Hlavní výzkumná otázka

-Jaké jsou hlavní rozdíly pravoslavných bohoslužeb v ČR, Rusku a na Ukrajině?

Výzkumné podotázky

-Co vede věřící k vykonávání pravoslavné víry?

-Jaký je význam ikon v pravoslavné církvi a jaká je jejich základní charakteristika?

-Jaké pravoslavné zvyky jsou nejvíce provozovány v těchto zemích?

Literární rešerše:

Encyklopedie pravoslaví od Jana Pavla II. ¹⁾ Pravoslavná církev má v Česku, Rusku a na Ukrajině své specifické tradice a praktiky, které se mohou lišit v rámci bohoslužeb. V české pravoslavné církvi je například velký důraz kladen na čtení Svatého písma a na zpěv chrámových písní, které jsou prováděny s použitím zvláštního zpěvníku, tzv. slavjanoprotojerejského typika. Na rozdíl od toho se v jiných pravoslavných církvích může používat jiný typ zpěvníku, který může mít odlišnou strukturu a obsah.

Dogmatická teologie ²⁾ Rozdíly v bohoslužbách se často týkají pořadí a délky bohoslužeb. Například v některých pravoslavných církvích může být část bohoslužby vyhrazena pro modlitby ve prospěch vlády a armády, což se v české pravoslavné církvi obvykle nepraktikuje. Ve východních zemích také stále bývá praktikována tradiční praxe, kdy věřící stojí po celou dobu bohoslužby, zatímco v české pravoslavné církvi je běžné, že věřící sedí nebo klečí.

Karel Sládek v knize „Ruská diaspora v České republice“ ³⁾ se zaměřuje na pravoslavné věřící v České republice. Autor popisuje, že kvůli historickým zkušenostem z minulého století jsou ruské diaspory v České republice rozporuplně vnímány majoritní společností. Sládek zaznamenal výpovědi ruských migrantů o jejich sociálním postavení, politických preferencích a hlavně o religiózních postojích. V knize se například píše o Ruském pravoslaví a pravoslavné víře Rusů v České republice, kde autor uvádí, že pravoslaví není v České republice příliš rozšířené, ale pro ruské migranty zůstává nedílnou součástí jejich identity a dává jim pocit znovunalezeného domova.

Tématikou ikon se zabývá ve své diplomové práci „Řeč pravoslavných ikon, ikona jako cesta ke Kristu“ ⁴⁾ Hana Drahotová, a to konkrétně v druhé časti s názvem „Význam ikony v pravoslaví“. Ve své práci popisuje ikonu jako jednu ze čtyř svatyň. Díky svatyním se člověk může přiblížit k Bohu a jsou tedy uctívány věřícími ve vztahu se svatou osobností. Mezi další svatyně patří evangelium, svatý křiž a ostatky svatých. Dále se autorka zabývá hlavní funkcí ikony. Ikony zobrazují Ježíše Krista, Bohorodičky a další svaté, případně biblické události. V pravoslavné církvi nenajdeme sochy, neboť nepůsobí jako symbol duchovní krásy, ale jako symbol materiální.

Ikona je určena pro naše smysly, konkrétně pro naše oči. Ikony působí na naše oči a otevírají tak i náš duchovní zrak. Můžeme duchovně uzřít světlo božské, Ikony ho totiž vyzařují, viditelně ho zjevují. Modlitbou k ikonám uctíváme samotného Boha a zažíváme jeho milost proudící skrze ikony. Z toho je také patrné, jak souvisí smysly – naše oči – a duchovní zrak (srdce). Dále autorka v dalších kapitolách také popisuje např. ustanovení teologické podstaty ikon na koncilu a následnou reakci západní časti církve nebo také tradici v ikonografii.

Pravoslavnými zvyky a svátky se zabývá ve své práci s názvem „Východoslovanské církevní svátky a tradice“ ⁵⁾Daniela Králová. Autorka ve své práci popisuje pravoslavné svátky, které rozděluje na zimní, jarní, letní a podzimní. V každém z těchto období pravoslavní mají některé slavnosti, svátky, které mají různý průběh, zvyky a tradice. V této práci jsou zmíněny ty nejvýznamnější zvyky a svátky, přičemž je poměrně detailně popsán průběh zmíněných svátků. Mezi některé z těchto svátků patří například Epifanea, Hromnice nebo Masopust…



Počet shlédnutí: 29