Vietnamci v České republice

Austová Pavlína, Vostárková Eva, Zátková Natálie

Tématem semestrální práce je vietnamská menšina v České republice, která představuje významnou součást nejen v české společnosti, ale i v mnoha evropských zemích a po celém světě. Tato menšina přináší bohatství kulturních, ekonomických a sociálních přínosů, které se výrazně odlišují od evropských zemí. Práce se zabývá kulturními rozdíly, integrací vietnamské menšiny a zkoumá životní podmínky, které vietnamská komunita v České republice prožívá. Zaměříme se na jejich životní zkušenosti, pracovní příležitosti, vzdělávání, jazykovou bariéru a současnou situaci života v České republice.

Cílem této semestrální práce je odpovědět na hlavní výzkumné otázky a podotázky týkajících se rozdílů v české a vietnamské společnosti. Přiblížit historii, současnou situaci a výzvy, kterým čelí vietnamská menšina v České republice. Naši respondenti jsou všech věkových kategorií, což nám umožní získat perspektivu i mladší generace, která může mít odlišný pohled na integraci. Informace, které jsme využili, pocházejí od našich respondentů, bakalářských prací, článků a knih.

• Jaké jsou kulturní rozdíly Čechů a Vietnamců?

• Jak ovlivnily české tradice vietnamskou kulturu?
• Jak probíhá začlenění vietnamské menšiny?
• Soužití Vietnamců a Čechů.
• Jak kvalitní život žijí v ČR vietnamci?

V závěrečné práci s názvem Integrace Vietnamců v České republice ¹⁾ se autor snaží přiblížit život Vietnamců v České republice. Čtenář se dozví, kdy začala migrace Vietnamců na naše území. Dozví se, jaké jsou charakteristické vlastnosti a znaky této etnické menšiny. Dále se dočteme, jaké jsou pobytové režimy cizinců, nebo co znamená pojem integrace. Vietnamci přijíždějí do České republiky za účelem podníkání a zisku, učí se český jazyk a nevyužívají služeb tlumočníků.

Kniha Vietnamci v Česku a ve světě: migrační a adaptační tendence²⁾ se zabývá migrací z Vietnamu do světa a do České republiky. Zkoumané je období od poloviny 20. století až po současnost a hlavně ze strany politických zvratů v mezinárodním světě a ekonomických reforem. Čtenář se dozví hlavní motivaci k migraci a hodnocení života Vietnamců žijící za hranicemi a na našem území.

Závěrečná práce Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťováním³⁾ je součástí projektu Pomoc a podpora obchodovaným a komerčně zneužívaným osobám. Práce se věnuje vietnamské komunitě a prevenci obchodu s lidmi a vykořisťováním Vietnamců v ČR a ve Vietnamu. Čtenář se dozví jak zlepšit sociální služby uzpůsobeným potřebám vietnamské klientely.

V závěrečné práci Vietnamci v ČR-důvody imigrace po roce 1989 se zabývá Vietnamci v ČR po roce 1989 ⁴⁾ byl hlavní cíl zjistit, jaké jsou hlavní důvody migrace z Vietnamu do ČR, zda je některý z nich dominantní a proč je právě Česká republika cílovou destinací Vietnamců, kteří hledají práci v zahraničí. Práce se zabývá také důvody, proč obyvatelé Vietnamu zemi vůbec opouští. V závěru se můžeme dozvědět, že jako hlavní důvod pro odchod z Vietnamu je za účelem zlepšení ekonomické situace. Oproti situaci před rokem 1989, kdy do ČR přicházeli Vietnamci za studiem a získáním praxe, došlo po roce 1989 ke změně na ekonomickou migraci, která je nyní výhradním důvodem pro příchod Vietnamců do ČR. Vietnamci hledali práci v ČR zejména z důvodů ekonomických výhod. V průběhu času se důvody pro imigraci měnily, a v současné době jsou hlavním motivem aktivity zprostředkovatelských agentur, které nábor pracovníků organizují ve spolupráci s vládou Vietnamu. Tyto agentury využívají neznalost pracovníků a prezentují Českou republiku jako zemi s vysokými výdělky a snadným podnikáním, přičemž nerozšiřují informace o rostoucích životních nákladech.

