Interrupce v křesťanství ČR vs Polsko vs Ukrajina

Límanová Eliška, Dvořáková Nela, Pleskačová Karolína

Téma interrupce, laicky potraty se stalo za poslední dobu velmi probíraným tématem skrze celý svět. Jedná se o zákrok, kdy je ženě uměle a záměrně přerušeno těhotenství. Z pohledu mnoha lidí se jedná o velmi kontroverzní téma. Dnešní svět je velmi uspěchaný, lidé (nutno podotknout, že dnes už i ženy) budují kariéru do vysokého věku, a na dítě v mladém věku není zkrátka čas. Každý stát je jinak vyspělý a mentality lidí se liší, tudíž se liší i názory na tento zákrok, s čímž souvisí i rozličné zákony, které v jednotlivých zemích platí. Velký vliv na názor týkající se interrupce má také to, jakou víru vyznáváte.

Cílem této práce je pokusit se nahlédnou na interrupce v křesťanství na území států České republiky, Polska a Ukrajiny. Poukázat na názorové rozdíly, které můžou úzce souviset s tím, příslušníkem jakého náboženství jste, a jak moc svou víru vyznáváte. Velký vliv na názor ohledně interrupce má také věk, zkušenosti a to, v jakém prostředí a společnosti se člověk pohybuje. Zmiňovat ve své práci budeme organizace, které se tímto tématem zabývají, ať už v jeho prospěch či naopak. A v neposlední řadě se zaměříme na potratovou turistiku, která se týká především polských žen. Potřebné informace jsme čerpaly z odborné literatury, jako jsou časopisy, magazíny, knihy, ale především od našich informátorů, kteří nám byli největším přínosem.

1. Jaký mají příslušníci křesťanství názor na interrupci v ČR, Polsku a na Ukrajině?

2. Jak souvisí názory o provedení interrupce s věkem?

3. Liší se úhrada za interrupci podle věku?

4. Co je to potratová turistika, a jak funguje?

5. Existují na území ČR a Polska instituce pro nechtěné děti?

6. Existují v ČR spolky, které schvalují/neschvalují interrupce?

Interrupční chování a postoje k umělému přerušení těhotenství u českých žen - Česká gynekologie, 2009 Autorka se v časopise ¹⁾ zabývá různými postoji k umělému přerušení těhotenství i z hlediska víry, věku a bydliště. Anonymním dotazníkem získala postoje 1011 žen ve věku 15-50 let. Respondentky zařadila do skupin podle náboženského přesvědčení a zjistila, že postoj je tím výrazně ovlivněn. Nevěřící ženy jsou liberálnější a tvrdí, že je to volba každé ženy. Ženy věřící jsou až v 11% proti interrupcím v každém případě.

Problematiku ohledně interrupcí nám pomohla přiblížit kniha Interrupce v České republice: Zápas o ženská těla²⁾ , kde se autorka zaobírá historickým vývojem interrupcí v České republice. Popisuje málo otevírané téma interrupce, kterým se v Česku moc nezaobíráme, jelikož jsou interrupce legalizovány už od roku 1957. Zajímavým faktem, o kterém se v této knize můžete dočíst je, že rozhodnutí o ukončení těhotenství na území České republiky nebylo na ženách, nýbrž na oficiální interrupční komisi která rozhodovala o tom, zda žena může interrupci podstoupit a také zkoumala důvody, proč žena chce zákrok podstoupit. Kniha se zaobírá dopodrobna diskuzemi, a politikou interrupce před změnou legislativy v 50. letech 20. století.

Podrobněji se otázkou interrupcí a věcí s nimi souvisejících zabývá ve svém odborném článku pro časopis AMO Tadeusz Bazyli Burski ³⁾. Autor popisuje způsoby interrupce, hnutí Pro-choice a Pro-life, zmiňuje nucené interrupce, kdy poukazuje konkrétně na politiku jednoho dítěte v Číně, V článku se můžeme dále dočíst i o prevenci - tedy tomu, jak předejít nechtěnému otěhotnění například za pomoci ochrany ve formě antikoncepce. Čtenář se dozvídá něco o historii této problematiky, mezinárodních konferencích a mezinárodních smlouvách, kdy bylo toto téma stěžejním. V neposlední řadě autor poukazuje na to, jak je na interrupce nahlíženo v monoteistických náboženstvích jako je křesťanství, nebo třeba islám.

Tématem interrupce a užívání antikoncepce se zabývá v lékařském časopisu Interní medicína pro praxi MUDr. Radim Uzel. ⁴⁾ Čtenář se dozví, jak moc souvisí pokles provedených interrupcí s užíváním hormonální antikoncepce. Díky autorovi také máme možnost nahlédnout do historie, kdy byly potraty zcela zakázány, a za jejich provedení byl dokonce udělen trest smrti. Dozvíme se, jak byly interrupce postupně v zemích jako například Francie, Belgie nebo Řecko povoleny, a za jakých podmínek. A v neposlední řadě zjistíme, jak souvisí poměr mezi počtem umělých potratů a užíváním antikoncepce s pojmem vyspělý stát.

