Sámové ve Švédsku

Tereza Kučerová, Tereza Znamenáčková, Jan Kravka

Sámové, známí též jako Laponci (pro ně hanlivé oslovení), jsou nejstarším etnikem žijícím na území Laponska. Toto území představuje severní Norsko, kde žije zhruba polovina sámské populace, severní Švédsko, Finsko a ruský poloostrov Kola. Sámské legendy hovoří o tom, že jejích národ byl zrozen přímo z ledu, který byl roztaven silou žhavých očí Paní lásky, Maddarakka. ¹⁾ Současný výzkum dokazuje, že předkové Sámů, jak je známe dnes, byli prvními lidmi, kteří osídlili severní Evropu před víc než 10 000 lety.

Tato seminární práce obsahuje nejprve hlavní výzkumnou otázku spolu s k ní náležícími podotázkami, literární rešerši týkající se knih pojednávajících o dané problematice, metodologii práce a obecné informace o sámské minoritě. Druhá část práce se zabývá zejména problematikou jednotlivých otázek a odpovědí získaných od dotazovaných respondentů a to příslušníka sámské minority, švédské majority a externího pozorovatele.

Čím se vyznačují kulturní specifika sámské minority ve Švédsku?

• Dodržují Sámové ve Švédsku své tradice? Jakým způsobem?

• Jaký je tradiční oděv Sámů a má švédský oděv specifické odlišnosti oproti ostatním zemím obývaných sámskou minoritou?

• Jaký je tradiční typ sámského obydlí ve Švédsku?

• Je i v současné době chov sobů součástí života Sámů?

• Jak sámskou minoritu vnímají Švédové? Vznikaly mezi těmito dvěma skupinami nějaké konflikty?

Tématikou tradičního života Sámů se zabývá Václav Marek ve svém článku Život Sámů, ²⁾ kde pojednává o velmi náročném životě této menšiny. Hrozbou pro Sámy, pastevce sobů, jsou vlci, kteří napadají sobí stáda. Vlci mají v dnešní době ze člověka mnohem větší strach, než tomu bylo v minulosti. Útoky na sobí stáda tedy provádí během sněhových bouří. Neodmyslitelným přítelem Sáma je pes, který vlky zastrašuje již od nepaměti, což dokládají severské skalní kresby, na kterých je pes zachycen po boku člověka. Autor se dále v článku zabývá skutečností, že Sámové se stali součástí výstav a jsou tak turistickou atrakcí, jejíž návštěvníci jsou spíše lidé zvědaví než ti, kteří by se snažili Sámům porozumět.

Článek Život Sámů pochází již ze 70. let 20. století, kdy byli Sámové společností vnímáni zcela odlišně, než je tomu dnes.

Tématikou laponské kultury se zabývá i Nelly Rasmussenová, jež vystudovala etnografii na FF UK v Praze. Tato etnografka, spisovatelka a cestovatelka ve své knize ³⁾ popisuje základní informace o životě a historii laponské minority v kombinaci s popisem svých cest po Norsku.

Obdobným tématem se zabývá i kolektivní monografie Sámové – jazyk, literatura a společnost. ⁴⁾ V knize, jež je jedním z prvních ucelenějších pohledů na tuto minoritu, skupina autorů shrnuje základní informace o území Laponska, laponské kultuře a jazyku, včetně ukázek překladů laponské literatury.

Sámskému obydlí lavvu se věnuje článek Rebeccy Emmons pro Univerzitu v Texasu ⁵⁾ Lavvu bývalo důležitým a mocným symbolem. Během konfliktu přehrady Alta (kdy Sámové bojovali proti tomu, aby na posvátném území norská vláda postavila přehradu) se dokonce lavvu stalo symbolem sámského kulturního útočiště. V článku je též popsáno, z jakých materiálů je lavvu ušito. Tradičním materiálem, ze kterého se lavvu zhotovuje, je sobí kůže. Kusy sobí kůže byly k sobě za pomocí jehly a sobích střev sešity do podoby velké plachty, která se následně umístila na dřevěnou kostru lavvu, která měla řadu bočních klenutých stěn. Během průmyslové revoluce se ke slovu též dostaly anglické textilie, zejména ze lnu, a sámská obydlí tak získala lehce na barvách, ač se stále drželi zemitých tónů.

Tématem rozdílnosti sámské a skandinávské kultury se ve svém článku ⁶⁾ zabývá John Weinstock. Zaměřuje se především na začlenění Sámů mezi Švédy. Autor udává, že na území celé Skandinávie žije asi 80 000 Sámů. Zhruba 800 000 jich již bylo začleněno mezi Švédy bez sámské příslušnosti. Článek také uvádí, že sňatky mezi Sámy a Skandinávci bez sámské příslušnosti nebyly v minulosti ničím ojedinělým. Díky tomu v sobě dnes mnoho Skandinávců nese nevědomky velké množství sámské DNA.

Tématem konfliktu Sámů a Švédů se zabývá publikace Carla-Gösta Ojala a Jonase M. Nordina. ⁷⁾ Popisují zde situaci okolo těžby v oblastech, kde žijí Sámové. Těžba vyvolala mnoho protestů sámských aktivistů a skupin zabývajících se ochranou životního prostředí. Jedná se o zásah do přirozeného původního prostředí Sámů. Článek poukazuje na to, jak je důležité hlouběji se zaobírat koloniální historií a historickým i současným významem Laponska.

Tato práce se zabývá výzkumem minority Sámů ve Švédsku. Je rozdělena do dvou částí: teoretická část a vlastní výzkum. První část práce obsahuje úvod, cíl práce, literární rešerši, vymezení výzkumných otázek a obecné informace o Švédsku a sámské minoritě jako takové. Tato část práce je založena zejména na informacích získaných studiem sekundárních zdrojů a to jak v podobě internetových článků, tak tištěných publikací. Významným zdrojem studia dokumentů jsou právě odborné články či odborné knihy týkající se daného tématu, k jejichž užití došlo zejména při zpracování literární rešerše.

V části vlastního výzkumu je pro získání informací užito zejména kvalitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum je časově náročnější nežli výzkum kvantitativní. Kvalitativní výzkum slouží ke zjištění více podrobných dat a je zpravidla užíván k získání informací od menší skupiny respondentů. Technikou kvalitativního výzkumu užitou pro sběr dat k vlastnímu výzkumu této práce byl dotazník, jenž je ideální pro získání dat při spolupráci se zahraničními respondenty vzhledem k tomu, že ne každý z uvedených respondentů má čas či příležitost k osobnímu setkání. Jeho nevýhodou je ovšem získání pouze stručnějších odpovědí. Dále pak semistrukturovaný rozhovor, při kterém má tazatel připraveno několik základních výzkumných otázek, ale zároveň může během rozhovoru užít i otázky doplňující, jež prohloubí odpověď respondenta. Výhodou této techniky je tedy získání poměrně podrobných informací, nevýhodou časová náročnost a nutnost osobního setkání. Kvantitativního výzkumu bylo užito při zpracování statistických dat týkajících se jazyka sámské minority.

Po kontaktování doporučených respondentů výzkumníci obdrželi kladné odpovědi s přísliby spolupráce. K získání odpovědí na výzkumné otázky pomocí dotazníku došlo v případě této seminární práce u pana Erikssona a studenta Martina V. Po kontaktování pana Johanssona bylo domluveno osobní setkání, při kterém došlo k získání velmi podrobných informací právě užitím techniky semistrukturovaného rozhovoru. Tento respondent k této práci poskytl také cenné materiály v podobě brožur a dalších tištěných informací o dané problematice.

Dotazovaní:

pan Johansson - jaderný fyzik (62)

Příslušník švédských Sámů pocházející z jižní oblasti švédského Laponska poblíž města Östersund. Působil v Sámském parlamentu v Kiruně. Kontakt na pana Johanssona byl získán díky Severské společnosti. V naší práci zastoupí pohled minority.

pan Eriksson - ekonom (47)

Zástupce pohledu majority na minoritu. Švéd žijící ve městě Kiruna, osloven pomocí portálu couchsurfing.com.

Martin V. - student (23)

Student sámské kultury v Norsku, osloven přes Univerzitu Karlovu v Praze. Zastupuje nestranný pohled na majoritu a minoritu.

Sámové jsou pravděpodobně nejstarší žijící etnikum na území Skandinávie. První zmínky pochází již z roku 98 n. l., kdy Tacitus, římský historik, nazval jistou skandinávskou menšinu Fenni. S nejvyšší pravděpodobností se jednalo o Sámy. Později, roku 550 mluví o této menšině byzantský historik Prokopios z Karsareie jako o lovcích zahalených do kůží - Skrid Finns.

V 8. století popisuje Paulus Diaconus tyto Skrid Finns jako ty, kteří pracovali s divokými zvířaty s pomocí dřevěných zbraní podobných lukům; v jejich krajině se objevovala i zvířata podobná jelenům, z jejichž kůže si Sámové zhotovovali své oděvy. Do 16. století jsou Sámové lovci a sběrači. Za vlády královny Kristýny I. v roce 1635 započala těžba stříbra v hoře Nasa, nacházející se v Norsku. Sámové byli přinuceni vytěženou stříbrnou rudu transportovat k mořskému pobřeží. Během 17. století museli zajišťovat přepravu rudy i z dalších oblastí Laponska. Rokem 1685 začalo Švédsko Sámy utlačovat, sámská kulturní místa a předměty byly zničeny, neuposlechnutí bylo trestáno bičováním či dalšími tresty. V roce 1751 došlo k aktu zvanému Lapp Codicil, jednalo se o povolení překračování hranic se soby v období jara a na podzim. V tomto roce došlo také k ustálení hranice Laponska, za kterou přímořští farmáři nemohou lovit ani rybařit. V období mezi lety 1868 - 1873 se ustálila také hranice mezi horskou oblastí a lesnatou oblastí v provinciích Västerbotten a Norbotten. Tato hranice sloužila k ochraně hospodaření se soby. Pastva mimo hranice byla povolena jen v období mezi říjnem a dubnem.

20. století omezilo práva Sámů na lov a rybolov kvůli ochraně národních parků. Roku 1977 uznal Švédský parlament Sámy jako domorodé obyvatelstvo. V roce 1979 se Sámové vzepřeli proti výstavbě elektrárny na řece Alta v Norsku. Sámská vlajka se začala užívat v roce 1986. ⁸⁾

Obrázek č. 1: Území Laponska. ⁹⁾

Obrázek č. 2: Laponská vlajka. ¹⁰⁾

Podle odhadů švédského institutu z roku 2013 čítá celková sámská populace 80 000 osob. ¹¹⁾ Problémem při sčítání sámského obyvatelstva však je otázka: kdo je to vlastně Sám? Existuje několik sámských jazyků a několik dialektů, ale existují i taková místa, kde se již sámskými jazyky kvůli nucené kulturní asimilaci nehovoří a i přesto se tito lidé za Sámy považují. Dalším možným faktorem určujícím sámství je příbuzenství, původ rodiny a uchovávání určitých aspektů sámské kultury. Každý severský stát si tedy pro přihlášení se k sámství nastavil svá vlastní kritéria, která jsou ale vztažená právě k onému příbuzenství a jazyku. Největší počet Sámů žije v Norsku, následuje Švédsko a konečné příčky zaujímají Finsko a ruský poloostrov Kola.

Sámským dětem je umožněno vybrat si mezi navštěvováním škol sámských a škol obecných, s devítiletou docházkou, kde se jim však může dostat taktéž informací v sámštině. K dispozici je speciální rada pro vzdělávání odpovídající za osnovy na sámských školách. Cílem sámské výuky ve Švédsku je poskytnutí stejných informací které dostávají děti na obecných státních školách, avšak s ohledem na jejich vlastní jazykové a kulturní pozadí. Existují též sámské školky a střední škola ve městě Jokkmokk s kurzy jak pro Sámy, tak pro ostatní, a univerzita ve městě Umeå. ¹²⁾

Sámové nežijí jen v Lappland. V Severní Americe žije zhruba 30 000 lidí, kteří jsou buď sámové či jsou jejich potomky. Většina z nich se usadila v oblastech, ve kterých se zdržují norští, švédští či finští imigranti. Mezi tato místa patří Minnesota, Severní Dakota, Iowa, Wisconsin, horní část Michiganu, Illionis, Kalifornie, Washington, Utah, Aljaška a taktéž Kanada, převážně se Severozápadním teritoriem, Yukonem a teritoriem Nunavut. Potomci těchto imigrantů většinou o svém původu mnoho informací nemají a to z toho důvodu, že se jejich předci snažili fakt, že jsou Sámy, zatajit, jelikož se obávali diskriminace ze strany většinové skandinávské přistěhovalecké populace (kvůli nucení asimilaci ze svých domovů ve Skandinávii utíkali). Do Severní Ameriky bylo taktéž převezeno několik sámských rodin i se svými soby, z důvodu snahy americké a kanadské vlády o to, aby Sámové um pastevectví naučili Inuity. ¹³⁾

Práva sámské populace se po delší době dostala do povědomí po zásahu do jednoho z jejich posvátných míst a to při stavbě vodní elektrárny na řece Alta. Na základně této události a následném řešení této problematiky vznikl v roce 1989 první Sámský parlament v Norském městě Karasjok. Později vznikl i ve švédském městě Kiruna (na snímku) a finské obci Inari.

Obrázek č. 3: Sámský parlament v Kiruně. ¹⁴⁾

Obrázek č. 4: Členové Parlamentu v Kiruně v roce 2015. ¹⁵⁾

Ájtte

Ájtte je muzeum ve švédském kulturním centru Jokkmokk, které se nachází na severu země. Muzeum se zabývá nejen severskou přírodou, ale také severskou kulturou, významné je rozsáhlými archivy Sámské kultury. Muzeum disponuje kromě archivů i knihovnou a studovnou či prodejnou suvenýrů. Návštěvníci mají možnost zhlédnout expozici o kočovném životě Sámů, o jejich náboženství a mytologii či o jejich odívání. ¹⁶⁾

Sameradion

Sámové mají vlastní rozhlasovou stanici Sameradion, fungující již od roku 1952. Tato stanice sleduje aktuální dění okolo minority Sámů. Přináší zpravodajství z kultury, sportu, literatury či zprávy ze světa dalších etnických minorit. ¹⁷⁾

Sáminuorra

Tato dnes největší sámská mládežnickou organizace sídlí v kulturním centru Jokkmokk. Pracuje se zaměřením na zájmy a práva sámských mladistvých. Spolupracuje s dalšími organizacemi a společně zajišťují mládeži různé příležitosti pro setkávání. Jejich cílem je, aby všichni sámští mladí cítili své začlenění mezi silnou sámskou identitu. ¹⁸⁾

Giron Sámi Teáhter

Sámové mají od roku 1992 vlastní divadlo v severošvédském městě Kiruna. Divadlo se snaží nejen o propagaci sámské kultury a jazyka, pomocí cest po švédském Laponsku se snaží především probudit v mládeži zájem o divadlo. Působení Giron Sámi Teáhter jako neziskové organizace je finančně podporováno Sámským parlamentem. ¹⁹⁾

V roce 2014 rada Evropské unie ustanovila město Umeå Evropským hlavním městem kultury. Cílem tohoto projektu je prezentovat kulturu daného města, rozvinout mezinárodní spolupráci a obecně tak zvyšovat zájem o kulturu Evropy. Prvním takto jmenovaným městem se staly v roce 1985 Atény, v současnosti volí rada EU každý rok města dvě.

Město Umeå se nachází v severním Švédsku, v kraji Västerbotten. V tomto městě s blízkostí pláží, jezer a rozlehlých lesů, se zhruba 118 tisíci obyvateli se nachází jedna z největších univerzit ve Švédsku se studenty a výzkumnými pracovníky z celého světa. Město je známé i svým poměrně širokým uměleckým a kulturním zázemím. Nachází se zde mnoho divadel, jedno z předních muzeí současnosti, Bildmuseet, a každý rok se zde pořádá několik kulturních festivalů. V roce 1888 byla požárem zničena velká část města a při jeho znovu vystavění byly podél silnic vysázeny břízy, proto je město Umeå také jinak známé jako město bříz.

Jelikož je město Umeå součástí Sápmi, oblasti Sámů ve Švédsku, jeho program jakožto města kultury byl během roku rozdělen do osmi sezón dle sámského kalendářního roku. Veškeré aktivity v průběhu roku jsou organizovány spolky, organizacemi a kulturními instituty, podporovanými prostřednictvím Umea2014. Mnoho projektů mělo pokračovat i po skončení města roku po roce 2014. Informace o tomto městě byly získány zejména od jednoho z respondentů této seminární práce, jež se na organizaci festivalu sám podílel. ²⁰⁾

Obrázek č. 5: Umeå, Evropské hlavní město kultury roku 2014. ²¹⁾

Sámština (známá též pod názvem laponština) je jazykem uralským, se zhruba 24 500 mluvčími v Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku. Vzájemně si jsou sámské jazyky, které spolu sousedí, velice podobné, nicméně mluvčí, kteří jsou od sebe vzdálenější, si již nerozumí. Sámština má jak mluvenou tak psanou podobu. Prvním sámským jazykem, který se začal používat v psané formě, byla umeská sámština. V umeské sámštině byl roku 1755 publikován Nový zákon a roku 1811 kompletní Bible.

6 z 9 žijících sámských jazyků mají své standardizované psané podoby, jazyky jsou následující:

1. Severní sámština - davvisámegiella / sámegiella (15 000 mluvčích) - užívaná v severním Norsku, severním Švédsku a severním Finsku
2. Luleská sámština - julevsámegiella (1500 mluvčích) - užívaná v Norsku a Švédsku
3. Jižní sámština - åarjelsaemien gïele (600 mluvčích ) - užívaná především v norských obcích Snåsa a Hattfjelldal
4. Inarijská saámština - anarâškielâ (500 mluvčích) - užívaná ve Finsku
5. Skoltská sámština - sää'mǩiõll / nuõrttsää'm (400 mluvčích) - užívaná ve Finsku a Rusku
6. Kildinská sámština - кӣллт са̄мь кӣлл (600 mluvčích) - užívaná na ruském poloostrově Kola

Zbylé tři sámštiny jsou piteská - Bidumsámegiella (50 mluvčích), umeská - Ubmejensámien giella (10 mluvčích) a terská - Са̄мь кӣлл / saa'mekiill (2 mluvčí). ²²⁾

Obrázek č. 6: Typy sámských jazyků a počet mluvčích. Vlastní zpracování. ²³⁾

Dodržují Sámové ve Švédsku své tradice? Jakým způsobem?

Oslavy

Jokkmokk Sámi market je oslavou života a tradic Sámů, jedná se o největší tradiční sámský festival v obci Jokkmokk. Festival probíhá každý první čtvrtek v únoru. Akce nabízí ochutnávku lokálních pokrmů, ale také sobího i losího masa. Kromě jídla lze zakoupit ručně vyráběné šperky či sámské tradiční oděvy. Program festivalu je rozmanitý, od lidových tanců, tradičního zpěvu joik až například k závodům na saních. ²⁴⁾

Obrázek č. 7 - Jokkmokk Sámi market.

Během oslav letního slunovratu lidé tančí, setkávají se při jídle, hrají tradiční sámské hry, jako je například hod lasem na cíl. Oslavy jsou tak bouřlivé, že mnozí Sámové během této události vůbec nespí. ²⁵⁾

Oslavou návratu zimy jsou Vánoce. Během Štědrého dne Sámové dekorují stromky nejčastěji stříbrnými a zlatými stužkami, svíčkami a dalšími ozdobami. Štědrý večer je ve znamení večeře. Typickými jídly jsou losos, šunka, zelenina a rýžový pudink. 26. prosince probíhají závody na saních, soutěží se v hodu lasem na cíl a konají se další tradiční sámské hry. ²⁶⁾

Pohled nestranného respondenta: Sámové tradice dodržují, tradiční jsou oslavy ročních období - jara, zimy či letního slunovratu. Sámové svým dětem dávají tradiční sámská jména.

Pohled příslušníka minority: Ano, dodržujeme, snažíme se uchovat svůj sámský jazyk, známý je náš zpěv neboli joik, se kterým se také pojí také tradiční šamanismus. Důležité je tradiční středisko kultury, městečko Jokkmokk, kde v zimě probíhají již přes 400 let tradiční trhy zvané Jokkmokk Sámi market.

Joik

Joik je druhem zpěvu, který je jedním z velmi specifických prvků sámské kultury, předávající se mezi Sámy z generace na generaci. Stejně jako sámská historie prošel i joik během minulosti několika vývojovými stupni. Jedná se o improvizovaný hrdelní zpěv, pro samotné Sámy je ovšem mnohem více než jen to. Pro ně se jedná o velmi specifický výrazový prostředek, jež by se dal brát jako další jazyk tohoto severského národa. Joikem lze uvítat nový den, chválit majetek, pozdravit přátele, hovořit se zesnulými, komunikovat se zvířaty, ukolébat děti, vyznat lásku či jen oslavit strávené chvilky klidu. Jedná se také o jakési spojení nitra člověka s přírodou, která je pro Sámy velmi důležitou. Joik ovládají všichni příslušníci sámské kultury napříč věkovými skupinami. Někteří zpěváci se pomocí joiku mohou snažit vyjádřit i atmosféru místa, o kterém zpívají. ²⁷⁾ Joik je v současné době součástí i moderní populární hudby. Mezi interprety používající joik při své hudební tvorbě můžeme zařadit například Sofii Jannok či Mari Boine. ²⁸⁾

Šamanismus

Sámové věří v dobré a zlé síly, které ovládají svět a skrývají se ve všem kolem nás, v živém i neživém, v řekách, zvířatech i květinách. K uctívání používali takzvané seity, kameny různých tvarů. Velmi důležitou roli v životě Sámů hrál šaman, jež zprostředkovával komunikaci s duchy, podnikal kouzelné lety či ovládal počasí. Šamanů bylo více druhů, například takzvaní Žraví Noidové, jež prý dokázali zabíjet pouhou myšlenkou. Při obřadech se šaman pro propojení s duchy dostával do transu pomocí rytmických zvuků bubínku z borového dřeva potaženého sobí kůží a paličky ze sobího parohu. Často využíval síly svých pomocných a ochranných duchů, jež měly většinou podobu zvířete. V současné době na lze na šamana narazit jen opravdu výjimečně. ²⁹⁾

Obrázek č. 8: Šamanský bubínek. ³⁰⁾

Obrázek č. 9: Symboly šamanského bubínku. ³¹⁾

Jaký je tradiční typ sámského obydlí ve Švédsku?

Lavvu

Kvůli neexistenci sámských písemných záznamů nelze s přesností říci, kdy se lavvu objevilo poprvé, lidová slovesnost však naznačuje, že existuje již tisíce let. Lavvu byla vyráběna pomocí sobích kůží, sešitých k sobě do velkého kuželovitého kusu a to za pomocí jehly ze sobích parohů a střev, která byla použita jako nit. Kuželovitý kus sešitých kůží se pak posadil na dřevěnou konstrukci, která měla řadu bočních klenutých stěn, které sloužily k absorbci případných poryvů větru. Lavvu bylo dále doplněno příchytnými dveřmi, které vždy směřovaly pryč od vajících severských větrů a byly vyztuženy dřevěnou lištou. Během průmyslové revoluce přišli ke slovu masově vyráběné textilie z Anglie, které Sámové získávali díky výměnnému obchodu. Lavvu pomocí textilií získalo na barvách, avšak ponechalo si své zemité tóny. Průmyslová revoluce s sebou však nepřinesla jen nové materiály ale také nové způsoby šití. Sámové již nebyli nuceni používat pouze jehly, ale nyní se jim do rukou dostaly ručně poháněné šicí stroje, což jejich práci velice zefektivnilo. ³²⁾

Nestranný pozorovatel: Tradičním obdobím bylo lavvu neboli goahti, přenosný stan. Dnes už však opravdu nikdo ve stanu nežije.

Obrázek č. 10: Lavvu. ³³⁾

Obrázek č. 11: Interiér lavvu. ³⁴⁾

Je i v současné době chov sobů součástí života Sámů?

Chov sobů

Otázkou chovu sobů se zabývá článek z oficiálního informačního portálu Švédska, ³⁵⁾ sámský sobí průmysl má specifickou dobu pro každou interakci se sobem – otelení, označení, zjišťování počtu, kastraci a porážku. Změny pastevních práv a těžební oblasti vyvolávaly v minulosti nemalé spory mezi pastevci a vlastníky pozemků ve Švédsku. Roku 2011 Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch Sámů, dávaje jim zvyková práva na specifické oblastí země – pravděpodobně nejdůležitější verdikt současné doby týkající se Sámů. Sobí průmysl se v dnešní době zaměřuje na produkci masa. V minulosti se během migrace stád pastevci se svými rodinami přesouvali pěšky či na lyžích. Dnešní pastevci naopak používají sněžné skútry a terénní vozidla, ve vzácných případech jsou dokonce k přemístění stád k novým pastvinám zapotřebí nákladní vozy.

