Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2024:turci_v_recku [08/09/2024 18:53] – [Literární rešerše] 94.113.84.43
+++ ls2024:turci_v_recku [08/09/2024 19:06] (aktuální) – 31.30.167.67
@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 Jak historické události ovlivnily demografické složení Řecka a jak ovlivňují současné vztahy?
 ===== Literární rešerše =====
-O dlouhodobém boji turecké menšiny v Západní Thrákii za svá práva a uznání národnostní identity pojednává Evelin Verhás v práci **Turecká menšina v Západní Thrákii: Dlouhý boj za práva a uznání** ((VERHÁS, Evelin. //The Turkish Minority in Western Thrace: The Long Struggle for Rights and Recognition.// Minority Rights Group Europe [online]. 2019 [cit. 2024-04-14]. ISBN 978-615-00-6288-4.)). Tato zpráva poskytuje důkladnou analýzu historického, politického a právního kontextu, ve kterém turecká menšina žije. Identifikuje klíčové problémy, jako jsou neuznání turecké identity, zásahy do náboženské autonomie a menšinové vzdělávání. V části věnované menšinovému vzdělávání dospěla autorka k závěru, že poskytování adekvátního vzdělávání v tureckém jazyce je v Řecku omezené. Autorka upozorňuje, že menšinové školy zaostávají za řeckými veřejnými školami, což má za následek, že děti absolvují školu s nedostatečnou znalostí jak řeckého, tak tureckého jazyka. Také zdůrazňuje potřebu zlepšení kvality vzdělávání v menšinových školách a zajištění kvalitní přípravy učitelů. Autorka rovněž poukazuje na to, že turecká menšina se potýká s řadou překážek v oblasti náboženské autonomie, včetně zásahů do jmenování náboženských vůdců a přísné regulace náboženských nadací.  Upozorňuje, že zásahy do jmenování náboženských představitelů, vedou k omezování práv muftí volených komunitou, jejich stíhání za uzurpaci náboženských funkcí a rostoucímu napětí při náboženských obřadech, jako jsou například pohřby, kde komunita často odmítá účast státem volených muftí. Tyto důsledky přispívají k prohlubování pocitu diskriminace a marginalizace menšiny ze strany řeckého státu.
+O dlouhodobém boji turecké menšiny v Západní Thrákii za svá práva a uznání národnostní identity pojednává Evelin Verhás v práci **Turecká menšina v Západní Thrákii: Dlouhý boj za práva a uznání** ((VERHÁS, Evelin. //The Turkish Minority in Western Thrace: The Long Struggle for Rights and Recognition.// Minority Rights Group Europe [online]. 2019 [cit. 2024-04-14]. ISBN 978-615-00-6288-4.)). Tato zpráva poskytuje důkladnou analýzu historického, politického a právního kontextu, ve kterém turecká menšina žije. Identifikuje klíčové problémy, jako jsou neuznání turecké identity, zásahy do náboženské autonomie a menšinové vzdělávání. V části věnované menšinovému vzdělávání dospěla autorka k závěru, že poskytování adekvátního vzdělávání v tureckém jazyce je v Řecku omezené. Autorka upozorňuje, že menšinové školy zaostávají za řeckými veřejnými školami, což má za následek, že děti absolvují školu s nedostatečnou znalostí jak řeckého, tak tureckého jazyka. Také zdůrazňuje potřebu zlepšení kvality vzdělávání v menšinových školách a zajištění kvalitní přípravy učitelů. Autorka rovněž poukazuje na to, že turecká menšina se potýká s řadou překážek v oblasti náboženské autonomie, včetně zásahů do jmenování náboženských vůdců a přísné regulace náboženských nadací.  Upozorňuje, že zásahy do jmenování náboženských představitelů vedou k omezování práv muftí volených komunitou, jejich stíhání za uzurpaci náboženských funkcí a rostoucímu napětí při náboženských obřadech, jako jsou například pohřby, kde komunita často odmítá účast státem volených muftí. Tyto důsledky přispívají k prohlubování pocitu diskriminace a marginalizace menšiny ze strany řeckého státu.
 Právům a současné situaci turecké menšiny v Řecku, konkrétně Turkům žijícím v Západní Thrákii se ve své práci **Pojem menšiny v tureckém kontextu: Praxe a vnímání v Turecku, Řecku a Francii** ((AKGÖNÜL, Samim. //The Minority Concept in the Turkish Context: Practices and Perceptions in Turkey, Greece, and France.// Brill, 2013. ISBN 978-90-04-22211-3. [cit. 2024-04-10].)) věnuje Samim Akgönül. Tito Turci, jejichž status byl stanoven Lausannskou smlouvou, mají zaručena určitá práva menšin, a to jak negativní (zaručující nediskriminaci), tak i pozitivní (specifická práva v oblasti náboženství, vzdělávání a občanského práva). Přesto však čelí řadě výzev, zejména v otázce své národní identity a náboženské příslušnosti. Klíčovým problémem pro tuto menšinu je jejich sebeidentifikace jako „Turků“ a snaha o uznání této identity v Řecku, kde jsou oficiálně uznáni pouze jako muslimská menšina, nikoliv turecká. Toto popírání jejich etnické identity vedlo k napětí, neboť menšina usiluje o zachování svých kulturních a národních vazeb s Tureckem. Příkladem tohoto konfliktu je odmítnutí Řecka uznat turecké spolky a zákazy používání označení „turecký“ v názvech menšinových organizací, což vedlo k právním sporům u Evropského soudu pro lidská práva. Západothráčtí Turci udržují silné nadnárodní vazby, zejména s Tureckem a Německem. Mnozí z nich migrovali do Turecka a dalších evropských zemí, zejména do Německa, kde vytvořili aktivní menšinové organizace. Tyto organizace hrají důležitou roli při obhajobě práv turecké menšiny v Řecku a při zvyšování mezinárodního povědomí o jejich problémech. Autor dochází k závěru, že situace Turků ze Západní Thrákie ilustruje složitost menšinové identity, národní příslušnosti a jejich trvalé snahy o uznání v politickém prostředí, které upřednostňuje náboženskou klasifikaci před etnickou identitou.

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku