Maurerová Lenka, Pospíšilová Karolína, Skrbková Julie, Ščobáková Anna Marie

Tématem práce je pochopení zvyků postního měsíce ramadánu. Ramadán je období islámského lunárního kalendáře, kdy muslimové drží půst. V islámu patří půst mezi pět základních pilířů víry. Symbolizuje očistu, připomenutí boží moci a duchovního spojení s ní. Muslimové si během měsíce ramadánu připomínají první boží zjevení, které údajně během tohoto měsíce prorok Mohamed obdržel. Na paměť toho drží muslimové půst, jehož smyslem je přiblížit se více k duchovní podstatě islámu. Muslimové se zřeknutím pozemských potřeb přibližují více k Bohu. Nevzdávají se pouze jídla, ale i pití, sexuálních aktivit, špatných myšlenek a nadávek.

Měsíc ramadán se odvíjí od islámského kalendáře, který je lunární. Je tvořen dvanácti měsíci po dvaceti devíti nebo třiceti dnech. V důsledku toho je ramadán každý rok v jiný čas. Půst trvá od úsvitu do západu slunce. Jeho hodinové trvání je tedy závislé na ročním období a na místě, kde se muslim nachází. Například v Indonésii půst může trvat pouze 13 hodin. Naopak na Islandu může ramadánový půst trvat až 20 hodin.¹⁾

Ramadán je zakončen svátkem, který se nazývá Eid al-Fitr. Tento svátek označuje konec ramadánu, muslimského svatého měsíce půstu. Slaví se během prvních tří dnů Shawwālu (10. měsíce islámského kalendáře). Eid al-Fitr se vyznačuje prováděním společné modlitby (ṣalāt) za úsvitu. Je to čas oficiálních recepcí a soukromých návštěv, kdy si přátelé přejí zdraví, dávají si dárky, nosí nové šaty a navštěvují hroby příbuzných. ²⁾

Cílem této práce je pokusit se nahlédnout do života muslimů při ramadánovém půstu na území České republiky, Egypta a Spojených arabských emirátů. Poukázat na úskalí půstu, kterým čelí muslimové v různých částech světa.

Hlavní výzkumná otázka:

• Jak se liší životní styl během ramadánu v České republice, Egyptě a Spojených arabských emirátech?

Další otázky:

• Jak se liší běžný život od života během ramadánu v České republice, Egyptě a Spojených arabských emirátech?
• Je ramadán dodržován striktně?
• Jak se oslavuje konec ramadánu?
• Jaké jsou každodenní činnosti během ramadánu v České republice, Egyptě a Spojených arabských emirátech?

Autorka Farah Fathy na webu Globalization Partners International napsala článek Ramadan Traditions in Different Countries ³⁾, který se zabývá rozdíly v trávení a dodržování ramadánu v různých zemích světa. Porovnává ramadán ve Spojených arabských emirátech, Kuvajtu, Egyptě, Turecku a Indonésii. Došla k závěru, že ramadán je v každé zemi unikátní a můžeme nalézt spoustu rozdílů. Ve Spojených arabských emirátech mají festival nazývaný Haq al Laila, v Kuvajtu pořádají třídenní oslavu uprostřed měsíce ramadánu, v Egyptě označuje začátek ramadánu lucerna „Fanous“, v Turecku chodí bubeníci po ulicích a probouzejí obyvatele před úsvitem a v Indonésii mají muslimský rituál Padusan, který očišťuje tělo i duši koupáním v přírodních rybnících ve městě.

Autorka Gina Crocceti Benesh v knize CultureShock! United Arab Emirates ⁴⁾ popisuje život během ramadánu ve Spojených arabských emirátech. Obchody jsou v SAE otevřeny až do pozdních hodin, aby bylo vyhověno potřebám lidí, kteří se postí. Během procházek po tradičních trzích mohou lidé zažít sváteční atmosféru. Během ramadánu se mění i pracovní doba. Ta je kratší, než po zbytek roku. Většina práce se dělá v brzkých ranních hodinách nebo pozdě v noci po přerušení půstu.

Anglický autor Dave Andrews ve své knize Ramadan ⁵⁾ nahlíží na tento islámský svátek z pohledu seberozvoje. Vnímá ho jako období očisty a sebezkoumání. Podle D. Andrewse mohou muslimové díky Ramadánu poznat svoje slabosti, ale také i své silné stránky. Během tohoto období mají muslimové číst svaté písmo, shromažďovat se s přáteli, mluvit s nimi o Bohu, oddávat se mu a pomáhat ostatním lidem. Součástí této knihy jsou i křesťansko-muslimské úvahy.

V knize Zaostřeno na islám⁶⁾ od autora Hammudaha Abd al-‘Átího je ramadán popisován jako jeden z pěti základních pilířů islámu. Autor tvrdí, že půst je povinný pro všechny zdravé a dospělé muslimy. Autor dává také důraz na to, že pokud je půst pro někoho zdravotně rizikový, může ho odložit na později nebo ho nahradit finančním příspěvkem chudým a potřebným. V knize je také vyzdvihnuto, že během půstu se muslimové nezdržují pouze jídla a pití, ale také sexuálních aktivit, špatných myšlenek a nadávek. Během půstu by se muslimové měli chovat trpělivě a mírumilovně. Měli by se soustředit hlavně na svou duchovní stránku. V knize se také píše o sociálním rozměru půstu. Muslimové by měli být během ramadánu štědří a darovat jídlo a peníze potřebným.

Další kniha, která zajisté stojí za zmínku, je Ramadan and Eid Al-Fitr ⁷⁾. Napsala ji autorka z Tennessee Melissa Ferguson. Ta o ramadánu a jeho svátečním ukončení píše stylem pro děti. Považujeme za důležité ji sem zahrnout, jelikož by se o náboženství mělo učit již od útlého věku. Především kvůli respektu vůči ostatním. I o něm právě tato autorka píše. Učí nemuslimské děti, jak mohou svým muslimským blízkým během ramadánu pomáhat. Dává tipy, jak by se o ramadánu mohlo na školách vyučovat. Podle autorky by děti mohly číst tematické knihy, sledovat naučná videa nebo zkusit uvařit tradiční muslimské jídlo.

Z českých autorů se ramadánem zabývá Adriana Kuběnková, která napsala knihu Ramadán⁸⁾. Tato kniha je určena především těm nejmladším čtenářům. Proto je zde ramadán popsán stručně a srozumitelně. Autorka se zde zabývá otázkami jako například: Co je to ramadán? Jak se slaví Eid al-Fitr? Proč dodržujeme ramadán?

O svátku Eid al-Fitr pojednává článek What do Muslims believe and do? Understanding the 5 pillars of Islam ⁹⁾ od autora Jain Kalpana v novinách The Conversation U.S. Autor se v článku zabývá oslavou konce půstu neboli svátkem Eid al-Fitr. Popisuje tam, jak muslimské komunity často pořádají velké slavnosti k přerušení půstu, které jsou známé jako „Iftaar“, na nichž jsou vítáni lidé všech náboženství. O svátku Íd se muslimové scházejí v mešitě k modlitbám, po nichž následují oslavy. Dále autor připouští, že se zvyky mohou lišit. Muslimové z různých zemí a kultur přináší na oslavy tohoto svatého dne svá jedinečná jídla a tradice.

V článku Why Ramadan is the most sacred month in Islamic culture¹⁰⁾ autor Eslah Attar vysvětluje, že začátek a konec ramadánu určuje výbor pro viditelnost měsíčního srpku v Saudské Arábii. Ramadán začíná den poté, co výbor spatří nový srpek Měsíce. To je obtížné, protože srpek je velice slabý a viditelný je pouze asi 20 minut. Pokud není Měsíc viditelný pouhým okem kvůli mlze nebo oblakům, používají se matematické výpočty k předpovědi jeho pozice na obloze. Autor v článku objasňuje původ ramadánu tak, že muslimové věří, že se v roce 610 n. l. zjevil proroku Mohamedovi anděl Gabriel a odhalil mu Korán, islámskou svatou knihu. Zjevení se údajně odehrálo právě během ramadánu. Muslimové se během ramadánu postí, aby si připomněli zjevení Koránu. Půst je povinný pro všechny muslimy, kromě nemocných, cestujících a starších lidí. Výjimku mají také těhotné a menstruující ženy. Dny, kdy se muslimové nemohou z výše uvedených důvodů postit, lze nahradit během zbytku roku, buď najednou a nebo postupně. Během Ramadánu se muslimové snaží duchovně růst a budovat silnější vztahy s Alláhem. Dělají to pomocí modliteb a recitací Koránu. Jídlo je pro muslimy příležitostí ke shromažďování s ostatními v komunitě, společnému modlení a přerušení půstu. Muslimové přerušují půst datlemi s vodou nebo mlékem. Dělají to tak po vzoru proroka Mohameda. Datle jsou snadno stravitelné a poskytují tělu cukr po dlouhém dni půstu. Po posledním dni půstu je ramadán ukončen oslavou Eid al-Fitr, která začíná společnými modlitbami při rozbřesku. Slavnosti trvají tři dny. Během nich se muslimové schází, modlí se, jedí, vyměňují si dary a vzpomínají na zesnulé příbuzné. Některá města pořádají karnevaly a velká modlitební shromáždění.

Mohammad Hassan Khalil je odborníkem na náboženská studia. V jeho článku Understanding Ramadan¹¹⁾ se zabývá šesti nejzákladnějšími otázkami, které se týkají právě zmiňovaného měsíce ramadánu. Autor se zabývá historií ramadánu, původem slova „ramadán“ a samotným významem tohoto měsíce. Z historie zmiňuje, že dříve se ramadán pravděpodobně nazýval horký letní měsíc, protože arabský termín ramadán znamená intenzivní horko. Poukazuje na to, že se od muslimů očekává půst a také intenzivní modlitby, které probíhají několikrát denně. Zmiňuje, že půst byl předepsán pro věřící, aby si uvědomovali Boha. V článku také zastává názor některých muslimů, kteří tvrdí, že půst jim umožňuje získat pocit chudoby, což podporuje pocity empatie. V článku se dočteme, proč je půst pro muslimy důležitý. Muslimové se snaží vypěstovat určité postoje a hodnoty. Autor ramadán přirovnává k duchovnímu výcvikovému táboru, protože se muslimové kromě pocitu hladu a žízně potýkají i s únavou kvůli nočním modlitbám a jídlu před svítáním. Článek je zakončen otázkou, která se zabývá i koncem ramadánu. Autor zmiňuje jeden z hlavních svátků Eid al-Fitr, kdy se muslimové účastní bohoslužeb, navštěvují příbuzné a vyměňují si dárky.

Povinností půstu se zabývá Zuzana Drewsová ve své bakalářské práci s názvem Ramadán: Rituální půst v teorii a v praxi¹²⁾, kde uvádí, že ramadánový půst není povinný pro všechny muslimského vyznání bez rozdílu. Nýbrž jen pro všechny fyzicky i psychicky zdravé dospělé muslimy a muslimky. Povinnost půstu se tak nevztahuje na děti, těhotné, kojící či menstruující ženy, na staré lidi, na nemuslimy, na ty, kdo se živí těžkou fyzickou prací a ani na lidi na cestách.