Antropologie potratu - bakalářská práce, Zámečníková Veronika- 2021 - Cílem autorky ⁵⁾ bylo přiblížit problematiku a zjistit, jak současná moderní společnost vnímá problematiku umělého potratu. Otázkou také bylo, zda ovlivňuje víra názor na interrupci u jedinců do 30 let. - Na otázku „Ovlivňuje Vaše náboženské vyznání Váš názor na interrupci?“ odpovědělo „Ano„ 24% respondentů pod 30 let, což je menšina. Autorka se také zaměřila na celkové rozdělení interrupcí a to na umělé nebo samovolné. Za pomoci dotazníků zjistila, že o daný problém s interrupcemi se zajímají převážně ženy. Z dotazníkového šetření u autorky také vyplývá, že názor na interrupci se podle věku nemění. - Závěrem tedy je, že víra neovlivňuje názor na interrupci u jedinců do 30 let.

Interrupce a její následky - bakalářská práce, Martina Rozmilerová - 2017 - Autorka ⁶⁾ se snažila najít za pomoci rozhovorů ve výzkumné práci nejčastější komplikace a následky po provedení interrupce a celkový názor na interrupci žen a porodních asistentek. Z jejího výzkumu vyplývá, že 2 ženy mají negativní postoj k interrupci zapříčiněný křesťanskou vírou. Pět žen z osmi považuje interrupci za nezbytnou součást života. A zbytek dotazovaných žen mělo k interrupci neutrální postoj. Porodní asistentky mají převážně neutrální postoj k interrupcím. Pouze jedna z pěti má negativní postoj. V neposlední řadě se autorka zabývá edukací mladých žen na téma těhotenství a předcházení interrupcím.

Tento výzkum vychází ze dvou výzkumných metod, převážně z kvalitativní, a částečně z kvantitativní. Kvalitativní metody využívají techniky, u kterých není zapotřebí velkého množství informátorů, a také zkoumá výzkum více do detailu, zatímco u metod kvantitativních je třeba více respondentů a výsledek je možné zobrazit za pomoci grafů, čísel, apod., ale jde pouze o strohou analýzu dané problematiky, nezkoumá dané téma detailně, což může být jejím negativem.

U kvalitativního výzkumu byli informátoři získáni metodou tzv. sněhové koule, kdy jsme jako první oslovily lidi z blízkého okolí, a ti nám následně doporučili další adekvátní informátory, kteří byli dotazováni pomocí polostandardizovaného rozhovoru, což je technika, která stojí mezi strukturovaným a nestrukturovaným rozhovorem. ⁷⁾ Výhodou polostandardizovaného rozhovoru je, že i když jsme měly předem připravenu kostru témat a otázek, tak se v průběhu rozhovorů přidávaly další, a tím jsme se dozvěděly o problematice více. Informátory jsme oslovovaly pomocí sociálních sítí, především přes aplikaci Messenger, a pak jsme s nimi vedly konverzaci online pomocí chatování, nebo přes videohovor. Během rozhovorů s informátory nenastaly žádné technické problémy, všichni byli předem seznámeni s tím, čeho se rozhovor bude týkat, a také ujištěni, že všechna data budou anonymizována. ⁸⁾

Nevýhodou polostandardizovaného rozhovoru bylo, že každý nebyl tak výřečný a odpovídal zcela jen na otázky, které jsme měly připravené, někdy dokonce jen jednoslovnou odpovědí, a rozhovor tak byl mdlý.

U kvantitativního výzkumu jsme použily pro sběr dat tři dotazníky, které si detailněji přiblížíme v naší vlastní práci.

První informátory jsme oslovily 1.3.2022 a rozhovory pokračovaly až do 26.4.2022, poté jsme připravily dotazníky, které jsme rozeslaly do různých Facebookových skupin a 30.4.2022 jsme měli kompletní odpovědi, proto jsme začaly pracovat s informacemi, které jsme obdržely a dávat výzkum do celku.

PASPORIZAČNÍ ÚDAJE INFORMÁTORŮ

Jména jsou pozměněna na přání informátorů

U Polských informátorů byla komunikace provedena pomocí chatování, kdy Julie umí plynule česky, tudíž nebyl v komunikaci žádný problém a také nám následně pomohla s překladem a komunikací s paní Agnieszkou.

Hned pro začátek přikládáme údaje o počtu křesťanů a potratovosti na území těchto tří států. Tyto údaje jsou stěžejní k tomu, abychom vůbec mohly korelovat situace ve třech různých státech. Údaje dále pomáhají k získání větší informovanosti, co se tématu týče.

Statistiky ČR (počet věřících/celkový počet interrupcí za rok)

Ukrajina

Na území Ukrajiny se nacházely tři pravoslavné ukrajinské církve. Ukrajinská církev Moskevského patriarchátu, s více než milionem věřících, patří mezi největší na Ukrajině. Druhá, s 800-900 tisíci věřícími se nazývá Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu. Třetí se nazývá Ukrajinská autokefální pravoslavná církev. V roce 2018 ale došlo ke sjednocení Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu a Ukrajinské autokefální pravoslavné církve, které byly poté rozpuštěny, a po sjednocení těchto církví se jmenuje nová organizace Pravoslavná církev Ukrajiny. Na Ukrajině je interrupce legální na vyžádání v prvních dvanácti týdnech těhotenství. Míra potratovosti z důvodu většího užívání antikoncepce se snížila na 14,89 na 1000 žen ve věku 15-44 let.

Polsko

Polsko má přes 38 milionů obyvatel a podle statistik je přes 32 milionů katolíků pokřtěných, ale věřících je 82% z nich. Podle statistik bylo od roku 2015 až do roku 2020 v Polsku provedeno okolo jednoho tisíce legálních zákroků, to se ale změnilo v roce 2021, kdy bylo po ustanovení nového zákona provedeno jen 107 legálních interrupcí. Rozšiřující informace o potratovosti v Polsku nejsou dohledatelné. Podle průzkumu organizace Federacja na rzecz Kobiet i Planowania Rodziny ⁹⁾ se v letech před tímto omezením provedlo až 150 tisíc nelegálních interrupcí ročně.

NÁZOR PŘÍSLUŠNÍKŮ KŘESŤANSTVÍ NA INTERRUPCI

Česká republika

V České republice není žádný zákon, který by přerušení těhotenství do 12. týdne zakazoval, proto si neumíme představit, jakou svobodu volby oproti Polsku máme. U některých informátorů není odpověď jednoznačná, tedy zda-li interrupce podporují, nebo ne.

,,Já na tuhle otázku nemám jednoduchou odpověď, je to totiž hodně kontroverzní. Podle mě je mnoho způsobů, jak se tomu dá předejít.” (Michal)

,,Když si člověk například z ekonomických a nebo jiných závažných důvodů nechce dítě nechat, tak jeho rozhodnutí respektuji. Nepodporuji to, ale určitě neodsuzuji.” (Tomáš)

Naopak ženy ze starší a střední generace, jsou většinou proti potratovým zákrokům.

,,Jsem určitě proti interrupcím, dítě je zázrak a přijde mi nelidské ho odstranit ze sobeckých důvodů. Já také nejsem bohatá, ale mám 5 dětí a to bych nikdy za nic na světě nevyměnila. Je mi líto žen, které po dítěti touží, ale nemohou ho mít a pak tu jsou ženy, co dítě mít mohou, ale nechtějí a jdou následně na zákrok.” (Květoslava)

Jsou tu ale i výjimky, jako například Anna, která žije na území České republiky blízko hranic Polska.

,,S potraty do určité míry souhlasím, i když jsem křesťanka, tak každá žena by měla mít právo se rozhodovat za sebe.” (Anna)

Ukrajina

„Nesouhlasím s potraty. Z homosexuálních párů, kterých stále přibývá, dítě nevznikne. Je třeba, aby se lidé rozmnožovali a nemrhali lidskými životy.“ (Maria)

Polsko

V roce 2021 byl polským Ústavním soudem ustanoven zákon, který už ve své původní podobě povoloval interrupci pouze v případech, kdy žena otěhotněla v důsledku znásilnění, či incestu. Výjimku měly také ženy, jež těhotenství ohrožovalo na životě nebo byl samotný plod nenávratně poškozen. Upravená forma zákonu říká, že ukončení těhotenství kvůli poškození plodu, či vývojovým vadám, je v rozporu s polskou Ústavou a tedy od ledna roku 2021, je prakticky znemožněné provádění legálních interrupcí (až 98% interrupcí je zamítnuto). Informátoři byli se situací týkající se zákona o interrupcích v Polsku seznámeni a na základě toho dotazováni.

,,Můj názor je takový, že dnes chodí dívky na potrat zbytečně, protože se toho bojí. Bojí se, že nebudou schopny dítě vychovávat a nebo, že jim to přeruší kariéru a to je podle mě hrozné. Já jsem měla první dítě v devatenácti a vím, že to byla jiná doba, ale i tak jsme měli rodinu, která nám vždy pomohla a vůbec jsem dítě neviděla jako překážku, nýbrž jako štěstí, že mohu být matkou. Pochopím, když jde o nějaké závažné narušení plodu, nebo jde o život matky, ale už se stalo několik případů, kdy byla zjištěna vada na plodu a i tak se pak narodilo dítě zdravé, jen s nějakou menší genetickou vadou.” (Agnieszka)

Julie, která spadá do mladší generace má na tento zákon ale úplně jiný pohled.

,,Z mého pohledu není interrupce nic, co by mělo být zakázané. Každá žena by měla mít právo rozhodovat o tom, zda chce dítě a nebo ne- hlavně pokud dopředu ví, zda se narodí dítě postižené. Ne všichni lidé mají prostředky a psychickou sílu vychovávat postižené dítě. Ženy nejsou stroje a neslouží jako nástroj pro rození dětí.” (Julie)

Dále jsme položily informátorům otázku, zda by kvůli dané situaci v Polsku byli schopni opustit zemi.

,,Jedním z důvodů, proč jsem Polsko opustila byl právě tento. Ze stejného důvodu odjela i má matka s mojí mladší sestrou. V Polsku je politický systém zkorumpovaný. Zbytek rodiny tam stále žije. Největším paradoxem je fakt, že nejmenovaný muž ve vládě, prosazující tento nesmyslný zákon sám děti nemá.” (Julie)

,,Určitě ne, tento zákon dává v mnoha ohledech smysl. Mladí lidé se aspoň naučí být zodpovědní a rozmyslí si, co dělají. Přijde mi, že v dnešní době chodí lidé na interrupci kvůli banalitám, například v České republice chodí mladé dívky na zákroky, i když plodu nic není a to mi přijde barbarské.” (Agnieszka)

Zákon o interrupcích v Polsku

V této části se zaobíráme názory křesťanů z příslušných zemí na problematiku ohledně zákonu o interrupcích v Polsku. Přiblížili jsme informátorům podrobnosti o tomto zákonu a odpovědi byly následující.

ČESKÁ REPUBLIKA

,,Vím o co jde, jen se o toto téma nezaobírám nějak dopodrobna, je poměrně logické říci potratu ano. Nemáš peníze, nemáš třeba místo, kde by si budoval rodinu. Jenomže na druhou stranu jaký to je, když už se tělo ženy připravuje na to být matkou. Nastartují se hormony na to být za 9 měsíců rodičem a najednou o to přijít z nějakých hloupých důvodů mi nepřijde správné. Jediný silný argument mi v tomto případě přijde znásilnění, incest a nebo nějaká velice závažná vada, co by ohrožovala život dítěte, nebo matky.” (Michal)

,,Pokud to mají jako silně věřící stát takto nastavené, tak proč ne.” (Tomáš)

,,Můj manžel je z Polska, tudíž vím o co jde a jak už jsem říkala, já jsem proti těmto zákrokům. Proto mi přijde tento zákon logický. Ptá se snad někdo toho plodu zda chce žít a nebo ne? Všichni říkají, že v Polsku není tato volba svobodná, ale dítě uvnitř ženy, to je přeci také živá bytost a nemá možnost se ani na tento svět podívat pokud se matka rozhodne pro interrupci.” (Květoslava)

,,Je špatné, že to zakazují. Proč by se měly rodit nechtěné, těžce nemocné děti? Podporuji, aby tyto zákony byly zrušeny a ženy si o svém osudu mohly rozhodovat samy.” (Anna)

UKRAJINA

„Mluvíme-li o Polsku, jsem zcela proti. Polské ženy by měly respektovat nařízení své země. Nařízení náboženství, které v jejich zemi převládá. Potrat je zločin.“ Slova informátorky Marii, která je naopak zastáncem zákazů potratů.

Úhrada interrupce

Ceny interrupcí se ve většině případů pohybují mezi 3500 – 5000 Kč. Ceny se liší na základě místa provedení, levnější interrupce se dají podstoupit v různých krajích v nemocnicích či soukromých klinikách. To vše je na rozhodnutí pacientky. Interrupce ale může být provedena zdarma a to z různých důvodů, proto je potřeba to odlišit:

1. V ČR lze ukončit těhotenství do 12. týdne z osobních důvodů. Tedy ve chvíli, kdy o to pacientka sama požádá - v této situaci je interrupce zpoplatněná.

2. Ze zdravotních indikací, kdy je žena ohrožena na zdraví či životě a nebo plod vykazuje určitý stupeň poškození je možné ukončit těhotenství až do 24 týdne. – interrupce je proplacena zdravotní pojišťovnou (pro pacientku je interrupce zdarma).

3. Po dosažení 40 let – interrupce je vždy proplacena zdravotní pojišťovnou (interrupce na žádost i zdravotní indikace).

Potratová turistika

Potratová turistika je proces, kdy ženy cestují ze země, kde jsou interrupce zakázané do země, kde jsou povolené za účelem jejího vykonání. Jak už bylo zmíněno výše v práci, v Polsku jsou legálně prováděné interrupce téměř zakázané. V lednu 2021 byl Ústavním soudem schválen zákon, který říká, že lze potrat podstoupit pouze v případě, že je těhotenství důsledkem znásilnění nebo incestu. Z tohoto důvodu volí polské ženy cestu buď ilegální, ať už v podobě potratových pilulek, které jsou však platné pouze do určitého týdne těhotenství, podstupují ilegální interrupci, která zase může být velmi nebezpečná z hygienických důvodů a mnoho žen si ji z finančních důvodů nemůže ani dovolit, nebo volí odcestování do jiné země, kde jim interrupce může být provedena bez jakéhokoli rozporu s polským právem.

