Tato práce si klade za cíl nastínit v základních rysech koncept chápání vědy v období tzv. osvícenství. Nejprve přinese pohled na osvícenství na pozadí historických událostí a společenských změn v 17. a 18. století, následně upozorní na vznikající tzv. akademie či učené společnosti, a to i na území tehdejší habsburské monarchie. Na vybraných příkladech ukáže, jak se osvícenství promítlo do vědeckého poznání v Anglii, ve Francii a na území habsburské monarchie. Představí v základních rysech významné vědce tehdejší doby, u nichž se zaměří na některá méně známá fakta a informace.

The aim of this seminar paper is to outline the concept of the understanding of science in the period of the so-called Enlightenment. It first presents a view of the Enlightenment on the background of historical events and social changes in the 17th and 18th centuries, highlighting the emergence of so-called academies or learned societies, including also the territory of the then Habsburg monarchy. Using selected examples, it will show how the Enlightenment influenced scientific knowledge in England, France and the Habsburg Monarchy. It will present, in basic information, the major scientists of the time, focusing on some lesser-known facts and information.

osvícenství, akademie, učená společnost, dějiny vědy, Isaac Newton, Adam Smith, James Cook, Denis Diderot, Prokop Diviš. 

Age of Englightment. Siècle des Lumières. Verlichting. Osvícenství. 18. století v Evropě přináší období, které po baroku, neprávem někdy přezdívaném “temné”, klade důraz na rozum, vědu a racionalitu v opozici proti náboženským dogmatům. Pro Evropu to znamená období intelektuálního a kulturního rozmachu, které se projevilo v mnoha oborech. Slovy Jean Baptiste Le Rond d’Alembert, “věk náboženství a filosofie ustoupil století vědy.”¹⁾

Tato seminární práce si klade za cíl nastínit téma “osvícenský koncept chápání vědy”. V úvodu proto práce krátce přiblíží časové vymezení a historické okolnosti tohoto filosofického směru především v Anglii a ve Francii, kde se osvícenství projevuje nejdříve.

S osvícenstvím a rozvojem vědy přichází také rozvoj “učených společností” - společností vznikajících ať zeshora na základě podnětu panovníka či zástupců tehdejší moci výkonné, nebo naopak jako výsledek činnosti městské, aristokratické či vědecké společnosti. Této oblasti bude věnována část zaměřená na vědecké společnosti v Anglii, ve Francii a také na území rakouského mocnářství.

S ohledem na požadovaný rozsah seminární práce není možné postihnout všechna témata a osobnosti, které jsou obvykle zmiňovány v souvislosti s osvícenstvím. Z tohoto důvodu se spíše než na opakování obecně známých faktů, výčtu jmen a připomínání stokrát řečeného si proto práce klade za cíl přiblížit spíše méně známé aspekty, které ovšem pro danou dobu a společnost byly zajímavé, a které hrály důležitou roli v tehdejším chápání světa a jeho řádu.

Práce proto nepřinese přehled všech známých i méně známých osobností, vynálezů a myšlenek, které se pojí s obdobím osvícenstvím. Zaměří se proto na některé méně známé aspekty.

Osvícenství. Směr, kterému o staletí později dá jméno Immanuel Kant²⁾ , je směr, který vzniká nejprve v západní Evropě (Holandsko, Francie, Anglie, Německo) a postupně se šíří i do odlehlejších koutů Evropy (habsburská monarchie, Rusko). Obecně je možné říci, že se jedná o období konce 17. století přetrvávající po celé století osmnácté. Někdy ovšem bývá vymezováno jako období mezi tzv. “Slavnou revolucí”, která se v roku 1688 odehrála v Anglii, a Velkou francouzskou revolucí z roku 1789, během níž došlo ve Francii k nahrazení absolutní monarchie vládou lidu a republikánstvím.³⁾

Anglická “Glorious revolution” vedla ke svržení krále Jakuba II. a je považována za jednu z nejdůležitějších událostí, která měla vliv na rozložení sil mezi anglickým parlamentem a panovníkem. Na trůn se dostává na přání Parlamentu Marie II., provdaná za Viléma III. Oranžského. Následná Deklarace práv z roku 1689 zrušila navždy možnost, aby se stal anglickým panovníkem katolík, ukončila možnost vzniku absolutistické monarchie a Anglie tak nastupuje na cestu jako tzv. “konstituční monarchie”.⁴⁾ Za vlády královny Anny dochází k ekonomickému vzestupu (1702 - 1714). Anglie roku 1707 připojuje Skotsko a dává vznik Velké Británii. Po její smrti nastupuje na trůn nová dynastie, Hannoverská, jejímž prvním panovníkem je Jiří I. (1714 - 1727).⁵⁾

Velká francouzská revoluce která naopak osvícenství obvykle ohraničuje z druhé strany, přináší vzpouru proti “ancien régime” a jeho následný konec. Na rozdíl od Anglie, která dodnes zůstává konstituční monarchií, Francie po vystřídání mnoha režimů (první republiky, císařství, restaurace království) nakonec zůstává republikou. Velká francouzská revoluce je také odklonem od absolutní monarchie k občanství.⁶⁾ Někdy naopak je jako pomyslný konec osvícenství označován rok 1815 - rok, ve kterém Napoleon uprchl z vyhnanství na Elbě, dobil Paříž a nastolil stodenní císařství. A který nakonec vede k porážce jeho armády, kdy protinapoleonské koalice porazily francouzskou armádu v bitvě u Waterloo, vstupu pruské armády do Paříže a nastolení politické rovnováhy v Evropě na Vídeňském kongresu.⁷⁾

Touha po poznání a rozvoji společnosti vede v 16. a později v 17. století k zakládání vědeckých společností, akademií, sdružení, čtenářských kroužků i městských salonů, ve kterých dále šíří osvícenské myšlenky. Tato společenství nevznikají pouze na rozhodnutí panovníka; svoji roli začíná stále více hrát i občanská společnost (byť termín “občan” je z hlediska historického pro toto období nepřesný), aristokratické salony a rozliční mecenáši vědy.

V následující části se proto práce zaměří na akademie a společnosti nauk ve Francii, Anglii a v neposlední řadě i na území tehdejšího habsburské monarchie.

Armand Jean du Plessis, vévoda de Richelieu, známý především jako kardinál Richelieu, byl nejen jedním z nejvýznamnějších francouzských politiků 17. století, ale také velkým mecenášem vědy a umění.⁸⁾ V roce 1635 dal podnět k založení instituce, jejíž činností měla být (a stále do dnešních dnů přetrvává) péče o francouzský jazyk. Académie française, Francouzská akademie, do dnešních dnů pečuje o čistotu jazyka a jeho šíření nejen ve frankofonních zemích. Jedním z prvních úkolů pro novou instituci pak bylo sestavení prvního univerzálního slovníku francouzštiny, abecedně řazeného a čítajícího na 18 000 hesel.⁹⁾ Francouzská akademie představila nový koncept, ve kterém jazyk hraje důležitou roli při rozvoji společnosti a národa.¹⁰⁾

1660 byla založena Královská společnost, o dva roky později králem Karlem II. přejmenována na Londýnskou královskou společnost pro prohloubení znalostí o přírodě (Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge). U jejího založení byli učenci tehdejší doby - chemik Robert Boyle (Boyleův–Mariottův zákon, zvaný též Boyleův zákon, termodynamický vztah pro izotermický děj probíhající v ideálním plynu stálé teploty),¹¹⁾ ekonom a lékař William Petty (spoluzakladatel klasické politické ekonomie a zakladatel pracovní teorie hodnoty)¹²⁾ a matematik, architekt a astronom Christopher Wren (podle jehož návrhu byla postavena katedrála sv. Pavla v Londýně).¹³⁾

Jean Baptiste Colbert, autor ekonomické teorie merkantilismu kladoucí důraz na vývoz, ministr financí za vlády Ludvíka XIV., přichází roku 1666 s podnětem pro vznik Francouzské akademie věd, která má za cíl “podpořit a chránit francouzské vědecké bádání”. Zde je důležitým rozdílem skutečnost, že zatímco na druhé straně kanálu La Manche byly u zrodu “učené společnosti” především vědci, ve Francii přichází iniciativa z nejvyšších míst.¹⁴⁾

S návrhem utvořit státem podporovanou akademii podle pařížského a londýnského vzoru na území habsburské říše se obrátil na císaře Leopolda I. již v letech 1668 a 1669 Gottfried Wilhelm Leibniz.Svůj návrh zopakoval o téměř půl století později, ale neuspěl ani tentokrát. S myšlenkou na založení akademie ve Vídni si pohrávala také Marie Terezie a její syn Josef II., návrh nicméně nebyl realizován, především z důvodu nedostatku financí.

Založení České společnosti nauk nebylo oproti svým předchůdcům v Anglii a ve Francii od prvních chvil iniciováno na popud z míst nejvyšších, ale z míst, na kterých se scházeli tehdejší čeští vědci. Nejprve tedy vzniká v roce 1769, téměř o sto let později oproti dříve zmiňované Anglii a Francii, v okruhu Ignáce Antonína Borna (inženýra, metalurga, mineraloga a vydavatele prvního přírodovědeckého časopisu v českých zemích “Učené zvěsti”).¹⁵⁾ Roku 1784 se souhlasem císaře Josefa II. dochází k jejímu přejmenování na Českou společnost nauk, aby v roce 1790, tentokrát již za císaře Leopolda II. získala název Královská česká společnost nauk, pod kterým působila až do svého členění mezi organizační strukturu Akademie věd v padesátých letech minulého století.¹⁶⁾

Na tomto místě je vhodné poznamenat, že k založení Císařské akademie věd ve Vídni, instituce vznikající na základě patentu císaře Ferdinanda I., tedy na základě “oficiálního požehnání z míst nejvyšších”, dochází až v roce 1847.¹⁷⁾  

V období osvícenství nedochází pouze k rozvoji přírodních věd, byť právě ty zažívají svůj velký rozvoj, ale také jsou položeny základy a pozornost je věnována vědám humanitním. V následující části se práce bude věnovat rozvoji vědy v Anglii, ve Francii a v tehdejší habsburské monarchii.

Jak bylo nastíněno v úvodním historickém exkurzu, podmínky pro rozvoj a šíření osvícenských myšlenek byly v Anglii příznivé. Na odkaz Francise Bacona, utopistů společně se zrušením cenzury v Anglii¹⁸⁾ navazuje celá řada osobností. Práce se bude věnovat osobě Isaaca Newtona, Adama Smithe a také - možná poněkud překvapivě - Jamese Cooka.

Základy integrálního a derivačního počtu, zákony setrvačnosti, zdokonalení dalekohledu, pojmy barevné spektrum a disperze světla, Matematické principy přírodní Filosofie¹⁹⁾ - to vše jsou díla, která si s Newtonem spojujeme už od školních lavic.

Jablko mu na hlavu pravděpodobně nespadlo, ale spíše se pro formulování gravitační teorie inspiroval při pohledu na padající ovoce.²⁰⁾ Snaží se tak vysvětlit přírodní jevy pomocí matematiky, čímž dochází ke změně tehdejšího vědeckého paradigmatu, které za vším spatřovalo boží činnost. Newton tedy přichází s konceptem “velkého hodináře”,²¹⁾ který svět stvořil, ale dále již do něj nezasahuje.

Rozklad světla při průchodu skleněným hranolem a naopak – jednoduchá barevná světla získaná při rozkladu bílého světla lze naopak složit zpět ve světlo bílé. Newton rozdělil spektrum na sedm základních barev (červená, oranžová, žlutá, zelená, světle modrá (tyrkysová), modrá a fialová) a při pokusu s dvěma hranoly zjistil, že světlo lze rozložit na duhové spektrum a rozložené zase sloučit zpátky.²²⁾ Objev barevného spektra ale podle některých umělců - jmenujme například Johanna Wolfganga Goethe “zničil poetiku duhy”. Podle Goetha v duze převládají barvy tři (modrá, žlutá, červená).²³⁾

Číslo 7 - prvočíslo ve výše popsaném pokusu nebylo zvoleno náhodně. Nepříliš známým rysem osobnosti Isaaca Newtona je totiž jeho zájem o okultní vědy, tedy o alchymii, magii, astrologii. Důvodů je mnoho, zmiňme například představu vědce Newtonova formátu zabývajícím se (nyní) zavrhovanými “vědami” se příliš nehodí k představě „zakladatele klasické fyziky, který je zároveň i alchymista“.²⁴⁾ Ostatně, veřejnost se o Newtonově alchymistické činnosti dozvěděla podrobněji až ve třicátých letech minulého století, kdy proběhla aukce původních autentických textů, ve kterých Newton zaznamenává sv alchymistické pokusy.²⁵⁾ Mezi seriozní výsledky jeho práce lze však zařadit rozvinutí myšlenku atomů s určitou úrovní vnitřní struktury, což je pojem předjímající moderní koncepci molekul.²⁶⁾ Nutno poznamenat, že tehdejší alchymisté nemuseli být nutně pouze “šarlatáni” či podvodníci, ale také vědci, kteří položili základ moderní chemii.

V neposlední řadě však mezi Newtonův přínos patří i fakt, že jeho učení bylo značně oblíbené ve své době a ovlivnilo i prostřednictvím popularizačních děl jako “Newtonismus pro dámy” od Francesco Graf Algarottiho kontinentální podobu osvícenství, především pak ve Francii.²⁷⁾

Krátké představení zakladatele moderní fyziky a vědy vůbec je možné zakončit epitafem napsaným na náhrobku jednoho z nejvýznamnějších vědců všech dob. Epitaf napsal přítel Isaaca Newtona, Alexander Pope. V anglickém originálu zní: “NATURE and Nature’s Laws lay hid in Night: God said, “Let Newton be!” and all was light.”²⁸⁾ Českých verzí překladu je celá řada, použít lze ale i ten, který pořídil překladač DeepL: „Příroda a její zákony se skrývaly v noci: Bůh řekl: „Ať je Newton!“ a všechno bylo světlo.“²⁹⁾

V roce 1776 přichází skotský fyzik Adam Smith s knihou “Pojednání o podstatě a původu bohatství národů”, která se je považována za zásadní pro moderní ekonomii. Slovo „ekonomie“ pochází z řeckého výrazu oikonomia: oikos – dům, nomos – zákon, který původně znamenal „vedení domácnosti“.³⁰⁾

Není ovšem bez zajímavosti, že ale Adam Smith sepsal dříve dílo nazvané Teorie mravních citů,³¹⁾ které, jak uvádí Sedláček, je svým obsahem naprosto odlišné. Zatímco “první kniha udala počátek celé ekonomické disciplíny, druhá značí morální veledílo, které se předkládá studentům etiky dodnes.” ³²⁾

Na tomto příkladu lze demonstrovat, že tehdejší učenci se nezaměřovali výhradně na jeden obor, nýbrž jejich myšlenky často přesahovaly do dalších disciplín.

Poněkud překvapivě může působit zařazení slavného mořeplavce mezi výčet osvícenských vědců. Jeho přínos můžeme spatřovat nejen v ujasnění vzájemné polohy Ameriky a Asie a poznání Austrálie, ale také³³⁾ v ověření vědecké hypotézy, kterou před ním formuloval skotský lékař James Lind.³⁴⁾ Nejedná se pouze o realizaci úspěšných misí, které přivezly velké množství vzorků a různých dat z exotických destinací. Při jedné z expedic totiž došlo k průlomu, který měl zásadní vliv na tehdejší zámořské cesty.

Zámořské cesty byly totiž neblaze spojeny v kurdějemi - nemocí způsobené nedostatkem vitaminu C, která měla na svědomí životy mnoha námořníků. V roce 1747 James Lindl provedl experiment, jehož podstatou byla odlišná strava pro různé skupiny. Běžná strava námořníků zahrnovala sušenky a sušené maso, neobsahovala žádné ovoce ani zeleninu. Jedna z testovaných skupin měla proto za úkol konzumovat mimo jiné i citrusy, které byly používány některými kulturami jako tzv. “common folk remedy”, lidový lék. Skupina, která takto postupovala, vykazovala rychlejší uzdravení oproti ostatním.³⁵⁾

James Cook se proto rozhodl na svých cestách tuto hypotézu ověřit. Na své lodě nechal naložit zásoby kysaného zelí, které obsahuje velké množství vitaminu C, a dal pokyn své posádce na pevnině sníst co nejvíce čerstvého ovoce a zeleniny, kdykoliv to bude možné. (všechno Harari) V roce 1776 byl kapitán James Cook vyznamenán za jasné prokázání toho, že je to právě zelí, které chrání námořníky na dlouhých cestách před kurdějemi a může jim tak doslova zachraňovat životy.³⁶⁾

Osvícenství se z Anglie postupně šíří do Francie, kde dosahuje svého vrcholu. Osobnosti jako Voltaire, Diderot, La Mettrie či Helvetius mají vliv na vývoj společnosti, která se prostřednictvím tzv. “osvícenského absolutismu” projevuje i ve vládních reformách (a to nejen ve Francii - například s ruskou panovnicí Kateřinou II. Velikou). Práce se bude zabývat především osobností Denise Diderota a to kvůli jeho významu pro

Za vrchol osvícenství někteří autoři považují vydání Encyklopedie (1751 - 1780), společného díla Denise Diderota a matematika Jean le Rond d’Alembert.³⁷⁾ Toto životní dílo, jehož cílem bylo popsat “veškeré vědění lidstva” vzniká na základě anglické encyklopedie Ephraima Chamberse z roku 1728, jehož překladem měla encyklopedie původně být. Francouzský překlad ale nebyl úspěšný, a tak vydavatel oslovil Denise Diderota a Jeana d'Alemberta s požadavkem na vytvoření původní francouzské encyklopedie.³⁸⁾ Dohromady čítá dílo 28 svazků a je určena především pro veřejnost. Encyklopedie pak dala za vznik celému hnutí tzv. “encyklopedistů”, kteří ve svých snahách o popsání celého světa navštěvovali dílny, venkov, divadla a mnohé další, aby encyklopedie byla co nejpřesnější.³⁹⁾

Do českých zemí na území česko-rakouské monarchie pronikají osvícenské myšlenky později, a to především v porovnání s Anglií a Francií. Jedná se tedy časově spíše o druhou polovinu 18. století,⁴⁰⁾ přičemž jeho chápání je více ovlivněno religiozitou a křesťanstvím (či v našem prostředí přesněji katolictvím) - je tedy podstatně zbožnější.⁴¹⁾

Za zmínku stojí především snaha o objasnění “fluid” - nepoznaných sil⁴²⁾, k nimž lze řadit i elektřinu, a následně také snahy o ochranu před bleskem.

Katolický kněz, léčitel, vynálezce - a především pak vynálezce bleskosvodu. Diviš svůj “meteorologický stroj”⁴³⁾ sestrojil dříve než Benjamin Franklin, kterému je tradičně přičítáno prvenství ve vynálezu bleskosvodu. Divišův bleskosvod funguje na principu uzemnění, je tedy oproti Franklinově bleskosvodu výkonnější.⁴⁴⁾

Vynález bleskosvodu iniciovala tragická událost, v rámci které byl při pokusech zabit bleskem profesor Georg Wilhelm Richmann (německý fyzik, který prokázal, že mraky obsahují elektrický náboj).⁴⁵⁾ Vědeckou společnost to otřáslo natolik, že mnozí přestali s blesky experimentovat. Navzdory tomu však Diviš pokračoval v práci na svém “meteorologickém stroji”,⁴⁶⁾ který měl trvale “odsávat” napětí mezi nebem a zemí, a tak odvracet samotný vznik výboje. Divišův “konkurent”, Benjamin Franklin, postupoval jinak. Na základě myšlenky, že bleskosvod svádí pouze blesky na neškodné místo a nemůže tak bránit vzniku výbojů, sestrojil jednodušší bleskosvod, který se pak rychleji a snadněji rozšířil.⁴⁷⁾

Se jménem Prokop Diviš není spjat pouze bleskosvod, ale také experimenty s využitím elektřiny pro léčebné pokusy, především pak pro léčbu ochrnutí, revmatismu a svalových křečí. To mu však přineslo odmítání z řad lékárníků, lékařů i duchovenstva.⁴⁸⁾

Práce si kladla za cíl představit téma osvícenského konceptu chápání vědy. Prostřednictvím historického exkurzu, ve kterém nastínila vývoj v Anglii a ve Francii, dvou zemí, v nichž se hnutí nejdříve a nejvíce projevuje, ukázala aspekty, které pomohly rozvoji osvícenských myšlenek. Dále byl v jednotlivých podkapitolách věnován prostor rozvoji učených společností a akademií, které měly vliv a významně přispěly k tehdejšímu “podhoubí”, ale také vybraným osobnostem osvícenství, avšak “z méně známých aspektů”. Práce představila i osobnost Prokopa Diviše.

(n.d.). DeepL Translate: The world's most accurate translator. Retrieved March 9, 2023, from https://www.deepl.com/translator Armand-Jean du Plessis de Richelieu – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 8, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Armand-Jean_du_Plessis_de_Richelieu Bitva u Waterloo – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 7, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Waterloo Boyleův–Mariottův zákon – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 7, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Boyle%C5%AFv%E2%80%93Mariott%C5%AFv_z%C3%A1kon Cenzura – Encyklopedie knihy. (n.d.). Encyklopedie knihy. Retrieved March 30, 2023, from https://encyklopedieknihy.cz/index.php/Cenzura Daniela Tinková. (n.d.). OSVÍCENSTVÍ A VĚDA V ČESKÝCH ZEMÍCH 18. STOLETÍ. ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE – HISTORIA UNIVERSITATIS CAROLINAE PRAGENSIS, 57(2), 15-28. 10.14712/23365730.2018.47 Denis Diderot – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 30, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Denis_Diderot Dialog vědy a náboženství. (n.d.). Teologické texty. Retrieved March 17, 2023, from https://www.teologicketexty.cz/casopis/2004-3/Dialog-vedy-a-nabozenstvi.html Diderotova Encyklopedie slaví. První díl vyšel před 265 lety. (2016, June 28). Český rozhlas Plus. Retrieved March 30, 2023, from https://plus.rozhlas.cz/diderotova-encyklopedie-slavi-prvni-dil-vysel-pred-265-lety-6534359 Duhová anabáze: Cesta barev do fyziky a psychiky. (2019, February 4). Časopis Vesmír. Retrieved March 17, 2023, from https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2019/02/duhova-anabaze-cesta-barev-do-fyziky-psychiky.html Ekonomie – Wikipedie - Základní ekonomické pojmy. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 7, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomie Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 30, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Encyklopedie_aneb_Racion%C3%A1ln%C3%AD_slovn%C3%ADk_v%C4%9Bd,_um%C4%9Bn%C3%AD_a_%C5%99emesel Francouzská akademie věd – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 8, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Francouzsk%C3%A1_akademie_v%C4%9Bd Francouzská akademie – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 8, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Francouzsk%C3%A1_akademie Georg Richmann – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 29, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Georg_Richmann Harari, Y. N. (2014). Sapiens: A Brief History of Humankind (Y. N. Harari, Trans.). Signal. Home. (n.d.). YouTube. Retrieved March 17, 2023, from http://www.ltrc.mcmaster.ca/newton/alchemy.htm Ignác Antonín Born – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 9, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Ign%C3%A1c_Anton%C3%ADn_Born Isaac Newton - Chemistry Encyclopedia - structure. (n.d.). Chemistry Explained. Retrieved March 17, 2023, from http://www.chemistryexplained.com/Ne-Nu/Newton-Isaac.html Isaac Newton | Eduportál Techmania. (n.d.). Eduportál. Retrieved March 9, 2023, from http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1265/newton Isaac Newton – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 9, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Isaac_Newton James Lind. (n.d.). Wikipedia. Retrieved March 7, 2023, from https://en.wikipedia.org/wiki/James_Lind Janko, J. (2006). Věda v renesanci a novověku. Západočeská univerzita. Královská česká společnost nauk. (n.d.). Časopis Vesmír. Retrieved March 7, 2023, from https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1995/cislo-11/kralovska-ceska-spolecnost-nauk.html Královská česká společnost nauk – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 9, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovsk%C3%A1_%C4%8Desk%C3%A1_spole%C4%8Dnost_nauk Královská společnost – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 7, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovsk%C3%A1_spole%C4%8Dnost Newton, I. (n.d.). Isaac Newton's occult studies. Wikipedia. Retrieved March 17, 2023, from https://en.wikipedia.org/wiki/Isaac_Newton%27s_occult_studies Newton, I. (n.d.). Isaac Newton's occult studies. Wikipedia. Retrieved March 17, 2023, from http://en.wikipedia.org/wiki/Isaac_Newton%27s_occult_studies NOVA | Newton's Dark Secrets | A Complicated Man. (n.d.). PBS. Retrieved March 9, 2023, from https://www.pbs.org/wgbh/nova/newton/buchwald.html Osvícenství – Sociologická encyklopedie. (2020, September 21). Sociologická encyklopedie. Retrieved March 7, 2023, from https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD Pope, A. (2022, March 21). Epitaph on Sir Isaac Newton. Alexander Pope (1688-1744). March 21. James and Mary Ford, eds. 1902. Every Day in the Year: A Poetical Epitome of the World's History. Bartleby. Retrieved March 9, 2023, from https://www.bartleby.com/297/154.html Sedláček, T. (2009). Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. 65. pole. Senghor, L. S. (n.d.). L'histoire | Académie française. Académie française |. Retrieved March 8, 2023, from https://www.academie-francaise.fr/linstitution/lhistoire Slavná revoluce – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 7, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Slavn%C3%A1_revoluce 26. Evropské osvícenství – Zápisy do ZSV. (n.d.). Zápisy do ZSV. Retrieved March 7, 2023, from https://zapisyzsv.wordpress.com/26-evropske-osvicenstvi/ Velká francouzská revoluce – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 7, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_francouzsk%C3%A1_revoluce Venceslau, B. S. (n.d.). A POPULARIZAÇÃO NA CIÊNCIA: A ÓPTICA DE NEWTON NO SÉCULO XVIII. Holos, 3(0), 95-104. https://doi.org/10.15628/holos.2008.192 When and where did the Enlightenment take place? (n.d.). Encyclopedia Britannica. Retrieved March 7, 2023, from https://www.britannica.com/question/When-and-where-did-the-Enlightenment-take-place William Petty – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 7, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/William_Petty Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů V: Itálie, Pisa. (2015, January 15). Matfyz.cz. Retrieved March 17, 2023, from https://www.matfyz.cz/clanky/zahranicni-putovani-po-hrobech-slavnych-matematiku-fyziku-astronomu-v-italie-pisa Zákony o unii z roku 1707 – Wikipedie. (n.d.). Wikipedie. Retrieved March 7, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kony_o_unii_z_roku_1707



Počet shlédnutí: 105