Ukrajinci v Polsku

Kučerová Barbora, Lišková Karolína

edukacni_letacek.pdf

Ukrajince a Poláky spojuje i rozděluje jejich společná historie, v dnešní době se oba národy hojně podporují, což je až k údivu, pokud se berou v potaz události minulého století jako Polsko-ukrajinská válka, Operace Visla nebo Volyňský masakr. Národy mají k sobě blízko díky geografické blízkosti, jejich státy spojuje hranice dlouhá 535 km, ale také jazykové propojení, ukrajinština i polština patří mezi slovanské jazyky. Polsko v dnešní době poskytuje velkou podporu a zázemí Ukrajincům prchajícím z Ukrajiny kvůli válce. Může se tak znát, že historické spory jsou zapomenuty.

Tato seminární práce si klade za cíl zjistit jaký je život ukrajinské menšiny v Polsku z hlediska kultury, tradic, oslavy svátků a také zjistit jaký je pohled Ukrajinců žijících v Polsku na současnou situaci na Ukrajině. Zároveň se zabývá vlivem společné historie a konfliktů 20. století na vztahy mezi Poláky a Ukrajinci a jejich společné soužití.

Hlavní výzkumná otázka

• Jaké jsou klíčové aspekty života ukrajinské menšiny v Polsku z hlediska kultury, tradic, oslav svátků a vnímání současné situace na Ukrajině?

Podotázky

• Jaké tradice jsou zachovávány ukrajinskou komunitou v Polsku?
• Jak polské tradice ovlivnily ukrajinskou kulturu?
• Jakým způsobem je začleněna ukrajinská menšina do polské společnosti?
• Jaké jsou postoje Ukrajinců k současné politické a sociální situaci na Ukrajině?

V článku Ukrajinská menšina v Polsku L. Jirka poznamenává, že Polsko, tradiční emigrační země, začalo po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 udržovat volný přeshraniční obchod s západní Ukrajinou. Postupně vzrostla pracovní migrace Ukrajinců do Polska, kde se stali hlavními migranty v EU. Liberalizace migračních postupů a nízké životní náklady v Polsku lákaly Ukrajince, stejně jako možnost udržovat rodinné vazby a kulturní podobnosti. Polská imigrační politika byla původně liberální, ale postupně se přizpůsobovala normám EU, což zahrnovalo zavedení vízové povinnosti pro Ukrajince od roku 2003. Po vstupu Polska do Schengenské zóny v roce 2007 se vízová politika stala ještě restriktivnější. Nelegální zaměstnávání Ukrajinců vzrostlo, především kvůli prodloužení pobytu po vypršení platnosti turistických víz. Statistiky ukazují, že v letech 2010-2012 v Polsku pracovalo nelegálně až 72% ukrajinských pracovních migrantů. Ukrajinci nejčastěji pracují ve stavebnictví, obchodech, službách, na farmách a v domácnostech, často pod úrovní své vzdělanostní úrovně. Důležitou roli hraje tzv. deklarace, která umožňuje dočasné zaměstnání v Polsku bez pracovního víza. Polsko zůstává populární destinací pro krátkodobou pracovní migraci, i když dlouhodobé pobytové možnosti jsou stále více žádané. ¹⁾

G. Pawlikowski se v eseji THE UKRAINIAN NATIONAL MINORITY IN THE POST-WAR POLAND. THE CASE BASED ON PROGRAMS OF POLITICAL PARTIES AND UNDERGROUND ORGANISATIONS (1939–1945) (Ukrajinská národní menšina v poválečném Polsku. Případ založený na programech politických stran a podzemních organizací (1939–1945)) zabývá tématem Ukrajinské národní menšiny v poválečném Polsku. Otázky týkající se ukrajinské menšiny v Polsku hrály v letech 1939 až 1945 v politických debatách důležitou roli. Strany se lišily v přístupu k této otázce, některé podporovaly zlepšení vztahů s Ukrajinou a poskytnutí svobody Ukrajincům v Polsku, zatímco komunisté prosazovali připojení území s ukrajinskou většinou k Sovětskému svazu. Po válce došlo k ústupu ukrajinské menšiny z politického dění v Polsku. ²⁾

Téma vztahů mezi Polskem a Ukrajinou bylo také zkoumáno Lenkou Tyrpákovou ve studii Polsko-ukrajinské vztahy v letech 1991-2005: vyrovnání historických dluhů. Studie se zabývá vztahy mezi oběma zeměmi po získání nezávislosti v roce 1991. Po roce 1991 se začal polsko-ukrajinský dialog postupně otevírat. Ukrajina hrála v polské zahraniční politice významnou roli, přičemž Polští politici byli obhájci Ukrajiny na mezinárodní scéně. Ukrajina se stala důležitou součástí polské identity, ačkoliv existují negativní stereotypy v polské společnosti ohledně Ukrajinců. Diskuse o historických konfliktech probíhaly na různých úrovních, přičemž snaha o usmíření se objevila především v elitních kruzích. Názory na usmíření se však lišily, a to jak u politických stran, tak u historiků a intelektuálních elit. Negativní pohled na Ukrajinu a Ukrajince zůstává v polské společnosti rozšířený, částečně kvůli historickým událostem a stereotypům, které jsou obtížně změnitelné. ³⁾

M. Jaroszewicz analyzuje dynamiku migrace Ukrajinců do Polska ve svém výzkumném článku Migration from Ukraine to Poland. The trend stabilises (Migrace z Ukrajiny do Polska. Stabilizace trendu). Od roku 2014 se zaznamenal výrazný nárůst počtu Ukrajinců migrujících do Polska, kde se stali hlavními migranty v rámci Evropské unie. Tento nárůst je přičítán existenci rozsáhlých migračních sítí, liberalizaci postupů pro legalizaci pobytu a nižším životním nákladům. Polsko láká Ukrajince i díky schopnosti udržovat rodinné vazby a kulturní podobnosti. V roce 2017 žilo v Polsku kolem 900 000 Ukrajinců, což je důsledek několika faktorů, včetně liberálního systému zaměstnávání cizinců a situace na Ukrajině po vypuknutí války a ruské agrese. Tento jev je pojmenován jako „lokální mobilita“, což poukazuje na koncentraci životních aktivit v Polsku a časté cesty zpět do Ukrajiny. ⁴⁾

O. Mlynovska se ve své práci UKRAINE – POLAND: TO THE ISSUE OF MODERN MIGRATIONS OF UKRAINIANS TO POLAND (Ukrajina - Polsko: K problému moderní migrace Ukrajinců do Polska) věnuje problematice současných migračních toků Ukrajinců do Polska. Ukazuje, že růst pracovní migrace z Ukrajiny do Polska je důsledkem převážně ruské agrese a ekonomických obtíží v Ukrajině. Polsko se stalo hlavním cílem migrace díky prosperující ekonomice a nedostatku pracovní síly. Legální možnosti zaměstnání přitahují migranty, včetně těch, kteří hledají vzdělání. Spolupráce mezi Ukrajinou a Polskem je klíčová pro řízení migračních toků a podporu sociální integrace migrantů. Harmonizace společnosti vyžaduje organizovanou a bezpečnou migraci a spolupráci mezi státními a místními úřady obou zemí. Důležitý je také začlenění migrantů do systému sociálního pojištění, což vyžaduje spolupráci a mezinárodní dohody. Posílení a podpora kulturních a vzdělávacích potřeb Ukrajinců v Polsku si vyžaduje spolupráci s polskými orgány. Vytváření pozitivního obrazu migrace a migranta odpovídá společným zájmům obou zemí a přispívá k udržení harmonie ve společnosti a boji proti xenofobii. ⁵⁾

O. Koshulko se ve své práci The Role of Ukrainians in the Economic Growth of Poland (Role Ukrajinců v ekonomickém růstu Polska) zabývá rolí Ukrajinců v Polsku. V roce 2016 bylo v Polsku evidováno přibližně milion Ukrajinců, zahrnující jak legální, tak ilegální přistěhovalce. Tato populace je rozdělena do několika skupin, jako jsou pracovní migranti, studenti, profesionálové, podnikatelé, uprchlíci a repatrianti. Ukrajinci sehrávají v Polsku významnou roli jak v oblasti ekonomiky, tak v oblasti vzdělání. Tisíce ukrajinských studentů studuje v Polsku a po ukončení studia zůstávají v zemi pracovat, což přispívá k zvýšení úrovně vzdělání a socioekonomického rozvoje země. Zároveň se zvyšuje i počet žádostí o oficiální zaměstnání od ukrajinských pracovních migrantů, a to o třicetkrát. Pro legálně pracující Ukrajince v Polsku je výhodná dohoda o sociálním zabezpečení mezi Polskem a Ukrajinou. Pro nelegální pracovníky občas platí dočasný zákon, který umožňuje změnu jejich statusu na legální. Většina Ukrajinců pracuje v Polsku v různých odvětvích, avšak většina z nich není zaměstnána ve svých odborných oblastech. ⁶⁾

Tato práce je provedena na základě kvalitativního výzkumu. Prvotně bylo využito dotazníku s otevřenými otázkami pro zjednodušení komunikace s vybranými informátory. Dále byly nějaké z otázek upřesněny a rozvedeny na základě odpovědí jednotlivých informátorů pro zjištění detailnějších výpovědí. Na začátku byla stanovena výzkumná otázka a cíle práce. Aby bylo možné nahlédnout hlouběji do problematiky Ukrajinců žijících v Polsku byly stanoveny i dílčí cíle a podotázky, které blíže specifikovali zaměření práce. Při výzkumu byl využíván induktivní přístup, tedy shromáždění dat za účelem vytvoření teorie. Respondenti byly vyhledáváni prostřednictví sociálních sítí - zejména Instagramu a za pomoci spolků na území Polska, které sdružují Ukrajince žijící v Polsku. Komunikace s informátory probíhala prostřednictvím sociálních sítí, nebo přes e-mail. Největším překvapením pro nás při výzkumu bylo to, jak se informátoři stavěli k otázkám společné historie Polska a Ukrajiny. Všichni naši informátoři vnímají vztahy Poláků a Ukrajinců velmi pozitivně a jsou přesvědčeni, že události minulého století jsou zapomenuty.

Polsko

Polsko je parlamentní republikou s prezidentským systémem. Hlavním městem je Varšava. Rozloha země je lehce přes 312 tis. km², na této ploše žije kolem 38 mil. obyvatel. ⁷⁾ V Polsku převládá římskokatolické křesťanství. K římskokatolické církvi se v zemi hlásí 37 mil. věřících. ⁸⁾

Ukrajinská menšina

Ukrajinská menšina je největší v dnešní době největší menšinou na území Polska. Jedná se o autochtonní menšinu, tedy původní, jelikož hranice Polska a Ukrajiny byly v historii několikrát změněny. Ukrajinská menšina žije primárně na jihovýchodě Polska, konktrétně ve městech - Řešov, Krakov, Vratislav, ale větší počet jich žije i ve Varšavě a Gdaňsku viz mapa níže.

Počet Ukrajinců v Polsku

Počet Ukrajinců na území Polska se v průběhu let značně měnil. Za vinu lze považovat změnu hranic a území, ale i spory mezi Ukrajinci a Poláky popsané podrobněji viz níže. V 30. letech 20. století žilo na území Polska přibližně 5,6 mil. Ukrajinců. Tento počet se rapidně snížil po 2. světové válce, za příčinu lze považovat tzv. Volyňský masakr a narušení vztahů mezi Poláky a Ukrajinci. Následovala operace Visla, která situaci ještě umocnila. V roce 2014 se na území Polska nacházelo pouze okolo 23 tis. Ukrajinců, kteří vlastnili polské pasy. ⁹⁾ Po roce 2014 začal počet zase značně růst, to bylo podmíněno spory na Krymu. V roce 2022 žilo na území Polska cca 1 mil. Ukrajinců. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se počet Ukrajinců začal opět zvyšovat. Do Polska podle odhadů přišlo 960 tis. ukrajinských uprchlíků, hlavní důvody odchodu do Polska je podobný jazyk, geografická blízkost, pracovní příležitosti, ale také bezpečí. ¹⁰⁾

Polsko-ukrajinská válka

Jejich společné vztahy jsou dodnes velmi ovlivněné společnou historií. Mezi významné události mezi Poláky a Ukrajinci patří Polsko-ukrajinská válka. Tato válka probíhala mezi lety 1918-1919. Hlavním důvodem sporu bylo území dnešní Haliče, které si nárokovalo Polsko i Ukrajina. Spor skončil vítězstvím Polska a připojením sporného území k Polsku. Je uváděno, že válka si vyžádala kolem 35 tis. objetí. Připojení území které bylo osídlené i Ukrajinci zapříčinilo velké národnostní pnutí. Po roce 1933, kdy Hitler převzal moc nad Německem, začalo docházet ke sbližování nacistického Německa s ukrajinskými nacionalisty a nacisté začali posílat ukrajinským separatistům materiální a finanční pomoc. ¹¹⁾

Volyňský masakr

Jedná se o další eskalování situace mezi Poláky a Ukrajinci. Volyňský masakr je označení pro masové vraždění, které bylo prováděno na území Volyně, tehdy spadající do oblasti okupované nacistickým Německém na území předválečného Polska, nyní se jedná o západní část Ukrajiny. Dodnes je tato událost hojně připomínána a to představiteli obou státu. Dle iROZHLAS.cz si Polsko v červenci roku 2023 připomínalo 80. výročí této události. Jedné z pietních akcí se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. ¹²⁾ Volyňský masakr představoval etnické čistky, které jsou dnes označovány jako genocida. Většina vražd byla provedena v létě 1943. Vraždy byly velmi často plánovány na neděli, kdy se Poláci scházeli na mši v kostele. Ukrajinci zatím obklíčili kostel a věřící byli mučeni před smrtí dost krutým způsobem. ¹³⁾ Tohle vím, že se stalo. Je to hrozné, ale myslím, že každý stát má v historii takové hrozné události. Musíme se z toho poučit a takové chyby už neopakovat. (Kateryna)

Operace Visla

Jedná se o operaci, která probíhala primárně na území východního a jihovýchodního Polska v roce 1947. Prvotně byla akce zaměřena na likvidaci osvobozeneckých jednotek UPA (Ukrajinská povstalecká armáda) a vojenské složky OUN (Organizace ukrajinských nacionalistů). Akce začala 28. 4. 1947, bylo uvězněno kolem 3000 osob, které měly být členy OUN. Bylo také deportováno přes 140 tis. obyvatel z regionů Polesí, Roztočí a dalších oblastí Východních Karpat. Tito lidé byli přesídleni na území, které Polsko získalo po 2. světové válce od Německa. Byli vysídleni Ukrajinci, Rusíni, ale i Poláci ze smíšených rodin. Hlavní důvod k deportaci byla příslušnost k pravoslavné nebo řeckokatolické církvi. Hlavní akce byla ukončena v létě roku 1947, ale až do roku 1950 docházelo k drobnému vysídlování obyvatel. Polský sejm, neboli dolní komora parlamentu v Polsku, v roce 1990 odsoudila tuto operaci a uznala pochybení na polské straně. ¹⁴⁾

I tuto událost z historie si připomínají národy. V roce 2007 vzpomínali společně tehdejší prezidenti Kaczyński a Juščenko na oběti této operace. Historie nám bohužel zanechala mnoho otevřených otázek. Proto je pro nás neobyčejně důležité dosáhnout porozumění. (prezident Viktor Juščenko) ¹⁵⁾

I když historie Ukrajinců a Poláků není perfektní, v dnešní době vypadají jejich vztahy téměř idylicky. Velký vliv na tuto situace může mít i válka na Ukrajině, která začala v únoru roku 2022. Poláci poskytly velkému množství Ukrajinců azyl a bezpečí a podpořili je v pro ně těžkých časech. Polsko bylo ze začátku války hlavním místem útěku Ukrajinců před válkou, to je pochopitelné z hlediska společné hranice, ale také společného jazyka a mentality obou národů. Polsko přijalo necelý 1 mil. Ukrajinců prchajících před válkou.¹⁶⁾ Vnímám velmi pozitivně dnešní vztahy Ukrajinců a Poláků. Od začátku války je v Polsku podle mě příjemné a bezpečné místo pro Ukrajince. (Kateryna)

Jak již bylo zmíněno Ukrajinská menšina v Polsku má hluboké kořeny, které sahají až do 19. století. Mnoho Ukrajinců přišlo do Polska během historických událostí, jako byla první a druhá světová válka, ale také během období komunistické vlády. K dubnu 2022 žilo v Polsku téměř čtyři miliony Ukrajinců, převážně ve velkých městech, čímž se stali největší skupinou přistěhovalců v zemi. Válka však není jediným důvodem, proč lidé emigrují do Polska. Ukrajinci se již několik let stávají stabilním zdrojem imigrace do Polska, převážně z důvodů pracovní povahy. Naši informátoři shodně tvrdí, že v Polsku dochází k celkovému zvýšení životní úrovně Ukrajinců. Mají zde lepší pracovní příležitosti a vyšší platy.

Jedna z našich informátorek Natasha se přestěhovala do Polska před 9 lety, aby získala lepší životní podmínky. Na rodné Ukrajině čelila finančním obtížím a rodinným problémům. Polsko si zvolila jako svůj nový domov kvůli geografické blízkosti k Ukrajině. Další informátor Taras se rozhodl pro Polsko také z důvodu snadného získání víz a možnosti naučení se jazyka. Díky podobnosti ukrajinštiny a polštiny jim přirozeně lépe rozumí a aktivně se snaží o zlepšení svých jazykových dovedností.

Vztahy mezi Ukrajinci a Poláky jsou hluboké a složité. Obě komunity sdílejí společnou historii a kulturní dědictví, což přispívá k posílení spolupráce a porozumění mezi nimi. Nicméně, v průběhu času mohou vznikat napětí a předsudky mezi těmito skupinami, zejména v kontextu ekonomických a sociálních otázek. Naši respondenti obecně nepociťují nepřátelský postoj ze strany Poláků a popisují je jako příjemné a milé osoby. Nevnímají, že by historické vztahy nějak výrazně ovlivňovaly jejich současné vztahy.

Taras má mnoho polských přátel, s nimiž se seznámil převážně na vysoké škole. Vyjadřuje se k nim pozitivně. Samozřejmě jsou výjimky, kdy na mě Poláci nebyli příjemní protože jsem z ciziny, ale to se mi nestává tak často. (Taras) Olena má dokonce větší počet polských přátel než ukrajinských, a to díky tomu, že je provdána za Poláka. Díky svému manželství se rychle naučila polštinu a byla schopná navázat přátelství s lidmi z Polska. Ve svém okolí se převážně pohybuji mezi Poláky jak v rodinném, tak i přátelském okruhu. V práci se setkávám s dalšími Ukrajinci, s nimiž si také ráda popovídám. (Olena)

Ukrajinské svátky

Ukrajinci slaví církevní i občanské svátky. Pro tuto práci a zaměření na Ukrajince žijící v Polsku je důležité zmínit, že pravoslavná církev používá Juliánský kalendář, zatímco římskokatolická církev Gregoriánský kalendář. Juliánský kalendář je o 13 dní posunutý, proto jsou církevní svátky v zemích s pravoslavnou tradicí (Ukrajina) slavené později než země s katolickou tradicí (v našem případě Polsko).

Mezi ukrajinské občanské svátky patří svátek Ivana Kupala, neboli oslava slunovratu, který se slaví tradičně 7. července. Tento svátek se vyvinul z pohanské tradice svátku slunovratu. Nikdo z našich respondentů tento svátek neslaví. Někteří z nich zmiňovali, že o tomto svátku ví, ale nepřijde jim nijak důležitý.

Dalším občanským svátkem je Den nezávislosti. Tento den připadá na 24. srpna. Odkazuje na den vyhlášení nezávislosti Ukrajiny z roku 1991. Konají se politické a společenské akce, koncerty a města jsou zdobena vlajkami. Ani tohoto občanského svátku se naši informátoři neúčastní. Moji kamarádi se pravidelně účastní průvodu na oslavu dne nezávislosti, ale já na takové akce nejsem. (Olena)

Pravoslavné Vánoce se slaví tradičně 7. ledna. Slavit se začíná už v podvečer 6. ledna, všechno začíná tradiční sváteční večeří, která se skládá z 12 chodů. My u nás slavíme Vánoce 24. prosince, ale je pravda, že večeře má 12 chodů. I u nás doma jsme vždy s mojí maminkou připravovaly velkou večeři a já to teď dělám se svojí rodinou. (Olena) Slavím Vánoce s manželem dne 24. prosince a převážně se řídíme polskou tradicí. Nicméně, ráda připravuju alespoň jedno ukrajinské jídlo, abych si připomněla svou rodnou zemi. (Natasha) Druhý den vánoční je určený k návštěvě příbuzných a chodí se koledovat. Když jsem byl menší tak jsme občas chodili koledovat, ale v dnešní době už nechodím. Navíc i ve větším městě je to komplikovanější. (Taras)

Podle informací získaných od našich respondentů jsme zjistili, že většina Ukrajinců přijala tradice polského vánočního svátku. Vánoce jsou pro Poláky jeden z nejdůležitějších svátků. Kdy začínají oslavovat 24. prosince večer podáváním večere s rodinou a blízkými. Na Vánoce je typické zdobení vánočního stromku, uklízení celého domu. Vaření typických jídel a dávaní si dárků. Většinou se začíná houbovou či rybí polévkou nebo borščem s uszkami (knedlíky ve tvaru oušek s hřibovou náplní). Hlavní chod tvoří ryby – nejčastěji kapr nebo sleď – připravované na nejrůznější způsoby. Mezi dalšími chody nesmí chybět pierogi (pirohy) plněné žampiony a zelím nebo tzv. gołąbki, zelné závitky plněné zeleninou. Zelí je základním stavebním kamenem polské (nejen) vánoční kuchyně. Vyloženě svátečním pokrmem je pak kutia (kuťa), která se jí jen jednou do roka. Je to sladká kaše z tlučené pšenice, máku, medu, oříšků a sušeného ovoce. Oblíbeným dezertem je například vánoční makovec.

Dva informátoři nám sdělili, že oslavují Vánoce dvakrát. Jednou dle polských tradic, tedy 24. prosince a jednou se svou rodinou dle ukrajinské tradice 6. ledna. Hlavním důvodem je, že chtějí slavit se svými polským blízkými a zároveň se svojí rodinou z Ukrajiny.

Velikonoce podobně jako Vánoce, naši respondenti slaví podle polských tradic. Zdobení velikonočních vajíček a tradičních košíků Święconka jsou neoddělitelnou součástí polských Velikonoc, přičemž neděle před Velikonocemi je zvláště významná. Tento den, známý jako niedziela palmowa, je charakteristický přinášením do kostela větví kočičí vrby nebo „palm“, které jsou později žehnány. Tradičně jsou používány ratolesti palm, ale vzhledem k absenci původních palm v Polsku jsou často nahrazovány jinými sušenými rostlinami nebo papírovými květy.