Metodologie se zabývá systematizací, posuzováním a navrhováním strategií a metod výzkumu. V tomto výzkumu jsme použili kvalitativní výzkumné metody, které slouží k lepšímu porozumění zkoumaného problému. Kvalitativní výzkum je převážně orientován na popis jevu a má vysvětlující a popisný charakter. Jedná se o metodu, která není závislá na velkém množství respondentů, což může být i jejím negativem, protože máme informace pouze od malé části zkoumané populace. Na začátku výzkumu jsme si vybraly téma článku a určily jsme základní výzkumné otázky (viz. Úvod a cíl práce ). ¹³⁾

Respondenty v kvalitativním výzkumu jsme oslovovaly prostřednictvím emailu, Instagramu a WhatsAppu. Připravily jsme si pro ně polostrukturovaný rozhovor, ve kterém se nacházely otázky. Nicméně některé otázky byly velmi obecné a dozvěděly jsme se i nové informace. Jednalo se zejména o osobní prožívání ramadánu respondenty. Polostrukturovaný rozhovor vnímáme velmi pozitivně, zejména díky novým informacím, o kterých jsme předem nevěděly. Někteří respondenti odpovídali na otázky velmi obsáhle. Naopak nevýhodu polostrukturovaného rozhovoru vnímáme v tom, že někteří respondenti odpovídali pouze na otázky, tudíž byly odpovědi kratší a nedozvěděly jsme se zajímavé informace navíc.

V kvantitativním výzkumu jsme použily anonymní dotazník o dvanácti otázkách, na který odpovědělo 56 respondentů. Zajímalo nás, zda má širší populace přehled o ramadánu.

Adriana Kuběnková

Studentka 4. ročníku magisterského studia na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, obor anglický jazyk a společenské vědy. Vyučuje společenské vědy na osmiletém gymnáziu v Praze. Muslimkou je od roku 2018. V 18 letech přijala islám sama po studiu. Je autorkou knihy o ramadánu. Rozhovor probíhal prostřednictvím Instagramu. Období výzkumu: 16.04.2023 - 20.05.2023

Ibrahim Fadali

Ibrahim se narodil v Palestině. Má palestinskou i jordánskou národnost. Nyní již 20 let žije v Dubaji. Celá jeho rodina se hlásí k islámu. V roce 1997 vystudoval v Palestině ošetřovatelství. Je ženatý a má jednoho syna. Nyní pracuje pro společnost LINET jako Sales Manager. Rozhovor probíhal prostřednictvím emailové komunikace a WhatsAppu. Období výzkumu: 8.3.2023 - 31.5.2023

Kateřina Gamal Richterová

Pochází z ateistické rodiny ze severočeského Rumburku. Vystudovala Blízkovýchodní studia na Západočeské univerzitě. Tam se také poprvé začala učit arabsky a během studia, v roce 2009, na základě četby knih a svého studijního zaměření, dobrovolně přijala islám. V roce 2011 odletěla na stipendijní pobyt do Kuvajtu, kde téměř celý rok studovala na univerzitě arabštinu. Od roku 2016 je součástí týmu HateFree Culture a má i vlastní blog. Je matkou tří dětí a manželkou Egypťana. V současnosti žije se svou rodinou v Egyptě. Rozhovor probíhal prostřednictvím emailové komunikace. Období výzkumu: 13.03.2023 - 31.3. 2023

Naše práce vychází hlavně z komunikace s respondenty, ale informace jsme čerpaly také z instagramových účtů a blogů různých muslimů. Dotazovaly jsme se tří muslimů, kteří žijí v různých částech světa a tak jsme získaly informace o ramadánu v Egyptě, České republice a Spojených arabských emirátech. Respondentům jsme položily stejné otázky a jejich odpovědi se v něčem shodovaly, ale našly jsme také spoustu odlišností.

Držení půstu

Půst se arabsky řekne sijám, což doslova znamená „zdržení se[něčeho]“. To je odvozeno od slovesného kořene sawm (saum), které znamená „postit se“ a doslova „zdržovat se[něčeho]“. Tento půst trvá od začátku času fadžr (před východem slunce) do začátku času maghrib (po západu slunce). Mimo dobu půstu je opět možné pít, jíst a mít pohlavní styk. Islámský půst si můžeme definovat následujícím způsobem: Muslim se při půstu vzdává úmyslného činění:

• jakékoliv konzumace živin a jejich ekvivalentů
• jakékoliv konzumace tekutin a jejich ekvivalentů
• pohlavního styku¹⁴⁾

Katka (Egypt) uvádí, že obecně islámský půst vždy začíná za úsvitu. Tedy i půst v měsíci ramadánu začíná v čase úsvitu. To je čas, kdy je venku ještě tma a slunce se teprve chystá k východu. Když slunce vychází, muslimové už například hodinu drží půst. Čas úsvitu je také čas na ranní modlitbu. Bývá to tedy tak, že pokud úsvit, a tím i čas na ranní modlitbu, začíná v 5:00 ráno, muslimové vstanou třeba o hodinu nebo o půl hodiny dřív a dají si lehčí snídani. „Prorok Muhammad doporučoval, abychom před půstem snídali, protože v té snídani je požehnání.“ Jakmile nadejde 5:00, muslimové přestanou jíst, protože už začíná půst. Zároveň se pomodlí první denní modlitbou. 

Dle Ibrahima (SAE) je lepší přestat jíst pár minut před východem slunce a dodává, že samotný půst začíná od východu slunce.

Adriana (Česko) říká, že půst se nedrží od východu slunce, ale od úsvitu, a drží ho až do západu slunce. „Dnes konkrétně 16.4. to bylo ve 20hod.“

V literatuře se uvádí, že půst trvá od začátku času fadžr (to je před východem slunce), dle odpovědí respondentek Katky a Adriany se drží půst od úsvitu, naopak respondent Ibrahim uvádí, že samotný půst začíná od východu slunce, avšak přestává jíst pár minut před východem. Tomu ale oponuje odpověď Katky, která uvedla: „Když slunce vychází, muslimové už třeba hodinu drží půst.” Půst se tedy drží od úsvitu až do západu slunce, jak to uvádí literatura i respondentky.

casy.php.pdf

…

Také jsme se ptaly, jak je to v místech, kde Slunce nezapadá. Od Respondenta Ibrahima (SAE) jsme dostaly poněkud nejasnou odpověď, ve které se obracel ke Koránu. „Eat and drink until you can discern the white streak of dawn against the blackness of night.“ V překladu do českého jazyka zní citace Koránu takto: „Jezte a pijte, dokud nerozeznáte bílý pruh úsvitu proti temnotě noci.“ Z obecných informací, které jsme se o ramadánu a jeho pravidlech dozvěděly, vyplývá to, že pokud muslim nemůže půst z nějakých důvodů držet, může ho nahradit. Lze to provést třemi způsoby. Muslim může půst držet po jednotlivých dnech v průběhu celého roku. Je možné půst držet celý měsíc v jiném ročním období nebo přispět finančním darem chudým a potřebným.

Typické pokrmy během ramadánu

Snídaně před začátkem půstu se nazývá suhúr/sahúr. Půst se s maghribem takzvaně přerušuje, čemuž se říká iftár. Obsahem těchto jídel by mělo být to, co je islámsky povolené a přijatelné. Jídlo, kterým se přerušuje půst jsou datle: „Posel přerušoval svůj půst čerstvými datlemi předtím, než se šel pomodlit. Pokud by neměl čerstvé, jedl by suché a pokud by neměl ani ty, pak by přerušoval půst vodou.“20 Co se týče postní snídaně suhúr, Bůh praví: Jezte a pijte až do chvíle, kdy od sebe rozeznáte bílou a černou nit na úsvitu (Baqara:187)¹⁵⁾

Dle Katky (Egypt) jsou jediným typickým pokrmem datle, které spojují snad všechny muslimy na světě. Ať už tvrdé datle namočené v mléce, čerstvé měkké datle nebo sušené. Ale tím typické pokrmy končí. Potom už se jídlo liší podle toho, kde muslimové žijí. Každý si připravuje ta jídla, která jsou typická pro zemi, v níž vyrostli. „Takže já jako česká muslimka klidně k večeři usmažím řízky, saúdští muslimové připraví kabsu, egyptští třeba plněné holuby nebo mahší.” K datlím dále doplňuje: „ty datle máme společné proto, že to byl zvyk proroka Muhammada. Víme, že miloval datle, doporučoval je jíst pro zdraví a doporučoval jimi při západu slunce přerušovat půst. Ale jinak to, co muslimové jedí jak během ramadánu, tak mimo něj, se řídí jejich kulturou a zemí, v níž vyrostli.„

Jídla se liší podle země, dodává Ibrahim (SAE), ale Harees je populární během Ramadánu, stejně jako ramadánské šťávy (Vimto, Qamaraddine a Jallab).

Adriana (Česko) zmiňuje, že každá národnost připravuje svoje tradiční pokrmy anebo třeba i pokrmy z jiných světových kuchyní. Ona a její manžel, jsou oba Češi, kteří přestoupili k muslimské víře a připravují si k jídlu to co je zrovna napadne. Pokrmy jsou různé, čistě podle jejich preferencí. „Včera 15.4. jsme měli smažák s hranolkama, ale jinak je to různé.“ Když člověk přijde do mešit v Česku na iftár, tak je večeře zdarma pro každého, kdo se postí. K jídlu bývá halal maso s rýží a zeleninová polévka.

Jediným zmiňovaným pokrmem v literatuře, který spojuje všechny muslimy, jsou datle. Jedná se o typický pokrm během ramadánu, kterým se přerušuje půst. Dále záleží na tom, kde jednotliví muslimové žijí. Čeští muslimové připravují buď tradiční česká jídla, nebo to co jim chutná. Respondenti uvádějí například řízky a smažený sýr. Naopak muslimové v Egyptě si připravují plněné holuby, mahší nebo koshari. Ve Spojených arabských emirátech, dle respondenta Ibrahima, je oblíbeným pokrmem zase Harees a populární ramadánové šťávy. V literatuře se navíc uvádí, že oblíbeným pokrmem ve Spojených arabských emirátech je Samboosa, neboli smažené slané pečivo ve tvaru trojúhelníků, které se plní zeleninovou nebo masovou směsí.¹⁶⁾

Dodržování ramadánového půstu

Obecně ramadánový půst nemusí dodržovat ti, kdo jsou nemocní nebo cestují. Půst nedrží děti, které nedosáhly puberty. Výjimku mají těhotné a kojící ženy, které cítí, že by půst mohl ublížit jim nebo jejich dítěti. Nemusí jej dodržovat také ti, kdo se cítí příliš slabí a staří. Podle literatury se tyto výjimky dodržují všude stejně, ale ve všech případech záleží na individuálním uvážení člověka. V každé rodině jsou náboženské zvyky dodržovány různě striktně bez ohledu na to, kde se muslim nachází. ¹⁷⁾

Respondentka Katka (Egypt) udává, že „půst nemusejí držet děti, dokud nedosáhnou puberty, což je asi ve 14 letech. Nemusejí ho také držet lidé, kteří cestují (udává se minimální vzdálenost 80 km). Takže, kdo cestuje nad 80 km, nemusí držet půst. Těhotné a kojící ženy, které se bojí o své dítě a o mléko, nemusejí držet půst. A nemocní, kterým by půst zhoršil zdravotní stav, nebo kteří musí pravidelně brát přes den léky, taky půst držet nemusejí, nebo spíš nesmějí, protože zdraví je na prvním místě.“

Respondent Ibrahim (SAE) dodává ke Katčině odpovědi, že půst nemusí dodržovat ženy, které menstruují.

Respondentka Adriana (Česko) odpovídá tak, že „postit se nemusí nikdo komu by to způsobovalo zdravotní komplikace. Pokud člověk musí brát léky, je zrovna v nemocnici, půst držet nemusí. Staří lidé půst nemusí držet, pokud by se pojil se zdravotními komplikacemi. Zda budou držet půst těhotné a kojící ženy, je na jejich uvážení podle toho, jak samy znají svoje tělo. Půst nemusí dodržovat lidé, kteří cestují, ale je to na jejich uvážení.“

Z odpovědí tedy vyplynulo, že dodržování půstu se neliší podle toho, kde se muslim nachází. Všichni respondenti potvrdili, že záleží na člověku, jestli se cítí psychicky a fyzicky silný půst dodržovat.

