Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2025:polaci_v_ceske_republice [18/04/2025 17:06] – [Úvod a cíl práce] 109.81.117.52
+++ ls2025:polaci_v_ceske_republice [23/04/2025 09:43] (aktuální) – [Literární rešerše] 193.84.36.66
@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 Téma polské menšiny na Těšínském Slezsku a její integrace a vzdělávání v České republice bylo opakovaně zkoumáno v různých publikacích. Tato literární rešerše představuje hlavní závěry a teoretické přístupy autorů, kteří se danou problematikou zabývali.
-Jedním z důležitých pohledů na vztahy mezi českou majoritou a polskou menšinou na Těšínsku nabízí bakalářská práce Kamily Muchové **Polská menšina na Těšínském Slezsku v očích českých studentů středních škol (2013)**((MUCHOVÁ, Kamila. Polská menšina na Těšínském Slezsku v očích českých studentů středních škol. 2013. Bachelor's Thesis. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/cdroa/BAKALARKA.pdf?kodomez=termin-540379;lang=cs)). Autorka se ve své práci zaměřuje na to, jak čeští středoškoláci vnímají polskou menšinu, přičemž využívá kvantitativní dotazníkové šetření, jehož výsledky podrobně analyzuje v kapitole 4.2 "Výsledky dotazníkového šetření" (s. 34–44). Muchová ve své analýze poukazuje na přetrvávající stereotypy, předsudky a nedostatečné porozumění kulturním rozdílům, které mezi českými studenty přetrvávají. V části 4.2.3 "Postoje studentů k polské menšině" (s. 39–41) uvádí, že i přesto, že se většina studentů setkala s Poláky, jejich znalosti o kultuře a historii polské menšiny jsou velmi omezené. Respondenti často vyjadřují nezájem nebo nevědí, že se v regionu nachází školy s polským jazykem vyučovacím. Práce tak nepřímo reflektuje vztahy mezi většinovým obyvatelstvem a menšinou – negativní postoje českých studentů mohou naznačovat jistou míru napětí nebo alespoň mezikulturního odstupu. Dále autorka v části 4.2.4 "Vliv školního prostředí" (s. 41–42) zdůrazňuje, že nedostatek informací o polské menšině ve školním kurikulu je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují postoje žáků. Škola tak hraje významnou roli v utváření mezietnického porozumění.
+Jedním z důležitých pohledů na vztahy mezi českou majoritou a polskou menšinou na Těšínsku nabízí bakalářská práce Kamily Muchové **Polská menšina na Těšínském Slezsku v očích českých studentů středních škol (2013)**((MUCHOVÁ, Kamila. Polská menšina na Těšínském Slezsku v očích českých studentů středních škol. 2013. Bachelor's Thesis. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/cdroa/BAKALARKA.pdf?kodomez=termin-540379;lang=cs)). Autorka se ve své práci zaměřuje na to, jak čeští středoškoláci vnímají polskou menšinu, přičemž využívá kvantitativní dotazníkové šetření, jehož výsledky podrobně analyzuje v kapitole 4.2 "Výsledky dotazníkového šetření" (s. 34–44). Muchová ve své analýze poukazuje na přetrvávající stereotypy, předsudky a nedostatečné porozumění kulturním rozdílům, které mezi českými studenty přetrvávají. V části 4.2.3 "Postoje studentů k polské menšině" (s. 39–41) uvádí, že i přesto, že se většina studentů setkala s Poláky, jejich znalosti o kultuře a historii polské menšiny jsou velmi omezené. Respondenti často vyjadřují nezájem nebo nevědí, že se v regionu nachází školy s polským vyučovacím jazykem. Práce tak nepřímo reflektuje vztahy mezi většinovým obyvatelstvem a menšinou – negativní postoje českých studentů mohou naznačovat jistou míru napětí nebo alespoň mezikulturního odstupu. Dále autorka v části 4.2.4 "Vliv školního prostředí" (s. 41–42) zdůrazňuje, že nedostatek informací o polské menšině ve školním kurikulu je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují postoje žáků. Škola tak hraje významnou roli v utváření mezietnického porozumění.
 Otázku udržení kulturní identity polské menšiny v české části Těšínského Slezska z perspektivy vzdělávání analyzuje Hynek Böhm ve své studii **Polská menšina v české části Těšínského Slezska 2017: může akcent na vzdělávání zabránit její asimilaci? (2017)**((BÖHM, Hynek. Polské menšina v české části Těšínského Slezska 2017: může akcent na vzdělávání zabránit její asimilaci?. Śląsk jako aktualny problem badawczy, 115. Dostupné z: https://www.euro-in.org/public/files/TRANSCARPATHICA-V.pdf)). Autor se zaměřuje na význam škol s polským jazykem vyučovacím a kulturních institucí v procesu reprodukce identity menšiny a klade si klíčovou otázku, zda je vzdělávací systém schopen zpomalit či zvrátit proces postupné asimilace (s. 52–53). V části práce věnované charakteristice vzdělávacího systému (s. 54–56) autor popisuje fungování polských škol všech stupňů – od mateřských po střední – a jejich význam jako nástroje kulturní reprodukce. Zdůrazňuje, že se jedná o školy s výukou v polštině, které se snaží kromě běžného kurikula předávat i jazykové a kulturní hodnoty (s. 55). Zároveň však poukazuje na dlouhodobý pokles počtu žáků, což může ohrozit jejich budoucí udržitelnost (s. 56–57). Článek dále popisuje asimilační tlaky, kterým čelí studenti při přechodu z menšinového školního prostředí do českých středních a vysokých škol. Zmiňuje se o jazykových bariérách, omezené reprezentaci polštiny ve veřejném prostoru a ztrátě vazeb na komunitní život (s. 57–59). V kontextu identity autor upozorňuje na posun části mladší generace směrem k hybridní nebo české identitě, přičemž stále existuje i skupina, která svou identitu chápe jako pevně polskou (s. 59–60). V závěru studie (s. 60–61) autor konstatuje, že vzdělávání je důležitým, ale nikoliv jediným faktorem v udržení menšinové identity. O budoucnosti menšiny rozhodne nejen kvalita škol, ale také aktivita rodin, spolkové činnosti a přítomnost polštiny ve veřejném prostoru. Studie tak nabízí důležité poznatky o aktuální situaci polské menšiny a výzvách, kterým čelí, zejména v oblasti jazykové, institucionální a generační kontinuity.

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku