Utopické modely uspořádání společnosti (přehled utopických modelů, včetně klíčových autorů a jejich děl. Například: Platónovy dialogy, zejména „Stát“, jako jeden z prvních záznamů o utopickém společenském uspořádání; Sv. Augustin a jeho „Město Boží“ jako příklad křesťanské utopie; Thomas More a jeho dílo „Utopia“, které dal jméno celému žánru; Blouznění francouzských revolucionářů a jejich experimenty s utopickým socialismem; Karl Marx a Friedrich Engels, „Komunistický manifest“ a marxistické pojetí beztřídní společnosti; Moderní utopické a dystopické představy v literatuře a filmu, které reflektují současné společenské obavy. Jaké společenské problémy se autoři snažili řešit? Jaké metody navrhovali pro dosažení ideální společnosti? Jaké byly hlavní kritiky těchto utopických modelů? Příklady ze současnosti nebo nedávné doby: Auroville, Indie Auroville je mezinárodní město v Indii založené v roce 1968, jehož cílem je realizovat ideál lidské jednoty. Založila ho Mirra Alfassa, známá jako Matka, a je inspirováno duchovními učeními Šri Aurobinda. Auroville je navrženo tak, aby bylo místem, kde lidé z různých národů mohou žít v míru a harmonii, nad rámec všech vyznání, politických ideologií a národností. Ekonomika je založena na principu dobrovolné práce a samofinancování, ačkoli peníze jsou stále používány pro transakce s vnějším světem. Baťovský Zlín, Československo
10.3. Eugenika a státní zásahy do života jednotlivce (námět Aleksandr Grigorjevič Goykhbarg / Goikhbarg / Goichbarg a jeho model „stát místo rodiny“) Eliška Rufferová, Veronika Hagenhoferová, Adam Koksch, An Nguyen
Doplňte (třeba sem, na WIKI), ty věci, které jste měli v prezentaci jen v takovém povrchním módu - například, když jste zmiňovali nerovnost mezi ženami a muži v platech na stejných pozicích, tak je třeba to doplnit nějakou pádnou statistikou, to oteplování, hnojiva... - Platová nerovnost mezi muži a ženami přetrvává i po zohlednění faktorů jako vzdělání či obor. Hlavní příčinou je segregace na trhu práce, mateřská pauza a menší počet žen v lépe placených pozicí jako například technické práce a manažerské pozice. Rozdíl je okolo 5-10%. Muži navíc častěji pracují přesčas a na plný úvazek, což vede k větším příjmům. Další faktor je také diskriminace, kdy ženy při stejných schopnostech dostávají nižší mzdu či příležistosti k povýšení. Důsledkem jsou nižší příjmy žen a zpomalení ekonomického růstu. Snížení platové nerovnosti by mohlo prospět k vyšší produktivitě a ekonomocké rovnováze. Pokud muži víc pracují – častěji přesčas a na plný úvazek – je správné, že mají víc peněz. Problém nastává, když ženy dělají totéž a dostanou méně. To už není rovnost, ale nespravedlnost. A právě tady je třeba mluvit o konkrétních datech. Ty vám chybí.
Jde o syntetická hnojiva jsou důležitou složkou současného zemědělství a mají dopad na klima či kvalitu půdy. jejich použivání způsobuje uvolňování skleníkových plynů nebo degradaci půdy či kontaminaci vodních zdrojů. Změna přístupu k hnojení je proto podle expertů nezbytná. Podle nedávné studie o kteru se opírám jsou syntetická hnojiva zodpovědná za 5 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, což je například dvojnásobek emisí z letecké dopravy. Cituji „Používání syntetických hnojiv ničí přirozený půdní život, což dlouhodobě snižuje schopnost půdy produkovat plodiny. Navíc jsou hl. zdrojem oxidu dusného, jednoho z nejsilnějších skleníkových plynů “ uvedl Jakub Zelený z organizace Člověk v tísni. https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/synteticka-hnojiva-maji-negativni-dopad-na-klima-a-krajinu-uvedli-odbornici Používání dusíkatých hnojiv může, ale vůbec nemusí vést ke vzniku oxidu dusného. Ten vzniká jen za určitých podmínek v půdě, například při nedostatku kyslíku. Navíc nejde o jediný zdroj – oxid dusný se uvolňuje i při živočišné výrobě, spalování fosilních paliv nebo v průmyslu. Pokud bychom se chtěli řídit jen touto logikou, museli bychom zakázat i chov zvířat.
kahoot: Lucie Nová, Aneta Hromádková, Petra Koubová
24.3. Antropologie stáří a antropologie smrti – možno povědět, jak se měnil pohled na stáří v průběhu historie, jaký je dnešní důchodce, jaká je jeho každodennost, AS – jak se měnil pohled na smrt v průběhu historie, jak se umíralo a pohřbívalo v různých dobách a kulturách - Komárková, Nová, Libertinová, Procházková
bod za správnou odpověď k tématu příbuzných: Jakub Hrnko zapsáno
7.4. Historická antropologie – říct co to je, co zkoumá a potom možno vybrat 1 historické období a popsat, jak v něm vypadala každodennost běžného člověka (třeba specifické řemeslo, voják, žena v „domácnosti“,…) - Horáková, Tesařová, Studničková, Zburníková
14.4.Antropologie dětství, dějiny dětství (Margaret Mead, Philippe Ariés) – jak se na děti a dětství pohlíželo v minulosti a jak dnes, metodologie, možno popsat dětství ve vybraném prostředí (etnická či národnostní skupina, sociálně vyloučená lokalita, historické období) a srovnat s dětstvím v naší společnosti, možno zakončit přechodovými rituály. Hromádková, Koubová, Šponiarová, Plavcová, Škopková.
kahoot: Lucie Nová, Ema Kubátová
Poprosím o dopsání bodu za nejbližší odhad: Patrik Zeman
28.4.Vizuální antropologie - S. Worth a J. Adair - Through Navajo Eyes; P. Bourdieu - Photography: A middle-brow Art. Ješová, Kubátová, Sajdlová, Fraňková
Témata
Fyzická antropologie
její využití (zneužití) v minulosti a dnes, k čemu dnes slouží
Vývoj člověka – evoluční teorie – diskuse a argumenty zastánců a odpůrců této teorie
Metody antropologického výzkumu – metody využívané v antropologii a etnologii (terénní výzkum), rozdělení, popis, příklady
Lingvistická antropologie – (možná témata: bilingvismus a bilingvní rodina, stereotypy o Češích a o češtině, gender v komunikaci - komunikace mezi mužem a ženou, mluva sociálních skupin a dialekty, řeč generací)
Historická antropologie – říct co to je, co zkoumá a potom možno vybrat 1 historické období a popsat, jak v něm vypadala každodennost běžného člověka (třeba specifické řemeslo, voják, žena v „domácnosti“,…)
Antropologie dětství, dějiny dětství (Margaret Mead, Philippe Ariés) – jak se na děti a dětství pohlíželo v minulosti a jak dnes, metodologie, možno popsat dětství ve vybraném prostředí (etnická či národnostní skupina, sociálně vyloučená lokalita, historické období) a srovnat s dětstvím v naší společnosti, možno zakončit přechodovými rituály
Antropologie stáří a antropologie smrti – možno povědět, jak se měnil pohled na stáří v průběhu historie, jaký je dnešní důchodce, jaká je jeho každodennost, AS – jak se měnil pohled na smrt v průběhu historie, jak se umíralo a pohřbívalo v různých dobách a kulturách
Urbánní antropologie – urbanismus jako způsob života, fenomén panelových sídlišť, život v satelitním městečku (suburbanizace)