Počet polských žen, které cestují za tímto účelem stoupá. Nejvíce žen cestuje do České republiky, Německa nebo Nizozemska. Hlavním důvodem, proč polské ženy nejčastěji volí Českou republiku je jazyk. Polština je stejně tak, jako čeština jazykem západoslovanským, což může být důvodem pro jisté sympatie. Nic však není tak snadné, jak se na první pohled může zdát, a i zde existuje menší nejasnost v podobě výkladu interrupčního zákona v České republice. Tento zákon říká, že umělé přerušení těhotenství nemůže být provedeno cizinkám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt a pobývají zde dočasně. K tomuto zákonu však existují další tři výklady zastoupené ombudsmanem, ministerstvem zdravotnictví a Českou lékařskou komorou, které říkají, že se tento zákon nevztahuje na cizinky, které mají povolení k pobytu na území České republiky v rámci z jedné z mezistátních dohod. V tomto případě se jedná o členství v EU. I přes to, že z tohoto vyplývá, že interrupce provedená na území ČR polským ženám by měla být teoreticky zcela legální, prezident lékařské komory Milan Koubek v časopisu Tempus Medicorum vyjadřuje stále jisté obavy: „Za současného legislativního stavu totiž nelze předjímat, jak by který státní zástupce postupoval či jak by který soud rozhodoval v případě, že by lékař byl obviněn z nedovoleného přerušení těhotenství dle paragrafu 160 trestního zákoníku, jehož se dopustil ve vztahu k cizince, která se do České republiky dostavila pouze za účelem provedení interrupce.“ ¹⁰⁾ Koubek naznačuje, že on sám není proti provedení zákroku cizinkám, nemůže však zaručit, že nehrozí právní následky.

Vzhledem k tomu, jak se věci mají, několik senátorů usiluje o novelizaci potratového zákona, který vznikl roku 1986. Tento zákon by měl ochraňovat české lékaře provádějící interrupce cizinkám, klíčové však je vymazání paragrafu číslo 10 ze zákona, který zakazuje provádění interrupce v případě, že zde mají pouze přechodný pobyt. Novelizace mimo jiné obsahuje také návrh o legalizaci potratů ženám přijíždějících ze zemí mimo EU. Nicméně novelizace tohoto zákona se teprve projednává mezi lékaři, tudíž nic není 100 %.

Zájem o interrupce polských žen roste a zajistit si zákrok v cizí zemi může být mnohdy velmi náročné. Z tohoto důvodu byla v Česku 5. listopadu 2020 založena nezisková organizace Ciocia Czesia (v překladu teta češka). Organizace byla založená polskými ženami žijícími na území České republiky, které se inspirovaly od již existujících organizací v Rakousku či Německu, a má za úkol pomáhat polským ženám, které chtějí podstoupit interrupci mimo svou rodnou zemi. Ženy z organizace Ciocia Czesia už zachránily život několika matkám, kdy plod byl nenávratně poškozen, a bez zákroku by byl život matky v bezprostředním ohrožení. V březnu 2022 jsme s touto organizací navázaly kontakt přes aplikaci Messenger, kde nám poskytli odpovědi na pár otázek.

Když jsme se ptaly na číslo, kolika ženám pomáhají ročně, nedokázali nám to říci, jelikož si nevedou žádné záznamy o ženách které přijedou.

Další otázka byla, zda může žena, která podstoupila interrupci informovat o zákroku svého gynekologa v Polsku?

,,To se ženy velmi často bojí oznámit, mají strach to přiznat okolí a nevědí, jak to říci doktorovi. Máme seznam gynekologů v Polsku, s kterými informace o potratu mohou sdílet a také jim věřit. Kromě zprostředkování pomoci také zajišťujeme psychologické konzultace.” ¹¹⁾

Zajímavým faktem je také to, že v 80. letech se v Polsku provedlo okolo 137 tisíců potratů ročně, dnes se číslo pohybuje okolo 1000. V květnu 2021 přijelo za potratem do ČR 42 polských žen, v září téhož roku dvojnásobek, a předpokládá se, že počet bude stoupat vzhledem k vládou nově zavedenému registru těhotných žen v roce 2021. ¹²⁾

Z výpovědí našich informátorů je jasně viditelné, jak se názory na potratovou turistiku mohou lišit.

„Já osobně bych jela, kdybych si dítě nechtěla nechat, ať už by byl důvod jakýkoli. Rozhodně se nikým nenechám nutit rodit. Dnes mám dvě děti a další bych nechtěla už jen kvůli situaci ve světě. Bojím se chodit poslední dobou spát, jestli se vůbec probudím.“ Takto reagovala informátorka Julča na otázku týkající se potratové turistiky.

„Když ženy nemají jinou možnost, tak si nějak poradit musí.“ Minimálně pro nás překvapující názor, vzhledem k tomu, že se jedná o informátora kněze římskokatolické církve, který na otázku ohledně názoru na zakázané interrupce v Polsku odpověděl stroze: „Pokud to tak mají jako silně věřící stát nastavené, tak proč ne.“

,,Já s potratovou turistikou moc nesouhlasím, žena by se neměla bránit tomu být matkou a i interrupce mi přijde nebezpečná, když těhotná žena musí ujet takovou dálku jen pro to, aby zákrok podstoupila, i v tom je nějaké to procento nebezpečí.” (Agnieszka)

„Mluvíme-li o Polsku, jsem zcela proti. Polské ženy by měly respektovat nařízení své země. Nařízení náboženství, které v jejich zemi převládá. Potrat je zločin.“ Slova informátorky Marii, která je naopak zastáncem zákazů potratů.

Instituce pro nechtěné děti

ČESKÁ REPUBLIKA

Téma opuštěných, týraných a nechtěných dětí je aktuální, stejně tak jako vždy bylo, a vždy bude.

V České republice se ústavy rozdělují na kojenecké, dětské domovy a poté dětské domovy školského typu.

Kojenecké ústavy spadají pod Ministerstvo zdravotnictví a děti zde pobývají do jednoho roku, poté pobývají v dětském domově do tří let a pro starší děti jsou dětské domovy školského typu, ve kterých mohou být do osmnácti let.

POLSKO

V Polsku se zavedlo preventivní opatření, jak zamezit odebírání dětí biologickým rodičům a to prostřednictvím tzv. rodinného asistenta, který pracuje přímo s ohroženou rodinou a má pomoci stabilizovat situaci a to do té míry, aby nemuselo být přistoupeno k odebrání dítěte.

1. Náhradní péče zajišťována pomocí tzv. pěstounů se dělí na:

a) příbuzenskou pěstounskou péči, kdy je dítě svěřeno do péče pokrevních příbuzných

b) nepříbuzenskou neprofesionální péči, kdy péče může být vykonána jak manželi, tak i svobodnými osobami, které jsou způsobilí a nejsou příbuzní dítěte

c) nepříbuzenskou profesionální péči, kdy je péče podléhající rozhodnutí soudu, výkon je zajišťován po dohodnutou dobu a to na základě smlouvy mezi starostou okresu a profesionální pěstounskou rodinou. Také je tato péče ideální pro děti mladistvé se speciálními potřebami, a nebo nepřizpůsobivými s různými zdravotními problémy či různými dysfunkcemi

d) rodinné dětské domovy

Jsou to vícedětné pěstounské rodiny, které si mohou vzít do péče až 8 dětí a chod domácnosti je zajišťován pomocí finanční podpory státu.

2. Osvojení, neboli adopce:

Polská legislativa umožňuje jak osvojení jedincem, tak i společné osvojení, např. manželským párem. Osvojení dětí starších 13-ti let vyžaduje jejich souhlas s adopcí, děti mladší 13-ti let vyžadují souhlas o osvojení biologickými rodiči dítěte, pokud jsou tedy údaje o biologických rodičích známy.

3. Ústavní výchova:

a) středisko péče a výchovy, zajišťuje dítěti trvalou péči a výchovu

b) regionální terapeuticko-výchovná střediska, určeno pro děti se speciálními potřebami, v tomto středisku může být také maximálně 30 dětí

c) preadopční intervenční centra, zde jsou umístěny děti do 1 roku, které mají špatný zdravotní stav a a vyžadují specializovanou péči a nemohou být umístěny do náhradní rodinné péče, může zde také být maximálně 20 dětí

Spolky

HNUTÍ PRO ŽIVOT ČR

Hnutí pro život je společenství lidí nabízejících řešení při nechtěném těhotenství. Spolek se snaží zabránit zbytečným interrupcím a pomáhá ženám, které se cítí být k interrupci nuceny. Společnými silami obnovují společenský respekt k nenarozeným dětem a připomínají mužům zodpovědnost. Od roku 2001 spolek organizuje každoroční pochod pro život v Praze. Pochodu se zúčastní přibližně 5000-10000 lidí. Spolek také ostře vystupuje proti prodeji potratových pilulek.

Spolek se ale také zaobírá příčinami, které dovedou ženy k interrupci. Zde je výzkum, který zkoumá hlavní ekonomicko-sociologické příčiny k podstoupení umělého potratu. Hlavní názor: Každý život, i ten nevyvinutý, je posvátný. Interrupce nesmí být legální.

HNUTÍ PRO-CHOICE (Abortion-rights movements)

Hnutí si zakládá na názoru, že každý člověk má neomezenou autonomii ke svému vlastnímu reprodukčnímu systému. Tvrdí, že embryo nelze považovat za jedince schopného samostatného života mimo tělo matky. Na rozdíl od spolku PRO-LIFE se tato skupina snaží prosazovat užívání antikoncepce a především pomáhají ženám podpořit jejich vlastní rozhodnutí. V ČR je toto hnutí reprezentováno Společností pro plánování rodiny a sexuální výchovu. Hlavní názor: Pokud není možno prokázat osobnost života (bod životaschopnosti), nemá vláda právo bránit ženám v interrupcích.

Naše vlastní práce obsahuje tři dotazníky, které nám pomohly odhalit, jak se mohou názory, co se této problematiky týče lišit.

První z nich byl online dotazník Survio, který obsahoval otevřené odpovědi, a byl celkově detailnější. Tento dotazník byl nasdílen přes sociální sítě, konkrétně Instagram a Facebook, což vedlo k tomu, že nám odpovídala převážně skupina lidí ve věku 19-25let.

Tento dotazník nám dokázal, že převážný názor na interrupce ve věkové skupině 19-25 let je kladný. To znamená, že mladší generace souhlasí s provedením interrupcí. Na dotazník nám odpovědělo 100 lidí a 88 lidí s nimi souhlasí. Pouze 8 lidí nesouhlasí s prováděním interrupcí. 4 lidé se o daný problém nezajímají.

Ve druhém dotazníku jsme se zeptaly 100 dívek ve věku od 18 do 30 let na otázku, zda-li znají někoho z okolí, kdo interrupci podstoupil, a jestli samy někdy interrupci podstoupily.

Třetí a poslední dotazník byl stručnější. Obsahoval pouze souhlas či nesouhlas s prováděním interrupcí. Tento dotazník jsme v tištěné podobě předaly do ordinace gynekologa v Teplicích, který dal dotazníky vyplnit pouze ženám ve věku 50+. ¹³⁾

Celkový počet dotazníků byl 60 a z toho 45 žen hlasovalo pro ANO, tedy pro souhlas s interrupcemi. Zbylých 15 žen s interrupcemi nesouhlasí. V porovnání s prvním dotazníkem lze zjistit, že i přes menší počet dotazovaných má dotazník č. 3 vyšší počet odpovědí s vyjádřením nesouhlasu. Proto si na otázku jestli se názor na interrupce liší věkem můžeme odpovědět tak, že ANO, liší.

Cílem naší práce bylo zaměřit se na to, jak se mohou lišit názory křesťanů na interrupce ve třech různých státech jako je Česká republika, Polsko a okrajově Ukrajina. Zkoumaly jsme, zda může být názor ovlivněn věkem, a zda se samotná úhrada zákroku může lišit na základě věku. Dále pak kam nejvíce polské ženy jezdí za potratovou turistikou, a zda vlastně na území ČR a Polska existují instituce pro nechtěné děti. Na závěr jsme zjišťovaly, zda existují spolky, které schvalují, ba naopak neschvalují interrupce. Na výzkumné otázky, které jsme si stanovily na začátku naší práce jsme byly schopny odpovědět díky našemu výzkumu a rozhovorům s našimi respondenty.

1. Jaký mají příslušníci křesťanství názor na interrupci v ČR, Polsku a na Ukrajině?

2. Jak souvisí názory o provedení interrupce s věkem?

Pro křesťany je interrupce hřích, přesto náš výzkum ukázal, že ne každý příslušník je jejím odpůrcem. Důležité je zmínit geografický aspekt, protože jak už jsme zmiňovaly v praktické části naší práce, názory a podmínky provedení související s interrupcí jsou na území Česka, Polska a Ukrajiny odlišné. Je tedy pravidlem, aby každá polská žena byla odpůrkyní interrupcí? Odpověď, která vyplynula z našich rozhovorů je NE. To, jaké zákony v Polsku platí neznamená, že je všichni podporují a řídí se jimi. Někteří křesťané na území ČR vyjadřovali jistou nestrannost, kdy dokázali najít pochopení pro provedení interrupce, jiní si stáli za tím, že by každá žena měla mít právo na své rozhodnutí. Našli se i takoví, kteří vnímají dítě jako dar a interrupci jako vraždu. Čeho jsme si během rozhovorů s našimi respondenty všimly, byly názory, jež se lišily dle věku, a na základě toho jsme si položily výzkumnou otázku. Je až jasné, že názor na zákrok může být ovlivněn věkem. Mladší lidé většinou interrupce podporují. Doba je jiná a je dokázáno, že ženy mají děti ve vyšším věku, než tomu bylo dříve. Ať už z kariérního hlediska, kdy si budují kariéru a na dítě zkrátka není čas, nebo z hlediska ekonomického, kdy pro dítě nejsou vytvořené vhodné podmínky. Naopak starší lidé, kteří měli své děti velmi brzy, interrupce odsuzují. Odkazují na rodinu, která se v těchto situacích semkne a postará se. Ekonomické hledisko tedy neberou jako relevantní důvod k zákroku. Dnešní generaci považují za lehkomyslnou a nezodpovědnou. Názory se liší. Jsou ovlivněny náboženstvím, věkem, ale i tím, kde žijeme.