Bílá sobota představuje další důležitou událost, kdy lidé přinášejí do kostela košíky známé jako Święconka, jež jsou následně požehnány knězem. Tyto košíky jsou typicky vystlány bílou látkou nebo krajkovým ubrouskem a naplněny různými potravinami, které budou součástí nedělního velikonočního stolu. Mezi běžně používané potraviny patří malovaná vařená vejce, klobása, šunka, sůl a pepř, chléb, křen a různé druhy moučníků, jako je babka a beránek. Tato tradice symbolizuje bohatství, radost a posvátnost polských Velikonoc, které jsou nejen časem náboženských obřadů, ale také příležitostí k rodinným setkáním a tradičnímu posilování kulturních hodnot. Na Velikonoce je také tradicí polévat na Velikonoční pondělí děvčata vodou.

Olena nejraději na Velikonoce maluje vajíčka. Jejím cílem pro příští rok je naučit péct beránka. Velikonoce jinak bere jako svátek odpočinku a trávení času s rodinou. Taras má Velikonoce rád, většinou jede navštívit rodinu, protože má více času mimo školu.

Nový rok je v Polsku jedním z nejvýznamnějších svátků, který je oslavován slavnostním obědem. Tradičním pokrmem na tento den je hrachová kaše se zelím, doplněná o klobásy a pivo. Na novoročním stole nesmí chybět ani čerstvě upečený chléb, který má symbolizovat ochranu rodiny před bídou a nepřízní po celý příští rok.

Polské domácnosti tráví Nový rok nejčastěji v přátelské nebo rodinné atmosféře v pohodlí svého domova. Mezi typické pokrmy podávané na novoroční oslavě patří marinované sledě, kysané okurky, chlebíčky a jednohubky, různé druhy klobás a uzenin. K tomu se často pijí alkoholické nápoje, jako je vodka a pivo. Tato tradice spojuje rodiny a přátele při oslavě příchodu nového roku a posiluje pocit společenství a radosti.

Naši informátoři nejčastěji slaví Nový rok podle polských tradic. Kateryna sdělila, že Nový rok nejčastěji oslavuje v domácím prostředí se svým manželem. Připraví si dobrou večeři a poté si užívají společné aktivity, jako jsou hry nebo jiné formy zábavy. Stejně tak informátorka Natasha slaví Nový rok doma se svým manželem. Oslavu zahajují otevřením láhve šampaňského a pak společně sledují ohňostroj nebo jiné novoroční události.

Ukrajinská kuchyně

Nejtypičtějším ukrajinským jídlem na svátečním stole je Kuťa. Dělá se na několik způsobů a záleží na každé rodině jak ji připravuje. Mezi další typická ukrajinská jídla patří Boršč, Varenyky, což jsou taštičky s náplní z brambor a balkánského sýra, nebo Pampušky, ukrajinské kynuté buchty s česnekem. ¹⁷⁾

V rámci našeho výzkumu jsme získali zajímavé informace od našich informátorů o jejich preferencích v kuchyni, které odrážejí různorodost a míšení těchto kultur.

Kateryna má velmi oblíbené pierogi, tradiční polské plněné těstoviny. Tyto jednoduché, ale chutné pokrmy vaří pravidelně, přičemž tento zájem sdílí i s manželem. Kromě toho se ráda věnuje přípravě chlodniku, což je studená polévka tradiční pro polskou kuchyni, často připravovaná z kysaného zelí, která je oblíbená pro svou osvěžující chuť.

Informátorka Natasha naopak preferuje varenyky, které jsou tradiční ukrajinskou variantou plněných těstovin podobných polským pierogům. Tyto malé taštičky jsou plněné různými ingrediencemi, včetně tvarohu, masa, zelí a dalších.

Informátorka Olena upřednostňuje boršč, tradiční ukrajinskou červenou polévku. Mým oblíbeným jídlem je boršč, ale bohužel manžel ho nemá rád, tak ho nevařím tak často. (Olena)

Organizace na podporu Ukrajinců v Polsku

Na území Polska se nachází několik organizací podporující Ukrajince, kteří zde žijí, ale i organizace pro zachování kultury a vzdělání. Unie Ukrajinců v Polsku se zabývá ochranou kulturního dědictví, vzděláním a problémem asimilace. Poskytuje pomoc migrantům a lobuje za jejich práva. Ukrajinské komunity a kulturní centra - místa setkávání a podpory. Tyto komunity často poskytují pomoc a podporu novým přistěhovalcům a usnadňují jim integraci do nového prostředí. Od roku 1990 je hlavní ukrajinská organizace v Polsku Sdružení Ukrajinců v Polsku. I tyto organizace se snaží podílet na ukrajinských kulturních událostech a festivalech v Polsku. Tyto akce slouží jako propagace ukrajinské kultury v Polsku, posilují vztahy mezi oběma komunitami a přispívají k multikulturnímu a tolerantnímu prostředí v zemi. Mezi nejznámější patří - Festival ukrajinské kultury v Sopotech, nebo Trh mládeže v Gdaňsku.

Podpora pro přijetí ukrajinských uprchlíků do Polska nikdy nebyla tak silná jako v roce 2022. Během ruské invaze na Ukrajinu souhlasilo 91 procent Poláků s tím, že by Polsko mělo přijmout ukrajinské uprchlíky. Avšak postupně podpora pro uprchlíky z Ukrajiny začíná klesat. Většina Poláků vyjadřuje přání, aby se uprchlíci co nejdříve vrátili do své vlasti. Podpora, kterou polská vláda nabízí uprchlíkům, se stala předmětem kontroverze. Zatímco Poláci oceňují integraci ukrajinských dětí do polských škol, finanční pomoc je kritizována. Naopak většina Ukrajinců žijících v Polsku se cítí dobře a tvrdí, že se od svého příchodu zlepšil jejich životní standard. Největším zklamáním však byl pocit stesku po domově, který v nich vyvolával touhu se vrátit do své rodné země. Po skončení konfliktu však plánuje zůstat v Polsku každý pátý ukrajinský občan, zatímco každý čtvrtý plánuje vrátit se na Ukrajinu. Většina z nich nepociťuje nepřátelství nebo nedostatek laskavosti ze strany Poláků během svého pobytu.

Podle našich informátorů je většina Ukrajinců v Polsku velmi vděčná za to, že mají možnost žít v Polsku, v bezpečí a stabilitě. Tato vděčnost je často spojena s hlubokým smutkem a obavami o své blízké na Ukrajině. Většina dotázaných uvádí, že mají část rodiny nebo přátele žijící na Ukrajině a jsou zasaženi tím, že se s nimi nyní nemohou vídat kvůli této situaci. Informátorka Kateryna si váží příležitosti, kterou jim Polsko nabízí, a snaží se zůstat silná a podporovat své rodiny a přátele v těžkých časech. Nedávno jsem odjela na Ukrajinu za mojí rodinou. Díky mému manželovi a přátelům jsem mohla přivézt nějaké peníze a alespoň jim trochu pomoci a nakoupit nějaké zásoby. (Natasha) Olena vnímá tuto situace velmi negativně. Na Ukrajině má mnoho přátel a rodinu, Její rodina se naštěstí nachází na západě Ukrajiny, kde zatím vše funguje v obvyklém režimu, kde lidi chodí do práce a děti do školy. S rodinou se vídám, jezdím je navštívit jednou za rok na pár dní, maminka mne dokonce přijela už jednou navštívit, otec musel být doma a starat se o hospodářství. (Olena)

Naše práce se zabývala historií, kulturními aspekty a současnými vztahy mezi Ukrajinci žijícími v Polsku a zdejšími Poláky, Ukrajinci jsou nejpočetnější menšina v Polsku, která má zároveň bohatou historií s touto zemí. Od první světové války až po současnou spolupráci kvůli válce na Ukrajině prošly vztahy mezi těmito národy mnoha změnami, které ovlivnily životy lidí na obou stranách. Historie Polska a Ukrajiny je poznamenána konflikty, jako byla Polsko-ukrajinská válka a Volyňský masakr. Nicméně, i přes tyto tragické události sdílejí oba národy společnou historii a kulturní dědictví, což přispívá k porozumění mezi nimi. Ukrajinci v Polsku hledají lepší životní podmínky a pracovní příležitosti, což posiluje jejich integraci do polské společnosti. Navzdory příležitostným předsudkům většina respondentů popisuje vztahy mezi Ukrajinci a Poláky jako přátelské a respektující. V oblasti kulturních zvyků je pozorovatelná aktivní účast Ukrajinců v Polsku na církevních i občanských svátcích. Hlavním rozdílem mezi těmito dvěma národy je dodržování odlišných kalendářů pravoslavné a římskokatolické církve. V důsledku snahy o lepší integraci se většina Ukrajinců v Polsku rozhodla řídit místním kalendářem, tedy gregoriánským, a tak společně s Poláky slaví církevní svátky ve stejný čas. Tento proces integrace je doprovázen také adaptací místních tradic a zvyků a učením se vaření polských pokrmů. Ukrajinci tak aktivně přijímají aspekty polské kultury do svého životního stylu, což přispívá k posilování jejich vazeb s místními obyvateli a k procesu kulturního sdílení mezi oběma komunitami. Aktuální situace na Ukrajině ovlivňuje Polsko, které se stalo útočištěm pro ukrajinské uprchlíky. Přestože podpora pro jejich přijetí postupně klesá, většina Ukrajinců v Polsku hodlá zůstat, ačkoli někteří plánují návrat do Ukrajiny. Smutek a obavy o blízké na Ukrajině jsou běžné, jak ilustrují osobní příběhy a zkušenosti sdílené informátory.

