Poláci v České republice - Vzdělávání na Těšínsku

Randáková Adéla

Tématem této semestrální práce je studie polské menšiny v České republice, která představuje druhou nejpočetnější¹⁾ a zároveň jednu z historicky nejdéle usazených etnických menšin na území České republiky. Poláci tvoří specifickou skupinu, jež si dlouhodobě zachovává silné kulturní vazby, a to zejména v oblasti Těšínského Slezska. V této oblasti se střetávají obyčeje, tradice a kultura dvou národností, české majority a polské minority. Polská komunita zde má hluboké historické kořeny. Aktivně se podílí na hospodářském, kulturním i společenském životě a udržuje si bohaté tradice, vzdělávací instituce i spolkový život, a to včetně významných aktivit v oblasti sportu.

Cílem této práce je analyzovat polské menšinové vzdělávání na Těšínsku a analyzovat postoje a názory pedagogů a studentů, kteří se cítí být součástí této komunity. Vzdělávání hraje klíčovou roli v uchovávání identity a kultury této menšiny²⁾. Výzkum si tedy klade za cíl zjistit, jak studenti a pedagogové z řad polské menšiny vnímají své postavení v rámci české společnosti, zejména v oblasti vzdělávání, identity a budoucích perspektiv.

Semestrální práce je postavena na kvalitativním výzkumu, který byl současně proveden online i osobní formou mezi členy Polské menšiny. Cílem je přiblížit současné fungování a význam polských škol pro místní komunitu a konkrétní studenty a pedagogy. Praktická část byla realizována formou polostrukturovaných rozhovorů s členy polské komunity a osobami angažovanými v oblasti polského školství. Pomocí těchto rozhovorů bude analyzováno polské vzdělávání v oblasti Těšínského Slezska, porovnány rozdíly se školstvím českým a popsány výzvy, se kterými se setkávají studenti polských škol, kteří chtějí pokračovat na vysokých školách v Česku nebo v Polsku. Současně bude zkoumáno, zda existují nějaké bariéry nebo výhody pro členy polské menšiny při vstupu na český pracovní trh.

Hlavním cílem práce je odpovědět na výzkumnou otázku, která se zabývá polským školstvím na území těšínského Slezska ale také zodpovědět na dílčí otázky jako jsou vztahy mezi Čechy a Poláky, diskriminace a stereotypy ohledně Polské menšiny a zmapovat aktuální výzvy a možnosti rozvoje polských škol v českém prostředí.

Jak studenti a pedagogové polské menšiny vnímají své postavení v české společnosti?

• Jaké jsou vztahy mezi českou většinou a polskou menšinou v Těšínském Slezsku?
• Jak studenti a pedagogové polské menšiny vnímají vztahy mezi Poláky a Čechy v širším sociálním a kulturním kontextu?
• Jaké jsou rozdíly mezi výukou v polských menšinových školách a běžných českých školách?
• S jakými překážkami se setkávají studenti polské menšiny při přechodu na české střední a vysoké školy?
• Jak studenti a pedagogové z menšinových škol vnímají svou kulturní identitu?
• Jak vidí členové polské menšiny její budoucnost v regionu?

Téma polské menšiny na Těšínském Slezsku a její integrace a vzdělávání v České republice bylo opakovaně zkoumáno v různých publikacích. Tato literární rešerše představuje hlavní závěry a teoretické přístupy autorů, kteří se danou problematikou zabývali.

Jedním z důležitých pohledů na vztahy mezi českou majoritou a polskou menšinou na Těšínsku nabízí bakalářská práce Kamily Muchové Polská menšina na Těšínském Slezsku v očích českých studentů středních škol (2013)³⁾. Autorka se ve své práci zaměřuje na to, jak čeští středoškoláci vnímají polskou menšinu, přičemž využívá kvantitativní dotazníkové šetření, jehož výsledky podrobně analyzuje v kapitole 4.2 „Výsledky dotazníkového šetření“ (s. 34–44). Muchová ve své analýze poukazuje na přetrvávající stereotypy, předsudky a nedostatečné porozumění kulturním rozdílům, které mezi českými studenty přetrvávají. V části 4.2.3 „Postoje studentů k polské menšině“ (s. 39–41) uvádí, že i přesto, že se většina studentů setkala s Poláky, jejich znalosti o kultuře a historii polské menšiny jsou velmi omezené. Respondenti často vyjadřují nezájem nebo nevědí, že se v regionu nachází školy s polským vyučovacím jazykem. Práce tak nepřímo reflektuje vztahy mezi většinovým obyvatelstvem a menšinou – negativní postoje českých studentů mohou naznačovat jistou míru napětí nebo alespoň mezikulturního odstupu. Dále autorka v části 4.2.4 „Vliv školního prostředí“ (s. 41–42) zdůrazňuje, že nedostatek informací o polské menšině ve školním kurikulu je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují postoje žáků. Škola tak hraje významnou roli v utváření mezietnického porozumění.

Otázku udržení kulturní identity polské menšiny v české části Těšínského Slezska z perspektivy vzdělávání analyzuje Hynek Böhm ve své studii Polská menšina v české části Těšínského Slezska 2017: může akcent na vzdělávání zabránit její asimilaci? (2017)⁴⁾. Autor se zaměřuje na význam škol s polským jazykem vyučovacím a kulturních institucí v procesu reprodukce identity menšiny a klade si klíčovou otázku, zda je vzdělávací systém schopen zpomalit či zvrátit proces postupné asimilace (s. 52–53). V části práce věnované charakteristice vzdělávacího systému (s. 54–56) autor popisuje fungování polských škol všech stupňů – od mateřských po střední – a jejich význam jako nástroje kulturní reprodukce. Zdůrazňuje, že se jedná o školy s výukou v polštině, které se snaží kromě běžného kurikula předávat i jazykové a kulturní hodnoty (s. 55). Zároveň však poukazuje na dlouhodobý pokles počtu žáků, což může ohrozit jejich budoucí udržitelnost (s. 56–57). Článek dále popisuje asimilační tlaky, kterým čelí studenti při přechodu z menšinového školního prostředí do českých středních a vysokých škol. Zmiňuje se o jazykových bariérách, omezené reprezentaci polštiny ve veřejném prostoru a ztrátě vazeb na komunitní život (s. 57–59). V kontextu identity autor upozorňuje na posun části mladší generace směrem k hybridní nebo české identitě, přičemž stále existuje i skupina, která svou identitu chápe jako pevně polskou (s. 59–60). V závěru studie (s. 60–61) autor konstatuje, že vzdělávání je důležitým, ale nikoliv jediným faktorem v udržení menšinové identity. O budoucnosti menšiny rozhodne nejen kvalita škol, ale také aktivita rodin, spolkové činnosti a přítomnost polštiny ve veřejném prostoru. Studie tak nabízí důležité poznatky o aktuální situaci polské menšiny a výzvách, kterým čelí, zejména v oblasti jazykové, institucionální a generační kontinuity.

Publikace Poláci na Těšínsku (2018)⁵⁾, editovaná Bohdanem Małyszem a Romanem Kaszperem, představuje kolektivní odborné dílo, které přináší interdisciplinární pohled na historický, sociální a kulturní vývoj polské menšiny v české části Těšínského Slezska. Kniha se zaměřuje na historický kontext, ale i na současné problémy a výzvy, kterým tato menšina čelí (Małysz & Kaszper, 2018, s. 7–10). V úvodních kapitolách (s. 11–35) je analyzován vývoj česko-polských vztahů v regionu – od období po roce 1920 až po současnost. Autoři ukazují, že tyto vztahy se vyvíjely od politického napětí a soupeření k dnešní mírové, avšak asymetrické koexistenci, v níž česká většina často nevěnuje menšině dostatečnou pozornost. Ve střední části knihy (s. 36–68) se autoři věnují vzdělávání, zejména fungování škol s polským jazykem vyučovacím. Zdůrazňují, že tyto školy plní nejen vzdělávací, ale i kulturně-identitní funkci – udržují jazyk, tradice a komunitní sounáležitost. Zároveň upozorňují na klesající počet žáků, složitou personální situaci a problémy studentů při přechodu na české střední a vysoké školy (jazykové bariéry, adaptační šok) – srov. kapitolu „Školství a vzdělávání“ (s. 50–61). V dalších částech knihy (např. kapitola o identitě, s. 70–82) se odráží pohled členů menšiny na otázku národní příslušnosti. Starší generace často deklaruje silnou polskou identitu, zatímco mladší se častěji identifikují duálně – jako Poláci i Češi nebo se označují jako „Těšíňané“. Identita se tak jeví jako fluidní a ovlivněná jazykem, prostředím a školou. V závěru publikace (s. 83–95) se autoři věnují perspektivám budoucnosti menšiny. Zaznívá zde obava z pokračující asimilace, ale také optimismus pramenící z aktivní spolkové a kulturní činnosti, kterou zajišťuje zejména PZKO a školy. Udržení identity je podle autorů možné, bude-li podporována institucionálně i komunitně.

Ve své práci Národnostní menšiny v České republice (2013)⁶⁾ se Tereza Zuntová zaměřuje na analýzu legislativního rámce ochrany národnostních menšin, jak na úrovni národního, tak mezinárodního práva. Výraznou pozornost věnuje také polské menšině na Těšínsku, kterou využívá jako příklad dobře integrované a organizované menšinové komunity.V úvodu práce (kap. 1, s. 8–13) autorka vymezuje základní pojmy jako „národnostní menšina“ a objasňuje právní rozdíl mezi národnostní a etnickou menšinou. Navazuje výkladem mezinárodních dokumentů (kap. 2, s. 14–25), které ovlivňují českou legislativu – zejména Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků. Klíčová část práce (kap. 3, s. 26–41) se věnuje české legislativě, zejména zákonu č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin. Zuntová zde podrobně rozebírá práva menšin v oblasti jazyka, vzdělávání, kultury, účasti na samosprávě a médiích. Uvádí, že polská menšina v Moravskoslezském kraji naplňuje podmínky pro užívání polského jazyka v úředním styku i pro provozování škol s polským jazykem vyučovacím (s. 35–37). V části věnované vzdělávání (s. 36–38) autorka konstatuje, že polská menšina má plně funkční síť mateřských, základních a středních škol s výukou v polštině. Tyto školy podle Zuntové umožňují zachování jazykové a kulturní identity, ale fungují v rámci českého kurikula. Přesto upozorňuje, že při přechodu na české střední a vysoké školy může vznikat jazyková bariéra, protože výuka na vyšší úrovni je obvykle v češtině (s. 38). Závěrečná část práce (kap. 4, s. 42–48) popisuje mechanismy institucionální podpory menšin – např. roli vládní Rady pro národnostní menšiny, činnost poradních orgánů či financování menšinových kulturních aktivit. Polská menšina je zde hodnocena jako modelový příklad dobře fungující menšiny díky silné institucionální infrastruktuře a aktivní komunitní činnosti (s. 45–46).

Ve své práci Z historie Poláků v České republice (1997)⁷⁾ Mečislav Borák detailně mapuje vývoj polské menšiny především v oblasti Těšínského Slezska. Studie je historicky zaměřená, ale poskytuje cenné zázemí pro pochopení současného postavení menšiny. Borák popisuje počátky polské přítomnosti na Těšínsku už v období Habsburské monarchie, a následně se věnuje klíčovým milníkům 20. století – především sporům o Těšínsko mezi Československem a Polskem po roce 1918 a jejich důsledkům pro vzájemné vztahy mezi Čechy a Poláky (s. 6–8). V části věnované meziválečnému období upozorňuje na asimilační politiku vůči Polákům a omezování polského školství i kulturních institucí (s. 9–11). Zlomové byly také události po roce 1945, kdy sice došlo k částečné obnově polských škol, avšak ve zcela nových ideologických podmínkách (s. 12–13). Autor uvádí, že právě školství a kultura hrály zásadní roli v uchování národní identity, přičemž jazyk zůstával určujícím prvkem polské příslušnosti. Identitní otázky jsou zachyceny spíše okrajově a nepřímo – Borák upozorňuje na existenci obyvatel s nevyhraněnou identitou, kteří po roce 1945 podléhali tlaku české většinové společnosti (s. 14). Přesto práce výslovně neanalyzuje současné pojetí identity nebo budoucí perspektivy členů menšiny. Vzdělávací otázky jsou zpracovány z historického hlediska – autor sleduje vývoj školství s polským vyučovacím jazykem, jeho omezování a následnou obnovu, nikoliv však současný stav nebo konkrétní překážky při přechodu studentů z menšinových škol do většinového vzdělávacího systému (s. 10–12).

Článek Mareka Škultétyho Komparace vyučování matematiky v České republice a Polsku (2015)⁸⁾ se věnuje srovnání vzdělávacích přístupů obou zemí v oblasti výuky matematiky, přičemž na pozadí reflektuje i školní prostředí jako integrační prostor pro polské děti v českých školách. Autor se zaměřuje především na rozdíly v osnovách, stylu výuky a systému hodnocení, a to konkrétně na stranách 97–100. Uvádí například, že polská výuka je více abstraktní a teoretická, zatímco česká klade důraz na praktické aplikace. Rozdíly se projevují i ve způsobu známkování (Polsko: 1–6, Česko: 1–5), v tempu výuky i v obsahu učiva. Ačkoliv není hlavním tématem článek o menšinách, Škultéty nepřímo poukazuje na možné problémy při přechodu žáků z polských komunitních škol do českého systému, a to kvůli odlišnému pojetí výuky a hodnocení. Z toho vyplývá, že žáci s polským jazykovým a kulturním zázemím se mohou cítit znevýhodněni při přechodu do českých škol, což má dopad na jejich vzdělávací dráhu a adaptaci. Téma identity, vzájemných vztahů či budoucnosti menšiny není v článku rozpracováno. Přesto je studie užitečná jako kontextový podklad pro pochopení rozdílů mezi českým a polským školstvím, které mohou mít dílčí dopad na zkušenost žáků z polské menšiny.

Článek Miroslava Kantora Česko-polské vztahy v novější historii Těšínského Slezska (2016)⁹⁾ se zaměřuje na historický a politický vývoj vztahů mezi Českem a Polskem v oblasti Těšínského Slezska, s důrazem na jeho vliv na integraci polské menšiny a její postavení v české společnosti. Autor popisuje klíčové historické události, jako byla roztržka po první světové válce, kdy došlo k rozdělení Slezska mezi Československo a Polsko, a následné vytváření napětí mezi oběma národy. Tento konflikt měl vliv na společenské postavení Poláků v českém státě a jejich schopnost uchovávat kulturní a jazykovou identitu. Práce se zaměřuje i na vývoj politiky vůči menšinám, a to nejen v meziválečném období, ale i po druhé světové válce a v době komunismu, kdy byla polská menšina často asimilována nebo politicky potlačována. Po roce 1989 došlo k zlepšení vztahů mezi oběma státy, což mělo pozitivní vliv na postavení Poláků v Československu i v České republice. Na konkrétních příkladech (zejména kapitola 3, s. 50–58) autor ukazuje, jak politické změny a mezinárodní vztahy ovlivnily integraci polské menšiny v Těšínském Slezsku, a také zmiňuje důsledky pro vzdělávací systémy, jazyková práva a kulturní vyjádření.

Kniha Joanny Maurer Sousedé: migrace Poláků do Česka a Čechů do Polska po roce 2004 (2022)¹⁰⁾ se zaměřuje na migrační vzorce mezi Českem a Polskem v souvislosti s členstvím v Evropské unii. Autorka zkoumá změny v mobilitě pracovních sil, jak se po roce 2004 změnila migrační dynamika mezi těmito dvěma zeměmi, kdy se Poláci stali významnou pracovní silou v České republice. Maurer analyzuje, jak migrace ovlivnila polskou komunitu v ČR, včetně problémů, jako jsou adaptace, integrace a zachování kulturní identity (s. 120–130). V knize je podrobně zpracováno, jak migrace ovlivnila nejen pracovní vztahy, ale i sociální a kulturní interakce mezi oběma národy, přičemž se klade důraz na vztahy mezi Poláky a Čechy a vzájemné mezikulturní obohacení. Maurer se také zaměřuje na ekonomické faktory, které migraci ovlivnily, a to jak z hlediska pracovních podmínek, tak i jazykových bariér a metod integrace (s. 140–150). Kniha poskytuje hlubší pohled na to, jak migrační procesy ovlivnily každodenní život migrantů i místních obyvatel a jak se pracovní trh a sociální prostředí v České republice změnily v důsledku přílivu polských pracovníků (s. 160–170).

Článek Denisy Labischové Na příkladu historie a současnosti Těšínska (2018)¹¹⁾ analyzuje historický vývoj a současné otázky týkající se polské menšiny v oblasti Těšínského Slezska. Autorka se zaměřuje na kulturní a sociální dynamiku mezi Čechy a Poláky, s důrazem na historické procesy, které formovaly vztahy mezi těmito dvěma národy v tomto regionu. Labischová zkoumá historii polské menšiny, její adaptaci a integraci do české společnosti a jak se vyvíjely vztahy mezi Poláky a Čechy od historických událostí až po současnost. Sociální dynamika je zkoumána prostřednictvím kulturní výměny, vzorců mezikulturní komunikace a politických rozhodnutí, která ovlivnila postavení menšiny v rámci většinové české společnosti. Článek rovněž reflektuje současné výzvy, jimž čelí polská menšina v Těšínsku, jako jsou identitní otázky, kulturní integrace a udržení tradice a jazyka v moderní společnosti (s. 32–35). Autorka upozorňuje na komplexní vztahy, které v regionu mezi oběma národy existují a na potřebu mezikulturního dialogu pro podporu lepšího soužití (s. 36–40).

Tato práce je postavena na kvalitativním výzkumu, jehož cílem je hlouběji porozumět postavení polské menšiny v České republice, se zaměřením na oblast Těšínského Slezska. Kvalitativní přístup byl zvolen zejména proto, že umožňuje získat detailní a osobní pohled na zkušenosti, postoje a názory členů polské menšiny, které by jinak mohly zůstat skryté.¹²⁾

První použitou metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory se studenty, které byly vedeny formou online schůzek prostřednictvím platformy Microsoft Teams. Tento způsob umožnil snadnější a časově velmi úsporné spojení s respondenty z různých lokalit Těšínského Slezska a zároveň zachoval bezpečné a pohodlné prostředí pro sdílení osobních zkušeností. I přes pár technických problémů které jsem řešila změnou platformy na videohovor přes sociální síť Facebook či telefonní spojení. Druhou metodou sběru dat byl tradiční terénní výzkum, který probíhal přímo na jediném polském gymnáziu v České republice, a to na Gymnáziu Juliusze Słowackého v Českém Těšíně. Výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy a ředitelkou školy.

Polostrukturovaná řízená forma rozhovorů byla zvolena proto, aby bylo možné držet se hlavních výzkumných témat, ale zároveň dát respondentům prostor rozvinout své odpovědi a doplnit je o další související poznatky.

Respondenti byli vybíráni cíleně z řad členů polské menšiny žijících v oblasti Těšínského Slezska a lidí kteří mají k této menšině blízko. Zahrnovali jak studenty, tak osoby aktivní v kulturním a vzdělávacím životě této komunity.

Zároveň byla využita metoda sněhové koule, kdy byli osloveni první respondenti, kteří následně doporučili další vhodné účastníky výzkumu. Tato metoda se ukázala jako velmi účinná vzhledem k propojenosti a velké kulturní blízkosti komunity, což umožnilo získat cenné a autentické informace.

Klíčovým respondentem, který mi pomohl s navázáním kontaktu s dalšími respondenty, byl Stanislav Heczko, můj osobní známý a kamarád ze střední školy, který má polský původ považuje se za člena polské menšiny a má přehled o problematice polského školství v regionu.

Rozhovory byly nahrávány se souhlasem respondentů a následně přepsány do textové podoby. Při analýze dat byla použita tematická analýza, která umožňuje systematicky identifikovat opakující se témata, názory a postoje respondentů a kódování. V zájmu ochrany soukromí a osobních údajů byly přímé citace a odpovědi anonymizovány dle přání respondentů.

https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:p:/g/personal/xrana004_studenti_czu_cz/EezAEY1FdfVCrKJ_-muXcYAB7Y6obVQoL4bNRkRCCJQ-_A?e=WNbd5w

Publikace v odborné periodice

1. BORÁK, Mečislav. Z historie Poláků v České republice. G. Sokolová et al, 1997. Dostupné z: https://www.mecislavborak.cz/dokumenty/publikace/sborniky/16-Z_historie_Polaku_v_CR.pdf
2. KANTOR, Miroslav. Česko-polské vztahy v novější historii Těšínského Slezska. Českopolské vztahy v novější historii Těšínského Slezska. Dostupné z: http://www.go-east-mission.net/dateien/cz/147_260209.pdf
3. LABISCHOVÁ, Denisa. (n.d.). Na příkladu historie a současnosti Těšínska. In Mosty mezi kulturami (s. 32). Dostupné z: https://old.ksv.upol.cz/civilia/texts/Civilia%201-1.pdf
4. MAŁYSZ, Bohdan & KASZPER, Roman (2018). Poláci na Těšínsku. Kongres Poláków w Republice Czeskiej. Dostupné z: https://www.polonica.cz/Files/File/Polaci-na-Tesinsku.pdf
5. MAURER, Joanna. Sousedé: migrace Poláků do Česka a Čechů do Polska po roce 2004. Masarykova univerzita, 2022. Dostupné z: https://toolkit.ecn.cz/img_upload/026d410a60dc2204c142638c7485d657/15-studnicki.pdf
6. ZUNTOVÁ, Tereza. Národnostní menšiny v České republice. 2013. Dostupné z: https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/30229

1. BÖHM, Hynek. Polské menšina v české části Těšínského Slezska 2017: může akcent na vzdělávání zabránit její asimilaci?. Śląsk jako aktualny problem badawczy, 115. Dostupné z: https://www.euro-in.org/public/files/TRANSCARPATHICA-V.pdf
2. MUCHOVÁ, Kamila. Polská menšina na Těšínském Slezsku v očích českých studentů středních škol. 2013. Bachelor's Thesis. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/cdroa/BAKALARKA.pdf?kodomez=termin-540379;lang=cs
3. ŠKULTÉTY, Marek. KOMPARACE VYUČOVÁNÍ MATEMATIKY V ČESKÉ REPUBLICE A POLSKU. Sborník výstupů projektu Praděd/Pradziad School Network, 95. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Marek-Skultety



Počet shlédnutí: 46