v našem okolí, mezi blízkými a přáteli. Díky tomu se nám podařilo nalézt Polku (27 let) žijící v Ostravě. Ta nám zodpověděla otázky zejména ohledně kauz s potravinami. Další informátory jsme hledali pomocí sociální sítě Facebook. Tam jsme informátory kontaktovali a následně se s nimi spojili během krátkého rozhovoru skrze stránku Google Meets. Díky tomu se nám podařilo získat názory i na více konkrétní témata. Měli jsme problémy s hledáním informátorů, kteří by nám chtěli zodpovědět otázky ohledně komplikovaných témat jako je potratová turistika a problémy spojené s LGBTQ+ komunitou. Proto jsme do videa tyto informace doplnili již existujícími rozhovory, pro dostatečné pokrytí zkoumané otázky. Jelikož se jedná o specifická témata bylo by velmi obtížné získat respondenty. Jedná se o citlivá témata, o kterých si lidé zřídka chtějí povídat s cizím člověkem. Proto jsme se tyto informace rozhodli hledat už v existujících rozhovorech, kde se lidé anonymně vyjadřovali k těmto tématům. Díky tomu jsme byli schopni poskytnout vhled do zkoumané problematiky z obou stran - jak z české strany tak z té polské.

Poláci Čechy považují za více liberální národ, který jim v několika směrech pomáhá řešit různé situace. Poláci postupně ustupují od křesťanské víry, proto cestují do Česka, jelikož lidé už nestojí o žádné nálepky, které jsou jim v Polsku dávány. Z těchto důvodů Poláci vnímají Čechy spíše pozitivně.

Ne vždy však mají Poláci Čechy rádi. Můžeme to jasně pozorovat u sporu o Turow, kdy mezi oběma stranami panuje velmi vypjatá situace. Ani v jednom případě se strany nepovažují za přátele. Naopak Poláci považují Čechy za ty, kdo jim chtějí sebrat práci. Češi je naopak vnímají jako ty, kdo jim ničí jejich domovy.

Češi obecně vnímají Poláky jako ty, co mají levné potraviny, ale právě potraviny jsou jedním z hlavních témat, které Češi ve vztahu k Polákům řeší. I když sami Poláci své potraviny považují za velmi kvalitní, česká strana je považuje za spíše ty podřadné. Vzhledem k několika potravinovým kauzám je zájem o polské potraviny poměrně malý. Proto se lidé často vyhýbají všemu polskému.

Je důležité brát v potaz veškerý kontext v jakém jsou různé názory prezentovány. Tyto názory se poměrně liší v návaznosti na různá témata. Názor každého člověka na dané etnikum je dán zejména vlastní zkušeností. Pokud má Čech špatnou zkušenost s Polákem už ho v budoucnu pravděpodobně nebude vnímat jinak. To stejné platí pro Poláky, ale v porovnání s určitými kauzami převažuje více negativních názorů směřováno proti polskému etniku než naopak.



Počet shlédnutí: 51