V článku Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové ⁵⁾ Text obsahuje čtyři kapitoly, které se zaměřují na studium situace čtyř různých komunit v České republice: Slováků, Ukrajinců, Vietnamců a Romů. Cílem je mapovat komunitní život, aktivity, sdružování v organizacích a zájmových spolcích uvnitř těchto skupin. Každá kapitola vychází z analýzy dostupných výsledků kvalitativních a kvantitativních výzkumů, odborných studií, obsahu menšinového tisku a kvalitativního výzkumu strategií menšinových organizací. Studie se zaměřuje na současnou situaci vietnamské komunity v České republice. Vychází zejména z osobních zkušeností odborníků, etnografů a sociologů, doplněných o dostupné výsledky kvalitativních a kvantitativních výzkumů. Cílem je poskytnout stručný přehled o vietnamské komunitě, zahrnující informace o státní příslušnosti, národnosti a historickém kontextu migrace do ČR před rokem 1989. Text od Jiřího Koucourka přináší klíčové informace o prvních kontaktech mezi Československem a Vietnamem v 50. letech a následných dohodách o kulturní a vědeckotechnické spolupráci, které vedly k příchodu vietnamských občanů za účelem studia, odborné přípravy a pracovních stáží. Vrchol migrace byl zaznamenán mezi lety 1979 a 1985. Z textu se můžeme dozvědět něco o tom, jak nahlíželi tehdy na novou etnickou skupinu hlavní majoritní společnost. Vznikaly předsudky a stereotypy, avšak ne všichni měli negativní postoj k vietnamským občanům a naopak řibývalo mezietnických vztahů a manželství, i když mnohá neměla dlouhé trvání. Dále se autor snaží příblížit i tehdejší situaci očima Vietnamců, kdy zažívali kulturní šok zejména i ze stánky klimatické a potýkali se s rasismem. Také se dozvíme, že většina Vietnamců žije v Praze, a že Vietnamci tvoří třetí nejpočetnější skupinu cizinců s dlouhodobým nebo trvalým pobytem v ČR.

Stanislav Brouček zdůrazňuje ve svém článku Integrační tendence vietnamského etnika v českém lokálním prostředí ⁶⁾, že Vietnamci v ČR často zaujímají místo na okraji společnosti. Důvodem jsou odlišný ideologický a ekonomický vývoj v obou zemích za poslední desetiletí. Také je ovlivňuje odlišný způsob podnikání a nedůvěra vůči autoritám. Vietnamci se často obracejí zády k majoritnímu obyvatelstvu, ale zejména k odlišné etnicitě, kultuře, principům a institucím. Nezájem od české společnosti mohou vítat, protože preferují individuální soběstačnost, což je vzor chování z postfeudální vietnamské reality. Výzkum ukazuje, že Vietnamci se k integraci staví opatrně a někteří dokonce tvrdí, že integraci nepotřebují. Možným důvodem může být jejich negativní nebo traumatická zkušenost během jejich života. Zároveň nemají nutkání se začleňovat z hlediska vlastní kultury a vnímají podmínky v ČR jako nevýhodné. Spíše si tvoří svou vlastní komunitu mezi sebou a rozvíjí sousedské vztahy nebo spolupráce s lokálními autoritami, ale ke specializovaným službám přistupují na zákaznickém nebo samostatném základě.

Kniha S vietnamskými dětmi na českých školách ⁷⁾ přináší různorodý pohled na život a integraci vietnamských dětí v českém školním prostředí. Skupina autorů přináší do knihy svůj vlastní příběh, kdy někteří se zaměřují na osobní zkušenosti konkrétních dětí a jejich rodin, a jiní zkoumají širší sociokulturní kontext a snaží se porozumět výzvám, kterým čelí vietnamské děti ve školách. Texty se prolínají různými tématy, jako jsou jazykové bariéry, kulturní rozdíly, začleňování do společnosti a hledání identity. Kniha nabízí empatický i kritický pohled na aktuální situaci ve školství a imigrační politice a ukazuje cestu k většímu porozumění a toleranci v naší společnosti.

Semestrální práce je zpracována na základě kvantitativního i kvalitativního výzkumu. Cílem kvantitativního výzkumu je sběr a analýza statistických dat, kdy se nejčastěji využívají standardizované dotazníky, experimenty nebo sledování velkých datových souborů. Dotazníkem jsme získali statistické informace o počtu Vietnamců v České republice, jejich věkovém rozložení a geografickém rozšíření.

Kvalitativní výzkum se zaměřuje na sběr a analýzu kvalitativních dat, často zahrnuje techniky jako jsou rozhovory, pozorování nebo analýza dokumentů. Cílem je získat detailní a komplexní poznatky. Náš průzkum probíhal na základě nestrukturovaných rozhovorů, kdy není dopředu daný plán a obsah a pořadí otázek je pouze na tazateli. S respondenty jsme komunikovaly osobně i přes sociální sítě. Výhodou této metody je právě maximální flexibilita témat a otázek, což umožňuje hloubkové porozumění zkušenostem a názorům účastníků. Respondenti se cítí méně omezeni ve svých odpovědích, což může vést k autentičtějších reakcím. Naopak nevýhodou může být porovnávání dat z více rozhovorů a celý proces může být časově náročný, jak na samotném vedení rozhovoru, tak při následné analýze dat.