3. Liší se úhrada za interrupci podle věku?

Cena interrupce se liší na základě toho, kdy a kde je provedena. Do 12. týdne těhotenství je interrupce zpoplatněna, a není nutné udávat důvod. Pokud v průběhu těhotenství nastanou zdravotní potíže a žena je v ohrožení života nebo je poškozen plod, těhotenství je možné přerušit do 24. týdne, a je hrazeno pojišťovnou. Pokud je žena starší čtyřiceti let, je jí interrupce proplacena, ať už je důvod jakýkoli. Pouze v tomto případě souvisí věk s cenou interrupce.

4. Co je to potratová turistika, a jak funguje?

V další otázce jsme se věnovaly potratové turistice. Polské ženy nejčastěji cestují do Česka, Německa a Nizozemska. Důvodem, proč si ženy ve valném případě vybírají ČR je jazyk. Podobnost polského a českého jazyka vyvolává v polských ženách jistou důvěru vůči naší zemi. Potratová turistika by nefungovala tak, jak funguje bez neziskové organizace Ciocia Czesia, která pomáhá polským ženám interrupci zrealizovat. Otázku jsme trošku rozvedly a ptaly se informátorů z Polska, ČR a Ukrajiny, jaký na potratovou turistiku mají názor. Opět se vytvořily dva tábory, z nichž jeden s potratovou turistikou souhlasil, a druhý ji odsuzoval.

5. Existují na území ČR a Polska instituce pro nechtěné děti?

Nechtěné děti tu vždy byly, jsou a budou. Znění zákona může vypadat v každém z těchto tří států jinak, ve výsledku však mají stejný cíl. Ve všech třech státech se snaží maximálně předejít situaci, kdy by dítě mělo být odebráno biologickým rodičům.

6. Existují v ČR spolky, které schvalují/neschvalují interrupce?

V České republice existuje hned několik spolků či organizací, které se zabývají interrupcemi. Mezi ty, které jsou však nejvíce viditelné řadíme například Hnutí pro život nebo Hnutí PRO-CHOICE. Hnutí pro život je organizace, která se snažím potratům předejít. Pomáhá ženám, které nečekaně otěhotní a nejsou si ohledně svého rozhodnutí jisty. Naopak hnutí PRO-CHOICE podporuje interrupce a svými sděleními se snaží podpořit ženy, které se rozhodnout interrupci podstoupit. Sdělení těchto organizací jsou naprosto odlišná, stejně tak jako další názory v našem výzkumu. Názory se liší na základě náboženství, geografického aspektu, věku a spousty dalších věcí, které na něj mohou mít byť jen nepatrný vliv.

DUDOVÁ, Radka. Interrupce v České republice: zápas o ženská těla. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2012. ISBN 978-80-7330-214-6

BAHOUNEK, Tomáš Jiří. Čtyři pohledy na interrupci, 2007. ISBN: 978-80-87071-09-0

ŠABACKÁ, Lenka. Etický pohled na interrupci a její legalizaci [online]. České Budějovice, 2012. [cit. 13-6-2022], dostupné z: https://theses.cz/id/422lld/1595085. Bakalářská práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Vedoucí práce: Mgr. Martina Pavelková.

ERBENOVÁ, Marcela. Sociální a právní pohled na babyboxy. [online]. Hradec Králové, 2017. [cit. 13-6-2022], dostupné z: https://theses.cz/id/404iq5/STAG87922.pdf. Bakalářská práce. UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Vedoucí práce: doc. JUDr. Olga Sovová, Ph.D.

GÓRSKA, Magdalena. Interrupce psaná společností, tělem a individuálním vědomím [online]. GENDER ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, 4/2004. Dostupné z: https://genderonline.cz/pdfs/gav/2004/04/01.pdf

https://www.centrumlidskaprava.cz/blog/polsky-soud-rozhodl-o-znemozneni-interrupci

https://pravo21.cz/spolecnost/interrupce-vecne-tema-polske-spolecnosti

https://a2larm.cz/2021/11/iniciativa-ciocia-czesia-uz-rok-pomaha-polkam-s-interrupcemi-v-cesku/

https://www.caritasetveritas.cz/pdfs/cev/2011/01/08.pdf

https://nahradnirodina.cz/sites/default/files/pravni-uprava-nahradni-vychovy-polsko.pdf?fbclid=IwAR2Z3UNnLPKqRLdaDRKJW_D0koIjMwteG07jlebSTI0oeFXsgXy4vxAF1Is

https://hnutiprozivot.cz/kdo-jsme

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/podcast-vinohradska-12-polsko-potratova-turistika-interrupce-cesko_2112140600_miz

https://oko.press/polek-przerywa-ciaze/

Obrázek č.1: Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/scitani2021/nabozenska-vira 

Počet shlédnutí: 96