Rozdíly mezi dodržováním ramadánu v ČR a ostatních zemích

Pravidla ramadánu jsou všude stejná. Ramadán se může lišit hlavně svojí délkou nebo kulturním prostředím, ve kterém se muslim nachází. Rozdíly v prožívání ramadánu jsou patrné především, když porovnáváme Českou republiku a země, kde je islám jedním z hlavních náboženství. V muslimských zemích funguje hromadné svolávání k modlitbě. Lidé se také často scházejí ve velkém počtu k jídlu. Často se navštěvují, vaří si navzájem jídlo a dávají si různé dárky. Je také upravena pracovní doba, školní výuka nebo otevírací doba obchodních center a restaurací. Naopak v České republice se nic takového většinou neděje. Muslimové se sice také scházejí k jídlu, ale pouze soukromě a na základě předchozí domluvy. Nefunguje zde také hromadné svolávání k modlitbě. Muslimové se však často schází ve velkém počtu v mešitách. Pracovní doba, školní výuka nebo otevírací doba obchodů a restaurací se oproti muslimským zemím nijak neliší od jiných měsíců, pokud se nejedná o soukromé podniky, které jsou vlastněny muslimy. ¹⁸⁾

Katka (Egypt) porovnala rozdíly, jak probíhal ramadán, když žila v České republice a jak probíhá teď, když žije v Egyptě. Odpověděla, že půst se liší hlavně délkou času. „Zatímco v ČR letos půst každý den vychází na 13-15 hodin (čas půstu se prodlužuje s tím, jak se u nás prodlužují dny), v Egyptě je půst časově celkem stabilní a trvá maximálně 14 hodin. V Egyptě dříve zapadá slunce, proto tady lidé přerušují půst dříve než v ČR. Na konci ramadánu muslimové v ČR přerušují půst ve 20:00, v Egyptě v 18:00. Egypťani mají pak mnohem víc možností, jak jít na večerní ramadánovou modlitbu do mešity, které jsou v Egyptě na každém kroku. O to jsou muslimové v ČR trochu ochuzeni.“

Ibrahim (SAE) i přesto, že pracuje pro českou firmu, tak v době ramadánu nikdy nebyl v České republice. Ibrahim odpověděl, že se při ramadánu snaží méně cestovat. Myslí si, že „Češi jsou národem, který ramadán respektuje, tudíž by nemělo být těžké ho v Česku držet“. Jediné úskalí vidí v tom, že Česko má úplně jinou kulturu. Ibrahim osobně nevidí, žádný rozdíl v dodržování ramadánu, ať už je kdekoliv na světě.

Adriana (Česko) žije v České republice, nemohla tedy poskytnou žádné porovnání s jinou zemí. Nicméně, ale napsala, že „pro muslimy žijící v ČR se prožívání ramadánu liší člověk od člověka, podle toho, jaké je národnosti, jakou má rodinnou situaci… Společné, ale mají muslimové to, že se na postní měsíc těší, protože má krásnou atmosféru a uvědomují si, tak boží milost.“

Dodržování ramadánu se nijak neliší. Jediný rozdíl je v tom, že muslimské země jsou více uzpůsobeny pro potřeby ramadánu – výzdoba, změna pracovní doby, společné stolování a modlitby.

Oslavy spojené s ramadánem

Jak nám hned na začátku své odpovědi Katka (Egypt) upřesnila: „Ramadán jako takový se neslaví, jak často média chybně uvádějí. Oslavuje se konec ramadánu.“

Po postním měsíci přichází muslimský svátek Eid al-Fitr, který je prvním dnem islámského měsíce Shawwal. Jedná se o jeden z hlavních dnů islámského kalendáře, kdy muslimové oslavují konec měsíčního půstu.¹⁹⁾ Věřící musí během svátku odříkat soubor modliteb, které jsou pouze pro tuto příležitost a nazývají se Salát Al-Eid. První přichází už po ranním rozbřesku. ²⁰⁾

Muslimové by se měli po vzoru proroka Mohammeda před modlitbami vykoupat a převléci do nových šatů. Modlitby jsou vnímány jako příležitost pro sváteční pozdravy se sousedy, rodinou a přáteli. Tento svátek trvá pouze jeden den, ale podle Katky arabské/muslimské země často udělují až třídenní volno, což potvrdilo i několik článků na toto téma („Muslimové slaví svátek přerušení půstu Eid al-Fitr, který letos trvá od 20. dubna do pátečního večera a zakončuje postní období ramadán.“) ²¹⁾

Narozdíl od muslimských zemí je to v ČR rozdílné. Podle Adriany (Česko) jdou lidé po ranní modlitbě do obchodních center, kde si dají oběd. Dodává ale, že každá rodina tento svátek oslavuje jinak.

Ibrahim (SAE) nám na tuto otázku odpověděl jinak než Katka (Egypt) s Adrianou (Česko). Podle něj je ramadán měsíc dlouhých oslav. „Většina rodin připravuje bohatá jídla na každý iftár. Jsou tu stanové města, bufety v hotelech a ramadánské noční trhy, stejně jako velmi slavnostní atmosféra v některých islámských zemích.“

Oslavy se podstatně liší. V arabských/muslimských zemích je Eid al-Fitr jedna velká několikadenní oslava, ale u nás v ČR si slavnostní atmosféru musí vytvořit každý sám. Smysl ale stále zůstává stejný. Hezky to vystihla Adriana (Česko): „Muslimové mají povinnost se radovat a oslavovat, že jsme ten měsíc zvládli, že nám Bůh dovolil ho prožít a vytěžit z něj co jsme mohli.“

Osobní význam ramadánu pro naše respondenty

Jak již bylo řečeno na začátku, ramadán je veliká islámská událost, která má pro muslimy obrovský význam. Na to, jak ho vnímají různé země jsme se zeptali našich respondentů.

Od respondentky Katky (Egypt) jsme se dozvěděly, že pro ni ramadán znamená milosrdenství od Boha, naději na odpuštění a měsíc s krásnou duchovní atmosférou. I přes náročnost dodržování půstu je pro ni vlastně požehnáním mít tu možnost se postit a prožít tento krásný muslimský svátek.

Podobně to vidí i Ibrahim z Dubaje (SAE). Ten se k otázce vyjádřil následovně. Podle něj je ramadán krásný měsíc, kdy se většina muslimů snaží být tou nejlepší verzí sebe sama. Ibrahim, stejně jako Katka, vidí Ramadán jako požehnaný měsíc, kdy téměř každý najde jídlo a vodu, všude kolem je plno dobročinnosti, lidé si uvědomují své způsoby a jsou nejvíce duchovní. Běžně se recituje Korán a jsou nabízeny zvláštní modlitby. Muslimové se celkově zdržují věcí, které jsou zakázané, a které by mohly vést k přerušení půstu.

Adriana (Česko) doplnila, že ramadán vnímá jako požehnaný měsíc, kdy lidé zapomínají na všechny své strasti a soustředí se na to, co je v životě důležité. Ze všeho nejraději ho tráví se svými přáteli.

Všichni respondenti se shodují v tom, že je pro ně ramadán velmi požehnaným měsícem, kdy je všude kolem plno dobrodiní, klidu a čistoty. Nejvíce se věnují své víře v podobě modlení, poslouchání náboženské hudby a podcastů, sledování náboženských filmů a čtení Koránu.²²⁾

Průběh postního dne a rozdíly mezi běžným a postním dnem

Jak již bylo řečeno, když je ramadán, mají muslimové zakázáno během dne jíst a také pít. Nejvíce se věnují se dobrodiní a snaží se být lepšími verzemi sebe sama. Kvůli těmto podmínkám se mohou dny během ramadánu a ostatních měsíců velmi lišit.

V Dubaji (SAE) se obvykle mění čas strávený ve škole a v práci. Začíná se později a končí o něco dříve. Většina lidí vstává před ranní modlitbou, aby si dala snídani. Samozřejmě je zakázáno jíst a pít během postního dne až do západu slunce. Lidé mají obecně tendenci projevovat větší sebeovládání ve všech oblastech života.²³⁾

Adriana (Česko) doplnila, že někteří lidé vstávají půl hodiny před úsvitem, aby se stihli najíst, napít a pomodlit. Někteří muslimové si ještě na chvilku lehnou a jiní jdou rovnou do práce. Sama Adriana přibližně v polovině dubna vstávala v půl páté. Během dne půst poctivě dodržuje. Jako největší rozdíl vnímá to, že se muslimové snaží do svých dnů dostat co nejvíce dobrých skutků, a ještě více poslouchají různé náboženské přednášky a modlí se. Večer pak ráda hodinu před koncem půstu vaří, potom se pomodlí s manželem a jdou se konečně najíst. Během jejich jídla nesmí chybět datle po vzoru proroka Mohammeda. V mešitách jsou pro všechny zdarma iftáry.

Katce (Egypt) naopak stačí vstávat pouze čtvrt hodiny před úsvitem. Obvykle snídá jogurt s ovocem, pomodlí se a jde pokračovat ve spánku. Poté, co se probudí, již drží půst, postará se o děti, a buď pracuje anebo se jde projít a uklidí doma. Vaří až teprve po konci půstu. Půst přerušují datlemi. Po večeři se modlí, dívá se na přednášky o islámských tématech a případně se pomodlí další dobrovolnou modlitbou. Během ramadánu se snaží věnovat pouze islámu a neposlouchat jinou hudbu nebo nesledovat ostatní filmy a seriály.

Všichni tři respondenti vidí rozdíl mezi ramadánem a ostatními měsíci v tom, jaké množství dobrých skutků se každý snaží konat, v denním harmonogramu a také ve způsobu trávení svého volného času. Nejvíce se snaží věnovat islámu.

Prožívání ramadánu v českých podmínkách

Vzhledem k tomu, že všechny čtyři pocházíme z České republiky, tak nás zajímalo, jak prožívají muslimové ramadán v českých podmínkách. Jak Katka (Egypt) uvedla: „V České republice může být pro řadu muslimů náročnější držet půst a prožívat ramadán, protože je tu málo muslimů a v ulicích ani nikde jinde není ramadánová výzdoba, televize nevysílají speciální ramadánové programy a pořady.“

Co je společné pro všechny muslimy a obě respondentky nám to potvrdili, že se půst u nás v ČR nijak z islámského hlediska neliší od půstu například v Egyptě a že se na ramadán všichni moc těší. Jak Adriana (Česko) ale dodává: „To je hodně obecné, a taky se to hodně liší člověk od člověka muslim od muslima podle toho jaké je národnosti, jakou má rodinnou situaci, jak moc je věřící, je to individuální.“

Co se naopak odlišuje je například délka půstu oproti Blízkému východu. Katka (Egypt) zavzpomínala na minulé roky: „Zažili jsme v uplynulých letech, kdy ramadán připadal na letní měsíce, že délka půstu v ČR dosahovala až 19 hodin.“ Dalším velkým rozdílem je samozřejmě výzdoba, kterou si každý muslim musí připravit sám. Rozdílné jsou také modlitby. V České republice se často muslimové modlí doma, protože kolem nich jiní muslimové nežijí, ale jak Katka (Egypt) uvedla, tak výhodu mají muslimové žijící ve velkých městech, kde bývají alespoň menší modlitebny.

Náš poslední respondent (SAE) nepochází z České republiky a nikdy během měsíce ramadánu Českou republiku nenavštívil, tak nám dal pouze krátkou odpověď: „Nikdy jsem nebyl v České republice během ramadánu a věřím, že obecně jsou čeští lidé respektující a mírumilovní, takže by to nemělo být obtížné dodržovat.“

V průběhu psaní této semestrální práce jsme se začaly zabývat otázkou, jestli má o ramadánu přehled širší česká populace. Z tohoto důvodu jsme vytvořily krátký anonymní dotazník o dvanácti otázkách, na který odpovědělo 56 respondentů.

Výsledky dotazníku nejsou nijak překvapivé. Většina respondentů byla ve věku od osmnácti do dvaceti pěti let a odpovídaly převážně ženy.

První otázka v dotazníku měla za úkol zjistit, zda lidé o ramadánu někdy vůbec slyšeli. Nepřekvapivě výsledek odhalil, že 96 % (54) respondentů o ramadánu slyšelo. O ramadánu se dozvěděli ve škole (většina), z médií nebo také z televize či literatury.

Abychom věděly, jak je tento zvyk rozšířen v našich končinách, zeptaly jsme se, zda respondenti mají ve svém okolí muslima, který drží půst. Výsledky opět nepřekvapivé. 75 % respondentů nezná nikoho, kdo by půst držel, 21 % ve svém okolí někoho takového zná a 4 % odpověděli, že neví.

Zajímalo nás také, co si lidé myslí o tom, že muslimové drží půst. Odpovědi se příliš nelišily. Respondenti se shodli na tom, že se jedná o tradici a chápou, že je to něco, co je důležitou součástí muslimské víry. Spousta lidí také odpovědělo, že se jedná o velice zajímavý zvyk. Respondenti často zmiňovali obavy o zdraví věřících během půstu. Často bylo zmiňováno, že je to v pořádku, jenom tehdy, když to nemá vliv na zdraví jedince. Někteří lidé s půstem nesouhlasili. Považovali ho za zvláštní, nebezpečný a hloupý. Jedna z odpovědí byla: „Nevidím v tom smysl. V arabských zemích většina lidí během ramadánu žije akorát obrácený život, tedy přes den spí a v noci žije, pokud to lze.“

Součástí ramadánu je slavnostní zakončení, které se nazývá Eid al-Fitr, bohužel o tomto islámském svátku moc lidí neví. Pouze 11 % respondentů ví, o co se jedná. Jak správně jeden z respondentů uvedl: „Svátek ukončení Ramadánu. Muslimové se scházejí v ranní době na společné modlení a poté to společně oslavují. Bývá zvykem, že děti dostávají od rodičů a starších známých nemalé kapesné.“ Zbylé odpovědi nebyly takto rozsáhlé, ale pouze: „Slavnostní zakončení ramadánu.“

Poslední dvě povinné otázky sloužily k tomu, abychom zjistily, zda respondenti ví, co mohou a nemohou muslimové během půstu dělat. Ptaly jsme se, zda mohou pít a zda mohou mít pohlavní styk. Jak správně odpovědělo 71 % dotazovaných, tak pohlavní styk během půstu muslimové mít nemohou. U otázky: Mohou muslimové během půstu pít? se více než polovina lidí nachytala. 55 % odpovědělo, že se muslimové napít mohou, ale to je omyl. Muslimové se od úsvitu do západu slunce napít nemohou.

Poslední otázka byla pouze zpětná vazba, nebo nějaké doplňují informace k tématu, které by chtěli respondenti zmínit. Podle nás byla nejlepší z odpovědí tato: „V dnešní době nemá moc mladých lidí o těchto náboženských zvycích a svátcích povědomí, tudíž nějakou větší informovanost ve školách nebo nějaké přednášky v posluchárnách.“. Během této práce jsme měly sami možnost zjistit, že je ramadán zajímavý svátek, který je pro muslimy velice důležitý. A souhlasíme s názorem, že by se o ramadánu měly rozšířit obecné znalosti a lidé by tak získali větší přehled o jiných kulturách.

Odpověděli nám také dva muslimové, kteří vzkazují:„Svátek mám rád, navštívil jsem mnoho muslimských zemí během ramadánu a svátek se mi moc líbil. Dokázal bych to přirovnat jako v křesťanství k Vánocům.“, „Prvních pár dní je lehce těžké držet, neboť chvíli trvá adaptace ať už fyzicky, duševně nebo časově. Ale následně si na to člověk rychle zvykne.“

Cílem této práce bylo přiblížit životní styl muslimů během ramadánu a zjistit, zda se jeho dodržování nějak liší v České republice, Egyptě a Spojených arabských emirátech. Díky našemu výzkumu a odpovědím respondentů jsme nalezly odpovědi na výzkumné otázky, které jsme si na počátku naší práce stanovily.

1. Jak se liší běžný život od života během ramadánu v České republice, Egyptě a Spojených arabských emirátech?

Běžný život muslimů při ramadánu se ve zmíněných zemích liší především jeho délkou, pokrmy, které si muslimové připravují a četností společenských událostí spojených s modlitbami nebo jídlem. Jako velkou odlišnost respondenti zmiňovali atmosféru a výzdobu, která je v arabských zemích velice častá na ulicích, v obchodních centrech nebo na domech. Slavnostní duchovní atmosféra muslimům žijícím v České republice velmi chybí a podle jejich slov pro ně může být náročnější zde ramadán dodržovat.

2. Je ramadán dodržován striktně?

Z odpovědí respondentů vyplývá, že záleží na každém muslimovi. Pokud člověk své náboženství bere velmi vážně, potom bere vážně i měsíc ramadán. Obecně je striktně dodržován půst od úsvitu do západu slunce. Mezi ne tak striktní záležitosti patří například žvýkání. Mezi osoby, které půst nedodržují patří těhotné nebo ženy s menstruací, cestovatelé, kteří cestují na delší vzdálenosti nebo osoby, kterým to nedovoluje zdraví, ale tyto výjimky jsou i součástí Koránu.

3. Jak se oslavuje konec ramadánu?

Ramadán, neboli muslimský svatý měsíc půstu, je zakončen svátkem, který se nazývá Eid al-Fitr. Jedná se o svátek přerušení půstu. Slaví se během prvních tří dnů Shawwālu (10. měsíce islámského kalendáře). Během svátku Eid al-Fitr se provádějí společné modlitby (ṣalāt) za úsvitu, konají se oficiální recepce a soukromé návštěvy. Navštěvuje se rodina, přátelé, dávají se dárky a navštěvují se hroby příbuzných. Věřící musí během svátku odříkat soubor modliteb, které jsou pouze pro tuto příležitost a nazývají se Salát Al-Eid.

4. Jaké jsou každodenní činnosti během ramadánu v České republice, Egyptě a Spojených arabských emirátech?

Dle výpovědí našich respondentů se životní styl během ramadánu mezi vybranými státy příliš neliší. Největší rozdíly mezi státy spočívají především v čase a celkové atmosféře. Dále tedy můžeme o každodenních aktivitách respondentů hovořit jednotně. Jako každý jiný den se muslimové věnují práci a škole. Svůj volný čas více tráví se svými blízkými, vaří pro ně, užívají si poslouchání podcastů a sledování filmů s náboženskou tematikou, modlí se, vzájemně si pomáhají a snaží se co nejvíce šířit dobro.

Z naší práce v závěru vyplývá, že životní styl muslimů během ramadánu se může lišit v závislosti na zemi, ve které žijí. Česká Republika, Egypt a Spojené arabské emiráty mají rozdílné kulturní a společenské normy, které ovlivňují způsob, jakým muslimové tráví tento posvátný měsíc. Každodenní obyčejný život se ale příliš neliší. Muslimové se věnují obvyklým činnostem. Musí chodit do práce a do školy. Musí zabezpečovat běžný chod domácnosti a rodiny. Možná se častěji než jindy schází se svými blízkými, navštěvují se, dávají si různé dárky a chodí na hřbitovy. Obecně se snaží chovat lépe a šířit dobro.

https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:p:/g/personal/xposk024_studenti_czu_cz/EeA4EwWlxpZFiiMpSF4V2AwBRAaXjXW089TRHv3WRYn9JA

ʿABD AL-ʿĀTĪ, Ḥammūda, Zaostřeno na islám. Nové, přeprac. a opr. vyd. Přeložil Bob HÝSEK. V Praze: Ústředí muslimských obcí, 2010. ISBN 978-80-904373-6-4.

ANDREWS, Dave. Ramadan: Christian - Muslim Ramadan Reflections, Morning Star Publishing, 2016, ISBN-10: 0995381550https://www.amazon.com/Ramadan-Christian-Muslim-Reflections/dp/0995381550

ATTAR, Eslah, Why Ramadan is the most sacred month in Islamic culture, National Geographic, 2023, https://www.nationalgeographic.com/culture/article/ramadan

BENESH, Gina Crocceti, CultureShock! United Arab Emirates https://www.google.cz/books/edition/CultureShock_UAE/DRqJAAAAQBAJ?hl=cs&gbpv=1

DREWSOVÁ, Zuzana. Ramadán: Rituální půst v teorii a praxi, bakalářská práce, 2018 https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/99627/130232428.pdf?sequence=1&isAllowed=y

FATHY, Farah. Ramadan Traditions in Different Countries, Globalization Partners International, 2022 https://www.globalizationpartners.com/2022/03/24/ramadan-traditions-in-different-countries/?fbclid=IwAR1IuynOLZaEhBNZKIJDhzm2Jwvg9MWZGsxFfk-2_RXkHVT5D838j1KOR0E

FERGUSON, Melissa. Ramadan and Eid Al-Fitr, Capstone Global Library Ltd, 2021, https://www.megaknihy.cz/zakladni-skola/3087355-ramadan-and-eid-al-fitr.html

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2

JAIN, K., 2021. What do Muslims Believe and do? Understanding the 5 Pillars of Islam. Boston: , Aug 30, Publicly Available Content Database. https://www.proquest.com/docview/2566121545/2316B6130FBA4F54PQ/1?accountid=26997

JIRÁK, Filip. Muslimové oslavují konec ramadánu svátkem Íd al-fitr, Česká televize 24, 2023 https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3580620-muslimove-oslavuji-konec-ramadanu-svatkem-id-al-fitr

KHALIL, Mohammad Hassan. Understanding Ramadan, Solutions Journalism, 2021, https://www.yesmagazine.org/health-happiness/2022/04/04/ramadan-questions-answered

KUBĚNKOVÁ, Adriana, Ramadán, 2022 https://drive.google.com/drive/folders/1HXfOuG6cvwqBMBVQ1r_JbxznxoXSNzpV?fbclid=PAAaZIlVSLT_5Dce8k-VW4VEDNePMOZ-kyIcOdcfqTS4QEyVNAoNXbgt-yt9Y_aem_th_AXKXZ027vxXpNoS9hDt_19kzqOWrnw3sJg562cJx72rUv4DESmIU4Iv6buhABlY8Gxg

Muslimská obec v Praze, Muslimský postní měsíc ramadán http://www.praha-muslim.cz/activity7.htm;jsessionid=366572E106AC281CA41F5B2FEE549D55

ŠLERKA, Adam. RAMADÁN-Souhrn základních informací pro nové muslimy a nemuslimy, 2023 https://www.e-islam.cz/ramadan-souhrn-zakladnich-informaci-pro-nemuslimy-a-nove-muslimy/

The Editors of Encyclopaedia Britannica, Eid al-Fitr, Britannica, 2023 https://www.britannica.com/topic/Eid-al-Fitr 

Počet shlédnutí: 60