ANDRLE, Jakub, 2024, Ukrajinská uprchlická krize: aktuální situace, In: Člověk v tísni [Cit. 3. 5. 2024] Dostupné na: https://www.clovekvtisni.cz/ukrajinska-krize-v-historickem-kontextu-8589gp

DORAZÍN, Martin, 2007, Kaczyński a Juščenko vzpomínali na oběti Operace Visla, In: iROZHLAS [Cit. 28. 2. 2024] Dostupné na: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kaczynski-a-juscenko-vzpominali-na-obeti-operace-visla_200704271202_mmatusu

Eurostat, 2024, Uprchlíci z Ukrajiny v EU, In: Evropská rada Rada Evropské unie [Cit. 20. 4. 2024] Dostupné na: https://www.consilium.europa.eu/cs/infographics/ukraine-refugees-eu/

HAVLÍKOVÁ, Kateřina, 2023, Polsko si připomíná 80. výročí krvavé neděle. Ukrajinští povstalci napadli 150 obcí na Volyňsku, In: iROZHLAS [Cit. 28. 2. 2024] Dostupné na: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/polsko-ukrajina-krvava-nedele-volyn-vyroci_2307111213_pj

JAROSZEWICZ, Marta, 2018, Migration from Ukraine to Poland. The trend stabilises [Cit. 28. 2. 2024] Dostupné na: https://www.osw.waw.pl/sites/default/files/Report_Migration%20from%20Ukraine_net.pdf

JIRKA, Luděk, 2019, Ukrajinská menšina v Polsku, In: Encyklopedie migrace [Cit. 28. 2. 2024] Dostupné na: https://www.encyclopediaofmigration.org/ukrajinska-mensina-v-polsku/

KOKAISL, Petr, 2014, Etnické minority v Evropě, Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta [Cit. 3. 5. 2024] ISBN 978-80-213-2524-1

KOSHULKO, Oksana, 2016, The Role of Ukrainians in the Economic Growth of Poland [Cit. 28. 2. 2024] Dostupné na: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2739067

MALYNOVSKA, O. 2018, UKRAINE – POLAND: TO THE ISSUE OF MODERN MIGRATIONS OF UKRAINIANS TO POLAND. Strategic Priorities, 48(3-4) [Cit. 28. 2. 2024] Dostupné na: https://niss-priority.com/index.php/journal/article/view/221

Operace Visla, Wikipedie [Cit. 28. 2. 2024] Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Visla

PAWLIKOWSKI, Grzegorz, 2010, THE UKRAINIAN NATIONAL MINORITY IN THE POST-WAR POLAND. THE CASE BASED ON PROGRAMS OF POLITICAL PARTIES AND UNDERGROUND ORGANISATIONS (1939–1945), In: Polityka i Społeczeństwonr 7, 183-192 [Cit. 28. 2. 2024] Dostupné na: https://bazhum.muzhp.pl/media/files/Polityka_i_Spoleczenstwo/Polityka_i_Spoleczenstwo-r2010-t-n7/Polityka_i_Spoleczenstwo-r2010-t-n7-s183-192/Polityka_i_Spoleczenstwo-r2010-t-n7-s183-192.pdf

Polsko, Wikipedie [Cit. 15. 4. 2024] Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Polsko

Polsko-ukrajinská válka, Wikipedie [Cit. 28. 2. 2024] Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Polsko-ukrajinsk%C3%A1_v%C3%A1lka

Římskokatolická církev v Polsku, Wikipedie [Cit. 3. 5. 2024] Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_v_Polsku

Svátky, tradice, zvyky, 2018 [Cit. 20. 4. 2024] Dostupné na: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2018/ujs206/um/svatky/Svatky_tradice_zvyky_UJ__pps_.pdf?lang=cs;so=ta

TYRPÁKOVÁ, Lenka, 2007, Polsko-ukrajinské vztahy v letech 1991-2005: vyrovnání historických dluhů [Cit. 28. 2. 2024] Dostupné na: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/170289/120115153.pdf?sequence=1&isAllowed=y

Volyňský masakr, Wikipedie [Cit. 28. 2. 2024] Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Voly%C5%88sk%C3%BD_masakr

Počet shlédnutí: 162