Příslušník majority k tomu dodává následující: Sámové pochopili, že chov sobů je velice riskantní způsob obživy, mnoho z nich se tedy dalo na zemědělství. Ti, kteří setrvali, dočista změnili způsob chovu. Chov sobů je dnes již velký byznys, s tolika kusy je velice těžké je ohlídat, proto začali používat terénní vozidla a v extrémních případech dokonce helikoptéry. Těmito praktikami ničí jak přírodu, tak i samotné maso, zvířata jsou totiž velice stresována a to se na jejich kvalitě nepodepisuje zrovna nejlépe. Myslím si, že je situace velice tragická, Sámové svým chováním nejenže ničí svou vlastní půdu ale také jsou přímo podporování švédskou vládou.

Obrázek č. 12: Sámská dívka se sobem. ³⁶⁾

Jaký je tradiční oděv Sámů a má švédský oděv specifické odlišnosti oproti ostatním zemím obývaných sámskou minoritou?

Odívání

Sámové mají svůj tradiční oděv nazývaný gákti (nebo kolt). Specifikum sámského oděvu jsou barvy - modrá, žlutá, zelená a červená. Ženy nosí nepatrně delší gákti než muži, délka oděvu se také liší ve srovnání jižní a severní části Laponska. V jižnějších oblastech jsou tyto oděvy delší, čím více postupujeme na sever, tím je gákti kratší. Sámové tento úbor zhotovují nejčastěji z kůží, vlny. Mezi méně běžné materiály patří samet či hedvábí. Podle užitých šperků či vzorku lze poznat, ze které oblasti Sám pochází. Tvar knoflíků na opasku prozradí, zda je sám ženatý, hranatý knoflík symbolizuje, že Sám je ženatý, oblý knoflík se objevuje u svobodných mužů. Gákti se běžně nosí v kombinaci s hedvábnou šálou, dekorovaným opaskem, stříbrnými šperky a koženými botami. Důležitá je také pokrývka hlavy, stejně jako u oděvu se vzorky mezi sámskými komunitami liší. ³⁷⁾

Pohled příslušníka minority: Nejen v jednotlivých státech, ale i například mezi jednotlivými oblastmi Laponska nosíme oděvy s odlišnými vzory.

Obrázek č. 13: Sámové v tradičním oděvu. ³⁸⁾

Konflikty mezi sámskou minoritou a švédskou majoritou vznikají především kvůli zásahům švédské vlády do přírody. Pro Sámy má příroda velký význam. Řeky, lesy či hory jsou pro ně posvátnými místy. Kdykoli chce švédská vláda v těchto oblastech něco vybudovat, sepisují příslušníci sámské minority petice či pořádají protesty.

Do většího povědomí se Sámové dostali v roce 1979 před výstavbou přehrady na řece Alta v Norsku. Došlo zde k masivním protestům proti narušování přírody. Díky těmto akcím projevujícím nesouhlas s výstavbou byla přehrada vystavěna v menším rozsahu. V současnosti dochází ke konfliktům většinou mezi vlastníky půdy a Sámy, kteří na pastvinách vlastníka nechávají pást své soby. ³⁹⁾

Pohled příslušníka majority: Konflikty mezi sámskou minoritou a švédskou majoritou vznikají zejména kvůli životnímu prostředí. Rozbroje jsou vyvolávány i faktem, že Sámové mají ve Švédsku monopol na chov sobů. Ve Švédsku existuje též zákon, který říká, že pokud člověk setrval na určitém místě 100 let tak nemůže být z tohoto místa vykázán. Sámové této skutečnosti využívají, což může vést k další nelibosti mezi těmito dvěma skupinami.

Pohled příslušníka minority: Konflikty mezi Švédy a Sámy tu vždy byly a vždy budou, vznikají nejspíše z určitých požadavků, které Sámové vznášejí švédské vládě. Jedná se především o požadavky na zemi – tedy na životní prostředí.

Pohled nezávislého pozorovatele: Konflikty mezi sámskou minoritou a Švédy přetrvávají z minulosti do dnes. Jedná se zejména o přírodu a zásahy do ní. Většinou se totiž jedná o posvátná místa Sámů, kteří své znepokojení dávají najevo častými protesty.

Cílem seminární práce bylo zejména odpovědět na hlavní výzkumnou otázku a k ní náležící podotázky, za pomoci kontaktovaných zahraničních respondentů. Jako hlavní výzkumnou problematiku byly zvoleny kulturní specifika sámské minority ve Švédsku, jakožto pravděpodobně nejstaršího žijícího etnika na území Skandinávie. Tato kulturní specifika byla jednotlivě obsažena a charakterizována ve výzkumných podotázkách.

Podotázky se tedy zabývaly hlavně specifickými tradicemi, odíváním, obydlím, chovem sobů a soužitím se švédskou minoritou. Ze zpracovaných odpovědí respondentů vyplývá, že se Sámové ve Švédsku dodnes snaží alespoň částečně dodržovat své tradice a tak zachovat svou jedinečnou kulturu, ať už ve formě festivalů připomínající jejich kulturní dědictví, odíváním, jazykem či snahou častého užití sámských jmen. Tradičním oděvem Sámů je takzvané gákti, jež bývá tradičně vyrobeno z kůže či vlny a má své specifické barvy a to modrou, žlutou, červenou a zelenou. Liší se například délkou, a to nejen v případě ženy a muže, ale i v severní a jižní části Laponska. Gákti se také nosí v kombinaci s různými doplňky či vzory, které jsou typické pro různé oblasti a to i v samotném Švédsku, díky strukturám vzorů lze poznat, ze které oblasti majitel pochází.

Z výzkumu vyplývá, že nelze sice s přesností říci, kdy se kuželovitý stan lavvu začal používat jako sámské obydlí, je však jasně prokazatelná jeho změna vlivem času. Od původní podoby ze sobí kůže šité jehlou ze sobího parohu po průmyslovou revoluci, během níž lavvu zaznamenala pokrok nejen v druhu materiálu užitého k výrobě, ale i samotné techniky výroby. V dnešní době se již lavvu pro běžný život nevyužívá, a jestli ano, tak jen velmi ojediněle.

Co se týče problematiky chovu sobů jakožto součásti života Sámů, v minulosti byl sob pro sámskou rodinu velice důležitým společníkem. V různých situacích dokázali Sámové toto zvíře využít všemi možnými způsoby a až do poslední části. Soba Sámové užívali jako tažné zvíře, pro mléko, parohy či kůži, ale také pro jeho maso jako pokrm, či jako zateplení pod své oděvy při přesunech mrazivou přírodou během dlouhých lovů. V dnešní době chov sobů slouží spíše k ekonomickým účelům, a to hlavně na produkci masa. Nezanedbatelnou roli zde hraje také fakt, že Sámové mají ve Švédsku jako v jediné zemi na chov sobů od státu oficiální monopol. Díky technickému pokroku jsou dnes sobi naháněni pomocí motorizovaných strojů, které nejenže děsí jak samotné soby, tak okolní zvěř, ale i ničí krásu švédské přírody.

Konflikty mezi sámskou minoritou a švédskou majoritou zde byly v minulosti a přetrvávají až dodnes. Jedná se především o snahu ochránit přírodu a posvátná místa ze strany samu prostřednictvím protestů či petic, což švédské vládě značně stěžuje jakoukoli plánovanou výstavbu. Otázkou zůstává, zda se v budoucnu Sámové dokáží více přizpůsobit či Švédska vláda nalezne pro obě strany dostatečně uspokojující řešení.

Knižní zdroje

HILDER, Thomas. Sámi Musical Performance and the Politics of Indigeneity in Northern Europe. Londýn: Rowman & Littlefield Publishing Group, Inc; ©2015 [citováno 14. 6. 2016]. ISBN 978-0-8108-8895-1.

HINGAROVÁ, Vendula; HUBÁČKOVÁ, Alexandra; KOVÁŘ, Michal. Sámové – jazyk, literatura a společnost. Červený Kostelec: Mervart, ©2009 [citováno 14. 3. 2016]. ISBN 978-80-86818-99-3.

RASMUSSENOVÁ, Nelly. Děti severských šamanů. Rudná u Prahy: Fleur, ©1995 [citováno 14. 3. 2016]. ISBN 80-900616-0-5.

Internetové zdroje

AGER, Simon. Sámi languages [online]. http://www.omniglot.com, ©2016 [citováno 13. 5. 2016]. Dostupný z: http://www.omniglot.com/writing/saami.htm/

ÅKERSTRÖM, Lola Akinmade. Sweden’s winter Sámi festival [online]. Lonely Planet, ©2016 [citováno 26. 5. 2016]. Dostupný z: https://www.lonelyplanet.com/sweden/travel-tips-and-articles/76999

ČERNÝ, Jan. Naděje a strasti severského národa Sámů [online]. www.rozhlas.cz, ©2014 [citováno 13. 5. 2016]. Dostupný z: http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/nadeje-a-strasti-severskeho-naroda-samu--1356523

DOLEŽALOVÁ, Petra. Finmark – klenot Severu [online]. Severské listy, ©2001 [citováno 24. 2. 2016]. ISSN 1804-8552. Dostupný z: http://www.severskelisty.cz/saam/sami0016.php

EMMONS, Rebecca. An Investigation of Sami Building Structures [online]. https://www.laits.utexas.edu/sami, ©2004 [citováno 26. 5. 2016]. Dostupný z: https://www.laits.utexas.edu/sami/dieda/anthro/architecture.htm

KVARFORDT, Karin; SIKKU, Nils-Henrik, TEILUS, Michael. The Sami – an Indigenous People in Sweden [online]. Kiruna: Sametinget, ©2004. [citováno 4. 4. 2016]. ISBN 9197466794. Dostupná z: http://www.samer.se/2137

MAREK, Václav. Život Sámů [online]. Severské listy, ©2001 [citováno 14. 3. 2016]. ISSN 1804-8552. Dostupný z: http://www.severskelisty.cz/saam/sami0001.php

OJALA, Carl-Gösta; NORDIN, Jonas M. Mining Sápmi: Colonial Histories, Sámi Archaeology, and the Exploitation of Natural Resources in Northern Sweden [online]. Arctic Anthropology, ©2015. [citováno 29. 3. 2016]. ISSN 00666939. Dostupný z databáze EBSCO:http://eds.a.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/eds/detail/detail?vid=7&sid=4ed5bbb7-b72e-4b3e-a9c2-4687e99754a5%40sessionmgr4001&hid=4205&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#AN=113584802&db=a9h

PODZEMSKÝ, Riku. Joik – tradiční zpěv Sámů [online]. Severské listy, ©2004 [citováno 24. 2. 2016]. ISSN 1804-8552. Dostupný z: http://www.severskelisty.cz/saam/sami0006.php

POPOVIC, Mislav. Sami people [online]. Traditioncustoms.com, ©2012 [citováno 7. 4. 2016]. Dostupný z: http://traditionscustoms.com/people/sami-people

ŠATAVA, Leoš. Laponci – Návrat ke kořenům [online]. http://www.czech-press.cz, ©1998 [citováno 14. 5. 2016]. Dostupný z: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=19:laponci-navrat-ke-koenm

WEINSTOCK, John. Assimilation of the Sámi: Its Unforeseen Effects on the Majority Populations of Scandinavia. University of Texas: ©2013. [citováno 29. 3. 2016] ISSN 0036-5637. Dostupné z databáze PROQUEST: http://0-literature.proquest.com.fama.us.es/searchFulltext.do?id=R04965459&divLevel=0&area=abell&forward=critref_ft

Introducing Sweden - Speaker’s script [online]. Swedish Institute, ©2016 [citováno 9. 6. 2016]. Dostupný z: https://eng.si.se/wp-content/uploads/sites/4/2013/01/Introducing-Sweden-speakers-script.pdf

Meet the Sami people and the high mountains! [online]. www.ajtte.com, ©2015 [citováno 3. 6. 2016]. Dostupný z: www.ajtte.com/english

Om teatern [online]. Giron Sámi Teáhter, ©2016 [citováno 6. 6. 2016]. Dostupný z: http://samiteahter.org/om/

Sameradion & SVT Sápmi [online]. Sveriges Radio, ©2016 [citováno 3. 6. 2016]. Dostupný z: http://sverigesradio.se/sameradion

Sami [online]. www.everyculture.com, ©2016 [citováno 26. 5. 2016]. Dostupný z: http://www.everyculture.com/wc/Norway-to-Russia/Sami.html

Sáminuorra [online]. http://www.saminuorra.org, ©2016 [citováno 4. 6. 2016]. Dostupný z: http://www.saminuorra.org/

Sami culture [online]. www.wildernessroad.eu, ©2016 [citováno 26. 5. 2016]. Dostupný z: http://www.wildernessroad.eu/EN_SEE_samiculture.html

Sami in Sweden [online]. www.sweden.se, ©2016 [citováno 5. 3. 2016]. Dostupný z: https://sweden.se/society/sami-in-sweden/

Sami people [online]. www.en.wikipedia.org, ©2016 [citováno 9. 6. 2016]. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/Sami_people#cite_note-106

The Sami People in Sweden [online]. www.samenland.nl, ©2016 [citováno 9. 6. 2016]. Dostupný z:http://www.samenland.nl/lap_sami_si.html

Vítejte v Umeå – Evropském hlavním městě kultury pro rok 2014 [online]. www.umea2014.se, ©2014 [citováno 13. 5. 2016]. Dostupný z: http://umea2014.se/wp-content/uploads/2013/01/tjeckiska.pdf

Obrázky

http://www.tyden.cz/obrazek/201401/52ce7c4323a07/crop-547582-4.jpg

https://cz.pinterest.com/pin/510032726527971378/

http://www.norden.org/en/news-and-events/images/grafik/de-nordiske-flag-samt-grafisk-vejledning/samisk-flag

http://sverigesradio.se/sida/images/2327/978119_1200_675.jpg?preset=article

http://gfx.nrk.no/FRNyW0u-QX_OLyv9_X9QGgsmPP6sULJ0GrNG3Pd3d4vQ.jpg

http://www.ajtte.com/wp-content/uploads/2008/05/IMG_39471.jpg

http://www.lansteatrarna.se/wp-content/uploads/2013/03/Giron-S%C3%A1mi-Te%C3%A1hter.jpg

http://ip.cals.wisc.edu/files/2012/08/Umea-Sweden.jpg

http://www.placestoseeinyourlifetime.com/wp-content/uploads/2015/02/Jokkmokk2.jpg

http://3.bp.blogspot.com/_D5YyCBkOo78/STvh216OV8I/AAAAAAAAA-s/kZOrvQ58lFE/s1600-h/SaamiHUGEDrumPcard.JPG

https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/736x/d0/03/dc/d003dccc731beb731895a43eccedfcb1.jpg

http://www.thetravelerszone.com/wp-content/uploads/2014/01/The-northern-lights.jpg

http://lavvu.com/picts/lavvu53.gif

http://myimpress.tumblr.com/post/36530132016/allthingsfinnish-lappi-photo-credit

http://www.theguardian.com/world/gallery/2011/nov/21/norway-animals



Počet shlédnutí: 110